Krajský soud svým usnesením zamítl návrh žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 12.4.2001 č.j. 22 Cm 432/98-25. Dle názoru soudu prvního stupně nejsou pro zrušení rozsudku pro zmeškání splněny zákonné předpoklady, neboť žalovaný je právnickou osobou, která může k zastupování pověřit i jiného zástupce. Z těchto důvodů i případná pracovní neschopnost jednatele společnosti není omluvitelným důvodem neúčasti žalovaného na jednání soudu. Dále krajský soud konstatoval, že z vyjádření žalobce je zřejmé, že se v den jednání soudu 12.4.2001 s žalovaným při odchodu z budovy setkal, což vzbuzuje pochybnosti, zda jednatel žalovaného již v době jednání disponoval potvrzením o pracovní neschopnosti či potvrzení lékaře bylo vystaveno až po jednání nařízenému ve věci soudem. Proti rozsudku pro zmeškání krajského soudu podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání, v němž nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně, namítal, že potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti jednatele předložil až 18.6.2001 proto, že toto potvrzení od něj nikdo nepožadoval, v odvolání proti rozhodnutí prvostupňového soudu takto neargumentoval, neboť na bližší odůvodnění neměl čas, nesouhlasil s názorem krajského soudu, že pro pracovní neschopnost by nemohl jednatel přijít k soudu vůbec a tvrdil, že zdravotní problémy statutárního zástupce žalovaného vyvstaly náhle a ten neměl již možnost pověřit zastupováním žalovaného jinou osobu. K důkazu navrhl lékařské potvrzení z 16.5.2003. Z těchto důvodů žalovaný vyslovil názor, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a jsou zde dány důvody podle ust. § 153b odst. 4 o.s.ř., aby tento rozsudek byl zrušen. Navrhl proto napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud z podnětu včas podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení i jemu předcházející řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle ust. § 153b odst. 4 o.s.ř. ve znění po novele provedené zák. č. 30/2000 Sb. (dále jen o.s.ř.) zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Podle ust. § 153b odst. 5 o.s.ř., pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodu podle odstavce 4 podal proti rozsudku odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží. Z dikce ust. § 153b odst. 4, 5 o.s.ř. vyplývá, že návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat z kvalifikovaných důvodů pouze do uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty. Rozsudek pro zmeškání byl žalovanému doručen dne 16.5.2001, blanketní odvolání neobsahující návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání žalovaný podal k poštovní přepravě 10.5.2001 a návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání podal žalovaný teprve dne 19.6.2001. Vzhledem k tomu, že návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání byl podán po uplynutí odvolací lhůty plynoucí od doručení rozsudku pro zmeškání, jen z těchto důvodů nebylo možno takovému návrhu vyhovět. Nad rámec uvedeného lze souhlasit se soudem prvního stupně, že při posuzování důvodů, pro které žalovaný zmeškal soudní rok, je nutno vycházet ze skutečnosti, že žalovaný je právnickou osobou, která je vesměs schopna zajistit jednání za sebe, ať již statutárními orgány či jinými pověřenými osobami. Jistě lze připustit výjimečné případy, kdy mimořádné okolnosti znemožní oprávněné osobě jednat za společnost těsně před úkonem (např. zúčastnit se soudního jednání), avšak tyto okolnosti musí právnická osoba věrohodným způsobem prokázat. Žalovaný k průkazu svých tvrzení ovšem nabídl a doložil toliko potvrzení praktické lékařky MUDr. M. S. vystavené dne 18.6.2001 (totožné s potvrzením ze dne 16.5.2003), že jednateli J. bylo vystaveno potvrzení pracovní neschopnosti na dobu od 12.4. do 20.4.2001. Takový doklad ovšem stvrzuje pouze skutečnost, že lékař vyhodnotil zdravotní stav jmenovaného tak, že je práce neschopen od 12.4.2001, ovšem ničeho nevypovídá o tom, kdy se jednatel J. k lékaři dostavil a zda jeho zdravotní stav mu znemožňoval dostavit se dne 12.4.2001 k jednání soudu, které bylo nařízeno na 8.30 hod. Žalovaný žádné další důkazy ke svým tvrzením nenabídl a neprokázal tak, že na jeho straně jsou omluvitelné důvody, pro které zmeškal soudní jednání a pro které by bylo třeba rozsudek pro zmeškání zrušit. Z uvedených důvodů bylo proto usnesení krajského soudu jako věcně správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno.