Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. února 2026 č. j. 2 As 12/2026-20, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a České advokátní komory jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížnost stěžovatelky podanou k poštovní přepravě 4. 5. 2026, tedy zjevně na konci dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti, odmítám za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Činím tak ze stejných důvodů jako v usneseních odmítajících ústavní stížnosti téže stěžovatelky se stejnou vadou spočívající v chybějícím právním zastoupení v situaci, kdy o určení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti, zjevně ve snaze prosadit svůj stále stejný právní názor na výklad § 18c zákona o advokacii a k určení advokáta za úplatu, požádala na samém sklonku dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti (nyní 20. 4. 2026), viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1125/25 ze dne 29. 4. 2025, usnesení sp. zn. I. ÚS 3518/24 ze 16. 1. 2025, usnesení sp. zn. III. ÚS 3177/24 ze 4. 12. 2024, usnesení sp. zn. I. ÚS 2591/25 ze dne 9. 9. 2025 či usnesení sp. zn. I. ÚS 257/26 ze dne 6. 2. 2026 a mnohá další. Na odůvodnění těchto usnesení odkazuji ve smyslu § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2026 Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj