Je-li čin mladistvého, kvalifikovaný v době jeho spáchání jako trestný čin, posouzen v době rozhodování o něm (v důsledku aplikace § 16 odst. 1 TrZ) jako provinění ve smyslu zák.č. 218/2003 Sb., poté i podmínky trestnosti tohoto činu, resp. podmínky zániku trestní odpovědnosti, musí být hodnoceny dle ustanovení pozdějšího, pro mladistvého příznivějšího, zákona. Důvod k zastavení trestního stíhání mladistvého pro provinění nastává i tehdy, uplynula-li promlčecí doba stanovená v § 8 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. v době předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona.

Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25.3.2004, č.j. 43 T 21/98-4015, byli uznáni vinni obžalovaný mladistvý A.B.* (pseudonym) v bodech 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9), 10), 11), 12), 13), 14), 16), 17), 22), 27), 28), 33), 34), 36), 39), 52), 53), 56) a 63) jednak trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., v bodech 5), 6), 7), 8), 9), 10), 11) jednak trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr.zák. a obžalovaný mladistvý C.D.* (pseudonym) v bodech 17), 22), 28), 33), 34), 36), 39), 52) a 53) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák. Za to byl obžalovanému mladistvému A.B. uložen podle § 247 odst. 3 tr.zák., za použití § 79 odst. 1 tr.zák. a § 35 odst. 2 tr.zák., souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr.zák. byl tomuto obžalovanému uložen také trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řídit motorová vozidla na dobu 3 roků. Zároveň byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Blansku ze dne 17.3.1999, č.j. 2 T 61/99-874, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obžalovanému mladistvému C.D. byl podle § 247 odst. 2 tr.zák., za použití § 79 odst. 1 tr.zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr.zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr.ř. byl obžalovaný mladistvý A.B. zavázán k povinnosti uhradit společně a nerozdílně s nyní již odsouzenými L.M. a R.B., mladistvými K.K.* (pseudonym) a Z.Z.* (pseudonym) poškozenému P.R., částku 133.500,- Kč; dále nahradit společně a nerozdílně s nyní již odsouzenými L.M. a R.B. a mladistvým Z.Z. poškozeným firmě B., spol. s r.o., B., částku 36.084,- Kč, J.J. částku 3.460,- Kč, R.F. částku 45.700,- Kč; dále nahradit společně a nerozdílně s nyní již odsouzenými R.B. a mladistvým Z.Z. poškozeným Č. p., a.s., region Jižní Morava, částku 4.670,- Kč, J.L., částku 1.200,- Kč; dále nahradit společně a nerozdílně s nyní již odsouzeným L.M. a R.B. poškozenému M.H., částku 76.380,- Kč; dále nahradit poškozenému K.L., částku 1.900,- Kč; dále nahradit společně a nerozdílně s obžalovaným mladistvým C.D. poškozeným J.B., částku 400,- Kč, M.K., částku 1.000,- Kč a J.V., částku 520,- Kč. Podle § 229 odst. 1 tr.ř. byl poškozený M.B., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění krajského soudu se obžalovaní mladiství A.B. a C.D. dopustili trestné činnosti tak, že L.M., R.B., ml. K.K., ml. A.B., a ml. Z.Z. společně: 2) v době od 18.00 hodin do 2. 2. 1996 do 11.00 hodin 4. 2. 1996 v Č., okr. B.-v. provedli vloupání do garáže v místech pod hřbitovem, majitele P.R., a to tak, že rozlomili vložku FAB ve vratech a vnikli dovnitř, kde odcizili osobní motorové vozidlo zn. Škoda Favorit 135 LS majitele P.R., se kterým odejeli do R. - J. k obv. M. na zahradu a téhož dne společně vozidlo demontovali a později jeho součásti rozprodali, čímž majiteli P.R. způsobili škodu ve výši 133.500,-- Kč. L.M., R.B., ml. A.B., ml. Z.Z.: 4) společně s obžalovaným J.O., ohledně nějž bylo řízení vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí, v době od 21.00 hodin 8. 2. 1996 do 07.30 hodin 9. 2. 1996 v A. na ul. N. odcizili osobní motorové vozidlo Škoda Garde majitele R.F., kdy obžalovaný J.O. jel do A. za účelem krádeže vozidla dovezl automobilem zn. Škodou Favorit a obžalovaný ml. B. s obžalovaným ml. D. na místě odcizení vozidla v A. hlídali a po převozu vozidla do R. – J. k obžalovanému M. pak všichni, kromě obžalovaného J.O., společně vozidlo demontovali a rozprodali, čímž majiteli vozidla R.F. způsobili škodu ve výši 45.700,-- Kč. ml. A.B., ml. Z.Z. a R.B. společně: 5) v přesně nezjištěné době pravděpodobně od 10. 2. do 17. 2. 1996 v k. ú. Č. H. provedli vloupání do rekreační chaty č. 9 majitele Ing. Z.K., a to tak, že z balkonu obžalovaný ml. B. vytlačil okno a vnikli do chaty, kterou prohledali a odcizili stan typu A s předsíňkou, čímž způsobili majiteli ing. Z.K. škodu ve výši 1.200,-- Kč. 6) v přesně nezjištěné době pravděpodobně od 10. 2. do 17. 2. 1996 v k. ú. Č. H. provedli vloupání do rekreační chaty č. 31 majitelky J.L., a to tak, že obžalovaný ml. B. nohou rozbil prosklení vchodových dveří a vnikli do chaty, kterou prohledali, ale k odcizení věcí nedošlo a poškozením zařízení způsobili majitelce J.L. škodu ve výši 1.200,-- Kč. 7) v přesně nezjištěné době pravděpodobně od 10. 2. do 17. 2. 1996 v k. ú. Č. H. provedli vloupání do rekreační chaty č. 104 majitele A.Š., a to tak, že po přistavené lavici vnikli na balkon, kde obžalovaný ml. B. nohou rozbil prosklení balkonových dveří a klíčem zevnitř dveře otevřel a vnikli dovnitř, chatu prohledali a odcizili elektrickou vrtačku Narex, soupravu vrtáků, klíčů a šroubováků, el. nástěnné hodiny a poté vypáčili petlici dveří do sklepa, kde vše prohledali a odcizením věcí způsobili majiteli A.Š. škodu ve výši 2.392,-- Kč a poškozením zařízení pak škodu ve výši 283,-- Kč. 8) v přesně nezjištěné době pravděpodobně od 10. 2. do 17. 2. 1996 v k. ú. Č. H. provedli vloupání do rekreační chaty č. 73 majitele O.K., a to tak, že vylezli na balkon a obžalovaný ml. B. vykopl skleněnou výplň balkonových dveří a vnikli dovnitř, kde vše prohledali a odcizili vysavač ETA 0425, vysavač Black-Decker, hasící přístroj, okrasný klíč, budík, kávu Nescafé, litr vína, moto-přilbu, topné těleso ETA, které zanechali před chatou, dále v přízemí sekerou vylomili dvoukřídlá vrata a odcizili el. vrtačku, obžalovaný ml. B. se pak pokusil odcizit malý motocykl zn. Jawa 21, který později zanechal v prostoru pod chatou vzhledem k tomu, že se motocykl nepodařilo uvést do chodu a tímto jednáním způsobili majiteli O.K. odcizením škodu ve výši 5.381,-- Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 3.880,-- Kč. 9) v přesně nezjištěné době pravděpodobně od začátku ledna 1996 do 23. 2. 1996 v R. - J. provedli vloupání do trvale neobývaného rod. domku majitele A.N., a to tak, že ml. D. vytlačil okno verandy a vnikli dovnitř, poté rozbili výplň okna do obytné místnosti a vnikli dovnitř, kde vše prohledali a odcizili rohovou pohovku, 4 ks dřevěných židlí, 2 ks prázdných 20-ti litrových kanystrů, sekerku, el. přívodní šňůru k vařiči, soupravu 6-ti hrnků a roli lepenky, čímž majiteli A.N. způsobili odcizením škodu ve výši 4.800,-- Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 1.660,-- Kč, ml. A.B. a L.M. : 10) dne 17. 2. 1996 kolem 24.00 hodin vnikli v k. ú. Č. H. do rekreační chaty č. 104 majitele A.Š., která byla vypáčena po předchozím vloupání s tím, že odcizí svářečku, kterou však nenalezli a v chatě nic neodcizili a nezpůsobili žádnou škodu. 11) dne 17. 2. 1996 kolem 24.00 hodin vnikli v k. ú. Č. H. do rekreační chaty č. 1 majitele M.Š., a to tak, že vypáčili vchodové dveře a vnikli dovnitř, chatu prohledali a odcizili dřevěný kříž s tělem Krista, nefunkční fotoaparát a 8 ks starých obrázků, čímž majiteli M.Š. způsobili odcizením věcí škodu ve výši 5.900,-- Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 960,-- Kč. L.M., R.B., ml. A.B. 12) společně s obžalovaným J.O., ohledně nějž bylo řízení vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí,v době od 17.00 hodin 11. 2. 1996 do 11.00 hodin 18. 2. 1996 v B. Č. provedli vloupání do garáže M.H., a to tak, že obžalovaný J.O. je vozidlem Škoda Favorit přivezl za účelem odcizení motor. vozidla do objektu garáží v B. Č. a vozidlem blokoval vjezd a obvinění M., B. a ml. B. po předchozím páčení zámku vrat rozbili v okně skleněné cihly a vnikli do garáže a odcizili vrtačku, tašku s nářadím, gola sadu a osobní motorové vozidlo zn. Škoda 120 L, majitele M.H., a poté s vozidlem odejeli do R. - J. k obv. M. na zahradu a vozidlo demontovali a součásti rozprodali, čímž odcizením vozidla a věcí způsobili majiteli škodu ve výši 74.900,-- Kč a poškozením garáže škodu ve výši 1.480,-- Kč. L.M., R.B., ml. A.B. a ml. Z.Z.: 13) v době od 18.00 hodin 17. 2. 1996 do 06.45 hodin 19. 2. 1996 v B., U. 2 provedli v objektu stavební firmy "O.“ vloupání do zaparkovaných vozidel, a to tak, že přelezli drátěné oplocení objektu a na odstavné ploše se vloupali do zaparkovaných nákladních vozidel, a to Mazda E 2000, z něhož po rozbití okna odcizili: - radiopřehrávač nezjištěné značky v hodnotě………………………..3.780,-- Kč, - 40 litrů benzínu z palivové nádrže v hodnotě.…………………………760,-- Kč, rozbitím bočního okna způsobili škodu ve výši…..……………………4.900,-- Kč, dále vnikli do vozidla zn. Liaz, kde rozbili okno a odcizili: radiopřehrávač Satelite, včetně reproduktorů a antény v hodnotě….2.430,-- Kč, a různé nářadí v hodnotě………………………………………………...1.890,-- Kč, rozbitím skla dveří způsobili škodu ve výši……………...………..……1.500,-- Kč, dále vnikli do pracovního stroje JCB 3D, kde rozbili okno a způsobili tak škodu ve výši…………………………………….....................1.200,-- Kč, čímž firmě O., B., U.2, způsobili škodu odcizením ve výši 8.860,-- Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 7.600,-- Kč. L.M., R.B., ml. A.B., ml. Z.Z.: 14) společně s obžalovaným J.O., ohledně nějž bylo řízení vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí, v době od 18.00 hodin 17. 2. 1996 do 06.45 hodin 19. 2. 1996 provedli vloupání do objektu firmy B. s. r. o. B., U. 2, kdy obžalovaný O. je na místo vloupání dovezl vozidlem zn. Š. Favorit a obžalovaní B., M., ml. B. a ml. Z. přelezli drátěné oplocení a nezajištěným oknem vnikli do stolařské dílny, kde odcizili: - vrtačku BOSCH PSB 420 RE v hodnotě…………………………….4.474,-- Kč, - montážní brašnu v hodnotě…………………………….…………….. 750,-- Kč, - montážní bednu v hodnotě……………………………….……………..240,-- Kč, - bateriovou vrtačku Herkules v hodnotě………………………………..2.514,-- Kč, - horní frézu AEG v hodnotě…………………………..………………...3.430,-- Kč, - stopkovou frézu v hodnotě………………………..……………………. .379,-- Kč, - příklepovou vrtačku BOSCH v hodnotě…………………………….....3.316,-- Kč, - hoblík Hitachi N70047 v hodnotě………………….…………………...1.344,-- Kč, - okružní pilu Narex v hodnotě…………………….……………………..1.764,-- Kč, - vrtačku Narex v hodnotě………………………….……………………. 458,-- Kč, - přímočarou pilku zn. Black and Decker v hodnotě…..……………….......1.750,-- Kč, - autoradio s přehrávačem v hodnotě…………………..……………........1.125,-- Kč, čímž firmě B. způsobili odcizením věcí škodu ve výši 21.540,-- Kč. Zároveň odcizili: - přímočarou pilku v hodnotě……………………………………………...1.680,-- Kč, - sadu klíčů v hodnotě……………………….……………………………....720,-- Kč, - vrtačku Black and Decker v hodnotě...…………………………………......784,-- Kč, - karton cigaret Petra v hodnotě…………………………………………. ....280,-- Kč, čímž zaměstnanci firmy B. J.J. způsobili škodu ve výši 3.460,-- Kč. ml. A.B. sám: 16) v blíže nezjištěné době v únoru až březnu 1996 v Č. H. na ul. S. se pokusil odcizit za účelem prodeje osobní motorové vozidlo zn. Moskvič majitelky V.K., které má v užívání M.P., a to tak, že šroubovákem vypáčil šípové okno pravých předních dveří přičemž okno rozbil a vnikl do vozidla, se kterým po odbrzdění sjel k odbočce k rybníku, kde vytrhl dráty ze spínací skříňky a spojením nakrátko se pokusil vozidlo nastartovat, což se mu však nepodařilo, a proto vozidlo zanechal na místě a poškozením vozidla způsobil uživateli M.P. škodu ve výši 640,-- Kč, přičemž vozidlo Moskvič mělo obecnou cenu 6.300,-- Kč, ml. A.B. a ml. C.D. společně: 17) v blíže nezjištěné době začátkem března 1996 v Č. H., ul. N. p. se pokusili odcizit osobní motorové vozidlo Škoda 120 majitelky Z.S., a to tak, že francouzským klíčem rozbili skleněnou výplň šípového okna pravých předních dveří, vytrhli dráty spínací skříňky a spojením nakrátko se pokusili vozidlo nastartovat, což se jim však nepodařilo a po prohlídce vozidla odcizili jednu audiokazetu a sluneční brýle, přičemž vozidlo mělo dle znaleckého posudku obecnou cenu 25.800,-- Kč. ml. A.B. a ml. C.D. : 22) v době od 15.00 hodin 13. 3. 1996 do 18.00 hodin 17. 3. 1996 v A., na ul. R. provedli vloupání do osobního vozidla zn. Škoda 110 L, majitele M.T., a to tak, že rozbili skleněnou výplň okna levých předních dveří a odcizili autoradio Nipom Amerika-Ke 8800G, čímž majiteli způsobili odcizením škodu ve výši 810,-- Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 267,-- Kč. ml. A.B. sám: 27) v době od 16.00 hodin 28. 3. 1996 do 18.00 hodin 30. 3. 1996 v R. - J., ul. B. provedl vloupání do řadové garáže G 89 majitele K.L., a to tak, že přeřezal závěs okna garáže a vnikl dovnitř, kde se pokusil vloupat do osobního motorového vozidla zn. Moskvič 412 a z garáže pak odcizili 2 ks kompletních kol k vozidlu, přičemž takto majiteli způsobil škodu ve výši 2.380,-- Kč, přičemž vozidlo mělo obecnou cenu 9.200,-- Kč, ml. A.B. a ml. C.D. : 28) v době od 12.00 hodin dne 30. 3. 1996 do 12.00 hodin 2. 4. 1996 v R. - J. na ul. B. provedli vloupání do řadové garáže G 70 majitele J.V., a to tak, že vytrhli vrata garáže a vnikli dovnitř a zde se zmocnili osobního motorového vozidla zn. Trabant 601 v úmyslu jej odcizit a s tímto odejeli na ul. S., kde však zhasl motor a nemohli jej nastartovat, a proto vozidlo zanechali na místě, přičemž poškozením způsobili majiteli J.V. škodu ve výši 520,-- Kč, přičemž vozidlo, které se pokusili odcizit, mělo cenu 15.800,-- Kč. ml. A.B. a ml. C.D. společně: 33) v době od 20.00 hodin 3. 4. 1996 od 07.30 hodin 4. 4. 1996 v Č. H. na ul. Ú. se pokusili odcizit osobní motorové vozidlo zn. VAZ 2101 majitele M.B., a to tak, že šroubovákem páčili šípové okénko levých předních dveří, které poté rozbili a vnikli dovnitř, vytrhli dráty spínací skříňky a spojením vodičů nakrátko se pokusili vozidlo nastartovat, což se jim však nepodařilo, a poté z přístrojového panelu vytrhli autorádio München v. č. 9006002480 a z palubní desky digitální otáčkoměr, čímž poškozenému M.B. způsobili škodu 2.650,-- Kč, přičemž vozidlo mělo cenu 23.300,-- Kč. 34) v době od 5. 4. 1996 do 20.00 hodin 7. 4. 1996 v R. - J. na ul. O.B. v prostoru za samoobsluhou a lékárnou provedli vloupání do zaparkovaného osobního vozidla zn. Škoda 120 L majitele Ing. J.J., a to tak, že se pokusili drátem vyháčkovat zadní pravé dveře, poté při páčení šípového okna zadních pravých dveří okno rozbili a vnikli do vozidla, kde vytrhli vodiče ze spínací skříňky a spojením nakrátko se pokusili vozidlo nastartovat, což se jim však nepodařilo, přičemž vozidlo mělo cenu 26.100,-- Kč a poškozením vozidla způsobili majiteli škodu ve výši 880,-- Kč. ml. A.B. a ml. C.D. společně: 36) v době od 20.00 hodin 12. 4. 1996 do 07.30 hodin 13. 4. 1996 v A. na parkovišti u K. provedli vloupání do zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Škoda Favorit 136 L, SPZ majitele M.K., a to tak, že při páčení rozbili skleněnou výplň zadních pravých dveří a vnikli do vozidla, kde vytrhli vodiče spínací skříňky, spojením vodičů nakrátko vozidlo nastartovali s úmyslem je odcizit, ale po rozjetí vzhledem k uzamčení volantu vozidlo zanechali na místě a uprchli, neboť byli vyrušeni náhodným občanem, přičemž vozidlo mělo cenu 104.900,-- Kč a poškozením vozidla způsobili majiteli M.K. škodu ve výši 1.000,-- Kč, Ml. A.B. a ml. C.D. společně: 39) v době od 22.15 hodin dne 18. 4. 1996 do 07.00 hodin 19. 4. 1996 v Adamově na parkovišti u K. provedli vloupání do zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Škoda 120 L majitele J.B., a to tak, že při páčení rozbili skleněnou výplň šipového okna zadních pravých dveří a vnikli do vozidla, ale od jeho odcizení upustili vzhledem k uzamčení volantu, přičemž vozidlo mělo cenu 43.900,-- Kč a jeho poškozením způsobili majiteli škodu ve výši 270,-- Kč. ml. A.B. a ml. C.D. společně: 52) dne 7. 5. 1996 v době od 20.45 hodin do 24.00 hodin v L., okr. B. u zimního stadionu provedli vloupání do zaparkovaného osobního vozidla zn. Škoda 110 L, SPZ, majitele Z.B., a to tak, že vykopli okénko pravých předních dveří a vnikli do vozidla, kde vytrhli vodiče ze spínací skříňky a spojením vodičů nakrátko se pokusili vozidlo nastartovat a odcizit, což se jim však nepodařilo a vozidlo ponechali na místě a při odchodu z něj odcizili technický průkaz, který druhého dne nabídli k prodeji bratrovi poškozeného K.B., přičemž vozidlo mělo cenu 6.300,-- Kč a při pokusu o jeho odcizení byla majiteli způsobena škoda na zařízení ve výši 390,-- Kč. 53) v době od 16.00 hodin 7. 5. 1996 do 07.30 hodin 8. 5. 1996 v obci Ž. před domem č. 5, okr. B. provedli vloupání do osobního motorového vozidla zn. Škoda 110 L, SPZ majitele V.Š., které měl v užívání jeho otec J.Š., a to tak, že nezjištěným způsobem vnikli do vozidla, odstranili kámen zajišťující vozidlo proti rozjetí a bez motoru sjeli z dosahu veřejného osvětlení, kde vytrhli vodiče spínací skříňky a spojením nakrátko se pokusili vozidlo nastartovat, což se jim však nepodařilo, přičemž vozidlo mělo cenu 9.800,-- Kč a odcizili z něj tři kusy přikrývek v hodnotě 300,-- Kč. ml. A.B. sám: 56) v přesně nezjištěné době začátkem května 1996 v L., okr. B. na ul. Ž. před domem č. 440 vnikl do nezajištěného zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Moskvič SPZ majitele J.S., kde vytrhl vodiče ze spínací skříňky a spojil je nakrátko, ale vozidlo se mu však nepodařilo nastartovat a odcizit a odcizil technický průkaz vozidla a vozíku a majiteli způsobil škodu ve výši 380,-- Kč, ml. A.B.: 63) dne 26. 5. 1996 v době od 20.00 do 21.00 hodin v R. - J. na ul. O.B. čp. 181, okr. B. z chodby domu odcizil uzamčené jízdní kolo zn. Premier modré barvy, osazené dvoutalířem a pětikolečkem a kolo si ponechal pro vlastní potřebu, čímž poškozenému A.P. způsobil škodu ve výši 3.400,-- Kč. Proti tomuto rozsudku podali oba obžalovaní mladiství A.B. a C.D. odvolání, a to ve lhůtě uvedené v ustanovení § 248 odst. 1 tr.ř. Obžalovaný mladistvý A.B. v písemném odůvodnění odvolání, zpracovaném jeho obhájcem Mgr. J.K., uvádí, že odvolání směřuje do výroku o trestu. Domnívá se, že Krajský soud v Brně pochybil při ukládání souhrnného trestu, když žalované trestné činnosti se podle rozsudku dopustil v období od 2.2.1996 do 26.5.1996, přičemž v době od ukončení žalované trestné činnosti do vynesení rozsudku krajského soudu dne 25.3.2004 byl však Okresním soudem v Blansku celkem čtyřikrát odsouzen k nepodmíněným trestům odnětí svobody a vykonal tresty v celkové délce 42 měsíců, jak je patrno z opisu rejstříku trestů. Podle jeho názoru měl být souhrnný trest odnětí svobody ukládán ke všem čtyřem rozsudkům Okresního soudu v Blansku, tedy k rozsudku sp.zn. 1 T 47/98 ze dne 19.2.1998, rozsudku sp.zn. 2 T 61/99 ze dne 17.3.1999, rozsudku sp.zn. 3 T 34/2000 ze dne 16.3.2000 a rozsudku sp.zn. 11 T 124/2002 ze dne 11.6.2002. Vzhledem k vykonání trestů odnětí svobody v trvání 42 měsíců, přičemž za žalovanou trestnou činnost mu hrozil trest v maximální výši 48 měsíců a dále při zohlednění všech polehčujících okolností, když se k žalované trestné činnosti v plném rozsahu doznal, byl nápomocen orgánům činným v trestním řízení při objasňování trestné činnosti, se domnívá, že v jeho případě je možno použít postup dle § 37 tr.zák. a upustit od uložení souhrnného trestu. Závěrem proto navrhuje, aby vrchní soud zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a rozhodl tak, že podle § 37 tr.zák. se upouští od uložení souhrnného trestu. Obžalovaný mladistvý C.D. v písemném odůvodnění odvolání, vypracovaném jeho obhájcem Mgr. I.P., uvádí, že odvolání směřuje pouze do výroku o vině. Nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně spatřuje v tom, že tento nesprávně kvalifikoval jeho jednání, přestože správně zjistil skutkový stav věci. Pokud se týká výroku o vině napadeného rozsudku, je toho názoru, že jeho jednání, popsané v bodech 17), 22), 28), 33), 34), 36), 39), 52) a 53), mělo být kvalifikováno pouze jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. a pouze za spáchání tohoto trestného činu měl být soudem prvního stupně uznán vinným. Další nesprávnost v rozhodnutí soudu prvního stupně spatřuje v tom, že v odůvodnění napadeného rozsudku se uvádí, že se dopustil celkem 29-ti dílčích majetkových skutků, když ve skutečnosti se jich dopustil pouze devíti. Proti výroku o trestu ani výroku o náhradě škody odvolání nepodává, i když si je vědom, že v případě vyhovění jeho odvolání budou muset být ze zákona i tyto dva výroky zrušeny. Závěrem proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. d) tr.ř. a podle § 259 odst. 3 tr.ř. bylo rozhodnuto tak, že se uznává vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., a pokud se týká výroku o trestu a výroku o náhradě škody, aby bylo rozhodnuto stejně, jak rozhodl soud prvního stupně. Vrchní soud v Olomouci, soud pro mládež, přezkoumal na podkladě podaných odvolání podle § 254 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr.ř. zákonnost a odůvodněnost těch částí napadeného rozsudku, týkajících se nejen obžalovaných mladistvých A.B. a C.D., ale i těch částí napadeného rozsudku, jež se týkají i nyní již odsouzených mladistvých Z.Z. a K.K. (o čemž bude pojednáno níže v souvislosti s aplikací ustanovení § 261 tr.ř.). Odvolací soud musel totiž přihlédnout i k těm vadám, které nebyly odvoláními vytýkány, neboť měly vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána odvolání. Na základě tohoto postupu dospěl odvolací soud k závěru, že je nutno rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Ze spisového materiálu vyplývá, že na obžalované mladistvé A.B. a C.D. (včetně dalších obžalovaných) byla podána Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě dne 5.6.1998 obžaloba, sp.zn. 4 KZv 145/96, u Krajského soudu v Ostravě. Podle žalobního návrhu měl obžalovaný mladistvý A.B. spáchat v bodech 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9), 10), 11), 12), 13), 14), 16), 17), 22), 27), 28), 33), 34), 36), 39), 52), 53), 56) a 63) trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., jednak v bodech 5), 6), 7), 8), 9), 10), 11) trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr.zák. (jež korespondují s body ve výroku napadeného rozsudku) a obžalovaný mladistvý C.D. měl podle žalobního návrhu spáchat v bodech 17), 22), 28), 33), 34), 36), 39), 52) a 53) trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák. (jež také korespondují s body ve výroku napadeného rozsudku). Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.6.1998, č.j. 45 T 13/98-3397, byla věc těchto obžalovaných (včetně dalších obžalovaných) podle § 188 odst. 1 písm. a) tr.ř. postoupena k projednání a rozhodnutí soudu příslušnému, tj. Krajskému soudu v Brně. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 15.10.1998 a spisový materiál byl dne 22.10.1998 doručen Krajskému soudu v Brně (č.l. 3514), kde byl přidělen k vyřízení senátu 43 T. Předsedou tohoto senátu bylo však ve věci nařízeno hlavní líčení až dne 10.5.2002 (č.l. 3582-3589) na den 27.6.2002, tedy po více jak třech letech a šesti měsících. V mezidobí, po přidělení věci senátu 43 T, nebyly ve věci provedeny žádné úkony, kromě toho, že předseda senátu 43 T dne 29.11.2000 provedl pro trestní kancelář referát, ve kterém požadoval opsat obžalobu na disketu, vyžádat nové opisy trestních rejstříků u všech obžalovaných a zlustrovat všechny obžalované u Krajského a Městského soudu v Brně (č.l. 3534). Další nečinnost prakticky trvala až do dne nařízení hlavního líčení. Předmětná trestní věc byla soudem prvního stupně projednána v několika hlavních líčeních v období od 27.6.2002 do 25.3.2004, kdy byl v posledním hlavním líčení vyhlášen napadený rozsudek. Takto zjištěná fakta bylo nutno přezkoumat z toho pohledu, zda u obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. nedošlo v řízení před soudem prvního stupně k promlčení jejich trestního stíhání a tím k zániku trestní odpovědnosti. Podle § 67 odst. 1 tr.zák. (účinného v době trestné činnosti obžalovaných mladistvých) trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby. Pod písm. a) až d) tohoto ustanovení jsou stanoveny různé promlčecí doby podle závažnosti (typové společenské nebezpečnosti), vyjádřené druhem a výší trestu v zákonné trestní sazbě za konkrétní trestný čin. V ustanovení § 67 odst. 2 tr.zák. jsou vymezeny důvody tzv. stavení promlčení, které se do promlčecí doby nezapočítávají, a v ustanovení § 67 odst. 3 tr.zák. jsou uvedeny důvody přerušení promlčení, které mají za následek, že dosud proběhlá promlčecí doba ztrácí z hlediska promlčení význam a promlčecí doba začíná běžet znovu (§ 67 odst. 4 tr.zák.). Mezi tyto důvody patří sdělení obvinění pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následující úkony policejního orgánu, státního zástupce nebo soudu, směřující k trestnímu stíhání pachatele, nebo spáchá-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. V případě obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. činila promlčecí doba podle § 67 odst. 1 písm. c) tr.zák. (účinného v době trestné činnosti) 5 let, a to vzhledem k právní kvalifikace jejich trestné činnosti uvedené v žalobním návrhu. Ta okamžikem postoupení věci ke Krajskému soudu v Brně dne 22.10.1998 počala běžet znovu (§ 67 odst. 4 tr.zák.). V dalším období byl však nejen novelizován trestní zákon zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1.1.2002, jenž měl význam mimo jiné i pro nové posuzování výše škod pro účely trestního řízení, ale od 1.1.2004 nabyl účinnosti zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže, jenž oproti předcházející právní úpravě nově vymezil podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně. Podle speciálního ustanovení § 8 odst. 1 tohoto zákona bylo stanoveno, že u mladistvých trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí v případě obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. oproti předcházející právní úpravě (s ohledem na právní kvalifikaci jejich trestné činnosti) jen 3 léta. Podle § 16 odst. 1 tr.zák. se přitom trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Soud prvního stupně sice ve prospěch těchto obžalovaných posoudil jejich trestnost činů podle zákona příznivějšího, jímž byl zákon č. 265/2001 Sb., ale následně v době po 1.1.2004 již v jejich prospěch neposoudil trestnost jejich činů podle zákona č. 218/2003 Sb., jenž je ve všech směrech příznivější pro mladistvé. To vedlo k tomu, že se soud prvního stupně nezabýval z pohledu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. otázkou, zda v případě těchto obžalovaných (ale i dalších obžalovaných, kteří byli rovněž žalováni jako mladiství) nezanikla trestnost jejich činů uplynutím promlčecí doby. Jak již bylo výše uvedeno, počátek promlčecí doby s ohledem na § 67 odst. 3 tr.zák. a zákon č. 218/2003 Sb. nově začal běžet dne 22.10.1998 a její uplynutí by nastalo dne 22.10.2001, pokud by ze strany soudu prvního stupně nenásledovaly úkony, směřující k trestnímu stíhání těchto obžalovaných či tito by v promlčecí době nespáchali trestný čin nový, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější, což má za následek přerušení promlčení. Jak bylo také výše uvedeno, soud prvního stupně v takto nově vymezené promlčecí době od 22.10.1998 do 22.10.2001 provedl pouze dne 29.11.2000 úkon, spočívající ve vyžádání trestních rejstříků na obžalované a jejich lustraci a od této doby nebyly činěny prakticky žádné další úkony až do dne 10.5.2002, kdy nařídil hlavní líčení. Otázkou tedy je, zda vyžádání trestních rejstříků na obžalované a jejich lustrace bylo úkonem, směřujícím k trestnímu stíhání obžalovaných, který by měl za následek přerušení promlčení trestního stíhání. Podle soudní praxe však skutečnost, zda určitý úkon směřuje k trestnímu stíhání pachatele či nikoliv, je nutno posuzovat podle konkrétních okolností, za nichž byl proveden, a nikoliv jen podle druhu úkonu. V konkrétně projednávaném případě nebyly po nápadu věci u Krajského soudu v Brně prováděny více jak dva roky žádné úkony k projednání věci a poté, co byly na obžalované vyžádány trestní rejstříky a provedena jejich lustrace, nenavazoval na tento úkon opět téměř rok a půl žádný další úkon, který by konkrétně směřoval k projednání věci či k zajištění účasti obžalovaných pro hlavní líčení apod. To má za následek, že vyžádání trestních rejstříků či lustrace obžalovaných mělo pouze formální charakter úkonu, ze kterého nelze dovodit úkon, směřující k trestnímu stíhání obžalovaných, jenž by měl za následek přerušení promlčení trestního stíhání. Za této situace nezbylo, než konstatovat, že byla splněna jedna z podmínek zániku trestnosti činů uplynutím promlčecí doby u obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. Další podmínkou však je, že oba obžalovaní v době promlčecí doby nespáchali trestný čin nový, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. V případě obžalovaného mladistvého C.D. bylo zjištěno, že tento nebyl v dané době odsouzen pro jiný trestný čin a nebyly také zjištěny poznatky o tom, že by byl pro jiný trestný čin trestně stíhán. Obžalovaný mladistvý A.B. byl v promlčecí době od 22.10.1998 do 22.10.2001 sice jednou trestně stíhán, a to za trestnou činnost, kterou spáchal v období od 18. do 20.12.1999, která byla posouzena jako trestné činy neoprávněné užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr.zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr.zák., za což byl pravomocně odsouzen i rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 16.3.2000, sp.zn. 3 T 34/2000, avšak oproti právnímu posouzení posuzované trestné činnosti se nejedná o trestné činy, na které trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. Bylo proto možno konstatovat, že i z těchto důvodů nedošlo u obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. k přerušení promlčení trestního stíhání. Odvolací soud proto shledal, že soud prvního stupně již za hlavního líčení, které konal za účinnosti zákona č. 218/2003 Sb., měl postupovat podle § 223 odst. 1 tr.ř. a trestní stíhání obou obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. podle § 11 odst. 1 písm. b) tr.ř. zastavit, neboť jejich trestní stíhání bylo již promlčeno. Protože tak neučinil, nezbylo odvolacímu soudu, než z podnětu obou podaných odvoláních podle § 257 odst. 1 písm. c) tr.ř. napadený rozsudek ohledně těchto obžalovaných v celém rozsahu zrušit a podle § 223 odst. 1 tr.ř., z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr.ř., trestní stíhání obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. pro skutky uvedené v obžalobě Krajského státního zástupce v Ostravě ze dne 2.6.1998, sp.zn. 4 KZv 145/96, tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, zastavit, neboť je promlčeno. Napadeným rozsudkem krajského soudu byli také pravomocně uznáni vinni v bodech 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9), 13) a 14) odsouzený mladistvý Z.Z. jednak trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., dílem dokonaný a dílem nedokonaný podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. a jednak trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr.zák. a v bodu 2) odsouzený mladistvý Z.Z. trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. Podle § 261 tr.ř. prospívá-li důvod, z něhož rozhodl odvolací soud ve prospěch některého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy též v jejich prospěch. Stejně rozhodne ve prospěch obžalovaného, kterému prospívá důvod, z něhož rozhodl ve prospěch zúčastněné osoby. V tomto ustanovení se promítá zásada tzv. beneficium cohaesionis (dobrodiní záležející v souvislosti). Její podstatou je změna rozsudku i ve prospěch té osoby, která odvolání nepodala, jestliže jí prospívá důvod, pro který byl změněn rozsudek ve prospěch osoby, která odvolání podala. Jedná se o průlom do právní moci rozsudku, neboť v případě postupu podle tohoto ustanovení je zrušeno rozhodnutí, které v mezidobí nabylo právní moci a stalo se vykonatelným. Předpokladem tohoto postupu je, že o všech obžalovaných bylo rozhodnuto v témže řízení a týmž rozsudkem. Důvod, z něhož má odvolací soud rozhodnout, musí být pro všechny zmíněné osoby společný a nesmí jít o důvod, který je třeba u každého z těchto osob zkoumat individuálně. Jinými slovy řečeno, důvod, o nějž jde, musí v zákoně uvedeným osobám prospívat již v době, kdy bylo o skutku rozhodováno soudem prvního stupně a tento svým chybným postupem k tomuto důvodu v rozhodnutí nepřihlédl. Případně tento důvod musí nastat alespoň během doby, než rozhodnutí prvostupňového soudu nabude ohledně osoby, která odvolání nepodala, právní moci. V případě odsouzených mladistvých Z.Z. a K.K. musel odvolací soud konstatovat, že u těchto byly splněny podmínky pro postup podle § 261 tr.ř., když bylo shledáno, že důvod, pro který bylo trestní stíhání u obžalovaných mladistvých A.B. a C.D. zastaveno, je společný i u nyní již odsouzených mladistvých Z.Z. a K.K. I v jejich případě nebylo zjištěno, že by soud prvního stupně činil od 22.10.1998 úkony, směřující k jejich trestnímu stíhání a že u nich podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb. činila promlčecí doba jejich trestné činnosti také 3 léta. U odsouzeného mladistvého K.K. nebylo zjištěno, že by byl v době promlčecí doby odsouzen pro trestný čin nový, na který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější či byl pro takový trestný čin trestně stíhán. Odsouzený mladistvý Z.Z. sice v promlčecí době spáchal několika útoky v období od 30.7.1998 do 13.11.1998 trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák., za což byl pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Blansku ze dne 17.3.1999, č.j. 2 T 61/99-84, to ovšem mělo za následek, že promlčecí doba se u posuzovaných trestných činů přerušila dokonáním nového trestného činu (dne 13.11.1998), na který trestní zákon stanoví trest stejný, a počínala běžet nová promlčecí doba, jejíž konec nastal dne 13.11.2001. V této nové promlčecí době však i k tomuto odsouzenému nebyly činěny žádné úkony, směřující k jeho trestnímu stíhání. Na základě výše uvedeného proto nezbylo odvolacímu soudu, než za podmínek § 261 tr.ř. zrušit napadený rozsudek v celém rozsahu i ohledně obžalovaných mladistvých Z.Z. a K.K. a podle § 223 odst. 1 tr.ř., z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr.ř., trestní stíhání také proti těmto obžalovaným zastavit pro skutky uvedené v obžalobě Krajského státního zástupce v Ostravě ze dne 2.6.1998, sp.zn. 4 KZv 145/1996, které měli spáchat tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, neboť trestní stíhání je promlčeno. Ze všech výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.