5 To 21/2004

Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30.12.2002, č.j. 52 T 13/2001 – 6361, byl obžalovaný P.H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák., (ad I./4-7, 10-12, 14-19, 21-26, 30-35, 37, 39-42), trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. (ad I.13), přičemž trestných činů ad I. se dopustil jako spolupachatel ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr.zák a trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (ad. III., IV.). Obžalovaný D.H. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. (ad I. 4-7, 10-12, 14-19, 21-26, 30-35, 37-42), trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 tr.zák. (ad I. 9, III.2), trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. (ad I.13), trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr.zák. (ad I.38), trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (ad. III.3-4), trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr.zák. (ad IV.1), přičemž trestných čin ad I. se dopustil jako spolupachatel ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr.zák. Obžalovaný V.G. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. (ad I.4, 6, 7, 12, 16, 17, 22, 24a, 26, 33-35, 37, 40, 41), trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. (ad I.13), přičemž těchto trestných činů se dopustil jako spolupachatel ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr.zák. Obžalovaný P.M. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. (ad I.10, 11, 14, 17-19, 24a), trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (ad III.5), přičemž trestných činů ad I. se dopustil jako spolupachatel ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr.zák.. Obžalovaný M.T. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák. (ad I.23, 24a, 26, 34, 41), přičemž trestného činu se dopustil jako spolupachatel podle § 9 odst. 2 tr.zák.. Obžalovaný R.S. byl uznán vinným trestným trestný činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. (ad I.4), trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr.zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. a v souběhu (ad I.38) s trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, 3 tr.zák. (ad I.32, 35, 37-41), trestným čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (III.6), přičemž trestných činů ad I. se dopustil ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. Obžalovaný R.B. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr.zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák., přičemž tohoto jednání se dopustil ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. (ad I.33, 37, 41). Obžalovaný S.K. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák., spáchaný zčásti přímým jednáním, zčásti ve formě pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) tr.zák. – (ad I.32), vše ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. (ad 1.32, 41). Obžalovaný J.K. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. ve formě pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) tr.zák., spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. (ad I.32). Obžalovaný V.U. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. (ad I.6). Obžalovaný V.S. byl uznán vinným trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (ad VII.). Obžalovaný L.Š. byl uznán vinným trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák. (ad VIII.). Obžalovaný K.Z. byl uznán vinným návodem k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. b) tr.zák. k § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. (ad IX.2). Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se měli obžalovaní P.H., D.H., V.G., R.S., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., V.U., V.S., L.Š. a K.Z. shora popsaných trestných činů dopustit tím, že: I. 4) R.S., P.H., D.H. a V.G. - společně s P.B., stíhaným samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000 po domluvě dne 18.12.1998 v době od 02.15 hodin do 03.00 hodin vnikli do objektu společnosti R. L., s.r.o., okr. P., kde vypáčili dveře a z kanceláří firmy odcizili počítač EPSON, telefon se záznamníkem a faxem, kopírku Canon, trezor kovový, /obsah trezoru: hotovost 30.000,- Kč, hotovost 240,60 Sk, 3 karty CCS v hodnotě 549,- Kč - celkem 30.789,60 Kč/, tiskárnu laserovou, čímž firmě R., L., s.r.o., se sídlem L., okr. P., způsobili škodu ve výši 106.871,- Kč; poškozením dveří způsobili škodu ve výši 10.978,- Kč. 5) P.H. a D.H. společně v noční době ze dne 28.12.1998 na 29.12.1998 provedli vloupání do firmy P+L, s.r.o. B. u L., provozovny H., okr. P., kde vnikli do administrativní budovy firmy, vypáčili dveře kanceláří a odcizili počítač Pentium 100 s příslušenstvím, počítač Pentium 66, fax, modem a příslušenství, počítač 486 s příslušenstvím, počítač 486 s příslušenstvím, televizor Gold, videorekordér Goldstar, trezor, finanční hotovost z trezoru, čímž firmě P+L, s.r.o., se sídlem v B. u L. způsobili škodu ve výši nejméně 48.870,- Kč a poškozením dveří škodu ve výši 1.985,- Kč. 6) P.H., D.H., V.G. a V.U. společně po předchozí domluvě v době od 14.00 hodin dne 12.2.1999 do 08.45 hodin dne 15.2.1999 provedli vloupání do skladu pneumatik v areálu ČSAD, a.s., V., B. č. 25, kam vnikli po rozlomení vložek FAB vstupních dveří a odcizili celkem 82 ks různých druhů pneumatik v hodnotě nejméně 188.342,- Kč, čímž způsobili ČSAD V., škodu v uvedené výši a poškozením zařízení objektu způsobili další škodu ve výši 458,- Kč. 7) P.H., D.H. a V.G. společně po vzájemné domluvě v noční době z 3.4.1999 na 4.4.1999 za použití násilí provedli vloupání do objektu autodílny T. + Ž. v areálu ZD V., okr. P., když do objektu vnikli po vytlačení okénka umývárny a po odstranění vlnitého plechu ze zadní stěny dílny z dílny odcizili různé druhy pracovního nářadí a součástky k vozidlům, čímž způsobili škodu L.T., bytem P., A. č. 2 a J.Ž., bytem O. č. 385, ve výši nejméně 60.000,- Kč. 9) D.H. na sebe – za úplatu 20.000,- Kč – převedl osobní motorové vozidlo Opel Frontera, tmavě červené barvy, které bylo před 8.4.1999 v P. odcizeno nezjištěnými pachateli ke škodě jeho majitele ing. V. K., bytem P. VIII, B. 96, hodnota vozidla v době odcizení byla nejméně ve výši 255.000,- Kč, vozidlo užíval až do doby svého zadržení - do 22.2.2000 i přesto, že vzhledem k jeho skutečné hodnotě a nízké částce, kterou za něj zaplatil, ale i vzhledem ke skutečnostem, které později zjistil jeho prohlídkou věděl, že bylo předtím odcizeno. 10) P.H., D.H. a P.M. společně po předchozí domluvě v době od 07.30 hodin dne 19.4.1999 do 06.30 hodin dne 20.4.1999 provedli vloupání do skladu drogistického zboží v areálu FC v obci H., okr. P., kam vnikli po vypáčení ochranné mříže a rozlomením vložky FAB vstupních dveří a ze skladu odcizili různé druhy drogistického zboží, jako dětské pleny Pampers, prací prášky, zubní pasty a další, čímž firmě O. - majitelky D.D., bytem Č. T., T. nám. č. 1079, způsobili škodu ve výši nejméně 40.000,- Kč na odcizených věcech a na poškození zařízení objektu způsobili škodu ve výši 967,- Kč ke škodě FC se sídlem H. č.p. 125, okr. P. 11) P.H., D.H. a P.M. společně po předchozí domluvě v době od 30.4.1999 do 1.5.1999 provedli vloupání do objektu firmy Z. O., s.r.o., v obci P., okr. P., v bývalém areálu Z. d. tak, že vytrhli boční plechy od skladu, do kterého vnikli a odcizili nejméně 5 ks různých druhů motorových kos značky STIHL, 1 ks motorové pily značky STIHL - typ 026, nabíječku a další věci, čímž způsobili odcizením věcí škodu ve výši nejméně 47.473,- Kč a poškozením skladu ve výši 3.686,- Kč výše uvedené firmě. 12) P.H., D.H. a V.G. společně po předchozí domluvě v době od 20.00 hodin dne 9.5.1999 do 08.15 hodin dne 10.5.1999 provedli vloupání do areálu firmy A., a.s. P., v O. - část N., kam vnikli po roztažení pletiva objektu a následném vypáčení vstupních dveří haly a následně odcizili ve firmě D. R. radiomagnetofon Sencor, různé nové náhradní díly k vozidlům Renault 19 a další věci, čímž majiteli firmy – P.Ch., bytem O., P. č. 656/49, způsobili škodu ve výši nejméně 16.949,- Kč na odcizených věcech a 679,- Kč na poškození zařízení objektu. 13) P.H., D.H. a V.G. společně (s další dosud neustanovenou osobou) po předchozí domluvě v noční době z 11.5.1999 na 12.5.1999 provedli vloupání do firmy B. P. s.r.o., C. č. 41, Č., okr. P., která je umístěna v objektu cukrovaru v Č., když do areálu cukrovaru vnikli po přestřižení visacích zámků na vratech, do kanceláří poškozené firmy vnikli po vysazení okna v I. patře, přičemž V.G. hlídal na nádvoří objektu a byl za tím účelem maskován černou pletenou kuklou přes obličej a byl zpozorován při obchůzce objektu vrátným A.D., který držel v ruce železnou trubku na případnou obranu; když uviděl V.G., začal touto trubkou před sebou otáčet, při fyzickém kontaktu V.G. s A.D. došlo k výstřelu z nelegálně držené pistole, kterou měl V.G. u sebe; na tuto skutečnost zareagovali P.H. s další osobou, kteří přiběhli za V.G., srazili A.D. na zem a šňůrou od počítače, kterou jim hodil D.H., mu svázali ruce za zády a nohy, přetáhli mu přes hlavu bundu a poté ho 2x kopli do boku, V.G. poté hlídal ležícího a svázaného A.D. a přidržoval ho na zemi tím, že na něm stál nohou. Teprve poté, co spoluobžalovaní naložili do auta uloupené zboží a auto odjelo, A.D. rozvázal. Obžalovaní odcizili z kanceláří firmy příruční trezorek, trezor obsahující finanční hotovost ve výši nejméně 15.000,- Kč a valuty v hodnotě nejméně 500,- Sk a další věci, nacházející se v trezoru, a dále odcizili 1 ks počítače zn. Pentium II s příslušenstvím a jiné věci, čímž firmě B. P., s.r.o., se sídlem C. 41 v Č., okr. P., způsobili škodu ve výši nejméně 61.177,- Kč a poškozením zařízení způsobili škodu ve výši 295,- Kč; VZP ČR, Okresní pojišťovně P. v souvislosti s náklady na zdravotní ošetření A.D. způsobili škodu ve výši 1.359,10 Kč. 14) P.H., D.H. a P.M. společně v noční době ze dne 5.6.1999 na 6.6.1999 provedli vloupání do velkoskladu potravin D. v obci O. č. 18, okr. P., kam vnikli tak, že vylezli na boční přístřešek, odkud vylezli k oknu do podkroví, které vypáčili a vnikli tak do prostoru skladu, kde odcizili různé druhy cigaret, kávy, žvýkaček, alkoholických nápojů a jiného potravinářského zboží, čímž majiteli N.D., bytem K., ul. C. 553, okr. P., způsobili škodu ve výši nejméně 99.791,- Kč a poškozením objektu škodu ve 3.740,- Kč. 15) P.H. a D.H. společně v noční době z 20.6.1999 na 21.6.1999 se vloupali do dílny a garáže v objektu vysílače D., okr. P. tím způsobem, že přestřihli drátěné pletivo plotu a do objektu vjeli vozidlem, poté vypáčili vrata a odcizili různé druhy pracovního nářadí, rozbrušovačku zn. Bosch a další věci, čímž majiteli P.D., bytem O. č. 346, okr. P., způsobili odcizením věcí škodu ve výši nejméně 68.414,- Kč a poškozením alarmu škodu ve výši 8.000,- Kč. Odcizením 1 ks deskového rozvaděče způsobili Č. r., a.s., škodu ve výši 1.600,- Kč a poškozením oplocení, poklopů kanálu a vrat škodu ve výši 2.479,- Kč. 16) P.H., D.H. a V.G. společně po vzájemné domluvě, v noční době ze 14.7.1999 na 15.7.1999 se vloupali do objektu Pneuservisu v M., ulice T., okr. Š., kde odcizili nejméně 148 ks pneumatik různých druhů a další věci, finanční hotovost 1.500,- Kč, pracovní nářadí apod., čímž firmě L. C., s.r.o. P. 9, S. č. 493, způsobili škodu ve výši nejméně 209.570,- Kč a poškozením zařízení objektu způsobili škodu ve výši 1.835,- Kč. 17) P.H., D.H., V.G. a P.M. společně po předchozí domluvě, v noční době z 18.7.1999 na 19.7.1999 provedli vloupání do kiosku M. v obci Ch., část D., okr. O., kam vnikli po odstranění dvou zámků z ochranné mříže a odcizili různé potravinářské zboží a cigarety v hodnotě 9.994,- Kč, které si připravili před kiosek, avšak byli vyrušeni přijíždějícími policisty Městské policie a odcizené zboží proto zanechali na místě samém a utekli, přičemž toto zboží následně převzal poškozený. Tímto jednáním způsobili majiteli kiosku – F.P., bytem Ch. č. 104, okr. O., škodu ve výši 160,- Kč poškozením visacích zámků. 18) P.H., D.H. a P.M. společně /na základě informací a návodu ke krádeži od K.Z./, po vzájemné domluvě, v době od 6.7.1999 do 27.7.1999 odcizili z rozestavěného rodinného domku v obci K. č. 80, okr. P., 20 ks radiátorů v hodnotě 77.425,- Kč, 8 ks interiérových dubových dveří včetně zárubní v hodnotě 143.960,- Kč a další věci, čímž majiteli rodinného domku R.O., bytem O., S. 383/6, způsobili škodu ve výši nejméně 249.063,- Kč. 19) P.H., D.H. a P.M. společně po předchozí domluvě, v době od 16.30 hodin dne 1.9.1999 do 07.30 hodin dne 2.9.1999 provedli vloupání do rozestavěné bytovky - blok s označením „D-7“ - na sídlišti S., v obci K. n. H., okr. P., kam vnikli po vypáčení plastového okna v přízemí budovy, odkud odcizili nejméně 20 ks radiátorových těles značky Cosmoprofil různých typů a stejný počet radiátorových ventilů, čímž firmě P. P., a.s., P. K. č. 73, P., způsobili škodu ve výši nejméně 62.290,- Kč na odcizených věcech a poškozením zařízení objektu způsobili škodu ve výši 10.925,- Kč. 21) P.H. a D.H. (společně s dalšími dvěma dosud neustanovenými osobami) v době od 23.30 hodin dne 3.9.1999 do 16.50 hodin dne 5.9.1999 v závodě 05 E., a.s., v M. n. B., okr. P., provedli vloupání tak, že přejeli vozidlem drátěné oplocení objektu, u skladu expedice firmy odtrhli stěnu z vlnitého plechu, ze skladu odcizili nejméně 576 ks žehliček značky Siemens v hodnotě á 766,- Kč, nejméně 674 ks žehliček ETA AQUIS v ceně á 970,- Kč, nejméně 15 ks různých druhů elektrických fritéz, čímž firmě E., a.s., závod 05, M. n. B. způsobili škodu ve výši nejméně 1.113.380,- Kč na odcizených věcech a v částce 6.225,- Kč poškozením zařízení objektu. 22) P.H., D.H. a V.G. společně po předchozí domluvě, v noční době z 27.9.1999 na 28.9.1999 provedli vloupání do objektu Z. d. V., okr. P., kam vnikli po odstranění zámku na vratech areálu a následném vytržení ochranné mříže a vypáčení okna v přízemí budovy a z kanceláří odcizili trezor tzv. „Popelka“ obsahující cca 500,- Kč v mincích a dále odcizili 1 ks počítače PC Expert s příslušenstvím, 1 ks kopírky CANON NP 1215 a další věci, čímž Z. d. V. způsobili škodu ve výši nejméně 22.429,- Kč na odcizených věcech a poškozením objektu škodu ve výši 1.270,- Kč. 23) P.H., D.H. a M.T. společně po vzájemné domluvě, dne 26.10.1999 kolem 02.45 hodin provedli vloupání do prodejny elektroniky A. v N. M. n M., na V. n. tak, že přestřihli visací zámek kovových mříží a vypáčili bezpečnostní zámek dveří a po vniknutí z prodejny odcizili nejméně 6 ks mobilních telefonů různých typů, 1 ks videokamery zn. Sony a minidisk zn. Sony, čímž poškozené ing. A. H., bytem N. M. n. M., S. č. 469, okr. Ž. n. S., způsobili škodu ve výši nejméně 71.256,- Kč na odcizených věcech a ve výši 1.481,- Kč na poškození zařízení objektu. 24a) P.H., D.H., M.T., V.G. a P.M. společně po předchozí domluvě, v noční době z 31.10.1999 na 1.11.1999 vnikli do areálu firmy M., a.s., v P., ulice Z. d. č. 675, kde provedli krádež nafty ze zaparkovaných nákladních vozidel, když do nádrží těchto vozidel vnikli po odstranění visacích zámků a poškození uzávěrů nádrží. Z vozidel se pokusili odcizit nejméně 130 litrů nafty v hodnotě 2.587,- Kč a poškozením zámků vozidel způsobili uvedené firmě škodu ve výši 130,- Kč. 25) P.H. a D.H. společně, po vzájemné domluvě s P.B., stíhaným samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000, dne 15.11.1999 kolem 05.00 hodin vnikli do skladu firmy L.O. – S., v areálu bývalého Z. d. v obci V., okr. P. tak, že po dohodě s P.B. přijeli k objektu, kde již byly přestřiženy visací zámky u vrat oplocení a skladu, vypáčeny dveře od kanceláří a odcizili zde různé druhy elektronického zboží, jako 1 ks chladničky zn. TL 1045X , 5 ks praček, 4 ks vysavačů apod., čímž poškozené firmě L.O. - S., se sídlem V., okr. P., způsobili škodu ve výši nejméně 296.112,- Kč na odcizených věcech. 26) P.H., D.H., M.T., V.G. a P.M. společně v noční době z 28.11.1999 na 29.11.1999 po předchozí domluvě, provedli vloupání do kanceláří a skladových prostor firmy C., s.r.o., která se nachází v areálu firmy A. v P., na ulici V.; do objektu firmy vnikli přes větrací okno, následně vypáčili několikeré dveře a odcizili nejméně 3 ks kopírek zn. Lanier, 7 ks faxů zn. Lanier a další předměty, čímž způsobili škodu firmě C., s.r.o. P., ul. Š. č. 2, nejméně ve výši 500.012,- Kč a poškozením zařízení objektu ve výši 1.077,- Kč. 30) P.H. a D.H. společně, po vzájemné domluvě s P.B., stíhaným samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000 (a s dalšími dvěma dosud neustanovenými osobami) v noční době z 30.12.1999 na 31.12.1999 provedli vloupání do budovy firmy P. zmrzlina v P., Z. K. ulicí, kam vnikli po vypáčení zámků dveří a odcizili nejméně 50 kg lískových ořechů, 20 kg vlašských ořechů, různé druhy alkoholických nápojů, 2 ks počítačů, cukrářské suroviny a výrobky, trezor obsahující 500 ks nábojů ráže 7,65 mm a další věci, čímž majiteli firmy – R.V., bytem P., Š. č. 29, způsobili škodu ve výši nejméně 52.926,- Kč odcizením věcí a finanční hotovosti a v částce 3.613,- Kč na poškození zařízení objektu. 31) P.H. a D.H. společně po předchozí domluvě, v době kolem 02.45 hodin dne 5.1.2000, provedli vloupání do objektu benzínové čerpací stanice v obci P., okr. P., kam vnikli po vypáčení vstupních dveří a z objektu odcizili 1 ks počítač zn. ACER Celeron, různé nářadí a cigarety, zapalovače a další věci, čímž firmě I., a.s., K., M. nám. č. 28, okr. P., způsobili škodu ve výši nejméně 12.903,- Kč na odcizených věcech a firmě P., s.r.o., P. 7, U P. č. 22/466, škodu ve výši nejméně 39.965,- Kč na odcizených věcech a 875,- Kč na poškození zařízení objektu. 32) P.H., D.H., J.K., R.S. a S.K. společně s další, dosud neustanovenou osobou, provedli v noční době od 18.20 hodin dne 8.1.2000 do 06.00 hodin dne 9.1.2000 vloupání do objektu firmy M. a D., s.r.o., O. č. 657, okr. P., kam vnikli po přestřižení oplocení objektu, vytlačení okenní výplně vrat a následném vypáčení jednotlivých dveří do kanceláří a z firmy odcizili větší množství počítačů různých typů, včetně příslušenství a softwaru, tiskárny, finanční hotovosti a dalších věcí, čímž způsobili firmě škodu ve výši nejméně 474.130,- Kč odcizením věcí a hotovosti a na poškození zařízení firmy způsobili škodu ve výši 12.394,- Kč. 33) P.H., D.H., V.G. a R.B. společně po předchozí domluvě, v noční době z 12.1.2000 na 13.1.2000 provedli vloupání do kanceláří firmy M. P., a.s., v obci Č. na H., okr. P., kam vnikli po vytržení ochranných mříží okna a z kanceláří odcizili 1 ks kovového trezoru s finanční hotovostí 4.967,- Kč, 1 ks tiskárny Laser HP 16, telefonní přístroj s faxem, 1 ks bezdrátového telefonu Siemens a další věci; odcizením způsobili firmě M. P., a.s., se sídlem Č. n. H., škodu odcizením věcí ve výši nejméně 25.928,50 Kč a firmě A., a.s., K. H., P.O.BOX 23, P., škodu odcizením věcí ve výši nejméně 3.335,50 Kč a poškozením ve výši 6.644,- Kč. 34) P.H., D.H., M.T. a V.G. společně dne 21.1.2000 v době od 03.59 hodin do 04.02 hodin provedli vloupání do prodejny firmy C. G., s.r.o., na ul. P. č. 60, v P., kam vnikli po vypáčení dveří, z prodejny odcizili mobilní telefony různých značek včetně příslušenství a dalších věci, čímž způsobili firmě C. G., s.r.o., V., Z. č. 2, škodu ve výši nejméně 62.254,- Kč a poškozením zařízení prodejny způsobili škodu ve výši 1.020,- Kč. 35) P.H., D.H., V.G. a R.S. společně po předchozí domluvě, v době od 16.00 hodin dne 21.1.2000, do 07.00 hodin dne 24.1.2000, provedli vloupání do rekonstruované budovy v areálu bývalé firmy Z. P., Z. O. ulicí č. 2359, kam vnikli po rozlomení vložek FAB dveří, z objektu odcizili vrtací kladivo zn. HILTI a Canon se záznamníkem, čímž firmě zde provádějící rekonstrukci - M., a.s., K., ul. 1. máje č. 532, způsobili škodu ve výši nejméně 54.076,- Kč na odcizených věcech a v částce 705,- Kč na poškození zařízení. 37) P.H., D.H., V.G., R.S. a R.B. společně po předchozí domluvě v noční době z 25.1.2000 na 26.1.2000 provedli vloupání do skladu ovoce a zeleniny firmy D., s.r.o., P., Z. n., kam vnikli po vypáčení petlice a přestřižení řetězu na vstupních vratech, ze skladu odcizili cigarety různých značek, různé druhy jižního ovoce a další věci, čímž poškozené firmě D., s.r.o., S. č. 1191, K., způsobili škodu ve výši nejméně 20.316,- Kč na odcizených věcech a v částce 300,- Kč na poškození zařízení objektu. 38) D.H. a R.S. - z části společně s R.K. a P.V., kteří jsou stíháni samostatně pod ČVS: KVJM-293/l0-2000 - z části samostatným jednáním provedli v době od 14.00 hodin dne 29.1.2000 do 08.00 hodin dne 30.1.2000 vloupání do domu č. 950 na ulici S. v L., okr. O., kam vnikli po vysazení zajišťovacího kolíku plechových vrat vedoucích na dvůr domu a následném vylomení vložky FAB v zámku vchodových dveří, z kanceláře Autobazaru T. odcizili telefonní přístroj s faxem a přenosný telefon zn. Nelson; po rozbití skleněné výplně dalších dveří vnikli do prostor kotelny v domě, kde násilně vytrhli a otevřeli zabudovaný trezor, ze kterého odcizili 100.000,- Kč na hotovosti a klíče od vozidla BMW, poté z obytných prostor v 1. patře domu odcizili HiFi soupravy zn. AIWA v hodnotě 3.996,- Kč, televizor zn. Panasonic a další elektroniku; za použití odcizených klíčů odcizili osobní motorové vozidlo BMW, v hodnotě 897.000,-Kč, tímto jednáním způsobili majitelům - manželům M. a E.T., bytem L., S. 950, škodu ve výši nejméně 1.028.597,- Kč (odcizením věcí, finanční hotovosti a osobního vozidla), na poškození zařízení domu způsobili škodu ve výši 9.166,-Kč. Odcizením stolní brusky zn. Ferm v hodnotě 1.165,- Kč a dalšího zboží a hotovosti ve výši 475,- Kč z prodejny Svařovací techniky, která je umístěna vedle obytných prostor předmětného domu, způsobili škodu nájemci – K.R., bytem V. č. 35, okr. O., ve výši nejméně 3.737,20 Kč a poškozením ve výši 1.500,- Kč. Odcizením autosoučástek a doplňků z prodejny Autodíly, která je umístěna v suterénu daného domu, způsobili nájemci – J.Č., bytem U., N. 1186, škodu ve výši nejméně 13.315,- Kč. 39) P.H., D.H. a R.S. společně po předchozí domluvě, v době od 00.45 hodin do 07.00 hodin dne 5.2.2000 provedli vloupání do objektu víceúčelové haly Zimního stadionu v P., ul. K. S. č. 1, když do objektu vnikli po rozlomení vložky FAB vstupních dveří a následném páčení dveří jednotlivých kanceláří, kde odcizili počítač, dvě vysílačky, videorekordér, mikrofon, barevný televizor a další věci ke škodě H. C. P., s.r.o., se sídlem K. S. č. 1. P. - vše ve výši nejméně 31.948,- Kč. V další z kanceláří vypáčili trezor, ze kterého odcizili telefon s faxem a finanční částku 4.599,- Kč ke škodě Domovní správy, K. 7, P., když celkem odcizili věci a peníze v hodnotě nejméně 39.683,- Kč a na poškození zařízení objektu způsobili škodu ve výši 8.695,- Kč. 40) P.H., D.H., V.G. a R.S. společně po předchozí domluvě, v noční době z 6.2.2000 na 7.2.2000 provedli vloupání do bufetu a prodejny umístěné v budově Zimního stadionu v P., K. S. č. 1, kam vnikli po vypáčení vstupních dveří a mříží, následně z prodejny hokejové výstroje odcizili nejméně 30 ks hokejek různých značek, 2 helmy, brusle zn. Bauer ke škodě majitele prodejny – R.V., bytem P., B. č. 21, v hodnotě nejméně 26.600,- Kč, dále mu poškodili dveře a alarm v hodnotě 5.755,- Kč; z bufetu odcizili finanční hotovost 5.000,- Kč, mikrovlnnou troubu zn. EEG, barevný televizor, stereo magnetofon, a reproduktory ke škodě majitele – L.H., bytem P., M. č. 21, ve výši nejméně 15.845,- Kč, dále způsobili škodu ve výši 916,- Kč poškozením zařízení bufetu; poškozením vstupních dveří a dalších zámků dveří v objektu Zimního stadionu způsobili i škodu ve výši 700,- Kč, Domovní správě, K. č. 7, P.; odcizením věcí způsobili celkovou škodu ve výši nejméně 42.445,- Kč. 41) P.H., D.H., M.T., V.G., R.S., S.K. a R.B. společně v době od 02.00 hodin dne 12.2.2000, do 10.00 hodin dne 13.2.2000, opakovaně ve dvou případech provedli, po vzájemné domluvě, násilné vniknutí do bývalého objektu JZD v obci P., okr. P., odkud odcizili nejméně 250 pytlů s cukrem krystal (po 50 kg cukru v hodnotě 19,60 Kč/ kg á 7,40 Kč za pytel), čímž způsobili škodu ve výši nejméně 246.850,- Kč C. V., a.s., se sídlem V. č. 65, okr. P., když odcizený cukr odvezli na dvakrát na dvou nákladních vozidlech AVIA a prodali předem domluvenému kupci – J.R. a dalším osobám, když část cukru si ponechali pro vlastní potřebu. 42) P.H. a D.H. společně po předchozí domluvě, v noční době z 20.2.2000 na 21.2.2000 provedli vloupání do objektu firmy P. S., s.r.o., H. č. 111, okr. P., kam vnikli po přestříhání oplocení objektu, vypáčení brány a následném rozbití okna, z kanceláří odcizili 3 ks počítačů včetně 1 monitoru, fax, tiskárnu, telefonní přístroj zn. Nokia a další věci, čímž poškozené firmě P. S., s.r.o. způsobili škodu ve výši nejméně 65.968,- Kč na odcizených věcech a v částce 21.666,- Kč na poškození objektu. III. D.H. 2) v přesně nezjištěné době po 22.6.1999 odkoupil část elektroniky, v hodnotě nejméně 10.000,- Kč, pocházející z vloupání do firmy A. P., s.r.o., v K. n. H., B. č. 211, kterou měl provést v době ze dne 21.6.1999 na 22.6.1999 P.B., stíhaný samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000, i když věděl, že tato pochází z trestné činnosti a byla následně u něj zajištěna při domovní prohlídce dne 22.2.2000. 3) v přesně nezjištěné době po 22.12.1999 převzal část elektroniky v hodnotě nejméně 5.000,- Kč od P.B., který je stíhán samostatně pod ČVS: KVJM-306/10- 2000/, který měl provést dne 22.12.1999 v době od 03.30 hodin do 05.45 hodin vloupání do kanceláří řízení výroby firmy B. T., s.r.o., P., Š. č. 9, kdy část kanceláří má pronajatou firma B. L., s.r.o., i když věděl, že pochází z trestné činnosti uvedené pod bodem I./29 obžaloby a tato byla následně u něj zajištěna při domovní prohlídce dne 22.2.2000. 4) D.H. a P.H. společně v přesně nezjištěné době po 20.12.1999 převzali nejméně 5 ks kožených bund od P.B., který je stíhán samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000, který v noční době z 19.12.1999 na 20.12.1999 měl provést vloupání do prodejny K. H., s.r.o., T., P. č. 156, i když věděli, že pochází z trestné činnosti jmenovaného, uvedené původně pod bodem I./28 obžaloby. 5) P.M. v přesně nezjištěné době po 15.11.1999 zakoupil automatickou pračku značky EUROTECH 450 v hodnotě 6.534,- Kč od P.H. a D.H., i když věděl, že tato pochází z trestné činnosti vloupání do skladu firmy L.O. - S. v areálu bývalého ZD v obci V., okr. P., uvedené po bodem I./25 obžaloby, následně z této pračky odstranil výrobní číslo, přičemž tato pračka byla následně zajištěna při domovní prohlídce dne 22.2.2000. 6) R.S. v blíže nezjištěné době po 21.1.2000 zakoupil za 3.000,- Kč 2 ks mobilních telefonů - 1 ks značky SAGEM a 1 ks nezjištěné značky od D.H., přičemž věděl, že pochází z jím spáchaného trestného činu krádeže. IV. 1) D.H. od přesně nezjištěné doby do 22.2.2000 přechovával v pronajatých garážích č. 738 a 726 v k.ú. P., V., ve vozidle JEEP Grand Cherokee a Opel Frontera celkem 26 ks nábojů ráže 7.65 mm Browning do pistole zn. WALTHER, model PPK vz. 7.65, výr. číslo 198846 K + 8 ks nábojů vz. 7.65 Br. v zásobníku, 25 ks nábojů + 11 krabiček á 25 ks nábojů vz. 7.65 Br. (celkem 334 nábojů vz. 7.65), které byly zajištěny v garážích č. 726 a 738 v k.ú. P. - V., které měl pronajaty on sám i V.G. a dále tamtéž přechovával pistoli M 57, s nápisem SRFJ na rukojeti, výr. číslo C-55989, vz. 7.62 a 8 ks střeliva 7.62 -25. VII. V.S. v blíže nezjištěné době po 29.11.1999 od P.H. a D.H. převzal 1 ks kopírky zn. Lanier, typ 7313 AJ-I, výr.číslo CKF 935759, šedé barvy - v hodnotě 25.720,- Kč, ačkoliv věděl, že tato pochází z trestné činnosti obžalovaných, (vedené pod bodem I./26 obžaloby) VIII. L.Š. 1) v blíže nezjištěné době po 18.12.1998 převzal 1 ks kopírovacího stroje zn. CANON 1550 NP od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (vedené pod bodem I./3 obžaloby) za tento mu vyplatil finanční částku 8.000,- Kč. 2) v blíže nezjištěné době po 12.5.1999 převzal kompletní počítačovou jednotku nezjištěné značky od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./13 obžaloby), za tuto mu vyplatil finanční částku 5.000,- Kč. 3) v blíže nezjištěné době po 28.9.1999 převzal počítačovou jednotku se zvukovou kartou a myší nezjištěné značky a kopírovací stroj zn. CANON od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./22 obžaloby), za tuto mu vyplatil finanční částku 4.000,- Kč. 4) v blíže nezjištěné době po 26.10.1999 převzal 3 ks mobilních telefonů bez baterií nezjištěné značky od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./23 obžaloby), za tyto mu vyplatil finanční částku 5.000,- Kč. 5) v blíže nezjištěné době po 29.1.1999 převzal komunikační zařízení - kopírovací stroj s faxem zn. LANIER, model 5112 AB, výr. číslo 11781500/11/9 od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (vedené pod bodem I./26 obžaloby) za tento mu již nevyplatil peníze, neboť dne 22.2.2000 byla předmětná věc zajištěna při prohlídce nebytových prostor, 6) v blíže nezjištěné době po 9.1.2000 převzal přesně nezjištěný počet počítačových jednotek, monitory a klávesnice přesně nezjištěné značky od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./32 obžaloby), za tyto mu vyplatil finanční částku 100.000,- Kč. 7) v blíže nezjištěné době po 13.1.2000 převzal laserovou tiskárnu zn. HP L6, fax bílé barvy zn. SIEMENS od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./33 obžaloby), za tyto mu vyplatil finanční částku 5.000,- Kč. 8) dne 21.2.2000 převzal tiskárnu HP Deskjet 895 Cxi, PC Celeron 400 MHz/32MB/CD s inventárním číslem 99001, základní počítačovou jednotku zn. COMPAQ 300A. výr. číslo 3EA88842CCR28254, monitor zn. SPECTRUM 5 Glr 15“, výr. číslo S569NHCWSSDBAW9O3188 monitor zn. COMPAQ V45, výr. číslo S14AB11CH7I9, myš k PC bez výrobního čísla, myš zn. COMPAQ bez výrobního čísla - od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho trestné činnosti (uvedené pod bodem I./42 obžaloby), za tyto mu slíbil vyplatit finanční částku po zjištění, jakou hodnotu věci mají, což však již nestačil učinit, neboť dne 22.2.2000 byly odcizené věci při prohlídce zajištěny. IX. K.Z. 2) v době kolem 6.7.1999 poskytl informace a návod D.H. ke krádeži věcí, nacházejících se v rozestavěném rodinném domě v obci K., okr. P., kde byly dveře, ústřední topení a další věci, které by následně mohl prodat; společně s D.H. jel v denní době vozidlem zn. Opel Frontera do obce K., kde mu ukázal rozestavěný dům, s tím, že když bude chtít, tak společně s ním půjde krádež provést, pokud nikoliv, požadoval vyplacení provize; obžalovaní P.H., D.H. a P.M. v přesně nezjištěné době od 6.7.1999 do 27.7.1999 odcizili z rozestavěného rodinného domku v obci K. č. 80, okr. P., větší množství radiátorů, nové dveře z dubového masivu včetně zárubní a další věci, čímž majiteli rodinného domu R.O., bytem O., S. č. 383/6, způsobili škodu ve výši 250.214,- Kč; obžalovaný K.Z. zprostředkoval poté prodej několika dveří - včetně zárubní - svému známému, kterému je D.H. prodal a odvezl do místa jeho bydliště; poté předal K.Z. finanční částku ve výši 5.000,- Kč. Obžalovaní P.H., V.G. a R.B. se výše uvedeného jednání dopustili přesto, že byli pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 29.1.1999, sp.zn. 6 T 187/98, odsouzeni za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. Obžalovaný R.S. se výše uvedeného jednání dopustil poté, co byl pravomocně odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr.zák. rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 17.9.1997, sp.zn. 2 T 239/96. Za uvedená jednání byli obžalovaní odsouzení, a to P.H. podle § 234 odst. 1 tr.zák. a § 35 odst. 1 tr.zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovaný D.H. podle § 247 odst. 1, 4 tr.zák., za použití § 35 odst. 1 tr.zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání svobody sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. do věznice s ostrahou. Obžalovaný V.G. podle § 234 odst. 1 tr.zák. za použití § 35 odst. 1 tr.zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovaný P.M. podle § 247 odst. 3 tr.zák., za použití § 35 odst. 1 tr.zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovaný M.T. podle § 247 odst. 3 tr.zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovaný R.S. podle § 247 odst. 3 tr.zák., za použití § 35 odst. 1 tr.zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr.zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovaný R.B. podle § 247 odst. 2 tr.zák., za použití § 35 odst. 2 tr.zák., k souhrnnému trestu odnětí svobody, při současném zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Vsetín, sp.zn. 4 T 159/2001, ze dne 21.12.2001, jenž nabyl právní moci dnem 17.1.2002, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu - v trvání šestnácti měsíců nepodmíněně. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr.zák. byl obžalovaný pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s dozorem. Obžalovaný S.K. podle § 247 odst. 3 tr.zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl let. Podle § 60a odst. 1, 2 tr.zák., za podmínek uvedených v § 58 odst.1 tr.zák., byl obžalovanému výkon trestu podmíněně odložen, s vyslovením dohledu nad pachatelem na dobu čtyř let. Obžalovaný V.U. podle § 247 odst. 2 tr.zák., za použití § 53 odst. 1, 2b, 3 tr.zák., k peněžitému trestu ve výměře 30.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr.zák. soud obžalovanému stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody na dobu šesti měsíců. Obžalovaný V.S. podle § 251 odst. 1 tr.zák., za použití § 53 odst. 1, 2b, 3 tr.zák., k peněžitému trestu ve výměře 50.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr.zák. soud obžalovanému stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody na dobu čtyř měsíců. Obžalovaný L.Š. podle § 251 odst. 1 tr.zák., za použití § 53 odst. 1, 2b, 3 tr.zák., k peněžitému trestu ve výměře 100.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr.zák. soud obžalovanému stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody na dobu jednoho roku. Obžalovaný K.Z. podle § 247 odst. 2 tr.zák. za použití § 53 odst. 1, 2b,3 tr.zák. k peněžitému trestu ve výměře 75.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr.zák. soud obžalovanému stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody na dobu šesti měsíců. Obžalovaný J.K. podle § 247 odst. 2 tr.zák. k trestu odnětí svobody na dva roky. Podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr.zák. byl obžalovanému výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Dále byli obžalovaní podle § 228 odst. 1 tr.ř. zavázáni povinností zaplatit na náhradě škody vyjmenovaným poškozeným: 4. R.S., P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně - R. L., s.r.o., farma L., 798 42 částku ve výši 117.849,- Kč; 5. P.H. a D.H. - společně a nerozdílně - P+L, s.r.o. B 206, B. u L., částku ve výši 40.205,- Kč; 6. P.H., D.H., V.G. a V.U. - společně a nerozdílně - ČSAD V. a.s., B. 25, V., zastoupené zmocněncem - JUDr. J.V., advokátem, K. 3, V. - částku ve výši 188.800,- Kč; 7. P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně – J.Ž., O. 365, okr. P., zastoupenému zmocněncem - JUDr. Z.K., advokátem, nám. T.G.M. 8, P. - částku ve výši 14.000,- Kč; 10. P.H., D.H. a P.M. - společně a nerozdílně - Hasičské vzájemné pojišťovně a.s., Ř. 45, P. 2 - částku ve výši 967,- Kč; 11. P.H., D.H. a P.M. společně a nerozdílně - Z. O. s.r.o., Ch. 8, O. (zastoupené zmocněncem JUDr. F.H., advokátem, nám. T.G.M. 24, P.) - částku ve výši 44.911,- Kč; 12. P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně – P.Ch., O., P. 656/49 - částku ve výši 679,- Kč. 13. P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně - B. P., s.r.o., C. 41, Č. n. H. - částku ve výši 61.472,- Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně, Okresní pojišťovně P., H. 5, poštovní schránka 1, P. - částku ve výši 1.359,10 Kč; 14. P.H., D.H. a P.M. - společně a nerozdílně - České pojišťovně a.s. P. 1, Region jižní Morava, B., R. 7 - částku ve výši 77.771,- Kč; 5. P.H., D.H. - společně a nerozdílně – P.D., B. 30, P. - částku ve výši 8.000,- Kč a Č. r., B. 70, B. - částku ve výši 1.500,- Kč; 16. P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně - Z. p., M. 5, P. 3 - částku ve výši 211.405,- Kč; 18. P.H., D.H. a P.M. - společně a nerozdílně – R.O., O., S. 383/6, (resp. K. 80, okr. V.) - částku ve výši 182.388,- Kč; 19. P.H., D.H. a P.M. - společně a nerozdílně - P. P. a.s., P. K. 73, 796 01 P. - částku ve výši 47.465,70 Kč; 21. P.H. a D.H. - společně a nerozdílně - E., a. s. H., zastoupené zmocněnkyní PhDr. Mgr. D.Š., P. nám. 130, H. - částku ve výši 578.391,- Kč; 22. P.H., D.H. a V.G. - společně a nerozdílně - České pojišťovně a.s., P. 1, Region jižní Morava, B., R. 7 - částku ve výši 23.699,- Kč; 23. P.H., D.H. a M.T. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně a.s., R. 15, V. M. - částku ve výši 71.737,- Kč; 24a. P.H., D.H., M.T., V.G. a P.M. - společně a nerozdílně - společnosti M. a.s., Z. d. 675, P. - částku ve výši - 926 Kč; 25. P.H. a D.H. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně a.s., S. 3, O. – částku ve výši 50.000,- Kč; 26. P.H., D.H., M.T., V.G. a P.M. - společně a nerozdílně - společnosti C. s.r.o., Š. 21, P. - částku ve výši 12.000,- Kč; 30. P.H. a D.H. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně a.s., S. 3, O. - částku ve výši 52.296,- Kč; 31. P.H. a D.H. - společně a nerozdílně - společnosti P., U p. 22, P. 7, zastoupené zmocněncem - JUDr. P.Z., E. 2, O. - částku ve výši 40.840,- Kč; 32. P.H., D.H., J.K., R.S., S.K. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně a.s., S. 3, O. - částku ve výši 305.941,- Kč; 33. P.H., D.H., V.G. a R.B. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně, a.s., P. 1, T. č. 474 - částku 25.895,50 Kč, s 8,5% úrokem s prodlení od 15.4.2002 do zaplacení, ACHP P. a.s., K. h., P.O.BOX 23, P. - částku ve výši 9.975,50 Kč; 34. P.H., D.H., M.T. a V.G. - společně a nerozdílně - ČS - Živnostenské pojišťovně a.s., S. 547, P. - částku ve výši 63.274,- Kč; 35. P.H., D.H., V.G. a R.S. - společně a nerozdílně - České podnikatelské pojišťovně a.s., B. 5, P. 4 - částku ve výši 54.781,- Kč; 37. P.H., D.H., V.G., R.S. a R.B. - společně a nerozdílně - D. s.r.o., S. 1191, K. - částku ve výši 20.616,- Kč; 38. D.H. a R.S. - společně a nerozdílně - KOOPERATIVA pojišťovně, a.s., S. 3, O. - částku ve výši 830.000,- Kč; 39. P.H., D.H. a R.S. - společně a nerozdílně - České pojišťovně a.s., K. 5, P. - částku ve výši 25.199,- Kč a Domovní správě, K. 7, P. - částku ve výši 16.047,- Kč; 40. P.H., D.H., V.G. a R.S. - společně a nerozdílně - Domovní správě, K. 7, P. - částku ve výši 700,- Kč, L.H., M. 21, P. - částku ve výši 12.712,- Kč, R.V., B. 21, P. - částku ve výši 32.355,- Kč; 41. P.H., D.H., V.G., R.S., M.T., S.K. a R.B. - společně a nerozdílně - UNIQA pojišťovně a.s., se sídlem B. 19/269 P. 6, PSČ 160 12 - částku ve výši 49.000,- Kč, C. V. a.s., V. 65, PSČ 798 13 - částku ve výši 171.735,60 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr.ř. byli se svým nárokem na náhradu škodu odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních poškození: L.T., A. 2, P., zastoupen zmocněncem - JUDr. Z.K., nám. T.G.M. 8, P.; L. C. s.r.o., S. 493, P. 9 - zastoupená zmocněncem - JUDr. S., AK Š., S. 4; L.O. - S. V., V. 166, V.; P. z., R.V., za K. ul. P.; I. K., a.s., M. nám. 28, K. - zastoupená zmocněncem - JUDr. P.Z., E. 2, O.; M. – D., výroba forem a nástrojů s.r.o., 798 14 Olšany 19, zastoupená zmocněnkyní - JUDr. Z.R., Hlaváčkovo nám. 2, Prostějov; MOGUL PETROL a.s., Vřesinská 1, Ostrava - P.; M.T., L., S. 950, E.T., L., S. 950, K.R., V. 25, okr. O., J.Č., U., N. 1186; HC H. c. PV s.r.o., K. s. 1, P., zastoupen zmocněncem - JUDr. Z.K., nám. T.G.M. 8, P.; P. S. s.r.o. H., 798 21, B., Česká pojišťovna a.s. P., Region jižní Morava, B, R. 7. Podle § 229 odst. 2 tr.ř. byli se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních poškození v ad I.: R. L., s.r.o., farma L.; P+L, s.r.o., B. 206, B. u L., 763 41; ČSAD V. a.s., B. 25, V. - zastoupená zmocněncem JUDr. J.V., AK V., K. 3; Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., Ř. 45, P. 2; Z. O. s.r.o., Ch. 8, O. (zastoupená zmocněncem JUDr. F.H., advokátem, nám. T.G.M. 24, P.), P.Ch., O., P. 656/49; B. P. s.r.o., C. 41, Č. n. H.; P.D., B. 30, P., Č. r., B. 70, B.; Z. p., M. 5, P. 3; R.O., O., S. 6, resp. K. 80, okr. V.; P. P. a.s., P. K. 73, 796 01 P.; E., a.s. H. - zastoupená zmocněnkyní PhDr. Mgr. D.Š., P. nám. 130, H.; Česká pojišťovna a.s., P. 1, Region jižní Morava, B., R. 7; M. a.s., Z. d. 675, P.; KOOPERATIVA pojišťovna, a.s., S. 3, O.; C. s.r.o., Š. 21, P.; KOOPERATIVA pojišťovna a.s., S. 3, O.; P., U p. 22, P. 7, zastoupená zmocněncem - JUDr. P.Z., advokátem, E. 2, O., KOOPERATIVA pojišťovna a.s., S. 3, O.; A. P. a.s., K. h., P.O.BOX 23, P.; ČS - Živnostenská pojišťovna a.s., S. 547, P.; Česká podnikatelská pojišťovna a.s., B. 5, P. 4, D. s.r.o., S. 1191, K.; Domovní správa, K. 7, P.; L.H., M. 21, P., R.V., B. 21, P.; C. V. a.s., V. 65; Česká pojišťovna a.s., P. 1, Region jižní Morava, B, R. Podle § 229 odst. 3 tr.ř. byli na řízení ve věcech občanskoprávních odkázáni poškození v ad I.: Z. d. R., R., K. 1, okres V., zastoupené - zmocněnkyní JUDr. E.H., M-Palác, H. 5, B.; KOOPERATIVA pojišťovna a.s., S. 3, O.; P. DCD a.s., S., okr. O., zastoupená zmocněncem - JUDr. J.B., AK P. 11, O. - IPB pojišťovna a.s., P. 9, P.O. BOX 91, O.; Ing. V.K., B. 96, P.; ČSOB pojišťovna, S. 383, P.; fy V.J., B. 239; Chmelařská pojišťovna a.s. O., tř. S. 2; BW-L. s.r.o., Š. 9, P., BW-T. s.r.o., M. 14, P.; S. M. a.s., R. 30, H. M., Občanské sdružení MHK, K. s. 1, P.; v bodě II. H.I.S. S. P. s.r.o., O. t. 12, P. 1; v bodě III. J.B., J.Š.B. 17, Č. B. Naproti tomu byli obžalovaní P.K. a J.R. podle § 226 písm. c) tr.ř. zproštěni obžaloby Krajského státního zastupitelství v Brně, sp.zn. 3 KZv 35/2000, ze dne 21.12.2001, pro skutky, které měly spáchat tím, že P.K. ad V./1 v blíže neurčené době po 15.2.1999 - dle obžaloby - převzal od D.H. cca 80 ks pneumatik různých druhů, které pocházely z krádeže vloupáním do skladu pneumatik v areálu ČSAD V., uvedené pod bodem I./6 obžaloby a za tyto vyplatil D.H. finanční hotovost ve výši 60.000,- Kč. ad V./2 v blíže neurčené době po 15.7.1999 - dle obžaloby - převzal od D.H. cca 200 ks různých druhů pneumatik, které pocházely z případu krádeže vloupáním do objektu pneuservisu v M., okr. Š., uvedené pod bodem I./16 obžaloby a za tyto mu vyplatil finanční hotovost 80.000,- Kč. J.R. ad VI. ve dnech 12.2. a 13.2.2000 převzal - dle obžaloby - od R.S., P.H., V.G., S.K., M.T. a R.B. nejméně 140 pytlů cukru krystal o váze 50 kg/pytel, který pocházel z krádeže vloupáním do skladu cukru Cukrovaru V., v objektu bývalého ZD P., okr. P., uvedené pod bodem I./41 obžaloby, ačkoliv měl vědět, že pochází z trestné činnosti jmenovaných , za který jim vyplatil částku nejméně 126.000,- Kč neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchali jmenovaní obžalovaní. Dále byli podle § 226 písm. c) tr.ř. zproštěni předmětné obžaloby níže vyjmenovaní obžalovaní pro skutky, které měli spáchat tím, že ad I.: 1) P.H., D.H. a V.G. že v noční době ze dne 6.3.1998 - dle obžaloby - provedli vloupání do objektu firmy H., s.r.o., v obci K. n. H., T. č. 461, okr. P., kam vnikli po rozbití výplně vchodových dveří a odcizili 1 ks vrtačky zn. Bosch á 3.951,- Kč, 1 ks sbíjecí kladivo zn. Bosch á 15.480,- Kč, vysílačku Motorola Radius GP á 5.917,- Kč, kancelářskou a výpočetní techniku – centrální počítač s monitorem KFC 15 v hodnotě 38.292,- Kč a další, čímž majiteli J.H., bytem P., R. č.3, způsobili škodu ve výši 114.884,- Kč a poškozením dveří a vrat škodu ve výši 571,- Kč. 2) P.H., D.H. a V.G. že společně - dle obžaloby - v noční době od 19.00 hodin dne 13.7.1998 do 04.00 hodin dne 4.7.1998 provedli vloupání do objektu ZD R., středisko S., okr. V., odkud odcizili 1 ks počítač J.O.B s příslušenstvím v hodnotě 5.273,- Kč a další věci, čímž majiteli Z. d. R., okr. V., způsobili škodu ve výši 7.040,- Kč a poškozením dveří škodu ve výši 1.027,- Kč. 3) P.M. že společně s dosud nezjištěnými pachateli - dle obžaloby - po předchozí domluvě v noční době ze dne 26.11.1998 do 03.45 hodin dne 27.11.1998 provedli vloupání do kanceláře firmy L., spol. s r.o., D., okr. P., kde odřezali mříž na okně, vysadili skleněnou výplň okna, vyháčkovali okno a vnikli do kanceláře, odkud odcizili telefonní přístroj s faxem v ceně 6.100,- Kč, 1 ks notebook zn. NTB ACER s příslušenstvím v hodnotě 36.870,- Kč, trezor s finanční hotovostí ve výši 33.142,- Kč a další věci, čímž způsobili škodu firmě L., spol. s r.o. D., okr. P., odcizením ve výši 86.538,- Kč a poškozením ve výši 1.605,- Kč. 5) R.S. že - dle obžaloby společně s P. a D.H. - v noční době ze dne 28.12.1998 na 29.12.1998 provedli vloupání do firmy P+L, s.r.o. B. u L., provozovny H., okr. P., kde vnikli do administrativní budovy firmy, vypáčili dveře kanceláří a odcizili 1 ks počítač Pentium 100 v hodnotě 6.800,- Kč a další výpočetní a elektronické přístroje, televizor Gold Star v hodnotě 10.650,- Kč další věci, a finanční hotovost ve výši 74.339,- Kč, čímž firmě P+L, s.r.o., se sídlem v B. u L. způsobili škodu ve výši 211.659,- Kč a poškozením dveří škodu ve výši 1.985,- Kč. 8) P.H., D.H., V.G. a P.M. že - dle obžaloby - společně v noční době ze dne 5.4.1999 na 6.4.1999 provedli vloupání do P. DCD, a.s. S., v obci S., okr. O., kam přijeli vozidlem přes pole k zadní brance, přestřihli visací zámek, vnikli do areálu, poté u administrativní budovy vypáčili okno a odcizili 1 ks notebooku s příslušenstvím v hodnotě 44.750,- Kč, 1 ks počítače s tiskárnou zn. HP Deskjet v hodnotě 9.660,- Kč, 1 ks mikrovlnné trouby v hodnotě 1.548,- Kč, mobilní telefony, finanční hotovost ve výši 87.082,- Kč a další věci, čímž poškozené firmě P. DCD, a.s., se sídlem ve S., okr. O., způsobili škodu ve výši 300.878,- Kč a poškozením a zřízení škodu ve výši 931,- Kč. 9) P.H. a P.M. že - dle obžaloby společně s D.H. - po vzájemné domluvě s dosud neustanovenými osobami v noční době ze dne 7.4.1999 na 8.4.1999, za použití násilí odcizili motorové vozidlo Opel Frontera, tmavě červené barvy, které bylo zaparkováno u domu č. 96 na ulici B. č. 96, ke škodě majitele vozidla - ing. V.K., bytem P. VIII, B. 96, hodnota vozidla v době odcizení byla nejméně ve výši 255.000,- Kč, v této výši způsobili poškozenému škodu; vozidlo užívali k páchání majetkové trestné činnosti až do 22.2.2000, kdy bylo policií zajištěno. 10) V.U. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a P.M. - po předchozí domluvě v době od 07.30 hodin dne 19.4.1999 do 06.30 hodin dne 20.4.1999, provedli vloupání do skladu drogistického zboží v areálu FC v obci H., okr. P., kam vnikli po vypáčení ochranné mříže a rozlomením vložky FAB vstupních dveří, ze skladu odcizili různé druhy drogistického zboží, jako dětské pleny Pampers, prací prášky, zubní pasty a další, čímž firmě O. - majitelky D.D., bytem Č. T., T. nám. č. 1079, způsobili škodu ve výši nejméně 338.221,- Kč na odcizených věcech a na poškození zařízení objektu způsobili škodu ve výši 967,- Kč ke škodě FC se sídlem H. č.p. 125, okr. P. 13) P.M. že - dle obžaloby společně s D.H., P.H. a V.G. - po předchozí domluvě v noční době z 11.5.1999 na 12.5.1999 provedli vloupání do firmy B. P. s.r.o., C. č. 41, Č., okr. P., která je umístěna v objektu cukrovaru v Č., když do areálu cukrovaru vnikli po přestřižení visacích zámků na vratech, do kanceláří poškozené firmy vnikli po vysazení okna v I. patře, přičemž V.G. hlídal na nádvoří objektu a byl za tím účelem maskován černou pletenou kuklou přes obličej a byl zpozorován při obchůzce objektu vrátným A.D., který držel v ruce železnou trubku na případnou obranu a když uviděl V.G., začal touto trubkou před sebou otáčet, na což V.G. reagoval tím, že aby A.D. zastrašil, 1x vystřelil vedle A.D. z nelegálně držené pistole; na tuto skutečnost zareagovali P.H. a P.M., kteří přiběhli za V.G., srazili A.D. na zem a šňůrou od počítače, kterou jim hodil D.H., mu svázali ruce za zády a nohy, přetáhli mu přes hlavu bundu a poté ho 2x kopli do boku; V.G. poté hlídal ležícího a svázaného A.D. a přidržoval ho na zemi tím, že na něm stál nohou, teprve poté, až spolupachatelé naložili do auta uloupené zboží a auto odjelo, A.D. rozvázal; obžalovaní uloupili z kanceláří firmy příruční trezorek s částkou 12.120,- Kč, trezor obsahující finanční hotovost 114.929,- Kč a různé druhy valut v hodnotě 67.737,- Kč, 1000 ks ochranných známek v hodnotě 57.810,- Kč a další věci, nacházející se v trezoru, a dále uloupili 1 ks počítače zn. P2 s příslušenstvím a jiné věci, čímž firmě B. P., s.r.o., se sídlem C. 41 v Č., okr. P. způsobili škodu ve výši 291.193,- Kč a poškozením zařízení způsobili škodu ve výši 295,- Kč. 14) V.G. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a P.M. - v noční době ze dne 5.6.1999 na 6.6.1999 provedli vloupání do velkoskladu potravin D. v obci O. č. 18, okr. P., kam vnikli tak, že vylezli na boční přístřešek, odkud vylezli k oknu do podkroví, které vypáčili a vnikli tak do prostoru skladu, kde odcizili různé druhy cigaret, kávy, žvýkaček, alkoholických nápojů a jiného potravinářského zboží, čímž majiteli N.D., bytem K., ul. C. 553, okr. P., způsobili škodu ve výši nejméně 110.831,- Kč a poškozením objektu škodu ve 3.740,- Kč. 15) V.G. že - dle obžaloby společně s P.H. a D.H. - v noční době z 20.6.1999 na 21.6.1999 se vloupali do dílny a garáže v objektu vysílače Dobrochov, okr. P. tím způsobem, že přestřihli drátěné pletivo plotu a do objektu vjeli vozidlem, poté vypáčili vrata a odcizili různé druhy pracovního nářadí, 2 ks rozbrušovaček zn. Bosch a další, čímž majiteli P.D., bytem O. č. 346, okr. P., způsobili odcizením věcí škodu ve výši 79.502,- Kč a poškozením alarmu škodu ve výši 8.000,- Kč. Odcizením 1 ks deskového rozvaděče způsobili Č. r., a.s., škodu ve výši 1.600,- Kč a poškozením oplocení, poklopů kanálu a vrat škodu ve výši 2.479,- Kč. 19) V.G. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a P.M. - po předchozí domluvě v době od 16.30 hodin dne 1.9.1999 do 07.30 hodin dne 2.9.1999 provedli vloupání do rozestavěné bytovky - blok s označením „D-7“ - na sídlišti S., v obci K. n. H., okr. P., kam vnikli po vypáčení plastového okna v přízemí budovy, kde odcizili 40 ks radiátorových těles značky Cosmo různých typů v hodnotě 62.299,- Kč a 40 ks radiátorových ventilů v hodnotě 23.541,- Kč, čímž firmě P. P., a.s., P. K. č. 73, P., způsobili škodu ve výši nejméně 85.831,- Kč na odcizených věcech a poškozením zařízení objektu způsobili škodu ve výši 10.925,- Kč. 20) R.S. že společně s neustanoveným pachatelem v noční době z 1.9.1999 na 2.9.1999 provedl - dle obžaloby - vloupání do prodejny F. na ulici N. č. 2 ve V., kam vnikl po vypáčení mříže a dveří a z prodejny odcizil celkem 39 ks fotoaparátů různých značek, finanční hotovost ve výši 16.000,- Kč, 1 ks dalekohledu zn. EURO v hodnotě 1.880,- Kč a 35 ks filmů, čímž majiteli prodejny – P.R., bytem H. č. 120, okr. V. - způsobil škodu ve výši 156.900,- Kč odcizením věcí a finanční hotovosti, poškozením zařízení objektu mu způsobil škodu ve výši 3.852,- Kč. 21) V.G. a P.M. že společně s P.H. a D.H. - dle obžaloby - v době od 23.30 hodin dne 3.9.1999 do 16.50 hodin dne 5.9.1999 v závodě 05 E., a.s., v M. n. B., okr. P., provedli vloupání tak, že přejeli vozidlem drátěné oplocení objektu do kterého vjeli a u skladu expedice firmy odtrhli stěnu z vlnitého plechu, ze skladu odcizili 576 ks žehliček značky Siemens v hodnotě á 766,- Kč/ks, 932 ks žehliček ETA AQUIS v ceně á 970,- Kč/ks, 15 ks různých druhů elektrických fritéz, čímž firmě E., a.s., závod 05, M. n. B. způsobili škodu ve výši 1.367.961,- Kč na odcizených věcech a 6.225,- Kč poškozením zařízení objektu. 22) P.M. a M.T. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a V.G. - po předchozí domluvě v noční době z 27.9.1999 na 28.9.1999 provedli vloupání do objektu Z. d. V., okr. P., kam vnikli po odstranění zámku na vratech areálu a následném vytržení ochranné mříže a vypáčení okna v přízemí budovy z kanceláří odcizili trezor tzv. „Popelka“ v hodnotě 2.490,- Kč, obsahující cca 500,- Kč v mincích, a dále odcizili 2 ks počítačů PC Expert s příslušenstvím v hodnotě 11.239,- Kč a 16.734,- Kč, 1 ks kopírky CANON NP 1215 v hodnotě 8.700,- Kč a další věci, čímž Z. d. V. způsobili škodu ve výši 42.177,- Kč na odcizených věcech a poškozením objektu škodu ve výši 1.270,- Kč. 23) P.M. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a M.T. - po vzájemné domluvě dne 26.10.1999 kolem 02.45 hodin provedli vloupání do prodejny elektroniky A. v N. M. n. M., na V. n. tak, že přestřihli visací zámek kovových mříží a vypáčili bezpečnostní zámek dveří a po vniknutí z prodejny odcizili 6 ks mobilních telefonů různých typů, 1 ks videokamery zn. Sony v hodnotě 26.900,- Kč, další elektroniku, 4.200,- Kč na hotovosti, čímž poškozené ing. A.H., bytem N. M. n. M., S. č. 469, okr. Ž. n. S., způsobili škodu ve výši 100.146,- Kč na odcizených věcech a 1.481,- Kč na poškození zařízení objektu. 24b) P.H., D.H., M.T., V.G. a P.M. že - dle obžaloby - v noční době z 31.10. na 1.11.1999 po předchozím vniknutí do areálu firmy M. a.s. P., ul. Z. d. č.675, když při činu byli zpozorováni hlídačem objektu J.Z., který přivolal Policii ČR, Obvodní oddělení Prostějov, když při přečerpávání nafty spatřili ve své těsné blízkosti policistu prap. P.Z. se psem, dali se na útěk, přelezli plot a poté naskočili do auta a 3x vystřelili na policistu prap. P.Z. z přesně nezjištěné pistole, aby mu zabránili v dalším pronásledování a poté ujeli z místa činu. 25) R.S. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. - po vzájemné domluvě s P.B., stíhaným samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000, dne 15.11.1999 kolem 05.00 hodin provedli vloupání do skladu firmy L.O. - S., v areálu bývalého Z. d. v obci V., okr. P. tak, že přestřihli visací zámky u vrat oplocení a skladu, poté vypáčili dveře od kanceláří, ve kterých odcizili z příruční pokladny 238.380,- Kč na hotovosti, různé druhy elektronického zboží, jako 1 ks chladničky zn. TL 1045X v hodnotě 14.792,- Kč, 5 ks elektrických praček, 4 ks vysavačů apod., čímž poškozené firmě L.O. - S., se sídlem V., okr. P., způsobili škodu ve výši 824.751,- Kč na odcizených věcech a finanční hotovosti a 1.880,- Kč na poškození zařízení objektu. 27) P.H., D.H., M.T. a V.G. že společně - dle obžaloby - v noční době ze dne 15.12.1999 na 16.12.1999 provedli vloupání do skladu a unimo-buňky firmy V.J. v P., na ulici K., v areálu Prostějovských strojíren tak, že vypáčili vstupní dveře, vnikli dovnitř objektu a odcizili 1 ks osobního počítače zn. Pentium v hodnotě 9.565,- Kč, telefax zn. Panasonic v hodnotě 1.463,- Kč, finanční hotovost ve výši 7.679,- Kč, různý svařovací materiál a další věci, čímž majiteli V.J., bytem B. č. 239, okr. K., způsobili škodu ve výši 49.620,- Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 693,- Kč. 28) R.S. že - dle obžaloby - v noční době z 19.12.1999 na 2.12.1999 provedl společně s dalšími neustanovenými osobami vloupání do prodejny KTJ H. s.r.o., v T., P. č. 156, tak, že vypáčili bezpečnostní zámky a přestřihli řetízek u vrat vedoucích do dvora a prodejny, poté odcizili 48 ks výrobků z kůže, jako paleta, pláště, bundy, koženou galanterii a příruční pokladnu s finanční částkou 3.000,- Kč na hotovosti, čímž majiteli firmy – R.J., bytem T., Z. č. 545, způsobili škodu ve výši 440.247,- Kč na odcizených věcech a na poškození zařízení objektu způsobili škodu ve výši 1.087,- Kč. 29) R.S. že - dle obžaloby - společně s P.B., stíhaným samostatně pod ČVS: KVJM-306/10-2000 dne 22.12.1999 v době od 03.30 hodin do 05.45 hodin provedli vloupání do kanceláří řízení výroby firmy BW T., s.r.o. v P., Š. č.9, kde má část kanceláří pronajatou firma BW-L., s.r.o., do objektu vnikli po přestříhání oplocení, vypáčení mříže a následném vytlačení okna, poté z kanceláří odcizili 3 ks počítačových sestav, 3 ks tiskárny, fax a 4.100,- Kč na hotovosti, čímž firmě BW T., s.r.o. P., Š. č. 9, způsobili škodu ve výši 42.263,- Kč na odcizených věcech a finanční hotovosti; firmě BW-L., s.r.o., P., M. č.12, odcizením 1 ks počítače, software a faxů způsobili škodu na odcizených věcech ve výši 79.149,- Kč. 31) M.T. že - dle obžaloby společně s P.H. a D.H. - po předchozí domluvě v době kolem 02.45 hodin dne 5.1.2000 provedli vloupání do benzínové čerpací stanice v obci P., okr. P., kam vnikli po vypáčení vstupních dveří a z objektu odcizili 1 ks počítač zn. ACER Celeron v hodnotě 38.409,- Kč, různé nářadí, autobaterie, různé druhy alkoholických nápojů a cigarety, zapalovače a další věci, čímž firmě I., a.s., K., M. nám. č. 28. okr. P., způsobili škodu ve výši 35.899,- Kč na odcizených věcech a firmě P., s.r.o., P. 7, U P. č. 22/466, škodu ve výši 39.965,- Kč na odcizených věcech a 875,- Kč na poškození zařízení objektu. 35) M.T. že - dle obžaloby - společně s P.H., D.H., V.G. a R.S. po předchozí domluvě v době od 16.00 hodin dne 21.1.2000 do 07.00 hodin dne 24.1.2000 provedli vloupání do rekonstruované budovy v areálu bývalé firmy Z. P., Z. O. ulicí č. 2359, kam vnikli po rozlomení vložek FAB dveří a z objektu odcizili 1 ks vrtacího kladiva zn. HILTI v hodnotě 10.047,- Kč a 1 ks faxu Canon se záznamníkem v hodnotě 17.953,- Kč, pracovní nářadí a jiné věci, čímž firmě provádějící rekonstrukci – M., a.s., K., ul. 1. máje č. 532, způsobili škodu ve výši 74.786,- Kč na odcizených věcech a 705,- Kč na poškození zařízení. 36) P.H., D.H., M.T., V.G. a R.B. že - dle obžaloby - po předchozí domluvě v noční době z 24.1.2000 na 25.1.2000 provedli vloupání do firmy S. M., a.s., v obci H. M., R. č. 30, okr. P., tak, že vyšplhali po hromosvodu na střechu budovy a po následném vylištování a rozbití okna vnikli do budovy, kde odcizili 5 ks počítačů zn. 486/PE, 2 ks tiskáren a další věci, čímž firmě S. M., a.s., se sídlem H. M., R. č.30, způsobili škodu ve výši 138.829,- Kč odcizením věcí a poškozením zařízení objektu způsobili škodu ve výši 5.698,- Kč. 37) M.T. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H., V.G., R.S. a R.B. - po předchozí domluvě, v noční době z 25.1.2000 na 26.1.2000 provedli vloupání do skladu ovoce a zeleniny firmy D., s.r.o., P., Z. n., kam vnikli po vypáčení petlice a přestřižení řetězu na vstupních vratech, ze skladu odcizili cigarety různých značek v hodnotě 60.452,- Kč, různé druhy jižního ovoce a další věci, čímž poškozené firmě D., s.r.o., S. č. 1191, K., způsobili škodu ve výši 61.353,- Kč na odcizených věcech a 300,- Kč na poškození zařízení objektu. 39) M.T. a V.G. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H. a R.S. - po předchozí domluvě v době od 00.45 hodin do 07.00 hodin dne 5.2.2000 provedli vloupání do objektu víceúčelové haly Zimního stadionu v P., ul. K. S. č. 1, když do objektu vnikli po rozlomení vložky FAB vstupních dveří a následném páčení dveří jednotlivých kanceláří, kde odcizili počítač, telefon s faxem a záznamníkem, 4 ks vysílaček, videorekordér, mikrofon, barevný televizor a další věci, čímž H. C. P., s.r.o., se sídlem K. S. č. 1, P., způsobili škodu ve výši 71.712,- Kč, v další kanceláři vypáčili trezor, ze kterého odcizili ke škodě O. s. MHK, K. S. č. 1, P. finanční částku 22.211,- Kč, z téhož trezoru odcizili finanční částku 4.599,- Kč, stravovací lístky v hodnotě 1.000,- Kč a další věci, čímž Domovní správě, K. 7, P., způsobili škodu ve výši 9.144,- Kč odcizením věcí a finanční hotovosti, na poškození zařízení objektu způsobili škodu ve výši 8.695,- Kč. 40) M.T. a S.K. že - dle obžaloby společně s P.H., D.H., V.G. a R.S. - po předchozí domluvě v noční době z 6.2.2000 na 7.2.2000 provedli vloupání do bufetu a prodejny umístěné v budově haly Zimního stadionu v P., K. S. č. 1, kam vnikli po vypáčení vstupních dveří a mříží, následně z prodejny hokejové výstroje odcizili 50 ks hokejek různých značek, značkový textil a další hokejovou výstroj zn. Bauer, ke škodě majitele prodejny R.V., bytem P., B. č. 21, způsobili škodu na odcizených věcech ve výši 45.700,- Kč a poškozením alarmu škodu ve výši 5.755,- Kč; z bufetu odcizili finanční hotovost 30.000,- Kč, mikrovlnnou troubu zn. EEG v hodnotě 3.325,- Kč, barevný televizor zn. Trinitron v hodnotě 3.058,- Kč, stereo magnetofon v hodnotě 3.748,- Kč, zesilovač a další věci, čímž majiteli - L.H., bytem P., M. č. 21, způsobili škodu ve výši 41.301,- Kč na odcizených věcech a finanční hotovosti, za 916,- Kč na poškození zařízení bufetu; poškozením vstupních dveří v objektu Zimního stadionu způsobili škodu ve výši 700,- Kč, Domovní správě Domovní správě, K. č. 7, P. 42) M.T., V.G. a R.S. že - dle obžaloby společně s P.H. a D.H. - po předchozí domluvě v noční době z 20.2.2000 na 21.2.2000 provedli vloupání do objektu firmy P. S., s.r.o., H. 111, okr. P., kam vnikli po přestříhání oplocení objektu, vypáčení brány a následném rozbití okna, z kanceláří odcizili 3 ks počítačů včetně příslušenství, 1ks telefonní přístroj zn. ISDN Ascomm Eurit v hodnotě 6.399,- Kč, 1 ks fotoaparát zn. Casio LCD Camera v hodnotě 6.250,- Kč a další věci, čímž poškozené firmě P. S., s.r.o. způsobili škodu ve výši 125.661,- Kč na odcizených věcech a 21.666,- Kč na poškození objektu. II. R.S. že - dle obžaloby – (společně s R.K., P.V., R.Z., kteří jsou samostatně trestně stíháni pod ČVS: KVJM-293/10-2000), dne 9.11.1999 ve 20.35 hod. v P., na posledním jednosměrném sjezdu z dálnice do P. ve směru od B., přehradili cestu osobním vozidlem BMW Combi, tmavé barvy, nákladnímu vozidlu Renault Messenger bílé barvy, které řídil J.B., kterého tímto přinutili zastavit vozidlo a poté nejméně dva z obviněných, maskováni černými kuklami přes obličej, přistoupili k nákladnímu vozu u kterého pažbou pistole rozbili pravé okénko u vozidla a pod pohrůžkou zastřelení donutili J.B., aby z nákladního vozu vystoupil, když předtím 1x střelili zezadu do prostoru nákladního vozu a donutili ho, aby jim vydal mobilní telefon. Po vystoupení J.B. z nákladního vozu mu nařídili, aby si vlezl do kufru jejich osobního vozu BMW Combi a poté ho odvezli z místa činu asi 500 m a následně vysadili u silnice a vrátili se zpět k nákladnímu vozidlu, které společně odcizili i s nákladem textilu zn. H.I.S. – 190 kartonů hotového zboží, 10 rolí látek téže značky a doplňky firmy VALECO, v celkové hodnotě nejméně 2.085.460,- Kč, přičemž odcizené vozidlo následně odstavili prázdné u obce D., okr. P. Uloupením zboží způsobili firmě H.I.S. S. P., spol. s r.o., O. t. 12, škodu ve výši nejméně 2.085.460,- Kč a firmě L.Č., P., N. b. č. 44, odcizením mobilního telefonu a dokladů škodu ve výši 3.345,- Kč. III. 1) P.H., D.H., V.G., P.M. a M.T. že - dle obžaloby - v přesně nezjištěné době po 19.3.1998 převzali od neustanovené osoby motorové vozidlo JEEP Grand Cherokee, černé barvy, VIN-1J4GZ78YARC201087, v hodnotě 645.000,- Kč, které bylo neznámým pachatelem odcizeno, v době od 18.30 hodiny do 19.30 hodiny dne 19.3.1998 u domu č.17, na ulici H. v Č. B., ke škodě majitele vozidla – J.B., bytem Č. B., které společně užívali k páchání majetkové trestné činnosti do 22.2.2000, kdy vozidlo bylo zajištěno policií, přičemž poškozením a opotřebením způsobili škodu ve výši 432.000,- Kč poškozenému J.B., bytem Č. B., J.Š.B. č. 27, neboť předmětný osobní vůz měl v době vrácení majiteli hodnotu 213.000,- Kč. IV. 1) P.H., V.G., P.M. a M.T. společně že - dle obžaloby - od přesně nezjištěné doby do 22.2.2000 přechovávali v pronajatých garážích č. 738 a 726 v k.ú. P., V., ve vozidle JEEP Grand Cherokee, celkem 26 ks nábojů ráže 7.65 mm Browning do pistole zn. WALTER, model PPK vz. 7.65, výr. číslo 198846 K + 8 ks nábojů vz. 7.65 Br. v zásobníku, 25 ks nábojů + 11 krabiček á 25 ks nábojů vz. 7.65 Br. (celkem 334 nábojů vz. 7.65), které byly zajištěny v garážích č. 726 a 738 v k.ú. P. - V., které měl pronajaty D.H. a V.G. a dále tamtéž přechovávali pistoli M 57, s nápisem SRFJ na rukojeti, výr. číslo C-55989, vz. 7.62 a 8 ks střeliva 7.62x25. 2) R.S. že - dle obžaloby - od přesně nezjištěné doby do 21.2.2000 přechovával v místě svého trvalého bydliště v P., D. č. 1451/8, pistoli M 57 s nápisem SRFJ na rukojeti, výr. číslo C-55989, vz. 7.62 + 8 ks střeliva 7.62x25 v zásobníku, kterou po vloupání do firmy P. S., s.r.o., H. 111, okr. P., ze dne 20. na 21.2.2000 zanechal ve vozidle zn. Opel Frontera po příjezdu do P., ve kterém byla dne 22.2.2000 zajištěna policií při prohlídce garáže a uvedeného vozidla. IX. 1) K.Z. že - dle obžaloby - v blíže nezjištěné době po 1.5.1999 zakoupil 1 ks motorové kosy zn. STIHL od D.H., ačkoliv věděl, že pochází z jeho majetkové trestné činnosti (uvedené pod bodem I./11 obžaloby), za kterou mu vyplatil finanční částku ve výši 3.000,- Kč, neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchali jmenovaní obžalovaní. Proti tomuto rozsudku se odvolali obžalovaní P.H., D.H., V.G., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., V.S., L.Š., K.Z., manželka obžalovaného R.S., V.S., poškozená organizace Z. O., s.r.o. se sídlem v O., Ž. 469/4, a státní zástupce. Státní zástupce tak učinil do výroku o vině a trestu v neprospěch obžalovaných P.H., D.H., V.G., R.S., P.M., P.K., S.K., J.K. Dále se odvolal proti výroku o vině v neprospěch obžalovaného M.T. a R.B. a do výroku o trestu v neprospěch obžalovaného K.Z. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5.8.2004, č.j. 5 To 21/2004, bylo podle § 23 tr.ř. vyloučeno ze společného řízení řízení proti obžalovaným V.S., L.Š. a K.Z. Obžalovaný P.H. nejprve prostřednictvím svého obhájce podal odvolání, které nijak blíže neodůvodnil, a to proti výrokům o vině, trestu i náhradě škody napadeného rozsudku. Posléze v písemně vyhotoveném odůvodnění odvolání napadenému rozsudku vytkl, že jednání popsané ve výroku ad 1/13) rozsudku (B. P.) je nutné právně kvalifikovat pouze jako trestný čin krádeže podle ustanovení § 247 odst. 1 písm. c) tr.zák., s tím, že spoluobžalovaní se bezprostředně po činu pokusili uchovat věc násilím nebo pohrůžkou násilí. Z provedeného dokazování je zcela pochybné, že v době konfliktu V.G. s vrátným byly již odcizené věci zcela v moci spoluobžalovaných. Případné násilí proto bylo teprve následné (po spáchání činu), nikoliv však prvotní. Jednání spoluobžalovaných nesměřovalo ke zmocnění se věci, ale výlučně k nekonání vrátného poté, kdy se již věci zmocnili. Jednání popsané ve výroku ad I/17) rozsudku (B. P.) je nutné právně kvalifikovat pouze ve stadiu pokusu k trestnému činu krádeže. U jednání popsaného ve výroku ad 24a) (M.), mělo dojít ke změně popisu skutku s tím, že se mělo jednat pouze o 2 kanystry, se kterými spoluobžalovaní utíkali, škoda pak byla 796,- Kč a poškozením 130,- Kč. U skutku popsaného ve výroku ad III/4) rozsudku (kožené bundy) neexistuje objektivní důkaz, měl být zproštěn obžaloby. Dále namítl, že za stavu významných pochybností o výši způsobené škody, které se v průběhu hlavního líčení nepodařilo odstranit, měl soud při svém rozhodování vycházet z výše škody v rozsahu doznání spoluobžalovaných, tj. I./ 4. R. L., škoda ve výši 88.107,- Kč, poškozením 10.978,- Kč 6. ČSAD V., škoda ve výši 107.000,- Kč, s poškozením 458,- Kč 10. FC H., škoda ve výši 15.000,- Kč, poškozením 964,- Kč 13 B. P., škoda ve výši 39.122,- Kč, poškozením 295,- Kč 16. P. M., škoda řádově 125.000,- Kč – mělo být doplněno dodatkem znaleckého posudku 17. K. M., nedošlo k dokonání trestného činu 21. E. M., škoda do 779.359,- Kč, poškozením 6.225,- Kč 23. A. N. M. n. M., škoda 60.145,- Kč, poškozením 1.481,- Kč 24a. M., škoda 796,- Kč, poškozením 130,- Kč 31. B. s., škoda 12.903,- Kč, poškozením 875,- Kč. Rozsudku soudu prvního stupně dále vytýká, že i uložený trest je nepřiměřeně přísný. Dle jeho názoru soud nedostatečně vyhodnotil skutečnost, že trestnou činnost začal páchat teprve za stavu, kdy při autonehodě utrpěl těžký úraz, při němž měl na dvou místech zlomená záda a v důsledku toho lékařem daný zákaz vykonávat původní profesi zedníka a následně byl u třiceti zaměstnavatelů neúspěšný při zájmu o nalezení jiného vhodného zaměstnání. Nad svým jednáním projevil účinnou lítost. Bez jeho doznání by dvě třetiny trestné činnosti zůstaly neobjasněné. Za tohoto stavu mohl soud podle jeho názoru ukládat trest odnětí svobody ve výši pokryté již vykonanou vazbou. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí. Obžalovaný D.H. nejprve prostřednictvím obhájce rovněž podal tzv. blanketní odvolání proti napadenému rozsudku a posléze ho odůvodnil písemně s tím, že toto odvolání směřuje do výroku o vině, trestu a způsobu jeho výkonu, jakož i do výroku o náhradě škody v těch částech napadeného rozsudku, které se týkají jeho osoby. Úvodem uvedl, že se k trestné činnosti nejen doznal, ale svoji výpovědí zásadním způsobem pomohl rozkrýt trestnou činnost i ostatních obžalovaných. K jednotlivým skutkům vypověděl popravdě, jak se co stalo a z rozsudku soudu prvního stupně se víceméně podává, že se o jeho výpověď tento soud opírá. Pouze pokud jde o skutky popsané pod body I./4, 6, 13, 17, 21 a 38 výrokové části napadeného rozsudku, tak se mu zdá, že z jeho doznání nevycházel, ač podle jeho názoru k tomu neměl důvod. K bodu I./4 namítl výši škody, kterou vzal soud prvního stupně za prokázanou. Od počátku tvrdil, že poškozená společnost uvedla vyšší škodu na odcizených věcech, než jakou skutečně utrpěla. Soud prvního stupně akceptoval rozsah odcizených věcí podle jeho doznání a rozdíl vznikl jen pokud jde o množství odcizených peněz. On je nepočítal, takže přesnou výši škody, pokud jde o peníze, nezná, avšak obžalovaný G. uvedl, že v trezoru bylo jen asi 10.000 - 12.000,- Kč a 200 - 300,- Sk. Podle jeho názoru měl tedy soud vycházet z této jeho přesnější výpovědi a výši škody upravit na částku 88.307,- Kč (odcizené věci v hodnotě 76.082,- Kč dle ocenění se znalcem a 12.000,- a 300,- Sk). V bodu I./6 od počátku trestného řízení upozorňoval na mnohem menší množství odcizených pneumatik, než které uváděl poškozený. I když soud prvního stupně se k této jeho tezi přiklonil, tvrdí, že toto množství bylo ještě nižší než je uvedeno v napadeném rozsudku. Není pravdou, že by byly odcizeny více než dvě pneumatiky na nákladní automobil, pneumatik bylo celkem maximálně 50 - 60 ks, což potvrdil i spoluobžalovaný G. Pokud jeho bratr uvedl, že odnosili asi 40 ks pneumatik, nemyslel tím každého z nich, jak si mylně vyložil soud prvního stupně, nýbrž je oba dohromady. Navíc zde existoval i seznam odcizených pneumatik, podle něhož byly nabídnuty obžalovanému K. Při ztotožnění tohoto seznamu se znaleckým posudkem je jasné, že pneumatik bylo méně a že jejich hodnota činila celkem 136.933,- Kč. Je to zřejmé i z toho, že poškozeným tvrzené množství pneumatik se nemohlo vejít na auto, na němž pneumatiky odvezli. V bodu I./13 směřoval námitky proti soudem zjištěnému rozsahu škody a proti právní kvalifikaci jeho jednání. Pokud jde o výši škody, vychází z toho, že podle soudního znalce měly odcizené věci hodnotu 27.047,- Kč a pokud vzal soud za prokázané, že kromě věcí odcizili ještě 12.000,- Kč a 100,- Sk, činí takto zjištěná škoda pouze částku 39.122,- Kč. Popřel, že by se dopustil trestného činu loupeže, neboť v době, kdy došlo k zápasu G. se svědkem D., již chystal odcizené věci u okna, aby je mohly odvézt. Rozhodně to nebyl on, kdo podal šňůru na svázání svědka D. Ví, že tam s nimi byl ještě někdo, kdo zřejmě tu šňůru podal. I soud připustil účast čtvrtého pachatele. Ten byl s ním nahoře, zatímco jeho bratr a G. byli u svědka D. Bez ohledu na to, kdo však šňůru podal, namítl, že k násilí vůči svědkovi D., došlo až po odcizení věcí a nikoliv předtím. Nemohlo jít tedy o loupež, kde zákon vyžaduje užití násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, nýbrž o krádež podle § 247 odst. 1 písm. c) tr.zák., kde zákon vyžaduje uchování si odcizených věcí pomocí užití násilí nebo pohrůžky násilím. K bodu I./17 namítl, že zde došlo k chybné kvalifikaci jeho činu, když i soud prvního stupně dospěl k závěru, že k odcizení věci nedošlo. Jeho skutek měl být proto posouzen pouze jako pokus podle § 8 odst. 1 tr.zák. a nikoliv jako dokonaný skutek. K bodu I./21 napadeného rozsudku namítl, že skutečně způsobená škoda neodpovídá částce, k níž dospěl soud prvního stupně. Odcizeného zboží bylo podstatně méně, jak opakoval v průběhu trestního řízení. Někdo zřejmě využil toho, že objekt skladu zůstal nezajištěn a obohatil se na jejich vrub. Množství zboží, které soud prvního stupně vzal za prokázané jako odcizené, nebyli schopni naráz odvézt. Pod dojmem výpovědi svého bratra připustil, že odcizených žehliček mohlo být 1200 ks, ale vzhledem k nemožnosti takové množství odvézt naráz je přesvědčen, že správná je jeho první a původní výpověď, tj. že žehliček bylo jen 900 ks. O tom ho přesvědčuje i fakt, že větší část žehliček byla zajištěna, přičemž zajištěno a vráceno bylo 539 ks žehliček. V tom případě by škoda dosáhla pouze částky 779.359,- Kč. K bodu I./38 namítl, že ho soud prvního stupně shledal vinným i z odcizení vozidla BMW, s čímž nemá nic společného a jednalo se o čistě S. záležitost. Na odcizení auta nebyli domluveni, on sám je odcizil a také s ním dále nakládal. Soud prvního stupně tak měl snížit škodu, hodnotu automobilu, tedy o částku 830.000,- Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak nemůže obstát právní kvalifikace jeho jednání jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr.zák., když je přesvědčen, že škoda v jeho případě nepřesáhla částku 4.500.000,- Kč, a nedosahuje tak škody velkého rozsahu. Navíc dva skutky (ad I./17, 24a) zůstaly pouze ve fázi pokusu, což v právním hodnocení soudu prvního stupně nenalezlo náležitou odezvu. Mělo tedy jít o trestný čin dílem dokonaný a dílem nedokonaný. U skutku pod bodem I./13 se nejedná o trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák., nýbrž o dílčí skutek pokračujícího trestného činu krádeže dílem dokonaného a dílem nedokonaného podle § 247 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 písm. b) tr.zák., § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 písm. b) tr.zák., spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.zák. K výroku o trestu podotkl, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, což vychází už z naznačené vadné právní kvalifikace jeho jednání. Soud prvního stupně nedostatečně zhodnotil skutečnost, že prakticky jen díky jeho osobě byla objasněna tato rozsáhlá činnost. Je přesvědčen, že účelu trestu může být v jeho případě dosaženo i trestem výrazně kratšího trvání. Pokud se týká výroku o náhradě škody, je přesvědčen, že má být zavázán k povinnosti uhradit způsobenou škodu jen v rozsahu, který byl prokázán a pokud jde o jeho námitky k výroku o vině, tak v rozsahu, který shora uvedl. Navrhl proto, aby odvolací soud v napadeném rozsahu zrušil rozsudek soudu prvního stupně a aby sám rozhodl shora naznačeným způsobem. Obžalovaný V.G. taktéž nejprve podal prostřednictvím svého obhájce blanketní odvolání proti výrokům o trestu a vině a následně toto své odvolání písemně prostřednictvím svého obhájce odůvodnil, s tím, že na rozdíl od dalších spoluobžalovaných, kteří v průběhu přípravného řízení využili svého práva a k věci nevypovídali nebo svoje výpovědi účelově měnili, tak on od samotného počátku vyšetřování až do konce hlavního líčení se spontánně doznával ke všem spáchaným skutkům. Neměl snahu ani úmyslu uvádět vědomě nepravdivé údaje, měnit svoje výpovědi nebo jinak ztěžovat průběh přípravného řízení. U skutků, kterých se nedopustil uvedl ty skutečnosti, které nakonec vedly soud prvého stupně k tomu, že tyto skutky, pro které byl obžalován, nebyly pojaty do rozsudku a bylo o nich rozhodnuto soudem dle ustanovení § 226 písm. c) tr.ř. Konkrétně odvoláním napadl tu část rozsudku, v níž soud prvního stupně popsal skutek pod bodem 13). Namítl, že podle jeho názoru nelze tento skutek kvalifikovat jako trestný čin loupeže, a to ze dvou hledisek. Za prvé bylo prokázáno, že ho napadl neznámý muž, z jehož jednání a oblečení se nedalo usoudit, že se jedná o ostrahu objektu, o kterém byly předtím přesvědčeni, že zde ostraha není. Skutečnost, že se jedná o vrátného, zjistili až poté, co jej svázali. Vrátný ho v nestřeženém okamžiku napadl kovovou tyčí a došlo ke vzájemné potyčce, kdy on se snažil rukama bránit, aby ho vrátný nezranil. Přitom vyšla rána z pistole, kterou měl v pracovním oděvu a který si navlékl po příjezdu na místo činu. Za druhé, v době, kdy došlo ke konfliktu, byly věci, které byly odcizeny, zcela v moci ostatních spoluobžalovaných, tedy bezprostředně po činu zde byl pokus uchovat si věci násilím, jak to má na mysli ustanovení § 247 odst. 1 písm. c) tr.zák. Násilí nepředcházelo úmyslu zmocnit se cizí věci, ale bylo až druhotné poté, co již k odcizení věcí došlo. Podotkl, že žádný ze spoluobžalovaných předem nevěděl, že má s sebou pistoli, nebyli předem dohodnuti, že bude použito násilí. Zdůraznil, že nenapadali žádné objekty, které byly střeženy ostrahou. Dále namítl, že nalézací soud se v průběhu hlavního líčení nevypořádal s jeho obhajobou a přihlédl a hodnotil pouze ty důkazy, které svědčily v jeho neprospěch. Navrhl, aby odvolací soud při hodnocení druhu trestu a jeho výměry a stanovení stupně nebezpečnosti trestného činu pro společnost, přihlédl k jeho osobě, vzal v úvahu polehčující okolnosti ve smyslu § 33 tr.ř., kdy spáchaných trestných skutků upřímně litoval, při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným orgánům a tím, že se ke spáchání trestné činnosti již od počátku přípravného řízení v plném rozsahu doznal, přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ostatními spoluobžalovanými. Navrhl proto, aby Vrchní soud v Olomouci podle § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. napadený rozsudek v bodu 13) zrušil, posoudil, zda toto jednání spíše nenaplňuje po všech stránkách znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. c) tr.zák. a podle § 259 odst. 3 tr.ř. rozhodl vlastním rozsudkem. Obžalovaný R.S. se po vyhlášení napadeného rozsudku v průběhu hlavního líčení konaného dne 30.12.2002 vzdal práva odvolání, nikoliv však za osoby oprávněné napadnout rozsudek odvoláním ve prospěch obžalovaného uvedené v § 247 odst. 2 tr.ř. V zákonné lhůtě podala proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30.12.2002, sp.zn. 52 T 13/2001, odvolání manželka obžalovaného R.S., a to V.S., která své odvolání směřovala do uloženého trestu, který je podle jejího názoru velmi přísný. Podotkla, že s manželem před jeho vzetí do vazby spolu žili v jedné domácnosti a společně pečovali o jejich syna D.S., který v té době měl dva roky. S manželem udržovala kontakt i během jeho pobytu ve vazbě, přičemž poukázala na jeho silný citový vztah k synovi. Zdůraznila, že po propuštění z vazby její manžel ihned nastoupil do zaměstnání a dne 14.2.2003 spolu uzavřeli manželství. Domnívá se, že doba více jak dvou roků, kterou její manžel strávil ve vazbě, měla na jeho chování a chápání života výrazný vliv. Myslí si, že se poučil a že nehrozí nebezpečí, že by se v budoucnosti dopustil další trestné činnosti. Pokud by znovu měl nastoupit výkon trestu, poškodilo by to především rodinu, o kterou se řádně stará a v žádném případě by to neumožnilo, aby mohl začít hradit způsobenou škodu. Navrhla, aby odvolací soud zvážil veškeré okolnosti věci, jejímu odvolání vyhověl a manželovi uložený trest odnětí svobody snížil. Obžalovaný P.M. prostřednictvím své obhájkyně napadl rozsudek ve výroku o trestu, který považuje za nepřiměřeně přísný. Podle jeho názoru soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a ten správně posoudil co do právní kvalifikace trestných činů, kterými ho uznal vinným, když ke spáchání trestných činů kladených mu za vinu se ve většině případů doznal a napomohl tím k jejich objasňování. Pochybení se však soud prvního stupně dopustil, pokud mu uložil trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Domnívá se, že soud prvního stupně patřičně nezohlednil skutečnost, že se ke značné části trestné činnosti, kterou činil sám, doznal a tím zrychlil celý průběh objasňování trestné činnosti. Rovněž jen formálně je zmíněna další polehčující okolnost, a to upřímná lítost, kterou nad spácháním trestných činů projevil. Vzhledem k těmto skutečnostem se domnívá, že uložený trest je nepřiměřený a neodpovídá ani zákonným hlediskům pro ukládání trestu. Takto stanovená výměra trestu nemůže být v jeho případě odůvodněna stupněm nebezpečnosti činu pro společnost. Navrhl, aby odvolací soud podle ustanovení § 259 odst. 3 tr.ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně a sám mu uložil trest mírnější. Rovněž sám se proti napadenému rozsudku odvolal, s tím, že důvody jeho odvolání upřesní jeho právní zástupce a toto své odvolání dále nijak blíže neodůvodnil. Obžalovaný M.T. podal odvolání prostřednictvím svého obhájce proti výrokům o vině a trestu napadeného rozsudku s odůvodněním, že dle jeho názoru jsou dány odvolací důvody, uvedené v ustanovení § 258 odst. 1 písm. a), c), e) tr.ř. a navrhl, aby Vrchní soud v Olomouci z uvedených důvodů zrušil napadený rozsudek a podle § 259 odst. 1 tr.ř. věc vrátil soudu prvního stupně. V dalším odůvodnění svého opravného prostředku modifikoval původní odvolání s tím, že dle jeho názoru jsou dány odvolací důvody uvedené v ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), e) tr.ř. Pokud se týká odvolacích důvodů vymezených ustanovením § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. má za to, že v případě skutku popsaného v napadeném rozsudku pod bodem I./26 se soud prvního stupně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro jeho rozhodnutí. Soudu se nepodařilo zcela vyjasnit rozpory mezi výpověďmi jednotlivých obžalovaných. Na jedné straně stojí výpovědi P. a D. H., kteří vypovídají shodně, že se předmětného trestného jednání dopustil spolu s nimi a s dalšími obžalovanými, avšak na straně druhé zde jsou výpovědi P.M., který potvrdil, že se tohoto skutku vůbec nedopustil, i když ho usvědčují právě bratři H. a dále výpověď obžalovaného V.G., který nepopírá svůj podíl na spáchané předmětné trestné činnosti, avšak zcela s ohledem na to, že se na místě sám nacházel a věděl tedy, kdo se jednání účastnil, popřel, že by se na místě samém nacházel i on. Je nutno vzít také v úvahu naprosto odlišný popis jeho účasti, respektive neúčasti na předmětném trestném jednání ze strany několika obžalovaných. Podotkl, že on sám svoji účast na tomto skutku popírá, přičemž však v dalších bodech sám spontánně spáchání trestné činnosti doznává. Jiné další, ať již přímé nebo nepřímé důkazy o jeho účasti na spáchání předmětné trestné činnosti neměl soud prvního stupně k dispozici. Za daných skutkových zjištění měl soud postupovat podle zásady „in dubio pro reo“ a v předmětném bodě ho zprostit obžaloby. V souvislosti se shora konstatovanými skutečnostmi je třeba hodnotit přiměřenost uloženého trestu, neboť kdyby soud prvního stupně postupoval správně a obžaloby ho pro jednání popsané pod bodem I./26 rozsudku zprostil, došlo by ke snížení způsobené škody o více jak 500.000,- Kč. Tato skutečnost má zcela nepochybný vliv na výměru uloženého trestu. Je tak přesvědčen, že soud prvního stupně tím, že se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro jeho rozhodnutí, uložil mu i nepřiměřeně přísný trest. Závěrem navrhl, aby Vrchní soud v Olomouci podle § 258 odst. 1 písm. b), e) tr.ř. zrušil napadený rozsudek a podle § 259 odst. 3 tr.ř. věc rozhodl rozsudkem tak, že ho podle § 226 písm. c) tr.ř. zprostí obžaloby z jednání popsaného pod bodem I./26 a poté mu uloží přiměřený trest. Obžalovaný R.B. napadl prostřednictvím svého obhájce napadený rozsudek ve výroku o trestu. Domnívá se, že mu byl soudem prvního stupně uložen trest nepřiměřeně přísný. Poukázal na to, že se ke svému jednání plně doznal, nikdy nepopíral svůj díl viny na spáchaných trestných činech a svého jednání lituje. V době spáchání trestných činů byl bez zaměstnání a chtěl si něco přivydělat, a proto souhlasil s nabídkou ostatních, aniž by v podstatě věděl, o co se bude jednat. Nikdy nebyl iniciátorem trestné činnosti, vždy jen hlídal a z krádeží měl minimální majetkový prospěch. I státní zástupce při svém závěrečném návrhu před soudem prvního stupně poukázal na to, že jeho podíl na trestné činnosti nebyl výrazný. Soud prvního stupně však k těmto polehčujícím okolnostem při úvaze o výši trestu dostatečně nepřihlédl. Naopak k jeho tíži neoprávněně přičetl předchozí odsouzení Okresním soudem ve Vsetíně ze dne 21.12.2001, sp.zn. 4 T 159/2001, kterým byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací, který vykonal. Soud prvního stupně neměl při svém rozhodování k dispozici potvrzení o výkonu tohoto trestu, a proto mu v rozporu se zákonem uložil souhrnný trest odnětí svobody. Dále poukázal na to, že od 1.2.2003 se mu podařilo najít stále zaměstnání, kdy svoje pracovní hodnocení doložil zprávou zaměstnavatele a má tak nyní možnost podílet se náhradě škody poškozeným. Domnívá se proto, že soudem prvního stupně uložený nepodmíněný trest odnětí svobody by pro něho mohl znamenat ztrátu současného zaměstnání a pro společnost, poškozené i pro něj, by bylo větším přínosem, pokud by mu byl uložen trest obecně prospěšných prací, popřípadě podmíněný trest odnětí svobody, který by v jeho případě lépe splnil svůj výchovný účel. Do budoucna je pevně rozhodnut vyvarovat se páchání jakékoliv trestné činnosti. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. e) tr.ř. zrušil ve výroku o trestu a uložil mu trest obecně prospěšných prací, popřípadě mírnější trest odnětí svobody a výkon tohoto trestu mu podmíněně odložil. Obžalovaný S.K. prostřednictvím obhájce podal odvolání proti výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně stran skutků popsaných pod body I./32 a I./41, včetně jejich právní kvalifikace uvedené pod č. 8, dále do výroku o trestu, který se ho přímo dotýká a do všech výroků o náhradě škody, které se ho přímo dotýkají, tedy do výroku o náhradě škody uvedenému pod č. 32 a 41. Hlavní důvod nesprávnosti napadeného rozsudku spatřuje v tom, že soud ke svému rozhodnutí dospěl na základě skutkových zjištění, která nebyla prokázána bez důvodných pochybností a dále, že v tomto rozsudku bylo porušeno ustanovení trestního zákona. V případě útoku popsaného pod bodem č. I./32 provedené důkazy, a to ani výpovědi bratrů H. a ani výpisy telefonických hovorů neprokázaly, že by se dopustil předmětného jednání. Skutečnost, že měl stát na určeném místě a hlídat, P. a D.H. dovozují pouze ze sdělení R.S., který měl za úkol hlídání zajistit. Žádný z nich ho však neviděl, že by tak učinil. Také nikdo nepotvrdil, že by někoho sám kontaktoval (P.H. uvedl, že si to myslí a D.H., že neví). Pokud došlo k telefonickému hovoru mezi ním a S., byl to S., kdo mu volal a na základě tohoto hovoru nelze dospět k jednoznačnému a nepochybnému závěru o tom, že by na určeném místě skutečně byl a hlídal. Nebylo jeho povinností řídit se jakýmikoliv pokyny R.S. a skutečně neměl žádný důvod, ani zájem, někde v noci stát. Z důkazů jednoznačně vyplývá, že na Držovický kopec přijel pouze jako taxikář, neboť ho o to požádal S. I podruhé byl opět přivolán R.S., aby pro něj přijel. Nejenže zde tedy nejsou žádné důkazy, které by kvalifikovaně prokazovaly jednání, které je mu kladeno za vinu, ale naopak z dalších zjištěných skutečností je zcela zřejmé, že skutečně nehlídal – R.S. uvedl, že nepřijel z místa, kde měl stát, doba, za kterou pro R.S. přijel poté, co mu zavolal, aby byl odvezen zpět do Prostějova, také zcela odpovídá době jízdy z Prostějova. S ohledem na uvedené skutečnosti jsou zde tedy na místě přinejmenším důvodné pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, o něž soud opřel své rozhodnutí. Také se nelze ztotožnit se závěrem soudu, že musel vědět, čeho se ostatní dopouštějí. Výpovědi bratrů H. a R.S. shodně potvrzují, že mu nikdo neřekl, kam a proč jdou, že na místo činu v žádném případě nemohl vidět, stejně jako neměl možnost vidět ani odcizené věci. Z jejich výpovědí je naprosto zřejmé, že nechtěli, aby kdokoliv jiný věděl o tom, čeho se dopouštějí. Neměl žádný zájem řídit se jakýmikoliv instrukcemi R.S. a ani se těmito otázkami nezabýval. Nemohl tak být srozuměn s páchanou trestnou činností, stejně jako s rozsahem způsobené škody. Také v případě útoku popsaného ve výroku o vině pod bodem I./41 nebylo prokázáno, že by se této trestné činnosti dopustil. Bylo prokázáno výpověďmi ostatních obžalovaných, že nevěděl, že cukr je kradený. Nikdo mu neřekl, že se jedná o krádež. Naopak byl ujištěn, že je vše v pořádku. Také bylo potvrzeno, že neviděl a ani nemohl vidět odcizování cukru. Na žádost vyzvedl Avii a tuto pak řídil, aniž by věděl, že odváží cukr, který již byl odcizen. V této souvislosti dále dodal, že trestný čin krádeže předmětného cukru byl dokonán již v okamžiku, kdy byl odvezen jeepem z prostoru areálu cukrovaru. Následný odvoz cukru Avií tedy nelze z těchto důvodů právně kvalifikovat jako spolupachatelství k tomuto trestnému činu. Soud prvního stupně dle jeho názoru nevzal dostatečně v úvahu z hlediska naplnění subjektivní stránky trestného činu specifika zaměstnání taxikáře, pro něhož je zcela běžnou věcí čekat v noci na nějakém místě na zákazníka či plnit obdobné pokyny. Je to běžné, stejně tak jako je běžné nezajímat se o záměry a cíle převážených zákazníků. Bez tohoto přístupu by se taxikář neuživil. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby napadené výroky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30.12.2002, č.j. 52 T 13/2001 odvolací soud zrušil a dále sám rozhodl o jeho zproštění obžaloby. Obžalovaný J.K. se prostřednictvím obhájce odvolal proti výrokům o vině, trestu a náhradě škody napadeného rozsudku. Je přesvědčen, že nebylo a ani nemohlo být dostatečně a mimo jakoukoliv pochybnost prokázáno, že by se dopustil skutku, pro který je trestně stíhán. Jednání, kterým se měl dopustit trestného činu, spočívalo v tom, že měl v době, kdy se ostatní spoluobžalovaní dopouštěli krádeže, hlídat společně se S.K. příjezdovou cestu k objektu firmy M. a D., s.r.o., a tím úmyslně napomáhat ostatním ke spáchání trestného činu krádeže. Z provedeného dokazování však není zřejmé, že by se takového jednání skutečně dopustil. Výpověď D.H. ze dne 26.10.2000 dokazuje pouze fakt, že obžalovaný S., který snad měl být organizátorem tohoto tzv. „hlídání“, měl v průběhu krádeže několikrát jednomu z dvojice obžalovaných K., K. telefonovat. Sama tato skutečnost však vůbec nic nedokazuje, nic neznamená a nikdo z obžalovaných ji ostatně ani nepopíral. On sám uváděl, že v inkriminovaný děj vezl obžalovaného S. na Držovský kopec proto, že byl o to S. požádán. Pracuje jako taxikář a běžně vozí spoustu lidí na různá místa v různé denní či noční hodiny. Často vozí zákazníkům i zboží apod. Prosby zákazníků jsou rozmanité, jejich přání rozlišná a takovéto služby se v jeho oboru pokládají nikoliv za nadstandardní, ale za běžné. Prosbu pana S. od počátku chápal takovou, jak byla zadána, tedy jako zcela normální objednávku na jízdu od zákazníka. Pokud mu někdo z přítomných na Držovickém kopci navrhl, aby odjel do Olšan a tam na něj počkal a přitom hlídal projíždějící automobily, to odmítl s tím, že má poruchu na vozidle a sdělil mu, že pojede zpět do Prostějova. Poukázal na shodnost jeho výpovědi s výpovědí obžalovaného K., který odjel z Držovického kopce zpět do Prostějova společně s ním. Ten jeho argumentaci zcela nezávisle a naprosto shodně potvrzuje. Jejich výpovědi jsou pak potvrzovány výpovědí obžalovaného R.S., který uvedl, že K. se společně s K. trestné činnosti „účastnili nevědomky“. Pod pojmem nevědomá účast měl obžalovaný S. zřejmě na mysli jen to, že kdyby on a K. hlídali vozovku v okolí Olšan, tak by se o něco takového jednalo a asi by hlídání nějak prováděli. Oni však nehlídali. Sám S., který měl celou akci organizovat totiž uvedl, že on a K. nevěděli o tom, že dochází k trestné činnosti a že se domnívá, že v případě, kdyby jim tento fakt byl znám, by na dané místo na jízdu vůbec nejeli. On sám se pak z čehokoliv omluvil z důvodu poruchy na vozidle a jel do Prostějova. S poukazem na výpověď obžalovaného S. tak měl být zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Opětovně zdůraznil, že společně s obžalovaným K., který dělal doprovod jeho pokaženému vozidlu, jel zpět do Prostějova do baru Haná, kde zůstal po celou noc. Tato jeho výpověď je potvrzována i výpovědí R.S., který uvedl, že když volal obžalovanému K., o kterém si myslel, že po celý večer hlídá vozovku nedaleko Olšan, přijel jej obžalovaný K. vyzvednout z opačné strany než obžalovaný S. předpokládal. Sám obžalovaný S. pak uvedl, že toho večera nabyl dojmu, že K. a on vlastně v okolí vůbec nehlídali. Tento dojem se mu pak potvrdil v přípravném řízení, když zjistil, že ani on ani K. nevěděli, na kterém místě měli původně hlídat. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem bylo prokázáno, že se trestné činnosti nedopustil, a proto navrhl, aby Vrchní soud v Olomouci napadený rozsudek v souladu s ustanovením § 258 odst. 1 písm. b), e) tr.ř. zrušil a sám ve věci podle § 259 odst. 3 věta prvá trestního řádu rozhodl tak, že ho zprostí obžaloby v plném rozsahu. Poškozená organizace Z. O., s.r.o. se sídlem v O., Ch. č. 8, podala odvolání proti výrokům o náhradě škody, jimiž byli obžalovaní P.H., D.H. a P.M. zavázáni podle § 228 odst. 1 tr.ř. k zaplacení náhrady škody jejich organizaci ve výši 44.911,- Kč a podle § 229 odst. 2 tr.ř. byla jejich organizace se zbytkem svého nároku na náhradu škodu odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud prvního stupně dle jejich názoru nesprávně posoudil právní a skutkový stav ve věci, co se týče rozsahu náhrady škody, když nevzal v úvahu znalecký posudek určující výši vzniklé škody v Z. O., s.r.o. ve výši 80.883,- Kč a zavázal výše uvedené obžalované pouze k náhradě škody ve výši 44.911,- Kč. I když je nutno od požadované částky odečíst hodnotu vrácené motorové pily ve výši 6.248,- Kč, činí škoda 74.635,- Kč a takto vzniklá škoda uplatněná v adhezním řízení byla v trestním řízení prokázána znaleckým posudkem. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil výrok o náhradě škody tak, že podle § 228 odst. 1 tr.ř. jsou obžalovaní P.H., D.H. a P.M. společně a nerozdílně povinni uhradit firmě Z. O., s.r.o., Ž. č. 469/4 O., částku ve výši 74.635,- Kč, a to do tří dnů od právní moci takovéhoto rozhodnutí. Státní zástupce nejprve podal odvolání do výroku o vině a trestu v neprospěch obžalovaných P.H., D.H., V.G., R.S., P.M., P.K., S.K. a J.K., a do výroku o vině v neprospěch obžalovaných M.T. a R.B. a do výroku o trestu v neprospěch obžalovaného K.Z. Posléze toto své odvolání odůvodnil a namítl, že soud prvního stupně při hodnocení důkazů nevycházel u všech útoků důsledně z požadavku ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř., když pečlivě neuvážil všechny okolnosti případu, a to jak jednotlivě, tak i v jejich souhrnu. Důsledkem nesprávného hodnocení důkazů, zejména výpovědí svědků – poškozených – ohledně vzniklé škody, kdy u většiny útoků soud prvního stupně nedůvodně hodnotil škodu ve prospěch obžalovaných, kdy vycházel z jejich výpovědí, které byly v tomto směru zejména u soudu jednoznačně účelové, se snahou snížit škodu na nejnižší možnou úroveň, bylo následně podstatné snížení škody, které vedlo jednak v některých případech ke změně právní kvalifikace jednání obžalovaných a jednak bylo nedůvodně zhodnoceno při ukládání trestu obžalovaným, neboť těmto by při škodě, kterou způsobili, musely být uloženy tresty podstatně vyšší. Soud prvního stupně měl vycházet z výpovědí poškozených, kteří vypovídali shodně v přípravném řízení i před soudem, po řádném a zákonném poučení a ohledně způsobené výše škody nebyly zjištěny pochybnosti. Tvrzení obžalovaných, že nebylo v jejich možnostech odcizit množství zboží je účelové, kdy k trestné činnosti používali automobily, útoků se dopouštěli ve spolupachatelství, kdy na místě jich zpravidla bylo několik. Uložené tresty jsou i při daném hodnocení uloženy v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 tr.zák. kdy soud náležitě nepřihlédl ke stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost, zejména vzhledem k provedeným útoků, kdy některé útoky nesou vysoký znak organizovanosti, kdy pachatelé užívali při útocích maskování, zbraně, převleky, trestnou činnost plánovali, objekty tipovaly, rozdělovali si úkoly a následně se dělili o zisk. Soud prvního stupně dále u několika útoků nedůvodně uvěřil obhajobě obžalovaných R.S., V.G., M.T. a P.M., že se trestné činnosti nedopustili, a to v případech, kdy z této trestné činnosti byli usvědčováni jednoznačně bratry H., s poukazem na údajné antagonistické rozpory, které mezi nimi měly být. Žádné rozpory mezi obžalovanými však zjištěny nebyly, když trestné činnosti se dopouštěli společně až do svého zadržení. Na údajné rozpory začali poukazovat až v průběhu přípravného řízení při objasňování trestné činnosti, a to zejména R.S. V tomto směru poukázal na provedené odposlechy a další důkazy, např. výpovědi dalších spoluobviněných, kdy i v těchto případech soud nedůvodně přisvědčil tvrzení obviněných G., M., S. a T. Na základě shora uvedeného podal odvolání do výroku o vině u skutků popsaných níže. V bodě I./4 podotkl, že škoda způsobená odcizením věcí je ve výši 229.043,- Kč a nikoliv jak uvádí soud 106.871,- Kč. V bodě I./5 je škoda odcizením ve výši 211.659,- Kč, nikoliv ve výši 48.187,- Kč. V bodě I./7 je škoda odcizením ve výši 150.957,- Kč a nikoliv 60.000,- Kč. V bodě I./10 je škoda odcizením ve výši 338.221,- Kč a nikoliv 40.000,- Kč. V bodě I./11 je škoda odcizením ve výši 77.197,- Kč a nikoliv 47.473,- Kč. V bodě I./12 je škoda odcizením ve výši 35.600,- a nikoliv 16.949,- Kč. V bodě I./13 je škoda odcizením ve výši 291.193,- Kč a nikoliv 61.177,- Kč. Tohoto útoku se dopustil i obžalovaný P.M. (viz výpovědi bratrů H.), výpověď V.G. ohledně přítomnosti P.M. je účelová, neboť tito jsou kamarádi a vzájemně se z trestné činnosti vyviňovali i u jiných útoků. V bodě I./14 se útoku dopustil i V.G. (viz výpovědi bratrů H.). V bodě I./15 se útoku dopustil i V.G. (viz výpovědi bratrů H.). V bodě I./21 se tohoto útoku dopustili i obžalovaní M. a G. (viz výpovědi bratrů H. a nález odcizeného zboží při domovních prohlídkách), škoda odcizením je ve výši 1.367.961,- Kč a nikoliv 1.113.380,- Kč. V bodě I./22 je škoda způsobena odcizením ve výši 42.177,- Kč a nikoliv 22.429,- Kč. V bodě I./23 se útoku dopustil i obžalovaný P.M., který je usvědčován výpověďmi bratrů H., jakož i svojí výpovědí, kdy uvedl, že v předmětnou dobu s nimi jel, přičemž nelze uvěřit jeho tvrzení, že by na obviněné následně pouze čekal, kdy měl před páchanou trestnou činností vystoupit z vozidla. Pokud z vozidla vystoupil, pak pouze z toho důvodu, že jeho úkolem bylo zabezpečit hlídání. Škoda způsobená odcizením je ve výši 100.146,- Kč a nikoliv 71.256,- Kč. V bodě I./24a je škoda odcizením ve výši 5.174,- Kč a nikoliv 2.857,- Kč. Útoku pod bodem I./25 se dopustili obžalovaný S., který je usvědčován bratry H. a škoda způsobená odcizením je ve výši 824.751,- Kč a nikoliv 296.112,- Kč. V bodě I./30 je škoda způsobená odcizením ve výši 96.290,- Kč a nikoliv 52.926,- Kč. V bodě I./31 je škoda odcizením ve výši 35.899,- Kč a nikoliv 12.093,- Kč. V bodě I./32 je škoda odcizením ve výši 2.014.899,- Kč a nikoliv 474.130,- Kč. V bodě I./33 je škoda odcizením ve výši 55.033,- Kč a nikoliv 29.264,- Kč. V bodě I./34 je škoda odcizením ve výši 302.556,- Kč a nikoliv 62.254,- Kč. Útoku pod bodem I./35 se dopustil i obžalovaný M.T., který je usvědčován výpovědí bratrů H., škoda odcizením je ve výši 74.786,- Kč a nikoliv 54.076,- Kč. Jednání pod bodem I./37 se dopustil i obžalovaný M.T., je usvědčován výpověďmi bratrů H. a výpovědí R.B. z přípravného řízení, škoda odcizením je ve výši 61.353,- Kč a nikoliv 20.316,- Kč. Útoku pod bodem I./39 se dopustil i obžalovaný V.G., kdy je usvědčován výpověďmi bratrů H., kteří uvedli, že hlídal, což je prokazováno i záznamy o odposlechu. Tvrzení obžalovaného S., že si od V.G. předmětného dne půjčil jeho mobil (viz zachycení odposlechu), je účelové. Je třeba uvést, že všichni obvinění disponovali vlastními mobily a někteří z nich i několika. Škoda odcizením je ve výši 103.067,- Kč a nikoliv 39.683,- Kč. Útoku pod bodem I./40 se dopustili i obžalovaní M.T. a S.K., kde jsou usvědčováni výpověďmi bratrů H., obžalovaný S.K. částečně i výpovědí S., který potvrdil, že mu předal odcizenou mikrovlnnou troubu. Podotkl, že tento útok byl proveden měsíc poté, co se obžalovaný K. začal dopouštět trestné činnosti s obviněnými (viz bod 32), kdy jako řidič – taxikář – zabezpečoval hlídání a dopravoval pachatele na místa činů, viz i následný útok (bod 41), škoda odcizením je ve výši 87.001,- Kč a nikoliv 44.556,- Kč. V bodě I./41 je škoda odcizením ve výši 370.440,- Kč a nikoliv 246.850,- Kč. Útoku pod bodem I./42 se dopustili i obžalovaní T., G. a S., kde jsou usvědčováni výpověďmi bratrů H., škoda odcizením je ve výši 125.661,- Kč a nikoliv 65.968,- Kč. V bodech V./1,2 vztahujících se k obžalovanému P.K. namítl, že z těchto útoků je usvědčován jmenovaný obžalovaný částečně výpovědí bratrů H., zejména pak způsobem provedení činu, tj. okolnostmi, za jakých od H. převzal odcizené pneumatiky, stanovením nízké ceny bez dokladů apod., kdy dále i vzhledem ke znalosti bratrů H. mu muselo být zřejmé, že se jedná o odcizené zboží. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhl u obviněných provést změny ohledně stanovení způsobené výše škody, jakož i právní kvalifikace jejich činu. Obviněný P.H. svým jednáním způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 8.213.964,- Kč a toto jednání je třeba kvalifikovat jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e), odst. 4 tr.zák. Obviněný D.H. svým jednáním způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 9.259.613,- Kč, přičemž právní kvalifikace u tohoto se nemění. Obviněný V.G. svým jednáním způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 4.201.299,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění a poškozením věcí další škodu ve výši 89.848,- Kč. Obviněný P.M. svým jednáním způsobil škodu v celkové výši 2.809.579,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění a poškozením věcí další škodu ve výši 28.686,- Kč. Tento obviněný svým jednáním v bodě I./13 naplnil zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. Obviněný M.T. svým jednáním způsobil škodu v celkové výši 1.627.859,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění, poškozením zařízením další škodu ve výši 30.042,- Kč, kdy toto jednání je třeba kvalifikovat jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. Obviněný R.S. svým jednáním pod bodem I./4 způsobil škodu ve výši 229.043,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění a poškozením věcí další škodu ve výši 32.644,- Kč. Dále svým jednáním způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 4.708.547,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění. Obviněný R.B. způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 487.816,- Kč, právní kvalifikace se nemění. Obviněný S.K. svým jednáním způsobil škodu na odcizených věcech v celkové výši 2.473.340,- Kč, přičemž právní kvalifikace se nemění. Obviněný J.K. svým jednáním způsobil škodu ve výši 2.014.899,- Kč, a jeho jednání je třeba právně kvalifikovat podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr.zák. Obviněný P.K. se svým jednáním pod bodem V./1, 2 dopustil trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr.zák., kdy převzal od D.H. odcizené pneumatiky, za které mu zaplatil finanční hotovost ve výši nejméně 140.000,- Kč. V souvislosti se změnou právní kvalifikace, jakož i vzhledem k nepřiměřenému stanovení výše trestu, navrhl u obviněného P.H. uložit trest podle § 247 odst. 4 tr.zák., při středu zákonem stanovené trestní sazby a pro výkon trestu jej zařadit do věznice se zvýšenou ostrahou. U obviněného D.H. uložit trest podle § 247 odst. 4 tr.zák. při středu zákonem stanovené trestní sazby a pro výkon trestu jej zařadit do věznice se zvýšenou ostrahou. U obviněného V.G. uložit trest podle § 247 odst. 3 tr.zák. v horní polovině zákonem stanovené trestní sazby se zařazením do věznice s ostrahou. U obviněného P.M. uložit trest podle § 234 odst. 1 tr.zák. při středu zákonem stanovené trestní sazby. U obviněného R.S. uložit trest podle § 247 odst. 3 tr.zák. v horní polovině zákonem stanovené trestní sazby. U obviněného S.K. uložit trest podle § 247 odst. 4 tr.zák. při samé spodní hranici zákonem stanovené trestní sazby a pro výkon trestu jej zařadit do věznice s dozorem. U obviněného J.K. uložit trest podle § 247 odst. 3 tr.zák. při dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby a výkon tohoto trestu podmíněně odložit s vyslovením dohledu nad pachatelem na dobu čtyř let. Ke zbývající právní kvalifikaci užité v obžalobě, jakož i ke zprošťujícímu rozhodnutí nemá žádných připomínek. Navrhl tedy, aby Vrchní soud v Olomouci podle § 258 odst. 1 písm. d) tr.ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 1 tr.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, a to vzhledem ke skutečnosti, že u některých obviněných došlo ke zprošťujícímu rozhodnutí (§ 259 odst. 5 písm. a/ tr.ř.). Z podnětu podaných odvolání přezkoumal Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, podle § 254 odst. 1 tr.ř. zákonnost a odůvodněnost těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nebyly odvoláními obžalovaných manželky obžalovaného R.S., poškozeného a státního zástupce vytýkány, odvolací soud přihlížel, jen pokud měly vliv na správnost výroků, proti nimž byla odvolání podána. Vzhledem k tomu, že obžalovaní P.H., D.H., V.G., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., manželka obžalovaného R.S., V.S., státní zástupce a poškozená organizace Z. O., s.r.o. se sídlem v O., Ž. č. 469/4, jakožto oprávněné osoby ve smyslu ustanovení § 246 odst. 1 tr.ř. podali odvolání ve lhůtě uvedené v ustanovení § 248 odst. 1 tr.ř., která řádně odůvodnily, proti výrokům o vině popsaným v bodech I./4–7, 10-17, 21-23, 24a, 25-26, 30-35, 37-42, III./4 a V./1,2, proti výrokům o trestech a proti výroku o náhradě škody zabýval se odvolací soud přezkumem obžalovanými, manželkou obžalovaného R.S., poškozenou organizací Z. O., s.r.o. a státním zástupce takto vymezených výroků, neboť v daném případě neshledal podmínky obsažené v ustanovení § 253 tr.ř. pro zamítnutí nebo odmítnutí podaných odvolání. Po přezkoumání shora popsaných výroků napadeného rozsudku, tedy výroků o vině a trestech a náhradě škody ohledně obžalovaných P.H., D.H., V.G., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., R.S. a P.K. a správnosti postupu řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, dospěl odvolací soud k závěru, že řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, trpí ve vztahu k jmenovaným obžalovaným vadami ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. a) tr.ř., neboť v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimž se má zabezpečit objasnění věci a právo obhajoby, které by mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávaných částí napadeného rozsudku. Napadený rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu ke jmenovaným obžalovaným trpí i vadami ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř., když skutková zjištění, týkající se přezkoumávané části rozsudku, jsou nejasná a neúplná a soud se ohledně takové části nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, odvolacímu soudu rovněž vznikly pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. c) tr.ř., když k objasnění věci je třeba důkazy opakovat a provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně. V uvedené přezkoumávané části rozsudku bylo rovněž porušeno ustanovení trestního zákona ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1, písm. d) tr.ř. Taktéž rozhodnutí o uplatněných nárocích poškozených je v přezkoumávané části rozsudku nesprávné ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. f) tr.ř. K rozsudku samotnému je pak třeba uvést, že ten ani po formální stránce nesplňuje kritéria obsažená v ustanovení § 120 tr.ř. z hlediska jeho struktury a neobsahuje ani veškeré náležitosti stanovené v § 125 odst. 1 tr.ř., podle něhož je povinností soudu, pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, stručně vyložit, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují, přičemž z odůvodnění musí být dále patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu a jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je rovněž odůvodnit. Především je třeba uvést, že soud prvního stupně porušil ustanovení trestního řádu, jimiž se má zabezpečit právo obhajoby, konkrétně obžalovanému P.H. Na č.l. 5602 a 5604 spisu je zažurnalizováno dožádání předsedy senátu o výslech tohoto obžalovaného k otázce volby nového obhájce, s tím, že dosavadní obhájce JUDr. P. K. (správně JUDr. P.K.) mu vypověděl plnou moc. Faxová žádost i s odpovědí obžalovaného ze dne 25.3.2002, v níž žádá o určení obhájce soudem, je pak založena na č.l. 5620 spisu, přičemž přímo v této listině je obsažen i referát předsedy senátu, aby vedoucí kanceláře ustanovila obhájce ze seznamu obhájců, a to Mgr. M.B. z AK B. a tužkou jsou dopsána slova: „obž., vyrozumění o HL“. K této listině je připojena doručenka, podle níž měl Mgr. M.B. dne 10.4.2002 převzít ustanovení + obž. + HL – 15.17. Za prvé je nutno konstatovat, že ve spisovém materiálu absentuje jakýkoliv přípis dosavadního obhájce obžalovaného P.H., JUDr. P.K., jenž byl v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 tr.ř. zvolen obžalovanému jeho manželkou J.H. dne 20.3.2000 (viz č.l. 418-419 spisu), jehož obsahem by byly skutečnosti tvrzené v dožádání Krajského soudu v Brně. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu přistoupil předseda senátu ke změně v osobě obhájce obžalovanému a zda již v tomto okamžiku nedošlo k porušení práva na obhajobu obžalovaného P.H., což by samozřejmě mělo za následek nutnost provedení dokazování ve vztahu k tomuto obžalovanému v celém rozsahu znovu. Ve spisovém materiálu však mimo výše zmíněné stanovisko obhájce JUDr. P.K. navíc chybí i opatření předsedy senátu o ustanovení nového obhájce tomuto obžalovanému, v daném případě M.B. a je nahrazováno pouhým jakýmsi pokynem vedoucí trestní kanceláře, aby obžalovanému ustanovila obhájce. Přitom podle § 38 odst. 1 tr.ř., jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho musí mít (§ 36 a § 36a), určí se mu lhůta ke zvolení obhájce. Pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven. Podle § 39 odst. 1 tr.ř. obhájce ustanoví a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Provedení tohoto úkonu tak zcela jednoznačně nepřísluší administrativnímu pracovníkovi soudu, nýbrž výlučně předsedovi senátu, jakožto orgánu činnému v trestním řízení. Tato vada má rovněž za následek neplatnost úkonů provedených po tomto „ustanovení“ v průběhu soudního řízení ve vztahu k obžalovanému P.H. S ohledem na skutečnost, že ve spise není rozhodnutí o ustanovení obhájce tomuto obžalovanému, přestože ho měl obhájce podle doručenky obdržet, založeno, a v rozporu se zákonem nebylo podle dostupných záznamů ve spise oznámeno ani obžalovanému či věznici (§ 70a tr.ř.), je nutno ho nejprve do spisu doložit a teprve z jeho obsahu vyvodit další důsledky. Pokud bude zjištěno, že ustanovení obhájce Mgr. M.B. v souladu s referátem předsedy senátu provedl administrativní pracovník soudu, bude nutno ustanovit obžalovanému P.H. obhájce způsobem popsaným v citovaných ustanoveních § 38 a 39 tr.ř. k tomu příslušným předsedou senátu a ve vztahu k tomuto obžalovanému bude třeba provést celé dokazování v řízení před soudem znovu. Soud prvního stupně dále v rámci dokazování u hlavního líčení nerespektoval obecně závazná ustanovení trestního řádu platná pro dokazování, zejména pokud se týká výslechů obžalovaných (§ 91 – 95, § 207, 208 tr.ř.), výslechů svědků (§ 97-104, § 209, 211 tr.ř.) a výslechu znalce (§ 108 tr.ř. v návaznosti na ustanovení § 220 odst. 2 tr.ř.). Pokud se týká výslechu obžalovaných v řízení před soudem, je třeba upozornit zejména na ustanovení § 92 odst. 2 tr.ř., podle kterého musí být obviněnému dána možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí a nabídnout o nich důkazy. Podle odst. 3 citovaného ustanovení § 92 tr.ř., mohou být obviněnému kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností; nesmí v nich být naznačeno jak na ně odpovědět. Podle § 207 odst. 1 tr.ř. po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného, vyslechne předseda senátu obžalovaného k obsahu obžaloby, a byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, též k tomuto nároku. Podle odst. 2 citovaného ustanovení § 207 tr.ř., protokol o dřívější výpovědi obžalovaného se přečte jen tehdy, když se jedná v nepřítomnosti obžalovaného, když obžalovaný odepře vypovídat a nebo když se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a jeho údaji při hlavním líčení a byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona. Na tyto rozpory je třeba obžalovaného upozornit a dotázat se na jejich příčinu. V daném případě však došlo ze strany soudu prvního stupně k postupu zjevně odporujícími shora citovaným ustanovením trestního řádu. Soud prvního stupně totiž po zahájení hlavního líčení dne 15.4.2002 (viz č.l. 5675 a násl.) po přednesení obžaloby přítomným státním zástupcem pouze zkonstatoval, že se nedostavil žádný z poškozených, a proto předseda senátu podle § 206 odst. 2 tr.ř. ze spisu přečetl návrhy poškozených, a to z č.l. 2411 – 4899. V rozporu s právě citovaným ustanovením § 206 odst. 2 tr.ř. však nijak blíže nekonkretizoval, které návrhy a kterých poškozených ze spisového materiálu přečetl a zjistit to nelze ani z označení čísel listů, které měl údajně přečíst a jež tvoří přibližně jednu třetinu obsahu spisového materiálu, což ve vymezeném časovém úseku nebylo ani možné. Již tímto postupem předsedy senátu nalézacího soudu bylo porušeno právo obžalovaných na obhajobu, když se v rámci svých výpovědí blíže nemohli vyjádřit k uplatněným nárokům poškozených na náhradu škody. Tato okolnost však nebyla jediným porušením práva obžalovaných na obhajobu. Soud prvního stupně v rozporu s ustanovením § 92 odst. 2 tr.ř. nedal obžalovaným možnost se k obvinění, respektive k podané obžalobě podrobně vyjádřit, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí a nabídnout o nich důkazy. Předseda senátu totiž nejprve přistoupil k výslechu obžalovaného P.H., kterého u hlavního líčení dne 15.4.2002 vyslechl k bodům 1-14 obžaloby, a poté hlavní líčení přerušil do 17.4.2002. U hlavního líčení dne 17.4.2002 (č.l. 5686 a násl.) pokračoval ve výslechu obžalovaného P.H., když ho vyslechl k bodům 32, pravděpodobně i bodu 34, který však označuje jako opětovně bod 32, dále k bodům 36, 37 a 40 obžaloby a aniž by ho vyslechl ke zbývajícím bodům obžaloby, přistoupil k výslechu obžalovaného R.B. (viz č.l. 5689 a násl.). Poté vyslechl obžalovaného S.K. a po jeho výslechu opětovně přistoupil k výslechu obžalovaného P.H. (viz č.l. 5694 a násl.), jehož vyslechl k bodům 15-25 obžaloby. U hlavního líčení dne 19.4.2002, aniž by pokračoval ve výslechu obžalovaného P.H., přistoupil k výslechu obžalovaného J.K. (č.l. 5701), k výslechu obžalovaných V.U., V.S., K.Z., P.K., J.R., L.Š. a ve výslechu obžalovaného P.H. pokračoval až u hlavního líčení dne 17.5.2002 (č.l. 5751 a násl.). Vyslechl ho k bodům 26, 27, 30, 31, 34, 35 a 42 obžaloby, jakož i k bodu III. a IV. obžaloby. Vůbec pak nebyl vyslechnut k bodům 39 a 41 obžaloby. V průběhu tohoto hlavního líčení přistoupil ještě k výslechu obžalovaného P.M. U hlavního líčení dne 24.5.2002 (č.l. 5777 a násl.) přistoupil k výslechu obžalovaného R.S. U hlavního líčení dne 30.5.2002 již přistoupil k výslechu svědků, když vyslechl svědka A.D. (č.l. 5796 a násl.) a teprve poté opětovně začal vyslýchat obžalovaného R.S. (č.l. 5799 a násl.). Poté vyslechl svědky J.Z. a P.Z. a opětovně se vrátil k výpovědím obžalovaných, když počal vyslýchat obžalované K.Z. a D.H. (č.l. 5809 a násl.), posledně jmenovaného obžalovaného jako vůbec poprvé, přestože již přistoupil k výslechům svědků. Stejným způsobem přitom postupoval i v rámci dalších hlavních líčení, kdy výslechy obžalovaných přerušoval a mezi jejich výpověďmi přistoupil k výslechům předvolaných svědků. Takovýto postup soudu prvního stupně je naprosto v rozporu s ustanovením § 207 tr.ř., jakož i dalšími příslušnými ustanoveními trestního řádu, upravujícími dokazování v řízení před soudem, jež jsou obsaženy v oddílu čtvrtém, hlavy třinácté trestního řádu. Soud prvního stupně navíc nerespektoval ani ustanovení podle § 208 tr.ř., podle kterého, je-li obžalovaných několik, předseda senátu může učinit opatření, aby obžalovaný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobžalovaných, obžalovaného však je třeba vždy ještě v průběhu dokazování seznámit s obsahem výpovědí spoluobžalovaných, kteří byli vyslýcháni v jeho nepřítomnosti. Z obsahu protokolů o hlavním líčení není vůbec zřejmé, zda opatření ve smyslu ustanovení § 208 tr.ř. vůbec předseda senátu učinil, když až na výjimky není zaznamenána přítomnost obžalovaných v jednací síni. Obžalované pak soud prvního stupně neseznámil ještě v průběhu dokazování s obsahem výpovědí spoluobžalovaných, kteří byli vyslýcháni v jejich nepřítomnosti. To opět zcela jednoznačně svědčí o dalším porušení práva obžalovaných na jejich obhajobu. Dále je nucen Vrchní soud v Olomouci konstatovat, že Krajský soud v Brně přistoupil ke čtení výpovědí svědků R.H., P.B. a Ing. B. (č.l. 6191-6192) bez citace příslušného ustanovení trestního řádu, podle něhož výpovědi jmenovaných svědků přečetl a rovněž tak bez souhlasu stran, který by byl zaprotokolován v předmětném protokolu o hlavním líčení, což je v rozporu s ustanovením § 211 odst. 1 tr.ř., podle něhož místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. Na č.l. 6192 čte svědeckou výpověď z č.l. 1700-1701, aniž by blíže konkretizoval, o jakou svědeckou výpověď se jedná (pravděpodobně svědkyně J.D., jejíž výpověď je zažurnalizována právě na č.l. 1700-1701). Na č.l. 6205 čte podle § 211 tr.ř. výpověď svědka J.J. z č.l. 2353, aniž by blíže specifikoval ustanovení trestního řádu, podle něhož byla tato výpověď přečtena a aniž by byl v protokole o hlavním líčení zaznamenán souhlas stran s takovýmto postupem soudu. Trestní řád pak soud prvního stupně výrazně porušil tím, že četl výpovědi svědků J.P., J.Ž., J.T. (č.l. 6207), Ing. M.D., N.D., P.P. (č.l. 6221-6222), A.H. (č.l. 6232), L.O. a J.P. (č.l. 6234-6235), A.K. (č.l. 6238), ačkoliv s takovýmto postupem soudu prvního stupně někteří z obžalovaných nesouhlasili a trvali na osobním slyšení všech shora jmenovaných svědků, přičemž ustanovení § 211 odst. 1 tr.ř. pro čtení protokolu o výpovědi svědka v hlavním líčení, stanoví striktně podmínku souhlas státního zástupce a obžalovaného, kdy tato podmínka splněna nebyla a stejně tak nebyla splněna další z podmínek pro čtení předchozí výpovědi jmenovaných svědků, a to jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný, když v daném případě vyvstala s ohledem na rozpornost v tvrzení obžalovaných nutnost osobního výslechu všech svědků. Dalšího porušení zákona se dopustil soud prvního stupně v případě výslechu znalce z oboru ekonomiky, odvětví cen a odhadů věcí movitých Ing. J.S. Tento znalec u hlavního líčení dne 13.11.2002 (č.l. 6211 a násl.) po poučení v procesním postavení znalce uvedl, že nemá co by změnil nebo doplnil na znaleckém posudku, který písemně vypracoval. Podklady byly dostačující na to, aby mohl být znalecký posudek řádně vypracován. Podle § 108 odst. 1 tr.ř. vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a jej stvrdil. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při výslechu do protokolu. Tomuto ustanovení trestního řádu však předseda senátu soudu prvního stupně při výslechu znalce nedostál, neboť znalec se při svém výslechu před soudem na písemně zpracovaný znalecký posudek vůbec neodvolal a ani jej nestvrdil. Tento znalecký posudek tak vůbec nebyl v řízení před soudem prvního stupně proveden procesním způsobem a soud prvního stupně se o něj při svém rozhodování vůbec neměl opírat. V řízení před soudem je totiž ustanovení § 108 odst. 1 tr.ř. nutno vykládat v návaznosti na ustanovení § 220 odst. 2 tr.ř., podle kterého smí soud při svém rozhodnutí přihlížet jen ke skutečnostem, které byly probrány v hlavním líčení a opírat se o důkazy, které byly v hlavním líčení provedeny, a proto je třeba, aby po stvrzení znaleckého posudku soud vyzval znalce, aby posudek přednesl, popřípadě není-li to možné, aby byl znalecký posudek přečten. Vrchní soud v Olomouc navíc k předmětnému znaleckému posudku z oboru ekonomiky, odvětví cen a odhadů věcí movitých, dodává, že ten trpí vadami ve smyslu ustanovení § 109 tr.ř., neboť znalec ve znaleckém posudku č. 2564/194/2001 stanovoval hodnotu odcizeného či poškozeného zboží i podle výpovědí obviněných, aniž by mu byly příslušným orgánem činným v trestním řízení položeny otázky, konkrétně které věci měli obžalovaní v jednotlivých útocích trestné činnosti jim kladené za vinu odcizit a pokud tak vyšetřovatel učinil položením obecné otázky v usnesení ze dne 24.2.2000 (č.l. 691-693), rozhodl tak v rozporu se zákonem, neboť znalec není při provádění znalecké činnosti vyjadřovat se ke skutkovým a právním otázkám, když zodpovězení těchto otázek přísluší výlučně soudu. Vrchní soud v Olomouci se zcela ztotožnil s odvolacími námitkami státního zástupce, podle nichž důsledkem nesprávného hodnocení důkazů soudu prvního stupně, zejména výpovědí poškozených ohledně vzniklé škody, soud prvního stupně nedůvodně hodnotil škodu ve prospěch obžalovaných. K tomu je nutno uvést, že nepodaří-li se v otázce viny, pokud jde o skutkové okolnosti, odstranit pochybnosti, je nutno v souladu s pravidlem „in dubio pro reo“ rozhodnout ve prospěch obviněného. Existence rozporů mezi důkazy ovšem sama o sobě neznamená, že by nebylo možné uznat obviněného vinným trestným činem a že by jakékoliv rozpory mezi důkazy musely nutně vést k uplatnění pravidla „in dubio pro reo“, tj. k rozhodnutí v pochybnostech ve prospěch obviněného. I přes rozpory mezi důkazy může soud podle konkrétní důkazní situace dospět ke spolehlivému závěru o spáchání trestného činu obviněným. Rozhodnout ve prospěch obviněného lze jen za předpokladu, jestliže existující rozpory jsou tak zásadní, že vina obviněného není nepochybná ani po pečlivém vyhodnocení všech důkazů, přičemž v úvahu již nepřichází provedení dalších důkazů. Pravidlo „in dubio pro reo“ je tak na místě použít pouze tehdy, jsou-li pochybnosti o vině důvodné, tj. rozumné a v podstatných skutečnostech, takže v konfrontaci s nimi by výrok o spáchání trestného činu nemohl obstát. Pochybnosti musí být z hlediska rozhodnutí o vině závažné a již neodstranitelné provedením dalších důkazů či vyhodnocením stávajících důkazů. Podaří-li se pochybnosti odstranit tím, že budou důkazy hodnoceny volně podle vnitřního přesvědčení a po pečlivém, objektivním a nestranném uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, pak není důvodu rozhodovat ve prospěch obviněného, svědčí-li důkazy o jeho vině, třebaže jsou mezi nimi určité rozpory. Soud prvního stupně v daném případě použil zásadu v pochybnostech ve prospěch obžalovaných, aniž by provedl veškeré možné a dostupné důkazy, zejména pokud se jedná o osobní výslechy všech poškozených v dané trestní věci a případně i konfrontace poškozených s obžalovanými ve smyslu ustanovení § 104a tr.ř., neboť nelze vycházet pouze z rozporných výpovědí obžalovaných bez hodnocení časových okolností jednotlivých případů, nálezových okolností na místech činů a taktéž bez ohledu na důkazy, předkládané poškozenými osobami a organizacemi. Soud prvního stupně také pochybil, pokud ve výrokové části napadeného rozhodnutí a ani v odůvodnění tohoto rozhodnutí nespecifikuje odcizené věci v jednotlivých případech, v důsledku čehož je napadený rozsudek nepřezkoumatelný a místo toho pouze v odůvodnění rozsudku podrobně cituje znalecký posudek z oboru ekonomiky. Na straně 25 napadeného rozsudku je pak chybně zařazen výrok o náhradě škody učiněný podle § 229 odst. 3 tr.ř., neboť podle tohoto ustanovení trestního řádu odkáže soud poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody vždy na řízeních ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem tehdy, jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí a ke zproštění obžaloby přistoupil soud prvního stupně až na dalších stranách napadeného rozhodnutí. V případě zprošťujících rozhodnutí, jež jsou napadeny opravným prostředkem státního zástupce, soud prvního stupně opětovně důsledně nehodnotil důkazy způsobem upraveným v ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř., když v daném případě nelze odhlédnout od toho, že obžalovaní P. a D.H. neměli žádný důvod označovat další osoby jako své spolupachatele, když se doznali ke své vlastní účasti na jednotlivých útocích pokračující trestné činnosti, neboť jejich trestní odpovědnost za spáchané jednání by to nějak nesnižovalo a pokud měli ve svých výpovědích určitou pochybnost o účasti další osoby na páchání konkrétního skutku, vždy to slovně vyjádřili, případně u osob, u kterých tyto pochybnosti neměli, vždy podrobně popsali jejich konkrétní jednání v dané situaci. Vrchní soud v Olomouci se tak plně ztotožnil s odvoláním státního zástupce v neprospěch obžalovaných P.H., D.H., V.G., R.S., P.M., P.K., S.K., J.K., M.T. a R.B. Nedostatečným způsobem pak soud prvního stupně hodnotil v napadeném rozhodnutí tvrzení obžalovaného R.S. k usvědčujícím výpovědím obžalovaných P.H. a D.H. Důsledkem nesprávného hodnocení důkazy v rozporu s ustanovením § 2 odst. 6 tr.ř. pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně o zproštění obžalovaného P.K. pro jednání popsané pod bodem V./1, 2 obžaloby, obžalovaného P.M. pro jednání popsané pod bodem I./13 obžaloby, obžalovaného V.G. pro jednání popsané pod bodem I./14, 15 a 21 obžaloby, obžalovaného P.M. pro jednání popsané pod bodem I./21 obžaloby, jakož i pro jednání popsané pod bodem 23 obžaloby, obžalovaného R.S. pro jednání popsané pod bodem I./25 obžaloby, obžalovaného M.T. pro jednání popsané pod bodem I./35, 37 obžaloby, obžalovaného V.G. pro jednání popsané pod bodem I./39 obžaloby, obžalovaných M.T. a S.K. pro jednání popsané pod bodem I./40 obžaloby, obžalovaných M.T., V.G. a R.S. pro jednání popsané pod bodem I./42 obžaloby za situace, kdy dosud provedené důkazy v napadeném rozhodnutí nehodnotil způsobem upraveným v již citovaném ustanovení § 2 odst. 2 odst. 6 tr.ř. Soud prvního stupně se pak v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval otázkou, zda se obžalovaní protiprávního jednání podrobně popsaného v obžalobě dopustili jako členové organizované skupiny s ohledem na bližší charakter jejich činnosti, kdy organizovanou skupinou se rozumí sdružení více osob, v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a tím i jeho nebezpečnost pro společnost. Tato skutečnost má přitom vliv nejen na případnou právní kvalifikaci protiprávního jednání obžalovaných, ale i na hodnocení přitěžujících okolností ve smyslu ustanovení § 34 písm. g) tr.zák. Soudu prvního stupně je též nutno vytknout v rámci porušení procesních předpisů upravujících trestní řízení, že fakticky odepřel účast poškozených u hlavního líčení, když je nevyrozumíval o odročených hlavních líčení, což je v rozporu s ustanoveními § 43 a 44 tr.ř., jakož i v rozporu s ustanovením § 198 odst. 2 tr.ř. K jednotlivým útokům, vůči kterým směřovala odvolání obžalovaných, poškozeného, státního zástupce a manželky obžalovaného R.S., a které tak podléhají přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zaujal Vrchní soud v Olomouci následující stanoviska. Pokud se týká protiprávního jednání, jež je popsáno v bodu I./4 obžaloby i napadeného rozsudku, je nutno konstatovat, že soud prvního stupně sice v průběhu hlavního líčení konaného dne 18.9.2002 vyslechl svědka Ing. J.H. (č.l. 6057-6058), avšak naprosto nedostatečným způsobem, zejména stran množství finančních prostředků, jež se měly nacházet v trezoru společnosti R. L., s.r.o., k jednotlivým odcizeným věcem, jakož i ke způsobu odcizení těchto věcí pachateli protiprávního jednání. S ohledem na úřední záznam Policie ČR ze dne 18.12.1998 (č.l. 2481), podle kterého v 04.10 hod. oznámil telefonicky operační důstojník Okresního ředitelství Policie ČR Prostějov, že v obci L. v objektu společnosti R. došlo k napadení vrátného. Byť v dané trestní věci nelze použít úřední záznam o výslechu Š.B. (č.l. 2516-2517), který dne 18.1.2001 zemřel, jak to vyplývá ze zprávy Centrálního registru obyvatel (č.l. 2518), nelze přehlédnout úřední záznam Police ČR ze dne 21.12.1998 (č.l. 2519) o použití násilí v dané trestní věci, o němž se ve svých výpovědích mimo jiné zmiňuje i obžalovaný P.H., stejně jako obžalovaný D.H. K objasnění této otázky je nutno zjistit, kdo a jakým způsobem Policii ČR kritického dne oznámil napadení vrátného předmětné společnosti, opětovně k otázce použití případného násilí vyslechnout obžalované P.H., D.H., R.S. a V.G. a taktéž vyslechnout v procesním postavení svědka Ing. S., který měl údajně vloupání do prostorů předmětné společnosti podle tvrzení svědka Ing. J.H. zjistit. Tohoto svědka soud prvního stupně vyslechne i k množství a druhu odcizených věcí a opětovně zhodnotí výpověď svědka Ing. J.H., jež v této souvislosti plně koresponduje s vyčíslením škody poškozené organizace, když přehlédnout v daném případě nelze ani tu skutečnost, že ze strany poškozené organizace bylo jak množství zboží, tak i druhy doloženy příslušnými nabývacími doklady a pokud se týká množství odcizených finančních prostředků i výpisy z pokladní knihy a vzít v úvahu je nutno tu skutečnost, že vloupání do objektu bylo zjištěno ještě v nočních hodinách a samotné ohledání místa činu bylo orgány činným v trestním řízení prováděno již v 05.00 hod. kritického dne. Teprve po provedení shora citovaných důkazů, popřípadě i provedení důkazů dalších, pokud se ukáží potřebnými, bude mít soud prvního stupně dostatečný podklad pro své rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř., kdy za prvé zváží k jakému množství odcizených věcí včetně finančních prostředků obžalovanými došlo a poté zváží i právní kvalifikaci jejich protiprávního jednání, kdy se důsledně bude zabývat tím, zda v daném případě došlo k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 234 tr.zák. či má jejich jednání posoudit jako jeden z dílčích útoků pokračujícího činu krádeže podle § 247 tr.zák. v jednočinném souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 tr.zák. K bodu I./5 soud prvního stupně opětovně vyslechne svědka Ing. P.U. k odcizeným věcem a vyžádá od něj i výpisy z pokladní knihy, popřípadě jiné doklady k výši finanční částky, jež se měla v kritickou dobu nacházet v trezoru společnosti. Dále soud vyslechne vrátného Bezpečnostní agentury SIDA, V.H. (č.l. 2582), zejména k tomu, zda a v kladném případě kdy a jakým způsobem prováděl obchůzky sídla společnosti, jakož i svědka B.A. s ohledem na záznam o oznámení činu (č.l. 2555) a způsobem naznačeným v úvodu tohoto rozhodnutí odstraní rozpory mezi výpověďmi obžalovaných a zástupci poškozené organizace. Rovněž v bodě I./6 soud prvního stupně opětovně zhodnotí listinné důkazy, kterými jsou zejména soupis odcizených pneumatik a vyčíslení škody poškozené a.s. ČSAD V. (č.l.2632) a inventurní materiál, zažurnalizovaný na č.l. 2633, podle něhož došlo ve vyčíslení škody ke změnám ohledně typů odcizených pneumatik a způsobená škoda podle tohoto inventurního materiálu měla činit částku 188.301,76 Kč. V bodě I./7 soud prvního stupně osobně vyslechne svědky J.Ž. a L.T., objasní, v jakém typu obchodní společnosti jejich autodílna vystupuje a zejména objasní, případně konkretizuje, které konkrétní věci obžalovaní P.H., D.H. a V.G. ke škodě předmětné autodílny kritického dne odcizili. Přitom zkonfrontuje znalecký posudek z oboru ekonomiky se seznamy vrácených věcí a případně i s ohledem na tyto vrácené věci znalecký posudek z oboru ekonomiky doplní. V bodu I./10 soud prvního stupně vyslechne svědkyni D.D. a svědka L.B. (posledně jmenovaného zejména k okamžiku zjištění vloupání) a opětovně v souvislosti s opatřenými listinnými důkazy vyhodnotí, které konkrétní věci byly ke škodě firmy O. obžalovanými P.H., D.H., P.M. a V.U. odcizeny. Soud prvního stupně bude přihlížet i k hodnotě vrácených věci, které nebyly obžalovanými prodány, a které byly zajištěny při domovních prohlídkách. Soud prvního stupně se v daném případě dopustil určitého pochybení i ve vztahu k náhradě škody údajně poškozené Hasičské vzájemné pojišťovny, která sice požadovala náhradu škody (č.l. 2764) za opravu zařízení, avšak k tomu nedoložila žádné doklady, o tom, za co byla tato peněžní částka zaplacena a o tom, že vůbec byla poškozené organizaci vyplacena, a to zejména za situace, kdy podle svědkyně D.D. si poškozené zařízení opravili členové FC H. sami. K bodu I./11 soud prvního stupně vyslechne svědka Ing. J.O. a jeho výpověď zkonfrontuje se seznamem odcizených věcí a přihlédne i k otázce, kdy došlo ke zjištění vloupání do objektu předmětné firmy Z. O. a následnému zajištění tohoto objektu proti případnému dalšímu vniknutí. V daném případě totiž nelze odhlédnout od toho, že dne 3.5.1999 již v 03.20 hod. bylo nejprve telefonicky hlášeno narušení objektu a bezprostředně poté na místo vyjela policejní hlídka včetně oznamovatele vloupání Z.M. (viz č.l. 2772). Soud prvního stupně v případě pochybnosti o výši způsobené škody a množství odcizených věcí tedy vyslechne i posledně jmenovanou osobu v procesním postavení svědka, tedy Z.M. a zváží i postup ve smyslu ustanovení § 104a, tedy konfrontaci mezi obžalovanými a poškozenými v dané trestní věci. Stejným způsobem jako shora bude soud postupovat i v případě protiprávního jednání obžalovaných, které je popsáno pod bodem I./12. Opětovně řádným způsobem osobně vyslechne svědka P.Ch., přihlédne i k věcem, které mu byly vráceny (č.l. 2012, 2070) a taktéž přistoupí ke konfrontaci obžalovaných s tímto svědkem. Ve výroku rozhodnutí poté bude konkretizovat a specifikovat jednotlivé odcizené věci a jejich hodnotu. V bodě I./13 soud prvního stupně opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H. a V.G. k účasti P.M. na tomto protiprávním jednání, když nelze přehlédnout usvědčující výpověď obžalovaného D.H., jenž účast tohoto obžalovaného na tomto protiprávním jednání připouští a nevyloučil ji ani obžalovaný P.H. Obžalovaný D.H. přitom na tomto usvědčujícím tvrzení setrval i při konfrontaci s obžalovaným M. a rovněž tak obžalovaný G. připustil účast další osoby na tomto skutku, kdy je navíc nutno vypořádat se i s námitkou státního zástupce, podle níž si obžalovaní G. s M. navzájem pomáhají, u jednotlivých skutků vylučují vždy účast toho druhého z obžalovaných a navzájem si svoji neúčast na určitých útocích trestné činnosti potvrzují. Nutno je opětovně vyslechnout svědka Ing. M.D., zejména k množství odcizených finančních prostředků a vyzvat ho, nechť doloží, jakým způsobem zjistil zůstatek v trezoru ke dni 11.5.1999, když tento zůstatek není zřejmý z podkladních listů, zažurnalizovaných na č.l. 2846 spisu a násl. a vyplývá z nich pouze to, že odcizení peněz bylo zaúčtováno. Nechť tento svědek doloží, z čeho vycházel při stanovení tak podrobných finančních částek. Dále je třeba vyslechnout zaměstnance poškozené společnosti k obsahu trezoru, kdo všechno měl do něj přístup a jakým způsobem se obsah trezoru evidoval. Opětovně pak soud prvního stupně ve výroku nového rozhodnutí uvede, které konkrétní věci byly z firmy B. P., s.r.o. Č. odcizeny a jaká byla jejich hodnota. V bodě I./14 soud prvního stupně stejně jako v ostatních případech konkretizuje a specifikuje způsobenou škodu poškozené organizaci, když nelze vycházet ze znaleckého posudku, který sám hodnotí, co pachatelé odcizili, což je však jedině v kompetencích soudu jako orgánu činného v trestním řízení. Opětovně vyslechne poškozeného N.D. k množství odcizených věcí, zkonfrontuje jeho výpověď se seznamem odcizených věcí a přihlédne i k době zjištění vloupání do objektu Velkoskladu potravin D. v obci O. kritického dne. Opětovně pak vyslechne obžalované P.H., D.H., P.M. a dále i V.G. k účasti obžalovaného G. na tomto protiprávním jednání, když nelze přehlédnout výpovědi obžalovaných P.H. a D.H. z průběhu přípravného řízení trestního a nelze odhlédnout ani od výše citované námitky státního zástupce stran vzájemné pomoci obžalovaných P.M. a V.G. v tomto trestním řízení. V bodě I./15 soud prvního stupně opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H. a V.G. k účasti obžalovaného G. na tomto skutku, opětovně podrobným způsobem vyslechne poškozené P.D. k množství a druhu odcizených věcí, přihlédne k seznamu odcizených a následně i vrácených věcí a taktéž zváží tu skutečnost, že vloupání do objektu bylo oznámeno dne 21.6.1999 již v 02.35 hod. Ve výroku svého rozhodnutí poté podrobně konkretizuje a specifikuje odcizené věci a jejich hodnotu. V bodech I./16 a I./17 rovněž soud prvního stupně bude specifikovat a konkretizovat množství odcizených věcí a jejich hodnotu. V bodě I./21 soud opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H., P.M. a V.G., zejména k účasti obžalovaných M. a G. na tomto protiprávním jednání, když v daném případě nelze přehlédnout výpovědi obžalovaného P.H. a obžalovaného D.H. z průběhu přípravného řízení trestního, podle kterých se měli tito obžalovaní protiprávního jednání také dopustit, dále vyslechne svědka R.K. a přihlédne k seznamu odcizených věcí, jakož i k seznamům vrácených věcí poškozené organizaci E. a.s. M. n. B. V bodě I./22 soud podrobně vyslechne svědky Ing. L.Š. a M.J. k množství odcizených věcí, jakož i částce nacházející se v trezoru, zkonfrontuje jejich výpovědi s výpověďmi obžalovaných a vyčíslením škody (č.l. 3361) a vyzve poškozenou organizaci k doložení zůstatkové hotovosti nacházející se v trezoru příslušnými pokladními doklady. Ve výroku rozhodnutí opět podrobně popíše odcizené věci obžalovanými. K bodu I./23 soud prvního stupně opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H., M.T. a P.M. k účasti obžalovaného P.M. na tomto skutku, když přehlédnout nelze usvědčující výpovědi obžalovaných P.H. a D.H. z průběhu přípravného řízení trestního, avšak jako prvotní si v tomto případě vyřeší otázku, zda bylo P.M. pro tento skutek, respektive dílčí pokračující útok trestného činu vůbec sděleno obvinění postupem popsaným v ustanovení § 160 odst. 1 tr.ř., když z obsahu jednotlivých záznamů o sdělení obvinění tomuto obžalovanému taková skutečnost nevyplývá. Teprve poté, co bude případně kladně tato otázka vyřešena, se bude moci zabývat i tím, zda se tohoto protiprávního jednání dopustil i tento obžalovaný. Opětovně vyslechne poškozenou A.H., přihlédne k listinným důkazům, které prokazují vrácení věcí poškozené organizaci a ve výrokové části stanoví množství a hodnotu odcizených věcí. V bodě I./24a rovněž není v popisu skutku uvedeno, jaké množství nafty a v jaké hodnotě obžalovaní skutečně odcizili a není zřejmé, zda se jedná o jednání zčásti dokonané a zčásti nedokonané zůstavší ve stádiu pokusu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 tr.zák. Opětovně soud prvního stupně vyslechne svědka J.L., když nelze přehlédnout tu skutečnost, že ten již v průběhu přípravného řízení trestního (viz č.l. 3439 a násl.) podrobně popsal, proč zrovna tolik nafty zůstalo v nádržích automobilů a taktéž podrobně vysvětlil, jaké množství nafty bylo odcizeno, což bylo doloženo tzv. puťovkami a tachografy. Soud prvního stupně se bude těmito důkazy podrobněji zabývat ve svém rozhodnutí. V bodu I./25 soud prvního stupně opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H. a R.S. zejména k účasti obžalovaného R.S. na tomto protiprávním jednání, opětovně vyslechne svědka L.O., k množství odcizených věcí, jeho výpověď zkonfrontuje s listinnými materiály a přitom přihlédne i k době, kdy bylo vykradení skladu firmy L.O. – S., v areálu bývalého Z. d. v obci V., okres P., zjištěno (údajně dne 15.11.1999 v době kolem 04.00 – 05.00 hod.). Poté důsledně zváží účast obžalovaného R.S. na tomto útoku a ve výroku rozhodnutí podrobně uvede odcizené věci a jejich hodnotu. K bodu I./26 opětovně soud uvede ve výroku rozhodnutí množství a druhy a hodnotu odcizených zboží a vypořádá se s námitkami obžalovaného M.T. V bodu I./30 soud prvního stupně opětovně vyslechne svědka R.W. k množství a druhům odcizených věcí, přihlédne k listinným materiálům, zejména vyčíslení škody poškozené organizace, rovněž tak k množství vráceného zboží a důsledně vyhodnotí rozpory mezi poškozeným a obžalovanými stran množství a druhu odcizených zboží, což také nalezne odraz ve výrokové části nového rozhodnutí, kde podrobně uvede množství, druhy a hodnotu odcizených věcí. Stejným způsobem, jako výše, bude soud prvního stupně nucen postupovat i v bodě I./31, kdy podrobně vyslechne svědka J.K., kdy nelze odhlédnout od skutečnosti, že tento svědek bezprostředně po vloupání se dostavil na místo činu s ohledem na fungující bezpečnostní systém, svědek K. pak ztotožní věci podle seznamu vrácených věcí, neboť v tomto seznamu jsou uvedeny i věci, které nebyly dříve uvedeny ve vyčíslení škody poškozené organizace. Soud prvního stupně přihlédne také k tomu, že příslušníci Policie ČR byli uvědomění o spáchání činu již dne 5.1.2000 v 02.45 hod. (viz úřední záznam na č.l. 4247) a dokonce měli jedno z podezřelých vozidel pronásledovat. Soud prvního stupně tak zváží jak odvolací námitky státního zástupce, tak i obžalovaného P.H. a své závěry podrobně vyjádří ve výrokové části nového rozhodnutí. V bodě I./32 je nutno opětovně vyslechnout svědka Ing. J.D. a vyslechnout ho k jednotlivým položkám, jež jsou obsaženy ve vyčíslení škody poškozené organizace, resp. v seznamu odcizených věcí a zápisech o škodě, kdy je nutno zkonfrontovat jednotlivé vyčíslení škody i se znaleckým posudkem, kdy nejsou ztotožněny jednotlivé položky, k čemuž je nutno vyslechnout znalce z oboru ekonomiky, odvětví cen a odhadů věcí movitých a stejně tak je ho nutno vyslechnout k hodnotě věcí, jež byly vráceny. V daném případě také není zřejmé, za co pojišťovna Kooperativa vyplatila poškozené organizaci předmětnou částku. Doložit ze strany poškozené organizace je nutno i pokladní hotovost, a to příslušnými pokladními doklady. Teprve poté bude mít soud dostatek podkladů pro rozhodnutí k tomu, jaké věci a v jaké hodnotě byly poškozené organizaci odcizeny, což vyjádří ve výrokové části nového rozhodnutí. Závěrem se v tomto bodu vypořádá i s odvolacími námitkami obžalovaných S.K. a J.K. V bodu I./33 soud prvního stupně vyslechne svědky A.K., M.M., P.P. a V.D., od poškozených organizací vyžádá pokladní doklady stran finančních prostředků, jež se nacházely v trezoru, a to včetně vyčíslení tržeb z předchozího dne, jak o tom vypovídal svědek A.K. Soud prvního stupně při svém rozhodování přihlédne též k tomu, že již v 03.30 hod. dne 13.1.2000, se na pultu centrální ochrany objevil signál o napadení objektu a vzápětí se na místo dostavila bezpečnostní služba. S výpověďmi svědků zkonfrontuje seznamy odcizených věcí a případně i provede konfrontace mezi obžalovanými a svědky a teprve poté rozhodne o množství odcizených věcí a finanční hotovosti a jejich hodnotě a tuto skutečnost projeví ve výrokové části nového rozhodnutí. V bodu I./34 soud prvního stupně vyslechne svědka Ing. R.G., přihlédne k vyčíslení škody a k tomu, že bezprostředně po činu bylo místo činu zajištěno. Od poškozené organizace C. G., s.r.o., P., si vyžádá nabývací doklady k odcizeným věcem, a ty předloží znalci z oboru ekonomiky, odvětví cen a odhadů věcí movitých ke stanovení jejich hodnoty. Opětovně jako shora ve výrokové části nového rozhodnutí uvede množství, druhy a hodnotu odcizených věcí. V bodě I./35 soud prvního stupně opětovně vyslechne obžalované P.H., D.H., V.G. a R.S. k případné účasti obžalovaného M.T. na tomto protiprávním jednání, když nelze přehlédnout výpovědi obžalovaných D.H. a P.H. z přípravného řízení trestního ohledně účasti obžalovaného T. na tomto skutku, opětovně přihlédne k odvolací námitce státní zástupce stran vzájemné pomoci ze strany obžalovaného S., opětovně vyslechne svědka D.G. k odcizeným věcem, zváží, že trestná činnost byla zjištěna v 07.00 hod. kritického dne, přičemž podle fotodokumentace připojené u ohledání místa činu se na místě činu nenacházely žádné jiné stopy automobilu ve sněhu než ty, které užívali obžalovaní při páchání trestné činnosti. Ve výrokové části bude soud prvního stupně konkretizovat odcizené věci způsobem naznačeným výše. V bodě I./37 soud prvního stupně vyslechne obžalované P.H., D.H., V.G., R.S. a R.B. k případné účasti obžalovaného M.T. na tomto protiprávním jednání, když jeho účast na tomto útoku připustili v průběhu přípravného řízení trestního obžalovaní P.H. a D.H. Opětovně vyslechne svědkyni M.P., a přihlédne i k tomu, v jakou dobu bylo z její strany vloupání do skladu zjištěno, což vyplývá nejen z její výpovědi, ale i ze samotného trestního oznámení. Ve výroku rozsudku bude soud prvního stupně specifikovat odcizené věci a pokud neuvěří tvrzení svědkyně M.P. stran množství odcizených věcí, vyžádá si nabývací doklady k předmětným věcem, jež měly být odcizeny a zkonfrontuje její výpověď s tvrzeními obžalovaných. V bodě I./38 soud prvního stupně doplní dokazování konfrontací mezi obžalovanými D.H. a R.S. a vypořádá se s odvolacími námitkami obžalovaného D.H. V bodě I./39 soud prvního stupně vyslechne obžalované P.H., D.H. a R.S. k případné účasti obžalovaného V.G. na tomto protiprávním jednání, když o jeho účasti na tomto skutku hovořili v průběhu přípravného řízení trestního obžalovaní P.H. a D.H. Soud prvního stupně se dále vypořádá s odvolacími námitkami státního zástupce stran výše způsobené škody tímto protiprávním jednáním obžalovaných, přihlédne k vyčíslení škody poškozených organizací a k odcizeným věcem vyslechne i svědky I.H., V.Ch. a P.Z. Přitom přihlédne i k pokladní knize, zažurnalizované na č.l. 4789, kterou byl doložen zůstatek finančních prostředků. Stejným způsobem přihlédne i k výpisu z pokladní knihy, jež je zažurnalizována na č.l. 4809 spisu. Přihlédne i k odposlechům telefonních záznamů a provedené důkazy důsledně vyhodnotí způsobem upraveným v ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř. V bodě I./40 soud prvního stupně vyslechne obžalované P.H., D.H., V.G., R.S., M.T. a S.K. k účasti dvou posledně jmenovaných obžalovaných, a to M.T. a S.K. na tomto protiprávním jednání, podrobným způsobem tyto výpovědi zhodnotí a opětovně vyslechne svědky L.H. a R.V. k množství odcizených věcí, zhodnotí rozpory mezi výpověďmi poškozených a výpověďmi obžalovaných a své závěry projeví ve výrokové části rozsudku včetně specifikace odcizených věcí. V bodě I./41 se soud prvního stupně vypořádá s odvolací námitkou obžalovaného S.K. stran dokonání trestného činu, vyslechne svědka Ing. J.H. k množství odcizeného cukru a výsledky tohoto důkazu zkonfrontuje s vyčíslením škody a seznamem odcizených a vrácených věcí, kdy podle názoru odvolacího soudu je při stanovení ceny cukru nutno vycházet z ceny uvedené ve vyčíslení škody a nikoliv uvedené ve znaleckém posudku z oboru ekonomiky. V daném případě nelze přehlédnout, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí (č.l. 147) poukazuje na rozpory ve výpovědích jednotlivých obžalovaných a přitom z nich vychází při stanovení množství odcizeného cukru a bez dalšího odmítne tvrzení poškozené organizace stran množství cukru, jež bylo odcizeno. K bodu I./40 soud prvního stupně vyslechne obžalované P.H., D.H., M.T., V.G. a R.S. k účasti obžalovaných T., G. a S. na tomto protiprávním jednání, když nelze odhlédnout od výpovědí obžalovaných P.H. a D.H. z průběhu přípravného řízení trestního, v nichž účast těchto obžalovaných na tomto skutku podrobným způsobem popsali. Vyslechne svědka Ing. Z.O., CSc. ke způsobené škodě protiprávním jednáním obžalovaných, v této souvislosti zváží i veškeré obstarané důkazy listinné, vztahující se k výši škody a případně i provede konfrontaci mezi tímto svědkem a obžalovanými. Přitom přihlédne i k tomu, že jmenovaný svědek byl bezpečnostní službou vyrozuměn o vloupání do objektu firmy P. S. s.r.o. H., již v ranních hodinách v 00.33 hod. kritického dne. Ve výrokové části nového rozhodnutí poté soud prvního stupně důsledně a konkrétně bude specifikovat jednotlivé druhy odcizených věcí, včetně jejich hodnoty. V bodě III./4 se soud prvního stupně vypořádá s odvolacími námitkami obžalovaného P.H. a ve výrokové části nového rozhodnutí v případě kladného rozhodnutí o vině stanoví hodnotu kožených bund, které měl obžalovaný P.H. od P.B. převzít. V bodu V./1, 2 soud prvního stupně opětovně podrobným způsobem vyslechne obžalované P.H. a D.H., jakož i obžalovaného P.K. Vezme v úvahu prodejní cenu pneumatik obžalovanému K., podle jehož výpovědi se společně dohodli na tom, že od prodejní ceny odečetl 20% a z této částky vyplatil D.H. částku ve výši 50%. Již z toho je zřejmé, že tyto pneumatiky nemohly být získány legální cestou. Pokud se týká samotných pneumatik, nelze přehlédnout tu skutečnost, že byly od bláta a obžalovaný D.H. obžalovanému P.K. dokonce měl podepsat, že tyto pneumatiky nejsou kradené, kdy z tohoto je rovněž zřejmé, že obžalovaný P.K. mohl tušit původ věcí, když si nechával písemně potvrdit, že nejsou kradené, což nebývá v obvyklých obchodních případech samozřejmostí. Soud prvního stupně také zhodnotí, že obžalovaný P.K. předmětné pneumatiky měl kupovat bez dokladů, částečně zablácené, za situace, kdy si ceny určoval sám a dokonce si v případě bodu I./6 měl pro ně přijet sám, jak o tom vypovídal obžalovaný D.H. (viz č.l. 5813). Soud prvního stupně také ztotožní a následně vyslechne sekretářku obžalovaného P.K., která mu měl uvést, že tyto pneumatiky dovezli do provozovny bratři H. Zváží důsledně odvolací námitky státního zástupce a poté nově rozhodne o vině obžalovaného P.K., kdy své skutkové i právní závěry podrobně rozvede způsobem upraveným v ustanovení § 125 tr.ř. Mimo důkazy popsané u jednotlivých útoků, jež byly napadeny odvoláními obžalovaných, manželky obžalovaného S., poškozené organizace Z. O. a státního zástupce, tak soud prvního stupně řádným způsobem v souladu se zákonem vyslechne obžalované, v souladu s ustanovením § 208 tr.ř. je seznámí s obsahem jejich vlastních výpovědí způsobem upraveným zákonem, v souladu se zákonem provede výslechy svědků a výslech znalce, provedené důkazy zhodnotí způsobem upraveným v ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř., o hlavním líčení vždy vyrozumí všechny poškozené, resp. jejich zmocněnce, provede veškeré úkony v intencích tohoto usnesení a v novém rozhodnutí v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr.ř. vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si budou vzájemně odporovat. Z odůvodnění bude dále patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obžalovaných, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Pokud budou do rozsudku pojaty i další výroky, bude třeba je rovněž odůvodnit. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Vrchní soud v Olomouci podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d), f), odst. 2 tr.ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání obžalovaných P.H., D.H., V.G., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., manželky obžalovaného R.S., V.S., státního zástupce a poškozené organizace Z. O., s.r.o., se sídlem v O., Ž. č. 469/4, částečně zrušil, a to ohledně obžalovaných P.H., D.H., V.G., P.M., M.T., R.B., S.K., J.K., R.S. a P.K. v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr.ř. věc ohledně těchto obžalovaných v rozsahu zrušení vrátil soudu prvního stupně.

ECLI	ECLI:CZ:VSOL:2004:5.TO.21.2004.1
Datum rozhodnutí	25.08.2004
Soud	VSOL
Spisová značka	5 To 21/2004
Zdroj	nsoud.cz
Typ rozhodnutí	Usnesení
Kategorie	C
Heslo	Náhrada škody, Práva obviněného, Výslech obviněného

Právní věta

Odůvodnění