Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti společnosti EKOTREND 2016, s.r.o., sídlem Rooseveltova 584/9, Brno, zastoupené advokátem JUDr. Pavlem Andrlem, MBA, LL.M., sídlem Jablonského 268/65, Olomouc, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové č. j. 1 KZN 329/2026-10 ze dne 8. dubna 2026 a usnesení Okresního státního zastupitelství ve Svitavách č. j. 1 ZN 1115/2025-42 ze dne 20. února 2026, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství ve Svitavách jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva. Ústavní stížnost vzešla z přípravného řízení trestního, v němž policejní orgán rozhodl o odložení věci podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b), písm. c), odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, neboť nešlo o podezření z trestného činu a nebylo namístě věc vyřídit jinak. Stěžovatelka, vystupující v postavení poškozené, proti tomu podala stížnost, kterou Okresní státní zastupitelství ve Svitavách napadeným usnesením zamítlo. Napadeným vyrozuměním pak Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové stěžovatelce sdělilo, že shledalo její podnět k výkonu dohledu nedůvodným. 2. Stěžovatelkou tvrzená trestná činnost měla spočívat stručně řečeno v tom, že podezřelá jako zaměstnankyně městského úřadu - ačkoliv měla od stěžovatelky jako stavebníka dostatečné podklady pro zhodnocení, že opěrná zeď je dostatečná - zadávala stěžovatelce další úkony, které bylo v souvislosti se zdí nezbytné provést, a poté podala návrh na vydání exekučního titulu, přičemž nakonec nechala na náklady stěžovatelky vybudovat ocelové ztužující úhelníky, to vše za osobní asistence dalšího podezřelého (tajemníka městského úřadu). 3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že utrpěla majetkovou újmu 134 680 Kč, že orgány činné v trestním řízení věc dostatečně neprošetřily, neprovedly stěžovatelkou navržené důkazy a nezohlednily, že podezřelá bagatelizovala dávný milostný poměr mezi ní a jednatelem stěžovatelky; stěžovatelka také vznáší výhrady vůči správnímu řízení a poukazuje na jeho strukturální nedostatky. 4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. 5. Z judikatury Ústavního soudu sice vyplývá, že i ten, komu byla trestným činem způsobena (pouze) újma na majetku, může mít právo na účinné vyšetření takového činu [nález sp. zn. I. ÚS 3196/12 ze dne 12. 8. 2014 (N 152/74 SbNU 301)], ovšem toto právo bude ve hře jen výjimečně a u závažných zásahů do majetkových práv (srov. nález sp. zn. I. ÚS 1958/23 ze dne 10. 4. 2024, body 22 a násl.). Obecné připuštění práva na účinné vyšetřování ve vztahu k takové trestné činnosti přitom nelze chápat tak, že by toto právo bylo srovnatelné - co do požadavků kladených na orgány činné v trestním řízení i na zákonodárce - s právy osob namítajících, že tvrzenou trestnou činností bylo porušeno jejich základní právo na život, zákaz mučení a nelidského zacházení či zákaz otroctví a nucených prací. I ve světle práva na účinné vyšetřování navíc zůstává nedotčena judikatura Ústavního soudu zdůrazňující zásadu subsidiarity trestní represe (usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3533/25 ze dne 16. 1. 2026). 6. V nyní posuzované věci sice stěžovatelka dovozuje porušení celé řady ústavně zaručených práv včetně práva nebýt podroben nuceným pracím, je ovšem zřejmé, že v jádru jde o správněprávní problematiku projevující se primárně v majetkové sféře stěžovatelky jakožto podnikatelky. Přirovnání řešené věci k situaci řešené nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3626/13 ze dne 16. 12. 2015 (N 216/79 SbNU 475), v němž šlo o problematiku možného obchodování s lidmi, je zcela nepřípadné. 7. S ohledem na uvedené a vzhledem k tomu, že státní zastupitelství stěžovatelce řádně vysvětlila, proč bylo namístě věc odložit, nelze než uzavřít, že posuzovaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. května 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu