Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele ZEPO Bořitov, družstvo, sídlem Úvoz 326, Bořitov, zastoupeného JUDr. Jiřím Hanečkem, advokátem, sídlem Komenského 216/2, Ivanovice na Hané, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 13 Co 206/2025-341 ze dne 25. února 2026, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a MUDr. Břetislava Zatloukala, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tvrdí, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva. 2. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení o žalobě vedlejšího účastníka, v němž stěžovatel vystupuje v procesním postavení žalovaného. Okresní soud v Blansku usnesením č. j. 703 C 1/2024-328 ze dne 23. října 2025 přiznal znaleckému ústavu odměnu za vypracování dodatku znaleckého posudku ve výši 12 705 Kč (včetně DPH). K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně napadeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu. 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že nepožadoval zadání znaleckého posudku a navrhoval provést jiné méně nákladné důkazy a že opakovaně poukazoval na nesprávnosti znaleckého posudku, kvůli nimž navrhoval, aby znalci nebylo přiznáno znalečné. Tím, že se soudy náležitě nevypořádaly s jeho argumentací, porušily podle stěžovatele jeho ústavně zaručená základní práva. 4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen advokátem. 5. Stěžovatel jako účastník řízení byl oprávněn podat odvolání proti usnesení okresního soudu o znalečném. Tímto usnesením, stejně jako napadeným usnesením, kterým je krajský soud potvrdil, nicméně nebylo rozhodováno o stěžovatelových právech či povinnostech. Proto napadeným rozhodnutím do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod ani nemohlo být zasaženo (obdobně například usnesení sp. zn. III. ÚS 2212/23 ze dne 4. října 2023 nebo sp. zn. III. ÚS 292/05 ze dne 29. září 2005). Rozhodováno bylo výlučně o právech znaleckého ústavu. 6. Přesto případné pochybení soudů při stanovení výše znalečného může vést k zásahu do práv stěžovatele nepřímo, bude-li mu s ohledem na výsledek řízení ve věci samé uložena povinnost nahradit náklady řízení spočívající v uhrazeném znalečném. Není přitom podstatné, zda by tato povinnost náhrady měla směřovat vůči státu nebo protistraně, popř. zda byla placena ze zálohy případně zaplacené stěžovatelem a nenahrazována. Stěžovatelem namítané vady znaleckého posudku by totiž mohly vést ke vzniku nákladů, které by jinak nevznikly. Povinnost jejich hrazení nemůže jít k tíži účastníka řízení, který sice neměl v soudním řízení úspěch, ale vznik těchto nákladů nijak nezavinil. 7. Ústavní soud v této souvislosti odkazuje především na bod 7 napadeného usnesení krajského soudu, ve kterém je obsažena stěžejní odpověď na námitky stěžovatele. Soudy vyhodnotily, že znalecký ústav zadaný úkol splnil. Pokud byl posudek (dodatek) zadán soudem, aniž byl potřebný, nelze znalci/znaleckému ústavu odepřít odměnu. Není úkolem Ústavního soudu, aby posuzoval, zda bylo možné sporné tvrzení prokázat hospodárněji. Přiznaná částka je navíc bagatelní a již z toho důvodu nedosahuje věc ústavněprávní roviny. To, zda znalecký posudek (dodatek) sporné tvrzení prokazuje, bude předmětem dalšího řízení. Bude-li z posudku (dodatku) soud vycházet, bude moci námitky k zjištěnému skutkovému stavu stěžovatel uplatnit v opravném prostředku, stejně tak v případě, že ho bude stíhat povinnost nahradit vedlejšímu účastníku/státu náklady řízení odvozené od znalečného, bude moci namítat neúčelnost takového nákladu. Koneckonců z usnesení okresního soudu (třetí nečíslovaný odstavec odůvodnění) plyne, že i vedlejší účastník se domnívá, že posudek pro řízení nelze použít. 8. V napadeném rozhodnutí Ústavní soud nespatřuje zjevný exces či libovůli, čímž jsou možnosti ústavněprávního přezkumu rozhodnutí o znalečném vyčerpány. 9. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 19. května 2026 Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu