Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., advokáta, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2026 č. j. 53 Co 338/2025-1381 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. července 2025 č.j. 25 P 37/2017-1212, o vyloučení soudce Jiřího Přibáně z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, takto: Soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1184/26. Odůvodnění: 1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví citovaným rozhodnutím obecných soudů, kterými bylo rozhodnuto o změně výchovy nezletilých synů stěžovatele a stanovení výživného pro nezletilé. Podle rozvrhu práce byl jako soudce zpravodaj určen Jiří Přibáň. V přípise doručeném Ústavnímu soudu 5. 5. 2026 vznesl stěžovatel vůči Jiřímu Přibáňovi námitku podjatosti, kterou odůvodnil tím, že soudce zpravodaj byl jeho zkoušejícím v rámci státní zkoušky z teorie práva absolvované na Právnické fakultě UK v červnu 2000. Soudce zpravodaj v roli zkoušejícího vznesl téma rozpravy, které dle stěžovatele nemělo být předmětem zkoušky. Stěžovatel zkoušku úspěšně absolvoval, ale následně soudce zpravodaje konfrontoval tím, že konkrétní téma nemělo být zkoušeno. Stěžovatel je přesvědčen, že vzhledem k tomuto konfliktu je narušena jeho důvěra v nestrannost soudce zpravodaje. 2. Soudce Jiří Přibáň k vznesené námitce podjatosti uvedl, že na údajný konflikt ani na osobu stěžovatele si nevzpomíná. Od tvrzené události uplynulo více než čtvrt století, ale jistě by mu utkvěla v paměti, pokud by se jednalo o tak závažnou zásadní skutečnost, jak tvrdí stěžovatel. Nadto se tato událost měla odehrát na akademické půdě, nemá cokoliv společného s věcí stěžovatele, jež je předmětem řízení u Ústavního soudu. 3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). 4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít až tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. 5. I. senát určený rozvrhem práce pro rozhodování o vyloučení člena II. senátu po provedení řízení podle § 38 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu neshledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudce Jiřího Přibáně ve vztahu k projednávané věci stěžovatele. 6. Soudce Jiří Přibáň uvedl, že nemá ke stěžovateli ani k řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, jakýkoli vztah. Argumentace stěžovatele vztahující se k průběhu předmětné zkoušky, které se účastnil Jiří Přibáň i stěžovatel, dle Ústavního soudu není způsobilá vzbudit pochybnosti o nepodjatosti soudce zpravodaje. Zjištěné skutečnosti nelze vyhodnotit tak, že by mohly založit stav, který by znemožňoval nestranné rozhodování a byl by důvodem pro vyloučení soudce Jiřího Přibáně. 7. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1184/26. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. května 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu