Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Tomana a stěžovatelky Jany Tomanové, obou bez advokátního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2025 č. j. 5 Co 82/2025-264, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelé podali bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí. 2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nyní podaná ústavní stížnost je však nesplňuje. 3. Stěžovatelé nejsou především zastoupeni advokátem, jak vyžaduje § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ani jeden z nich není sám činný jako advokát. Jejich ústavní stížnost kromě toho nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). 4. Má-li návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. 5. Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci. 6. Stěžovatel byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti má ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem (tato poučení mu byla dána např. v řízeních vedených pod sp. zn. II. ÚS 1188/24, sp. zn. IV. ÚS 2215/23, sp. zn. IV. ÚS 21/22 nebo sp. zn. IV. ÚS 2564/20). Ačkoli si stěžovatel musel být těchto zákonných požadavků vědom, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost je nesplňuje. Co se týče stěžovatelky, ta byla rovněž účastnicí několika řízení, v nichž bylo rozhodováno obdobně (např. sp. zn. I. ÚS 842/25, sp. zn. III. ÚS 2646/24 nebo sp. zn. II. ÚS 2682/24), a byla rovněž adresátkou poučení o náležitostech ústavní stížnosti (naposledy v řízení pod sp. zn. I. ÚS 1598/25). Proto obdobně jako ve věcech stejných stěžovatelů vedených pod sp. zn. III. ÚS 3348/24, sp. zn. I. ÚS 842/25 nebo sp. zn. I. ÚS 3053/25 přistoupil Ústavní soud i nyní k odmítnutí ústavní stížnosti, aniž by je vyzýval k odstranění vad podání. 7. Ústavní soud pro úplnost připomíná, že Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí ze dne 14. 3. 2024 ve věci Horyna proti České republice č. 6732/20, mj. uvedl, že Ústavní soud může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem. 8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro vady. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. prosince 2025 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. soudkyně zpravodajka