Provedení výslechu obviněného podle § 69 odst. 5 TrŘ soudcem věcně nepříslušného soudu, jemuž byl obviněný v rozporu s ustanovením § 69 odst. 4 TrŘ dodán policejním orgánem, představuje podstatnou vadu řízení předcházející vydání rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby, na kterou musí být stížnostním soudem reagováno propuštěním obviněného z vazby.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 5. 2. 2003, čj. 28 T 8/2001 – 1592, bylo rozhodnuto podle § 68 odst. 1 tr. ř., z důvodů § 67 písm. a) tr. ř., o vzetí obžalovaného O.N. do vazby. Proti tomuto usnesení podal ihned po jeho vyhlášení stížnost obžalovaný. Písemně pak svou stížnost odůvodnil dne 6. 2. 2003. V tomto písemném odůvodnění stížnosti uvedl, že orgány činné v trestním řízení pravidelně informoval o místu svého pobytu a přebíral korespondenci. Již jedenáct let čeká na konečné rozuzlení případu, ve kterém je naprosto nevinen. Uvedl, že uvalení vazby považuje za naprosto zbytečné. Ke stížnosti přiložil i písemný slib, učiněný v tom smyslu, že se v případě propuštění z vazby bude zdržovat na adrese v H. n. M., N. 414. Vrchní soud v Olomouci z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost obžalovaného je důvodná, i když důvody, pro které musí být napadené usnesení zrušeno, spočívají v jiných objektivních zjištěních, než která uvádí sám obžalovaný. Ze spisového materiálu vyplývá, že ve vztahu k tomuto obžalovanému byl dne 16. 1. 2003, pod čj. 28 T 8/2001 – 1561, vydán předsedou senátu Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, příkaz k zatčení ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 tr. ř. Na základě tohoto příkazu byl obžalovaný O.N. zatčen dne 5. 2. 2003 v 10.30 hod. orgány Policie ČR. Poté byl na základě pokynu předsedy senátu Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, předveden před soudce Okresního soudu v Liberci, kterým byl dne 5. 2. 2003, v době od 15.00 hod., vyslechnut. Po výslechu, který provedla soudkyně Okresního soudu v Liberci, bylo obžalovanému oznámeno usnesení předsedy senátu Krajského soudu v Ostravě, dle kterého byl obžalovaný O.N. vzat do vazby podle § 68 odst. 1 tr. ř., z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. ř. Ihned po oznámení tohoto usnesení obžalovaný proti němu podal stížnost. Vrchní soud v Olomouci je nucen konstatovat, že již v této fázi řízení, při realizaci příkazu k zatčení, došlo k závažnému porušení ustanovení § 69 odst.4, odst. 5 tr. ř., v důsledku kterého muselo být napadené usnesení zrušeno, aniž by se stížnostní soud musel dále blíže zabývat existencí vazebních důvodů u obžalovaného O.N. Podle § 69 odst. 4 tr. ř. policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu. Podle § 69 odst. 5 tr. ř. musí soudce, jemuž byl obviněný dodán, tohoto neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Věcná příslušnost soudu je pak řešena v ustanoveních § 16 a 17 tr. ř. V daném konkrétním případě je, s ohledem na právní kvalifikaci jednání obžalovaného O.N., pro které je stíhán na základě obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě a s ohledem na dosavadní průběh řízení, zcela nepochybné, že věcně příslušným je ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 tr. ř. krajský soud. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že obžalovaný O.N. měl být po svém zatčení dne 5. 2. 2003, dodán buď Krajskému soudu v Ostravě nebo jinému věcně příslušnému soudu, tedy jinému krajskému soudu na území ČR. Orgány činné v trestním řízení se tedy dopustily závažného pochybení, vedoucího k porušení ustanovení § 69 odst. 4, odst. 5 tr. ř., když byl obžalovaný dodán Okresnímu soudu v Liberci a po tomto dodání byl proveden výslech obžalovaného soudcem okresního soudu. Toto porušení ustanovení trestního řádu má pak za následek naprostou procesní neúčinnost výslechu obžalovaného před rozhodnutím o vzetí do vazby a v důsledku čehož nebyly splněny ani procesní podmínky pro rozhodnutí o vzetí do vazby, zcela jednoznačně stanovené v §§ 68 a 69 tr.ř. Vrchnímu soudu v Olomouci tedy nezbylo, než napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušit v celém rozsahu a příkazem předsedy senátu obžalovaného z vazby ihned propustit.