Pouze tehdy, pokud jsou účastníci řízení tzv. nerozlučnými společníky (§ 91 odst. 2 o.s.ř.), lze dovodit, že povinnost zaplatit soudní poplatek jim vzniká společně ve smyslu ust. § 2 odst. 4 zákona o soudních poplatcích.

Shora označeným usnesením Krajský obchodní soud v Ostravě uložil žalovaným č. 2, 3 a 4, aby zaplatili soudní poplatek z odvolání 54 088,- Kč, a to společně a nerozdílně. Proti tomuto usnesení podali včas odvolání žalovaní č. 2, 3 a 4. Namítali, že vyměření soudního poplatku za odvolání subjektům ve stejném procesním postavení je v rozporu se zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když jedno řízení je zpoplatněno dvakrát, ačkoli poplatným úkonem v posuzovaném případě je jediné odvolací řízení. Domáhali se zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil, že rozsudkem ze dne 30. 5. 2000, čj. 31 Cm 21/97-51 Krajský obchodní soud v Ostravě uložil všem čtyřem žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 1 352 194,60 Kč s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných, přičemž žalobce je oprávněn domáhat se uspokojení své pohledávky vůči žalovaným č. 2, č. 3, č. 4 jen z výtěžku prodeje zastavených nemovitostí ve spoluvlastnictví žalovaných č. 2, č. 3 a č. 4 ve výroku specifikovaných. Proti tomuto rozsudku podali odvolání všichni čtyři žalovaní a domáhali se změny napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta. Usnesením ze dne 4. 9. 2000 č.j. 31 Cm 21/97-63 soud prvního stupně vyzval žalovanou č. 1 k zaplacení soudního poplatku z odvolání v částce 54 088,- Kč. Téhož dne pak rozhodl napadeným usnesením o poplatkové povinnosti žalovaných č. 2, 3 a 4 ve stejné výši. Podle ustanovení § 1 z.č. 549/1991 Sb. ve znění účinném ke dni podání odvolání žalovaných se poplatky vybírají za jednotlivé úkony nebo řízení prováděné na návrh soudy ČR a za úkony správy soudů (dále jen poplatný úkon), které jsou vymezeny v sazebníku soudních poplatků. Pojem “poplatný úkon” je tedy použit ve smyslu legislativní zkratky jak pro jednotlivý úkon soudu (správy soudu), tak pro soudní řízení. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) citovaného zákona pak poplatníkem je navrhovatel poplatného úkonu, není-li dále stanoveno jinak. Podle ustanovení § 2 odst. 4 cit. zákona “vznikne-li více poplatkům podle odst. 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jej společně a nerozdílně”. Otázka, zda v konkrétním případě vznikla žalovaným jako odvolatelům povinnost zaplatit soudní poplatek z odvolání společně, anebo zda tato povinnost vznikla každému z nich samostatně, případně v kombinaci obou způsobů, souvisí úzce s problematikou charakteru účastenství žalovaných na věci a na řízení. Pokud jsou účastníci sporu v samostatném procesním postavení, nemůže být pochyb o tom, že odvolání podává každý sám za sebe a je přitom zcela nevýznamné, zda tak učiní ve společném či samostatném podání. Svojí povahou jde v takovémto případě o samostatná odvolání, neboť ve vztahu ke každému z odvolatelů jsou zcela samostatně posuzovány již procesní podmínky (včasnost odvolání, přípustnost atd.). Podá-li odvolání více samostatně procesně stojících účastníků v téže věci, je z hlediska poplatkové povinnost rovněž zcela nerozhodné, zda jsou solidárně závaznými dlužníky či nikoli. Pouze tehdy, pokud jsou účastníci v řízení tzv. nerozlučnými společníky (§ 91 odst. 2 o.s.ř.), tedy pouze tam, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že rozsudek se musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně a v nichž platí úkony jednoho z nich (např. podání odvolání) i pro ostatní, lze hovořit o tom, že povinnost zaplatit soudní poplatek jim vzniká společně. Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. Tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství. V konkrétní věci, kde žalovaná č. 1 je úvěrovou dlužnicí, zatímco žalovaní č. 2, 3, 4 jsou dlužníky zástavními, je mimo jakoukoli pochybnost, že věc může být samostatně projednána vůči žalované č. 1 a samostatně vůči žalovaným č. 2, 3 a 4. Výsledek řízení totiž nemusí být nutně stejný pro úvěrového dlužníka i pro dlužníky zástavní. Uplatněný nárok bude zcela samostatně posuzován ve vztahu k žalované č. 1 a ve vztahu k ostatním žalovaným. Podání odvolání žalovanou č. 1 nemělo suspenzivní účinek též ohledně výroku rozhodnutí týkajícího se ostatních žalovaných, přičemž žalovaná č. 1 nebyla ani oprávněna podat odvolání proti výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o právu žalobce ve vztahu k žalovaným č. 2, 3 a 4. Žalovaná č. 1 nepochybně může zcela samostatně disponovat s podaným odvoláním (např. je vzít zpět), aniž by takováto dispozice měla jakýkoliv vliv na práva a povinnosti ostatních žalovaných. Totéž platí o odvolání žalovaných č. 2, 3 a 4 a jeho možném dopadu na procesní situaci žalované č. 1. Pokud by tak jeden ze dvou samostatných společníků vzal kupříkladu odvolání zpět před prvním jednáním odvolacího soudu, měl by nepochybně právo na vrácení soudního poplatku za odvolací řízení, a odvolací soud by pak jednal jen o odvolání druhého ze samostatných společníků. Již z toho je zřejmé, že soudní poplatek z odvolání musí zaplatit i druhý (případně další) ze samostatných společníků. Soud prvního stupně dle názoru odvolacího soudu též zcela správně posoudil vzájemné procesní postavení žalovaných č. 2, 3 a 4 jako společenství nerozlučné. Tito žalovaní jsou spoluvlastníky zastavených nemovitostí a z povahy předmětu řízení plyne, že hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení (nárok ze zástavní smlouvy) byl projednán samostatně vůči některému z nich. Z hlediska procesního společenství tedy na straně žalované vystupují žalovaná č. 1 vůči žalovaným č. 2 a 3 a 4 jako samostatní společníci, zatímco žalovaní č. 2, 3 a 4 vůči sobě navzájem jako společníci nerozluční. Správně proto soud prvního stupně stanovil žalovaným č. 2, 3 a 4, aby společně a nerozdílně zaplatili soudní poplatek z odvolání částkou 54 088,- Kč. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil (ustanovení § 219 o.s.ř.).