Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje), soudce Milana Hulmáka a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky L. H., zastoupené Mgr. Michaelou Zelinkovou Opršalovou, advokátkou, sídlem Nádražní 24, Semily, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. července 2025 č. j. 26 Co 202/2025-359, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a J. P. a nezletilé M. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a argumentace stěžovatelky 1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatelka je matkou vedlejší účastnice. Stěžovatelka podáním ze dne 30. 10. 2024 navrhla změnu předchozího soudního rozhodnutí o úpravě styku vedlejšího účastníka (dále jen "otec") s vedlejší účastnicí (dále jen "nezletilá); rovněž se domáhala zrušení styku s otcem s odůvodněním, že nezletilá k němu nechce chodit, neboť ten (kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu) o ni nejeví zájem. Navíc po smrti dědečka, nezletilá již nechce u otce ani přespávat. Dne 4. 6. 2025 stěžovatelka navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by byl soudním rozhodnutím upravený styk zrušen. Návrh odůvodnila zejména zhoršeným zdravotním stavem nezletilé, která si před termínem styku stěžuje na bolest břicha a hlavy, dne 31. 5. 2025 musela být dokonce hospitalizována v nemocnici. 3. Okresní soud v Semilech usnesením o předběžném opatření ze dne 11. 6. 2025 č. j. 0 P 95/2017-337 rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou každý lichý kalendářní týden od soboty od 9.30 hodin do neděle do 18.00 hodin stanovil konkrétní úpravu místa předávání. Dále rozhodl, že stěžovatelka je povinna nezletilou na styk s otcem připravit a předat mu ji (výrok I). Ve zbylém rozsahu okresní soud návrh stěžovatelky ze dne 3. 6. 2025 na vydání předběžného opatření zamítl (výrok II). 4. Okresní soud v citovaném usnesení o předběžném opatření uvedl, že v současnosti je stále účinná úprava stanovená rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 10. 12. 2018 č. j. 0 P 95/2017-245, kterým byla schválena dohoda rodičů, v níž byl upraven styk otce s nezletilou na každý sudý kalendářní týden od pátku od 17.00 hodin do neděle do 17.00 hodin. Kontakt otce s nezletilou však v rozsahu soudní úpravy neprobíhá. Nezletilá sama určuje, s kým a jak bude trávit volný čas, a pokud k otci nechce, stěžovatelka její rozhodnutí respektuje. Otec se dosud nedomáhal výkonu rozhodnutí. Okresní soud proto dospěl k závěru, že je třeba v rámci odborné pomoci tzv. rozklíčovat, co je skutečnou překážkou pokračování styku otce s nezletilou a do té doby je na místě formou předběžného opatření zatímně a částečně upravit styk otce s nezletilou, a to ze soboty na neděli, tj. spaní na jednu noc - s tím, že tento rozsah sama nezletilá připustila. Uvedl, že přespání bude probíhat v domácnosti otce či jeho kamarádky, nikoliv u babičky (matky otce). Návrh na úplné zrušení jeho kontaktu s nezletilou okresní soud nepovažoval za důvodný. Stále je podle soudu zapotřebí podporovat kontakt otce s nezletilou a jejich vzájemnou vazbu, a to i při probíhající odborné pomoci. 5. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným rozhodnutím usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh stěžovatelky na nařízení předběžného opatření zamítl. Krajský soud konstatoval, že změnu předchozího soudního rozhodnutí o úpravě styku při zjištění kvalifikované změny poměrů předpokládá § 909 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nikoli však formou předběžného opatření, ale rozhodnutím ve věci samé. Předběžným opatřením není možno zmírňovat povinnost, která byla již v minulosti soudním rozhodnutím stanovena. Krajský soud poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2015 sp. zn. IV. ÚS 3706/14, v němž Ústavní soud konstatoval, že předběžné opatření nemůže nahrazovat meritorní rozhodnutí soudu, tedy ani nemůže "měnit" již pravomocně stanovené výživné. Tyto závěry jsou aplikovatelné nejen na případy výživného, ale i na případy, kde je rozsah styku nepečujícího rodiče s nezletilým dítětem pravomocným a vykonatelným rozhodnutím určen. Stěžovatelka tvrdí, že nastala změna poměrů odůvodňující změnu předchozího soudního rozhodnutí. Správně proto zahájila řízení, ve kterém se změny domáhá. V rámci tohoto řízení se však nemůže domáhat nařízení předběžného opatření, kterým by bylo předchozí pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí změněno (byť dočasně) předběžným opatřením, neboť takový procesní postup zákon neumožňuje. Závěrem soud navedl stěžovatelku, aby se případnému návrhu otce na výkon rozhodnutí bránila návrhem na jeho odklad. 6. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti upozorňuje na nestandardní postup krajského soudu, který změnil zcela běžné rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Krajský soud v odůvodnění odkazuje na nepřiléhavá rozhodnutí soudů, ve kterých je řešeno snížení výživného. Tyto závěry subsidiárně aplikuje při stanovení styku, aniž by vzal v potaz zájem dítěte či lékařské zprávy. Stěžovatelka ale nežádala změnu výživného předběžným opatřením. Stěžovatelka s ohledem na zdravotní stav nezletilé, na její tvrzení, že u otce nechce přespávat a také na jeho sociální situaci, navrhla omezení styku přes noc. Stěžovatelka vznesla obavu ze soudní praxe tohoto soudu pro futuro. Krajský soud nepřiléhavě aplikoval judikaturu soudů, čímž porušil právo účastníků na spravedlivý proces. II. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou, která byla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka před jejím podáním vyčerpala veškeré zákonné procesní prostředky ochrany svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario). III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. Ústavní soud není součástí soustavy soudů. Je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 a čl. 91 odst. 1 Ústavy), který není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutími v něm vydanými nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody účastníka tohoto řízení, a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. Ústavněprávním požadavkem je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna. Interpretace a aplikace zákonných a podzákonných právních norem, které nešetří základní práva v co nejvyšší míře, při současném dodržení účelu aplikovaných právních norem, pak znamenají porušení základního práva či svobody. 9. Ústavní soud připomíná, že k přezkumu rodinně-právních věcí přistupuje zdrženlivě a do rozhodnutí obecných soudů zasahuje pouze v extrémních případech. Rozhodování v této citlivé oblasti je doménou obecných soudů, které - se znalostí dlouhodobého vývoje rodinné situace a v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení a orgánem sociálně právní ochrany dětí - mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit rozhodnutí, které bude odrážet zájmy rodičů, ale zejména nezletilých dětí. Zdrženlivost Ústavního soudu je dále zvýšena tím, pokud je napadeno rozhodnutí o předběžném opatření, tj. rozhodnutí dočasného charakteru nezasahující do práv a povinností účastníků řízení konečným způsobem [srov. například nález ze dne 4. 6. 2019 sp. zn. IV. ÚS 802/19 (N 106/94 SbNU 297), bod 13]. Rozhodnutí o předběžných opatřeních Ústavní soud podrobuje pouze tzv. omezenému testu ústavnosti, v jehož rámci zkoumá, zda předběžné opatření (či rozhodnutí o něm) mělo zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), bylo vydáno příslušným orgánem (čl. 38 odst. 1 Listiny) a zda není projevem svévole či libovůle (čl. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny). 10. Okresní soud (implicitně, bez bližšího odůvodnění) dospěl k závěru, že změna předchozího pravomocného soudního rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou formou předběžného opatření možná je. Krajský soud takový postup nepovažoval za správný. Otázku, zda může být pravomocné rozhodnutí ve věci samé změněno (byť dočasně) předběžným opatřením, a to tak, že rozsah určeného styku bude omezen či dokonce zrušen, vyřešil krajský soud v napadeném usnesení odlišně. Odkazoval přitom na "judikaturu" Ústavního soudu, aniž by odkázal na nálezy, které jsou (na rozdíl od usnesení) podle čl. 89 odst. 2 Ústavy závazné pro všechny orgány a osoby (blíže nález ze dne 13. 11. 2007 sp. zn. IV. ÚS 301/05; srov. také Langášek, T. In: Rychetský, P.; Langášek, T; Herz, T.; Mlsna, P. a kol. Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015. s. 1224, str. 938). Krajským soudem uvedené usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3706/14 (citované v bodě 9 napadeného rozhodnutí) takové účinky nemá. Toto rozhodnutí se navíc - stejně jako usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2010 sp. zn. 14 Co 64/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 116/2011 - týká uložení výživného. 11. Jakkoliv si lze představit situaci, v níž bude soud předběžným opatřením (odlišně) upravovat styk, i když byl předtím stanoven meritorním rozhodnutím, Ústavní soud ke kasačnímu zásahu (a tedy ke zrušení napadeného rozhodnutí) v tomto případě nepřistoupil. "Své kasační pravomoci Ústavní soud využívá pouze v situacích, kdy jeho aktivitou může být protiústavní zásah z právní sféry stěžovatele účinně odstraněn." (srov. nález ze dne 7. 11. 2006 sp. zn. I. ÚS 618/05, bod 25). Ústavní soud považuje za podstatné, že ač není sporu o to, že se současná soudní úprava styku nedodržuje, otec k situaci přistupuje jako respektující postoj nezletilé, což se projevuje tím, že se nedomáhá výkonu rozhodnutí, o čem také není mezi rodiči sporu. Chybí tak už jen naléhavý právní zájem na dočasnou soudní (vykonatelnou) úpravu. Krajský soud současně navedl stěžovatelku, jak může do rozhodnutí ve věci samé postupovat, aby - bude-li to potřeba - odvrátila to, co chtěla zajistit (čemu chtěla předejít) návrhem na nařízení předběžného opatření 12. Konkrétně v bodě 11 napadeného usnesení krajský soud uvádí: "Pokud by otec současné odmítavé stanovisko nezletilé nerespektoval a domáhal se výkonu rozhodnutí (konkrétně výkonu rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 10. 12. 2018 č. j. 0 P 95/2017-245), může být obranou nezletilé, resp. matky nezletilé, návrh na odklad výkonu rozhodnutí. (...) Pro úplnost je třeba uvést, že z obsahu spisu vyplývá, že otec se nařízení výkonu rozhodnutí nedomáhá." Krajský soud tedy v napadeném rozhodnutí presumoval, že stěžovatelka bude dále postupovat v souladu s deklarovaným přáním a zájmem nezletilé u otce nepřespávat. Pro případ, že by otec tento stav nerespektoval (resp. by se tomuto faktickému stavu bránil nařízením výkonu rozhodnutí, které podle stěžovatelky nyní objektivně nelze respektovat), krajský soud ústavně souladným způsobem nasměroval stěžovatelku k návrhu na odklad výkonu rozhodnutí. Za této situace Ústavní soud neshledal důvod kasačně zasahovat. Dotčení práv stěžovatelky (a její nezletilé dcery) je v tuto chvíli pouze hypotetické. 13. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti. Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 2026 Jan Svatoň v. r. předseda senátu