"Člen představenstva akciové společnosti jmenovaný představenstvem podle § 194 odst. 2 obchodního zákoníku nemá do budoucna z hlediska tohoto ustanovení postavení člena představenstva zvoleného valnou hromadou společnosti".

Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě prohlásil na majetek dlužnice konkurs, správcem konkursní podstaty ustavil Ing. J. H. a vyslovil výzvy předepsané ustanovením § 13 odst. 2 a odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že prvá navrhovatelka předloženými listinami doložila svoji vykonatelnou pohledávku za dlužnicí ve výši 8.558.956,- Kč a sama dlužnice přiznala existenci svého závazku vůči prvé navrhovatelce. Ze seznamu závazků dlužnice mimo obchodní styk vyplývá, že pohledávka prvé navrhovatelky za dlužnicí se stále zvyšuje. Druhý navrhovatel k doložení své pohledávky ve výši Kč 20.000,- předložil pouze smlouvu o postoupení pohledávek, jíž měla být na něho postoupena pohledávka původního věřitele společnosti R., spol. s r.o. Dlužnice tuto pohledávku uznala a tvrdila, že ji do 28. 2. 2002 uhradí. Soud prvního stupně ji proto vzal za doloženou na základě shodných tvrzení účastníků řízení. Prvá navrhovatelka a druhý navrhovatel tak řádně doložil svou aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužnice. Úpadek dlužnice měl soud prvního stupně za osvědčený ze sdělení a předložených listin dalšího věřitele F. ú. v B. Podle evidence správce daně daňové nedoplatky dlužnice dosahují výše Kč 12.275.797,-. Z listin předložených dlužnicí vyplývá, že dlužnice má, nepočítaje zaměstnance, více než 140 věřitelů s pohledávkami v celkové výši přes 54.000.000,- Kč, z nichž některé jsou i několik let po splatnosti. Naproti tomu má dlužnice finanční prostředky ve výši 93.000,- Kč. Zbylý majetek sestávající z nemovitých věcí, movitých věcí a pohledávek byl dlužnici vyčíslen na 42.729.250,87 Kč. Dlužnice je tedy v úpadku ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, neboť má více věřitelů, jejichž splatné pohledávky není schopna po dobu několika let plnit. Námitka dlužnice, že není platebně neschopna, neboť některé závazky hradí, není důvodná. Vzhledem k tomu, že k prohlášení konkursu stačí, aby byl osvědčen úpadek v jedné z definovaných podob, soud prvního stupně na majetek dlužnice prohlásil konkurs, neboť byly splněny i ostatní zákonem stanovené podmínky. Proti usnesení o prohlášení konkursu se dlužnice odvolala podáním ze 30. 4. 2002, doplněným podáním z 31. 5. 2002 ve kterém poukázala na to, že třetí navrhovatel vzal svůj návrh na prohlášení konkursu zpět, což svědčí o aktivním přístupu dlužnice a oprávněnosti domněnky, že je schopna se svými dluhy vypořádat i mimosoudně bez konkursního řízení. Vůči pohledávce druhého navrhovatele vznesla dlužnice námitku, že není jejím věřitelem a nebyl jím ani v okamžiku prohlášení konkursu, ani v době přistoupení do řízení podáním ze dne 28. 1. 2002. Dlužnice popřela, že by pohledávku druhého navrhovatele uznala, jak se uvádí v odůvodnění napadeného usnesení. Dále dlužnice poukázala na to, že vedla jednání o mimosoudním způsobu vypořádání s první navrhovatelkou V. z. p. Č.r.. V těchto jednání bylo pokračováno i po prohlášení konkursu a došlo k dohodě dlužnice s touto věřitelkou o způsobu zajištění plateb tak, že v současné době prvá navrhovatelka nemá námitky proti vypořádání mimo konkursní řízení v případě, že soud na základě oprávněných námitek dlužnice zruší napadené rozhodnutí. V ostatním dlužnice odkázala na své vyjádření k výzvě soudu doručené 4. 2. 2002. Zejména zdůraznila reálnou změnu v řízení společnosti i v majetkových poměrech ve vlastnictví akcií a způsobilost dostát svým závazkům v případě, že nebude realizováno konkursní řízení. Dlužnice navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a návrh na prohlášení konkursu svým rozhodnutím zamítl, případně postoupil věc k novému řízení soudu prvního stupně. Odvolání za dlužnici podal a podepsal advokát JUDr. M. S., který podáním ze dne 2. 5. 2002 předložil soudu plnou moc ze dne 30. 4. 2002 k zastupování dlužnice v občanském soudním řízení. Plnou moc ze dne 30. 4. 2002 za dlužnici podepsal jako předseda představenstva Ing. L. Č. Z výpisu z obchodního rejstříku dlužnice, který si odvolací soud v informativní podobě opatřil z počítačové sítě Internet, vyplývá, že Ing. L. Č. nebyl ve funkci předsedy představenstva dlužnice zapsán 30. 4. 2002 a není v této funkci v obchodním rejstříku zapsán dosud. Jako předseda představenstva dlužnice je v obchodním rejstříku zapsán J. S. a jako člen představenstva Ing. J. P. Podle § 66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 25 odst. 1 občanského soudního řádu zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení dále jen („procesní plná moc“). Nedostatek plné moci pro advokáta, který za účastníka činí v občanském soudním řízení úkony způsobuje nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 104 odst. 2 občanského soudního řádu. Odvolací soud proto usnesením č.j. 2 Ko 182/2002-533 ze dne 13. dubna 2004 dlužnici vyzval, aby zaslala odvolacímu soudu úředně ověřené fotokopie dokladů o tom, že Ing. L. Č. byl dne 30. 4. 2002 oprávněn udělit za dlužnici plnou moc advokátovi k zastupování dlužnice v občanském soudním řízení. V odůvodnění svého usnesení z 13. dubna 2004 vyložil odvolací soud důvody, které jej k výzvě vedly. Zároveň dlužnici poučil, že pokud nebude doloženo oprávnění Ing. L. Č. udělit právnímu zástupci dlužnice plnou moc z 30. 4. 2002, odvolací soud odvolací řízení zastaví. Na tuto výzvu odpověděla dlužnice podáním z 21. 4. 2004, kterým odvolacímu soudu zaslala úředně ověřenou kopii zápisu ze zasedání představenstva společnosti L. n. h. a.s. ze dne 14. ledna 2002. Podle uvedeného zápisu byl Ing. L. Č. na tomto zasedání představenstva společnosti L. n. h. a.s. kooptován do představenstva a na témže zasedání také zvolen předsedou představenstva. Ke kooptaci došlo z toho důvodu, že v této době disponoval Ing. Č. většinovým podílem akcií společnosti. V souladu se zápisem v obchodním rejstříku mohl za společnost dlužnice v dané době jednat samostatně každý člen představenstva. K tomuto podání dlužnice připojila fotokopii zápisu ze zasedání představenstva společnosti konaného 14. ledna 2002. Souhlas fotokopie s prvopisem ověřil M. ú. ve V. p. P. dne 20. dubna 2004. Podle uvedeného zápisu se zasedání představenstva společnosti 14. ledna 2002 účastnili členové představenstva pan T. B. a Ing. J. P. Zasedání představenstva zahájil člen představenstva pan T. B., přičemž konstatoval, že je přítomna nadpoloviční většina všech členů představenstva platně zvolených valnou hromadou společnosti. Představenstvo bylo svoláno telefonicky a oba členové vyjádřili jak souhlas s místem a časem konání představenstva tak i s jeho programem. T. B. konstatoval, že zasedání představenstva je usnášení schopné. Předsedajícím zasedání i zapisovatelem byl zvolen T. B. Poté T. B. navrhl, aby představenstvo kooptovalo náhradního člena představenstva, který bude tuto funkci zastávat do další valné hromady společnosti. Navrhl, aby tímto členem se stal Ing. L. Č. Hlasy obou členů představenstva byl Ing. L. Č. zvolen členem představenstva a zúčastnil se dalšího jednání. V průběhu dalšího jednání T. B. rezignoval na funkci předsedy představenstva a navrhl, aby se Ing. L. Č. stal předsedou představenstva, Ing. J. P. místopředsedou představenstva a T. B. členem představenstva. Poté dal hlasovat. Všichni členové byli jednomyslně pro. Zápis ze zasedání představenstva dlužnice byl datován 30. ledna 2002 a podepsán T. B., Ing. J. P. a Ing. L. Č. Podle § 191 odst. 1 obchodního zákoníku představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí se zapisují do obchodního rejstříku. Doplnění představenstva novými členy pro případ, že některý člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkční období, upravuje ustanovení § 194 odst. 2 obchodního zákoníku. Podle jeho poslední věty stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Citované ustanovení obchodního zákoníku tuto možnost představenstva akciové společnosti shodně upravovalo i ve znění platném 14. ledna 2002. Z rejstříkového spisu společnosti L. n. h., a.s. vedeného Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložce 324 vyplývá, že návrh na zápis Ing. L. Č. ve funkci předsedy představenstva společnosti nebyl u rejstříkového soudu dosud podán a rejstříkový soud o něm nerozhodoval. Podle článku 29 stanov společnosti ve znění schváleném řádnou valnou hromadou společnosti dne 8. 8. 2001 představenstvo společnosti má 3 členy. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Funkční období člena představenstva je pětileté. Opětovná volba člena představenstva je možná. Představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Jako člen představenstva je v obchodním rejstříku společnosti zapsán Ing. J. P., který byl členem představenstva zvolen valnou hromadou společnosti dne 6. 8. 1998. Valná hromada společnosti konaná dne 13. 2. 2001 vzala na vědomí odstoupení Ing. P. M. a Ing. J. K. z představenstva společnosti, pak členy představenstva společnosti zvolila J. S., který je jako předseda představenstva dosud zapsán v obchodním rejstříku a Ing. J. K. Z funkce člena představenstva odvolala Ing. J. K. valná hromada společnosti, která se konala 8. 8. 2001. Členem představenstva společnosti tato valná hromada zvolila Ing. D. H. Na základě valné hromady společnosti konané dne 8. 8. 2001 a jednání představenstva společnosti téhož dne Krajský soud v Ostravě vymazal Ing. J. K. z představenstva společnosti, zapsal Ing. J. P. jako člena představenstva a zamítl návrh na zápis Ing. D. H. jako člena a místopředsedu představenstva společnosti usnesením ze dne 17. června 2002, které nabylo právní moci 8. 8. 2002. Návrhem ze dne 10. 12. 2001, který došel Krajském soudu v Ostravě 14. 1. 2002 navrhla dlužnice změnu zápisu v obchodním rejstříku ve složení představenstva společnosti podle zápisu ze zasedání představenstva společnosti ze dne 30. října 2001 a 23. listopadu 2001. Řízení o tomto návrhu Krajský soud v Ostravě zastavil usnesením ze dne 21. 8. 2002 pro nezaplacení soudního poplatku za návrh. Podle zápisu ze zasedání představenstva společnosti dne 30. října 2001 projednalo představenstvo odstoupení Ing. D. H. z funkce člena představenstva společnosti. Poté na návrh předsedajícího J. S. představenstvo z důvodu odstoupení z funkce člena představenstva Ing. D. H. kooptovalo jako nového člena představenstva do konání příštího zasedání valné hromady společnosti pana T. B. Další zasedání představenstva společnosti konané dne 23. listopadu 2001 projednalo odstoupení J. S. z funkce člena představenstva společnosti. V souladu z § 66 odst. 1 obchodního zákoníku a článkem 269 bod 6 stanov společnosti zanikla J. S. funkce člena představenstva dnem 23. 11. 2001. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným členem představenstva společnosti L. n. h., a.s. zvoleným valnou hromadou je Ing. J. P. Pan T. B. není členem představenstva této společnosti, kterého by zvolila valná hromada. Sám byl totiž do funkce člena představenstva kooptován představenstvem společnosti dne 30. října 2001. Počet členů tříčlenného představenstva zvolených valnou hromadou společnosti tedy klesl pod polovinu, protože od 23. listopadu 2001 má společnost L. n. h., a.s. pouze jednoho člena představenstva zvoleného valnou hromadou. Z výše uvedeného pak dále vyplývá, že představenstvo společnosti L. n. h., a.s. ve složení Ing. J. P. (člen představenstva zvolený valnou hromadou) a T. B. (člen představenstva jmenovaný představenstvem) již nemohlo 14. ledna 2002 znovu postupovat podle poslední věty § 194 odst. 2 obchodního zákoníku a kooptovat jako náhradního člena představenstva Ing. L. Č. Na zasedání představenstva 14. ledna 2002 nebyla přítomna nadpoloviční většina všech členů představenstva platně zvolených valnou hromadou společnosti, jak se v zápise ze 14. ledna 2002 uvádí. Člen představenstva jmenovaný představenstvem podle § 194 odst. 2 obchodního zákoníku nemá z hlediska tohoto ustanovení do budoucna postavení člena představenstva zvoleného valnou hromadou společnosti. Na rozdíl od usnesení valné hromady akciové společnosti obchodní zákoník neupravuje zvláštní postup pro posuzování souladu usnesení představenstva akciové společnost se zákonem a platnosti jeho právních účinků. O zápise Ing. L. Č. do obchodního rejstříku ve funkci člena představenstva dlužnice rejstříkový soud dosud věcně nerozhodoval. Otázku, zda byl Ing. L. Č. platně jmenován členem a předsedou představenstva společnosti L. n. h., a.s. posoudil proto odvolací soud jako předběžnou otázku při posuzování oprávnění Ing. L. Č. udělit plnou moc advokátovi, který za dlužnici podal odvolání proti napadenému usnesení. Z výše uvedeného vyplývá, že Ing. L. Č. nebyl a není členem představenstva společnosti L. n. h., a.s., a proto nemohl advokátovi udělit platně plnou moc k zastupování společnosti v občanském soudním řízení. Přes výzvu odvolacího soudu a poučení, kterého se dlužnici dostalo se nepodařilo odstranit nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku plné moci pro právního zástupce, který odvolání za dlužnici podal. Odvolací soud proto postupoval podle § 104 odst. 2 občanského soudního řádu a odvolací řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že odvolací soud dospěl k závěru, že plná moc JUDr. M. S. k zastupování dlužnice v tomto řízení nebyla platně udělena, neuvedl jmenovaného advokáta v záhlaví svého usnesení jako právního zástupce dlužnice. Nedostatek podmínek odvolacího řízení zabránil odvolacímu soudu rozhodnout podle § 107a občanského soudního řádu o návrhu prvé navrhovatelky, aby na její místo vstoupila Č. k. a. Ačkoliv se návrh dotýká okruhu účastníků odvolacího řízení nemohl v tomto případě odvolací soud o procesním nástupnictví na místě prvé navrhovatelky rozhodnout. O návrhu V. z. p. Č. r. ze dne 2. 3. 2004 bude tedy muset rozhodnout soud prvního stupně jako o návrhu konkursní věřitelky s přihláškou vedenou pod č. 39 u konkursního soudu.