Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky: N. S., zastoupené JUDr. Dmitrijem Rožděstvenským, advokátem, sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. dubna 2026 č. j. 10 Azs 3/2026-63, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2025 č. j. 13 A 46/2025-51 a rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 16. září 2025 č. j. OAM-14434-16/DP-2025, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a Ministerstva vnitra, jako účastníků řízení, a 1. M. S. a 2. S. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Vykonatelnost usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. dubna 2026 č. j. 10 Azs 3/2026-63, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2025 č. j. 13 A 46/2025-51 a rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 16. září 2025 č. j. OAM-14434-16/DP-2025, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka, která je státní příslušnicí Ruské federace, se ústavní stížností domáhá zrušení napadených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu rodinného a soukromého života podle čl. 10 odst. 2 a čl. 8 Úmluvy. 2. Napadeným rozhodnutím Ministerstvo vnitra zamítlo žádost stěžovatelky o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Stěžovatelka by podle odůvodnění rozhodnutí mohla při dalším pobytu na území ohrožovat bezpečnost České republiky. To dovozovalo ze dvou utajovaných informací označených jako D77/2024-OAM a V104/2025-OAM, které se nachází mimo správní spis, a podle kterých je stěžovatelka napojena na společnost s blízkou vazbou na zastupitelský úřad Ruské federace, a to způsobem, který představuje riziko možného ohrožení bezpečnosti státu 3. Žalobu, kterou stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí podala, Městský soud v Praze zamítl. 4. Proti rozsudku městského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost a současně žádala i přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Usnesením ze dne 17. 2. 2026 č. j. 10 Azs 3/2026-58 Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Následně napadeným usnesením Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, protože neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatelky (§ 104a s. ř. s.). 5. Stěžovatelka podala spolu s ústavní stížností návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Žádost odůvodnila tím, že by pro ni výkon napadených rozhodnutí znamenal faktické rozdělení rodiny, přičemž zásah by měl bezprostřední a obtížně napravitelné následky pro ni i pro jejího syna. 6. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. 7. Odložení vykonatelnosti je svou povahou mimořádným institutem. Podmínky pro odklad vykonatelnosti se proto musí vykládat přísně. I přesto v nynější věci Ústavní soud shledal, že podmínky pro odklad vykonatelnosti jsou splněny. 8. V důsledku napadených rozhodnutí by skutečně došlo k rozdělení stěžovatelčiny rodiny. K prověření jejích námitek proti napadeným rozhodnutím je třeba, aby si Ústavní soud vyžádal spis, popř. vyjádření účastníků řízení, a nelze tedy o ústavní stížnosti rozhodnout bezodkladně. 9. Ústavní soud nechce zlehčovat důležitost veřejného zájmu na výkon pravomocných soudních rozhodnutí, přesto však zdůrazňuje, že i ve věcech návrhu na odklad vykonatelnosti musí přihlédnout k dopadům rozhodnutí do práv stěžovatelky, zde zejména se zřetelem na stěžovatelkou tvrzenou hrozící závažnou újmu do jejích rodinných poměrů. Ústavní soud současně neshledal, že by odklad vykonatelnosti vzhledem ke skutkovým okolnostem věci mohl pro nějakou třetí osobu znamenat újmu, kterou by bylo nutné poměřovat s újmou, která by jinak vznikla stěžovatelce. 10. Protože Ústavní soud nemůže v nynější věci rozhodnout bezodkladně, vyhověl návrhu na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Ústavní soud dodává, že odložení vykonatelnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a Ústavní soud jím nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu