Neshledá-li předseda senátu, rozhodující za účinnosti zák.č. 283/2004 Sb. podmínky pro odklad výkonu trestu odnětí svobody ze zdravotních důvodů, nerozhoduje tzv. negativním výrokem, nýbrž vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu trestu předložil příslušné věznici zprávu o svém zdravotním stavu.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2.8.2004, č.j. 43 T 3/2001-1434, byla podle § 322 odst. 1 tr. ř. a contr. zamítnuta žádost odsouzeného L.L. o odklad nástupu výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11.9.2003, č.j. 43 T 3/2001-1321. Proti tomuto usnesení podal odsouzený L.L. stížnost. Stížnost byla podána v zákonné lhůtě dle § 143 odst. 1 tr. ř., přičemž odsouzený byl osobou oprávněnou k jejímu podání dle § 142 odst. 1 tr. ř. V odůvodnění stížnosti odsouzený namítal, že jeho žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody nebylo vyhověno proto, že krajský soud nevyhodnotil dostatečně důvody, uvedené v žádosti o odklad výkonu trestu. Poukazoval na svoji tíživou sociální situaci, komplikovanou rozvojem zdravotních problémů, kdy aktuální pobyt ve výkonu trestu odnětí svobody může přímo ohrozit jeho zdraví. Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí a nového rozhodnutí, jímž by mu byl povolen odklad výkonu trestu na přiměřenou dobu. Vrchní soud v Olomouci přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost odsouzeného L.L. je důvodná, byť z důvodů jiných, než které ve své stížnosti uvedl. Předseda senátu soudu prvního stupně sice v odůvodnění napadeného usnesení konstatoval, že rozhodování o žádostech odsouzených o odklad výkonu trestu s účinností od 1.7.2004 vzhledem k novele trestního řádu zák. č. 283/2004 Sb. doznalo podstatných změn oproti předchozí právní úpravě, přesto však tuto novou právní úpravu při svém postupu nerespektoval. Podle novelizovaného § 322 odst. 2 (a odst. 1) tr. ř., účinného od 1.7.2004, požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu z důvodů, že z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví, avšak předseda senátu má za to, že takové důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Tato změna zákonné úpravy je zjevně směřována k tomu, aby bylo eliminováno rozmáhající se zbytečné rozhodování o účelových žádostech o odklad výkonu trestu odnětí svobody a v tomto smyslu je třeba ji též aplikovat. Pokud tedy krajský soud nerozhodl o žádosti odsouzeného L.L. o odklad výkonu trestu odnětí svobody před 1.7.2004 podle dosavadní právní úpravy, měl od tohoto data neprodleně postupovat důsledně dle citovaného novelizovaného ustanovení, neboť procesní úkony, není-li stanoveno intertemporálními ustanoveními zákona výjimečně jinak, musí být provedeny podle procesního práva účinného v době, kdy se konají. Po 1.7.2004 bylo tedy napadené rozhodnutí nadbytečné a v rozporu se zákonem, když předsedovi senátu již od 27.2.2004 z odborného vyjádření Vězeňské služby České republiky bylo známo, že zákonné důvody pro povolení odkladu výkonu trestu odnětí svobody u odsouzeného zřejmě nejsou dány. Toto bylo proto stížnostním soudem bez dalšího zrušeno postupem dle § 149 odst. 1 tr. ř. Nyní je třeba, aby předseda senátu, zejména s ohledem na skutečnost, že meritorní rozhodnutí v této věci je vykonatelné již od 2.12.2003, neprodleně postupoval dle § 322 odst. 2 tr. ř. a vyzval odsouzeného k nástupu výkonu trestu a v případě, nenastoupí-li odsouzený trest dle jeho výzvy, postupoval dle příslušných zákonných ustanovení, předvídajících tuto situaci (§ 321 odst. 3 tr. ř.).