Poškozený není osobou oprávněnou k podání stížnosti proti rozhodnutí soudu, jímž bylo podle § 231 odst. 1, § 223 odst. 2 TrŘ z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) TrŘ zastaveno trestní stíhání obviněného.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, bylo podle § 231 odst. 1 za použití § 223 odst. 2 tr.ř. z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř. rozhodnuto o zastavení trestního stíhání obviněného P.P., na nějž byla podána dne 23.10.2001 obžaloba pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr.zák., jehož se měl dopustit dne 24.5.1999 se způsobenou škodou ve výši 254.077,70 Kč a trestný čin poškozování věřitele dle § 256 odst. 2 písm. b) odst. 4 tr.zák., jehož se měl dopustit v období od 3.5. do 4.6.1999 se způsobenou škodou ve výši 4.065.027,- Kč, mimo jiné i ve vztahu k poškozené společnosti T., s r.o. s odkazem na skutečnost, že proti obviněnému jsou vedena další dvě trestní stíhání pro velmi závažnou trestnou činnost ve věci Okresního soudu v Olomouci, mimo jiné pro trestný čin loupeže dle § 234 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr.zák. a dále ve skupinové trestní věci, v níž již byla vůči obžalovanému podána obžaloba 23.7.2001 u Městského soudu v Praze pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 4 tr.zák. dílem spáchaný ve stádiu pokusu, jehož se měl dopustit ve prospěch zločinného spolčení dle § 43 tr.zák. pro neúčelnost. Proti tomuto usnesení podal stížnost toliko poškozený T., s.r.o., prostřednictvím svého zmocněnce Mgr. M.H. dne 13.8.2002, kterou dne 29.8.2002 dále odůvodnil. Podle § 223 odst. 4 tr.ř. proti usnesení o zastavení trestního stíhání soudem dle § 223 odst. 1, odst. 2 tr.ř. přísluší právo stížnosti toliko státnímu zástupci. Na rozdíl od přípravného řízení, kde zákon poškozenému právo stížnosti proti obdobnému typu rozhodnutí přiznává (v § 172 odst. 3 tr.ř.), z obsahu tohoto ustanovení trestního řádu je zřejmé, že právo stížnosti poškozený proti napadenému usnesení nemá. Proto Vrchní soud v Olomouci v situaci, kdy usnesení nebylo napadeno oprávněnou osobou, správnost napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, nepřezkoumával a v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 písm b) tr.ř. zamítl stížnost T., s.r.o., neboť se jedná o stížnost osoby neoprávněné.