Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Řípové, zastoupené JUDr. Vítem Hrnčiříkem, Ph.D., LL.M., advokátem, sídlem Chrudimská 1418/2, Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. března 2026 č. j. 1 VSPH 428/2026-A-70 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. února 2026 č. j. KSHK 15 INS 13302/2025-A-56, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti KARSIT FINANCE, s. r. o., sídlem Hradecká 497, Dvůr Králové nad Labem, a JUDr. PhDr. Davida Řípy, MBA, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové, takto: Soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1065/26. Odůvodnění 1. Ústavní stížností ze dne 20. 4. 2026 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí, a to pro porušení jejích základních práv na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Podle rozvrhu práce byla tato ústavní stížnost přidělena soudkyni zpravodajce Lucii Dolanské Bányaiové. 2. Dne 27. 4. 2026 soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová předložila podle § 9 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2026 (č. Org. 01/26) věc k rozhodnutí III. senátu s tím, že by mohly vzniknout pochybnosti o její nepodjatosti. K tomu uvedla, že v insolvenčním řízení, z něhož ústavní stížnost vzešla, vedlejšího účastníka JUDr. PhDr. Davida Řípu, MBA, zastupuje advokát Mgr. Dušan Sedláček, který působí v advokátní kanceláři, s níž spolupracuje její matka JUDr. Alena Bányaiová, CSc. Dále sdělila, že do této advokátní kanceláře Mgr. Dušan Sedláček nastoupil až po jejím odchodu na Ústavní soud a že vedlejší účastník nebyl v době jejího působení v advokátní kanceláři jejím klientem, jakož i to, že se s Mgr. Dušanem Sedláčkem zná osobně, neboť v letech 2000 až cca 2005 působili ve stejné advokátní kanceláři, a společensky se nadále několikrát do roka stýkají. Podjatou se však být necítí a k projednávané věci žádný vztah nemá. 3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce. 4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. 5. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. 6. Z výše uvedeného neplyne, že by soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová měla nějaký vztah k posuzované věci nebo (vedlejším) účastníkům řízení, existuje zde určitý vztah k právnímu zástupci vedlejšího účastníka. Obecně platí, že předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita takového poměru, jež je s to (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle danou věc rozhodnout. Podle Ústavního soudu výše popsaný vztah (tedy bývalých kolegů, bez užší osobní vazby) takové intenzity nedosahuje, a tudíž zde pochybnosti o nepodjatosti jmenované soudkyně nevznikají. 7. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1065/26. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. dubna 2026 Jan Svatoň v. r. předseda senátu