Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jiřího Přibáně, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky Jany S. (jedná se o pseudonym), zastoupené JUDr. Marcelem Jurčagou, advokátem, sídlem Purkyňova 143/18, Vyškov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 9 To 366/2023-335 ze dne 11. ledna 2024 za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a Krajského státního zastupitelství v Brně a Jiřího B. (jedná se o pseudonym), jako vedlejších účastníků řízení takto: Nejvyššímu státnímu zastupitelství se přiznává postavení vedlejšího účastníka řízení. Odůvodnění: Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí. Tvrdí, že jím došlo k porušení jejího ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost osoby a soukromí a práva nebýt podrobena ponižujícímu zacházení podle čl. 7 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), práva na ochranu lidské důstojnosti a soukromí ve smyslu čl. 10 Listiny a čl. 8 Úmluvy, jakož i práva na účinné vyšetřování a práva na účast v řízení podle čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Ústavní soud usnesením ze dne 22. května 2024 sp. zn. III. ÚS 869/24 rozhodl o postoupení věci - ústavní stížnosti stěžovatelky - k projednání a rozhodnutí plénu Ústavního soudu. Podáním ze dne 12. září 2024 požádalo Nejvyšší státní zastupitelství o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení v řízení o této ústavní stížnosti. Žádost odůvodnilo tím, že se případem zabývalo a účastnilo se řízení o stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti vedeného před Nejvyšším soudem pod sp. zn. 8 Tz 18/2024. Předmětem daného řízení byl přezkum rozsudku napadeného ústavní stížností. Dále Nejvyšší státní zastupitelství poukázalo na obecný význam otázek, které ústavní stížnost stěžovatelky nastoluje. Tyto otázky přesahují její individuální zájmy a týkají zásadních koncepčních otázek trestního práva. Podle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, přičemž o této skutečnosti rozhoduje usnesením (§ 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud v posuzované věci shledal, že právní zájem Nejvyššího státního zastupitelství na výsledku řízení je prokázán, neboť výsledek řízení o ústavní stížnosti se potenciálně týká koncepčních základů trestního práva v oblasti vztahu práv poškozených a ukládání trestních sankcí, přičemž podstatnou měrou přesahuje individuální případ stěžovatelky. Je tudíž dotčen veřejný zájem, k jehož ochraně je státní zastupitelství jakožto orgán veřejné žaloby povoláno prostřednictvím čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky. Nejvyšší státní zastupitelství se navíc účastnilo řízení před Nejvyšším soudem, vedeného pod sp. zn. 8 Tz 18/2024, o stížnosti ministra spravedlnosti pro porušení zákona. Toto řízení mělo podstatnou věcnou souvislost s předmětem řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky a byly v něm řešeny otázky mající význam pro rozhodnutí Ústavního soudu. Z toho důvodu bylo ostatně nynější řízení přerušeno usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2024 č. j. Pl. ÚS 17/24-53. Na základě výše uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a přiznal Nejvyššímu státnímu zastupitelství postavení vedlejšího účastníka v tomto řízení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. září 2024 Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu