"Pokud by po právní moci usnesení o prohášení konkursu bylo dodatečně prokázáno, že věřitel jako jediný navrhovatel konkursu neměl aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na prohlášení konkursu, pak tato skutečnost bez dalšího není důvodem pro postup konkursního soudu podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání. Takovou skutečnost totiž nelze po právní moci usnesení o prohlášení konkursu považovat za předpoklad pro konkurs ve smyslu tohoto zákonného ustanovení".

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě zamítl návrh úpadce na zrušení konkursu prohlášeného na jeho majetek usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 24 K 50/99 – 120 ze dne 15.11.2000. Toto usnesení napadl úpadce včasným odvoláním. Uvedl, že s napadeným rozhodnutím, kterým soud prvního stupně zamítl jeho podání, v němž se ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání domáhal zrušení konkursu, nesouhlasí, neboť podmínky řízení pro prohlášení konkursu splněny nebyly a soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným úpadcem o neplatnosti smlouvy o prodeji části podniku. Soud prvního stupně tedy neúplně zjistil skutkový stav, neboť se nezabýval navrženým důkazem. tj. smlouvou o prodeji části podniku a tím, že zde jsou další skutečnosti a důkazy, které dosud nebyly uplatněny. Tím došlo, dle názoru odvolatele, k nesprávnému právnímu posouzení věci a nesprávnému rozhodnutí. Dále uvedl, že sice odvolání proti usnesení o prohlášení konkursu nepodal, avšak k tomu došlo proto, že rozhodné skutečnosti se dozvěděl teprve posléze. Proto učinil v průběhu konkursu podání, kterým navrhl zrušení konkursu a to z důvodu, že pro něho nejsou předpoklady, neboť smlouva o prodeji části podniku č. 1473/94 ze dne 5.9.1995 je neplatná a tím není platný ani jeho závazek vůči K. b. P., s.p.ú.. Přitom právě na návrh této věřitelky byl konkurs na jeho majetek prohlášen. S těmito jeho námitkami, kterými je zpochybněna aktivní legitimace uvedené věřitelky (jako jediné navrhovatelky) k podání návrhu na prohlášení konkursu, se však soud prvního stupně v napadeném usnesení nevypořádal. Důvodem neplatnosti předmětné smlouvy o prodeji části podniku dle názoru odvolatele je jednak to, že nemovitosti nejsou ve smlouvě určitě a srozumitelně vymezeny a z tohoto důvodu ani nemohlo dojít k zápisu vlastnického práva k těmto nemovitostem do katastru nemovitostí. Proto je smlouva od svého počátku neplatná dle § 37 občanského zákoníku. Dalším důvodem neplatnosti uvedené smlouvy dle názoru odvolatele je to, že zmíněnou smlouvou nekoupil část podniku jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání dle § 5 obchodního zákoníku, ale pouze soubor hmotného investičního majetku a drobného investičního majetku, jak vyplývá z příloh k této smlouvě. Smlouva byla tedy uzavřena v rozporu s § 5 a § 476 a následujícími obchodního zákoníku a je neplatná i pro rozpor se zákonem dle § 39 občanského zákoníku. Proto touto neplatnou smlouvou nemohl na odvolatele přejít ani závazek vůči K. b. P., s.p.ú.. Navrhl, aby odvolací soud jeho odvolání vyhověl a napadené usnesení změnil tak, že konkurs prohlášený na jeho majetek zruší. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, a že je v něm uplatněn odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) a písm. d) občanského soudního řádu, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a a § 221a občanského soudního řádu) a dospěl k závěru, že odvolání úpadce není důvodné. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení uzavřel, že návrh úpadce na zrušení konkursu není důvodný. Otázkou, zda jsou splněny podmínky pro prohlášení konkursu na majetek dlužníka, se zabýval před prohlášením konkursu a dospěl k závěrům, které jsou uvedeny v usnesení, kterým byl konkurs na majetek dlužníka prohlášen. V něm soud prvního stupně zdůvodnil, že zákonem požadované podmínky pro prohlášení konkursu byly splněny, včetně doložení splatné pohledávky navrhovatele K. b. P., s.p.ú.. Tato pohledávka byla také dlužníkem uznána co do důvodu i výše. Pokud zastává dlužník jiný názor, měl možnost se proti rozhodnutí o prohlášení konkursu odvolat, což však neučinil. Soud prvního stupně dále poukázal i na to, že ze zprávy správce konkursní podstaty je zřejmé, že úpadce po celou dobu od uzavření předmětné smlouvy o prodeji části podniku se choval jako vlastník převzatého majetku, se kterým vykonával svou podnikatelskou činnost a plnil závazky z uvedené smlouvy. Věděl o obsahu auditorské zprávy č. 7/96 a tuto zprávu nikdy nerozporoval. Stejně tak nerozporoval ani smlouvu o prodeji části podniku z 5.9.1995 a z ní vyplývající pohledávky navrhovatele konkursu. Na základě výše uvedené argumentace soud prvního stupně dovodil, že důvody ke zrušení konkursu pro nedostatek podmínek pro prohlášení konkursu dány nejsou. Dále uvedl, že úpadce k takovému návrhu na zrušení konkursu není ani aktivně legitimován, když je oprávněn podat návrh na zrušení konkursu pouze dle ustanovení § 44 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání. Rovněž z tohoto důvodu návrh úpadce jako nedůvodný zamítl. S právními závěry soudu prvního stupně, že úpadce mohl podat návrh na zrušení konkursu jen dle § 44 odst. l písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání a že v přezkoumávané věci nejsou podmínky pro zrušení konkursu dle § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání se odvolací soud ztotožňuje z níže uvedených důvodů. Nejprve je nutno uvést, že po vydání napadeného usnesení byl zákon o konkursu a vyrovnání opakovaně měněn a doplňován. Tyto změny a doplnění neměly však na rozhodování odvolacího soudu vliv. Z ustanovení § 44 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání v platném znění se podává, že soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání a) zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs; b) po splnění rozvrhového usnesení; c) na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím správce; d) zjistí-li, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 6); e) bez textu; f) došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění úpadce na společníka úpadce. Podle ustanovení § 66a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání se pro konkurs a vyrovnání použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. S poukazem na obsah předloženého spisu a výše citované ustanovení § 44 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání je nutno přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že návrh úpadce na zrušení konkursu ze dne 26.1.2001 (doplněný podáními ze dne 22.3.2001 a 3.5.2001) není návrhem na zrušení konkursu ve smyslu § 44 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání, neboť nesplňuje náležitosti takového návrhu. Úpadce se ve svém návrhu na zrušení konkursu dovolává toho, že nebyly splněny předpoklady pro prohlášení konkursu na jeho majetek. Toto jeho podání by tedy mohlo být pouze podnětem k rozhodnutí soudu o zrušení konkursu podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání. K aplikaci ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) na zrušení konkursu prohlášeného na majetek úpadce je nutno uvést následující. Soud prvního stupně zcela správně dovodil, že skutečnosti, kterými zdůvodňoval úpadce neexistenci splatné pohledávky K. b. P., s.p.ú. a tedy nedostatek aktivní věcné legitimace této věřitelky k podání návrhu na prohlášení konkursu, mohl úspěšně uplatnit pouze v odvolání proti usnesení, kterým byl konkurs na jeho majetek prohlášen. Z dikce ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání totiž vyplývá, že předpoklady pro konkurs je nutno posuzovat v době, kdy soud o zrušení konkursu rozhoduje („nejsou“ předpoklady pro konkurs). Tedy nikoliv hodnotit zpětně a ve svých důsledcích opakovaně, zda tyto předpoklady existovaly v době prohlášení konkursu. Relevantní skutečností pro zrušení konkursu podle tohoto zákonného ustanovení by tedy byla jednak neexistence úpadku, včetně potřebné mnohosti konkursních věřitelů (§ 1 odst. 2 a odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání), nebo zákonné podmínky dle ustanovení § 1a zákona o konkursu a vyrovnání. S ohledem na obsah předloženého spisu je však zřejmé, že tyto důvody pro zrušení konkursu v přezkoumávané věci (s přihlédnutím k počtu přihlášených věřitelů a výši přihlášených pohledávek uznaných při přezkumném jednání) dány nejsou. Podmínky uvedené v ustanovení § 1a zákona o konkursu a vyrovnání vzhledem ke skutečnosti, že úpadce je fyzickou osobou, na přezkoumávanou věc nedopadají. K odvolacím námitkám úpadce je nutno pro úplnost uvést, že i pokud by po právní moci usnesení o prohlášení konkursu bylo dodatečně prokázáno, že jediný navrhovatel tohoto konkursu neměl aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na prohlášení konkursu, pak tato skutečnost bez dalšího není v této fázi řízení důvodem pro postup soudu podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání. Takovou skutečnost již nelze po právní moci usnesení o prohlášení konkursu považovat za předpoklad pro konkurs ve smyslu tohoto shora citovaného zákonného ustanovení. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.