Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky M. F., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. dubna 2026 č. j. 4 As 269/2025-53 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. listopadu 2025 č. j. 30 A 88/2025-38, o vyloučení soudců Jiřího Přibáně, Martina Smolka a Pavla Šámala, z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Krajského úřadu pro Jihomoravský kraj a Ministerstva zdravotnictví, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Soudci Jiří Přibáň, Martin Smolek a Pavel Šámal nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1245/26. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti v záhlaví citovaným rozhodnutím obecných soudů, kterými bylo rozhodnuto ve věci nezákonného zásahu spočívajícího v nedostatečném prošetření stížnosti na postup Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvkové organizace, a Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, příspěvkové organizace, při péči o matku stěžovatelky po úrazu, k němuž došlo dne 24. 2. 2023. Podle rozvrhu práce je k rozhodnutí příslušný II. senátu Ústavního soudu ve složení soudců Jiří Přibáň, Martin Smolek a Pavel Šámal. V přípise doručeném Ústavnímu soudu 18. 5. 2026 vznesla stěžovatelka vůči celému senátu námitku podjatosti, kterou odůvodnila tím, že senát ve stejném složení rozhodl v její věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3274/25 tak, že její ústavní stížnost odmítl. Takové usnesení shledává stěžovatelka excesivním a snižujícím důvěru veřejnosti v nestranné soudnictví. Soudce tedy považuje za podjaté. 2. Všichni členové II. senátu ke vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že stěžovatelku neznají, k její věci ani k účastníkům či vedlejším účastníkům řízení (či jejich zástupcům) nemají žádný vztah. V této věci nebyl nikdo z nich činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. 3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 citovaného zákona je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. 4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít až tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. 5. I. senát určený rozvrhem práce pro rozhodování o vyloučení člena (členů) II. senátu po provedení řízení podle § 38 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu neshledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudců II. senátu, tedy Jiřího Přibáně, Martina Smolka a Pavla Šámala ve vztahu k projednávané věci stěžovatelky. Jmenovaní soudci nemají jakýkoli vztah k věci, stěžovatelce, účastníkům či vedlejším účastníkům řízení a jejich zástupcům. 6. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu dřívější rozhodovací činnost soudce, byť ve věci týkající se téhož účastníka řízení, nezakládá pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. např. usnesení ze dne 27. 3. 2024 sp. zn. III. ÚS 7/24, ze dne 6. 5. 2025 sp. zn. II. ÚS 1022/25 či ze dne 6. 1. 2026 sp. zn. III. ÚS 3584/25). 7. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1, odst. 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudci Jiří Přibáň, Martin Smolek a Pavel Šámal jako členové II. senátu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1245/26. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu