"Závěr, že došlo ke zneužití většiny hlasů ve společnosti na úkor menšiny (§ 56a odst. 1 ObchZ), je třeba učinit v souvislosti s vyhodnocením, zda v daném případě měli přijatým rozhodnutím znevýhodnění společníci právní možnost obrany proti pro ně nepříznivým následkům tohoto rozhodnutí a zda jim bylo umožněno této právní obrany využít".

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh, kterým se navrhovatelé domáhali určení neplatnosti usnesení odpůrce ze dne 11.7.2001 přijatého mimo valnou hromadu společníky odpůrce, kterým byl udělen souhlas J. i., spol. s r.o. k převzetí závazku k novému vkladu na zvýšení základního kapitálu odpůrce o 15.000.000,- Kč, peněžitým vkladem ze stávající výše základního kapitálu 170.000,- Kč na novou výši základního kapitálu 15.170.000,- Kč (výrok I.). Navrhovatelé byli společně a nerozdílně zavázáni k zaplacení nákladů řízení 16.933,- Kč (výrok II.). Na základě zjištěného skutkového stavu případu dospěl soud prvního stupně k závěru o aktivní legitimaci navrhovatelů, avšak nikoli o existenci tvrzeného důvodu rozporu napadeného usnesení se zákonem. Z okolností případu nelze podle soudu prvního stupně dovodit jednání ostatních společníků odpůrce s cílem zneužít své většiny v odpůrci a znevýhodnit navrhovatele. Toto zneužití nelze spatřovat ve skutečnosti, že valná hromada odpůrce rozhodla o zvýšení základního kapitálu, navrhovatelé s tímto usnesením nesouhlasili a jejich nesouhlasem nelze obhájit fakt, že nevyužili svého přednostního práva na úpis vkladu na zvýšeném základním kapitálu. Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání navrhovatelé. Vytýkali soudu prvního stupně, že neprovedl jimi navržené důkazy výslechem svědků MUDr. S. a V. D. a dalších společníků společnosti J. i., spol. s r.o., kteří jsou současně i společníky odpůrce. V odvolání tvrdili, že jediným „úkolem“ společníků J.i., spol. s r.o., kteří jsou současně společníky odpůrce, je omezení vlivu navrhovatelů. Podle navrhovatelů pokud by soud provedl výslechy těchto svědků a zjistil důvod založení společnosti J. i., spol. s r.o., objem finančních prostředků, kterými disponuje, kdo tuto společnost řídí a kdy byla založena, nemohl by dospět k jinému závěru, než k závěru o záměru omezit vliv navrhovatelů na chod odpůrce. Navrhovatelé rovněž vytýkali soudu prvního stupně, že nepřerušil řízení až do pravomocného rozhodnutí o vyslovení neplatnosti valné hromady odpůrce konané dne 4.6.2001, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu. V rámci řízení o neplatnosti valné hromady dne 4.6.2001, v návaznosti na výslechy označených svědků, by podle navrhovatelů vyšlo najevo, že základním kapitálem 15.000.000,- Kč nikdo nedisponuje a jediným cílem jeho navýšení je omezení vlivu navrhovatelů v odpůrci.Pokud je cílem rozhodnutí omezení vlivu určitého společníka a nikoliv potřeba společnosti zvýšit základní kapitál, jedná se dle navrhovatelů o výkon hlasovacích práv, který má charakter jejich zneužití. Proto navrhovatelé žádali zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně zpět k dalšímu řízení, v němž by soud provedl jimi označené důkazy. Odpůrce s odvoláním navrhovatelů nesouhlasil a navrhl potvrzení napadeného usnesení. Podle jeho názoru navrhovatelé v odvolání uvádějí další nové skutečnosti, námitku týkající se nevyhovění návrhu na přerušení řízení nepovažoval za důvodnou. V situaci, kdy je napadeno usnesení valné hromady, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, je zbytečné domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení společnosti o udělení souhlasu s převzetím závazku ke zvýšení vkladu třetí osobou, přijatého společníky mimo valnou hromadu. Odvolací soud poté, co dovodil náležitosti odvolání podle § 205 odst. 1, odst. 2 písm. d), g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a o.s.ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů není důvodné. Podle návrhu, doplněného v průběhu řízení, se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení odpůrce, přijatého jeho společníky mimo valnou hromadu dne 11.7.2001, kterým byl udělen souhlas společnosti J. i., spol. s r.o., k převzetí závazku ke vkladu na zvýšení základního kapitálu odpůrce o 15.000.000,- Kč peněžitým vkladem ze stávající výše základního kapitálu 170.000,- Kč na novou výši základního kapitálu 15.170.000,- Kč. Svůj návrh odůvodnili tím, že cílem rozhodnutí o udělení souhlasu s převzetím závazku touto osobou je zmenšit rozhodovací vliv navrhovatelů ve společnosti odpůrce a znevýhodnit jejich postavení. Udělením souhlasu s převzetím závazku bylo zneužito práva většiny ve společnosti a tím došlo k porušení § 56a ObchZ. Právnická osoba, které byl udělen souhlas k převzetí, vznikla dne 21.3.2001 a jejími společníky jsou, s výjimkou navrhovatelů, ostatní společníci odpůrce. Proto by tito ostatní společníci převzetím závazku ke vkladu a zvýšením podílu společnosti J. i., spol. s r.o.v odpůrci o 15.000.000,- Kč prostřednictvím této osoby získali ve společnosti odpůrce dominantní vliv. Soud prvního stupně provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku odpůrce, dopisem ze dne 11.7.2001, kterým bylo navrženo přijetí usnesení mimo valnou hromadu společníků udělením souhlasu společnosti J. i., spol. s r.o. k převzetí závazku k novému vkladu, notářským zápisem N 363/2001, Nz 350/2001 ze dne 1.8.2001, dopisem odpůrce společníkům ze dne 14.9.2001, notářským zápisem N 244/2001, Nz 228/2001 o průběhu valné hromady odpůrce konané dne 4.6.2001, výpisem z obchodního rejstříku společnosti J. i., spol. s.r.o, se sídlem O., Předměstí, ul. Č. 1516/7 a z nesporných tvrzení účastníků o doručení návrhu usnesení dopisem z 11.7.2001. Z provedených důkazů učinil soud prvního stupně správná skutková zjištění, odvolací soud se s těmito skutkovými zjištěními soudu prvního stupně tak, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení ztotožňuje a na tato pro stručnost odkazuje. Po skutkové stránce není mezi účastníky sporu o tom, že dne 4.6.2001 proběhla valná hromada odpůrce, na níž bylo přijato usnesení o zvýšení základního kapitálu o 15.000.000,- Kč. Usnesení přijaté touto valnou hromadou odpůrce navrhovatelé napadli návrhem na vyslovení neplatnosti, věc je vedena u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 157/2001 a podle zjištění odvolacího soudu ve věci dosud není pravomocně rozhodnuto. U jednání soudu prvního stupně dne 28.8.2002 navrhovatelé navrhli přerušení řízení; soud tomuto návrhu nevyhověl usnesením vyhlášeným u tohoto jednání, aniž by se účastníci vzdali svého práva se proti tomuto usnesení odvolat a aniž by písemné vyhotovení tohoto usnesení bylo účastníkům doručeno. Tuto vadu v postupu řízení odvolací nehodnotí jako podstatnou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu (§ 212 odst. 5 o.s.ř.). Usnesení, kterým soud prvního stupně nevyhověl (respektive zamítl) návrhu na přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady odpůrce konané dne 4.6.2001, je věcně správné. Až do pravomocného rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je totiž třeba na tuto právní skutečnost pohlížet jako na platnou. V jiném řízení, než v řízení o vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady a v řízení rejstříkovém, není soud oprávněn přezkoumávat platnost napadeného usnesení valné hromady. Otázkou platnosti usnesení valné hromady odpůrce konané dne 4.6.2001 se v tomto řízení jako předběžnou otázkou soud nemůže zabývat (§ 109 odst. 2, písm. c/ o.s.ř.). S ohledem na zásadu pravdivosti skutečností zapsaných v obchodním rejstříku a z ní plynoucí možnosti rejstříkového soudu zahájit z moci úřední řízení o změnu zápisu výše základního kapitálu odpůrce, pokud by byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady konané dne 4.6.2001, je třeba v tomto řízení vycházet z tohoto usnesení jako z platného a přerušení řízení by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti procesu. Soud prvního stupně rozhodl správně, když návrhu na přerušení řízení vzneseného navrhovateli nevyhověl. Podle § 56a ObchZ zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno. V tomto řízení, v němž se uplatní vyšetřovací zásada (§ 200e, § 120 odst. 2 o.s.ř.), soud zkoumá pouze to, zda při přijímání napadeného usnesení odpůrce, došlo při rozhodování společníků mimo valnou hromadu k porušení zákona či vnitřních předpisů odpůrce. Navrhovatelé spatřují porušení zákona ve skutečnosti, že při hlasování o souhlasu s převzetím závazku k dalšímu vkladu společností J. i. spol.s r.o. byli „přehlasováni“ ostatními společníky odpůrce, kteří jsou zároveň společníky osoby, o jejímž převzetí závazku na zvýšení základního kapitálu bylo hlasováno. Protože tímto byl zmenšen vliv navrhovatelů v odpůrci, spatřují v tomto hlasování zneužití většiny (hlasů) společníků (§ 56a odst. 1 ObchZ). Lze souhlasit s názorem navrhovatelů, že pokud ostatní společníci odpůrce (vyjma navrhovatelů) jsou současně společníky třetí osoby, s jejímž převzetím závazku k novému vkladu byl vysloven souhlas, mohou tito ostatní společníci vykonávat svůj vliv na činnost odpůrce nejen prostřednictvím hlasů odpovídajících jejich podílu na základním kapitálu odpůrce, ale zprostředkovaně i prostřednictvím hlasů právnické osoby, jejímiž jsou také společníky. Zvýšením základního kapitálu společnosti a převzetím závazku osobou odlišnou od navrhovatelů došlo ke snížení jejich vlivu na rozhodování odpůrce a tímto ke znevýhodnění postavení navrhovatelů ve společnosti. Otázkou, zda se v konkrétním případě jedná o zneužití většiny hlasů ve společnosti či zda se jedná o svobodný výkon hlasovacího práva společníka, je třeba posuzovat v každém případě podle konkrétních skutkových okolností případu. V této věci tvrdí navrhovatelé, že společníci, kteří jsou současně společníky subjektu přebírajícího závazek k novému vkladu, zneužili většiny svých hlasů a „přehlasovali“ navrhovatele za účelem snížení jejich hlasovacího podílu a vlivu ve společnosti odpůrce. Závěr, zda došlo ke zneužití většiny hlasů ve společnosti na úkor menšiny (§ 56a odst.1 ObchZ), je třeba učinit v souvislosti s vyhodnocením, zda v daném případě měli přijatým rozhodnutím znevýhodnění společníci právní možnost obrany proti pro ně nepříznivým následkům tohoto rozhodnutí a zda jim bylo umožněno této právní obrany využít. Pokud této možnosti nevyužili, je třeba vyhodnotit i důvody, pro které společníci, jejichž postavení se zhoršilo, této možnosti nevyužili. V tomto případě je třeba zodpovědět otázku, zda výsledkem hlasování společníků mimo valnou hromadu znevýhodněným navrhovatelům nebylo upřeno právo převzetí závazku k novému vkladu (když toto právo nevylučuje společenská smlouva) a zda se mohli proti nepříznivému důsledku snížení jejich vlivu ve společnosti bránit. Pokud svého práva na převzetí závazku k novému vkladu nevyužili, zda pro tento postup měli objektivní „rozumný“ důvod. Navrhovatelé v řízení nezpochybňovali, že jim bylo umožněno uplatit své právo stávajících společníků k přednostnímu převzetí závazku k novému vkladu podle výše jejich obchodních podílů. Svého práva však nevyužili, protože nesouhlasili se zvýšením základního kapitálu odpůrce. Z uvedeného plyne, že navrhovatelům bylo umožněno odvrátit pro ně nepříznivé důsledky snížení jejich vlivu ve společnosti odpůrce a oni tohoto práva bez „rozumného“ důvodu nevyužili. Pokud navrhovatelé nevyužili zákonné možnosti zabránit pro ně nepříznivému důsledku převzetí závazku k novému vkladu třetí osobou, nelze dovodit zneužití většiny hlasů ve společnosti na jejich úkor. V tomto závěru se odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně ztotožňuje. Navrhovateli tvrzený důvod neplatnosti napadeného usnesení společnosti odpůrce nebyl odvolacím soudem shledán, jiné důvody neplatnosti tohoto usnesení přijatého mimo valnou hromadu společníky odpůrce rovněž v řízení nevyšly najevo. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně věc správně právně posoudil a napadené snesení, včetně výroku II. o náhradě nákladů řízení, je věcně správné. Proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., toto právo vzniklo odpůrci, který měl v odvolacím řízení úspěch. Odpůrci v odvolacím řízení vznikly náklady na právním zastoupení, a to odměna za zastupováním advokátem v jednom stupni v částce 10.000,- Kč, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 75 Kč, celkem v částce 150,- Kč (účast u jednání odvolacího soudu, vyjádření k odvolání navrhovatelů), náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin na trase Praha Olomouc a zpět v částce 600,- Kč, náhrada cestovních výdajů zástupce odpůrce na cestě Praha Olomouc a zpět v částce 3.997,80 Kč ( 600km osobním automobilem se spotřebou 13 l/100 km, cena benzinu Natural po 25,10 Kč za 1 l, paušální sazba za použití motorového vozidla 3,40 Kč za 1 km). Celkem odpůrci přísluší na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 14.747,80 Kč a odvolací soud každého z navrhovatelů zavázal k úhradě této částky ve výši jedné poloviny, a to k rukám zástupce odpůrce (§ 7 písm. g/ vyhl. č. 484/2000 Sb, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., § 7 odst. 2 písm. b/, odst. 4 zák. č. 119/92 Sb. v platném znění, § 2 písm. b/ a § 3 písm. c, vyhl. č. 196/2002).