"Okolnost, že jiný soudce, který má blízký příbuzenský poměr k účastníkovi řízení, vykonává funkci soudce u stejného soudu (je zaměstnán na stejném pracovišti) jako soudce, jenž věc projednává a rozhoduje, není sama o sobě způsobilá vzbuzovat pochybnosti o nepodjatosti rozhodujícího soudce. Tato skutečnost není bez dalšího důvodem pro vyloučení rozhodujícího soudce z projednávání a rozhodování věci."

V průběhu shora označeného řízení vznesla první žalovaná podáním ze dne 28.4.2003 námitku podjatosti soudců krajského soudu. Uvedla, že namítá vyloučení předsedy senátu projednávajícího předmětnou věc u Krajského soudu v Ostravě a ostatních soudců tohoto krajského soudu, neboť lze důvodně předpokládat jejich poměr k osobě žalobce. Dále uvedla, že z rejstříku soudců Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že u tohoto soudu působí soudkyně Mgr. J. M., která je rodnou sestrou žalobkyně JUDr. K. M.. Příbuzenský poměr soudkyně k účastníkům sporu by mohl mít vliv na případnou podjatost. Navrhla, aby spor byl přidělen jinému krajskému soudu. Vznesenou námitku podjatosti doplnila první žalovaná podáními ze dne 10.9.2003 a ze dne 30.9.2003. Doplnila, že namítá podjatost všech k dnešnímu dni aktivních soudců Krajského soudu v Ostravě. Blízký příbuzenských vztah žalobkyně k soudkyni (Mgr. J. M.) soudu prvního stupně je skutečností, která odůvodňuje pochybnosti o nepodjatosti rozhodování i všech ostatních soudců tohoto krajského soudu. Soudkyně Mgr. J. M. je v každodenním pracovním styku a osobním kontaktu s kolegy, soudci by tak mohli být informováni o projednávané věci jinak, než účastníky řízení a mohli by tak mít poměr k projednávané věci či jejím účastníkům. K prokázání tvrzení navrhla k důkazu seznam soudců Krajského soudu v Ostravě v internetové databázi provozované Ministerstvem spravedlnosti, výslech žalobkyně, případně její vyjádření ke skutečnosti příbuzenského poměru s Mgr. J. M., vyjádření soudkyně JUDr. K. Š.. Závěrem navrhla, aby otázky a okolnosti vyloučení soudců Krajského soudu v Ostravě řešil předseda tohoto krajského soudu, nikoliv soudkyně, vůči které námitku vyloučení uplatňuje. Rozhodující soudkyně JUDr. K. Š. se ke vznesené námitce podjatosti vyjádřila tak, že se se soudkyní Mgr. J. M. při výkonu funkce ani mimopracovně blíže nekontaktuje. O příbuzenském vztahu žalobkyně a jmenované soudkyně se dozvěděla až z námitky podjatosti, kterou považuje za nedůvodnou. Věc jí byla přidělena v rámci rozvrhu práce. K účastníkům řízení nemá přátelský či nepřátelských vztah, nemá žádný osobní zájem na vyřízení dané věci. Soudkyně Mgr. J.M. uvedla ve svém vyjádření ke vznesené námitce podjatosti, že žalobkyně JUDr. K. M. je její sestrou. Tato skutečnost však nezakládá důvod pochybovat o podjatosti osoby soudkyně, neboť předmětné řízení soudkyně neprojednává, nerozhoduje a není žádným způsobem zainteresována na vyřizování této věci. Z rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě (úsek obchodní) vyplývá, že na oddělení 12 Cm vyřizuje incidenční spory samosoudkyně JUDr. K.Š., její zástupkyní je Mgr. J. M.. Podle ustan. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odst. 4 téhož ustanovení důvodem vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Ustanovení § 15a odst. 1, odst. 2, odst. 3 občanského soudního řádu stanoví, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni. Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě, kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle ustan. § 16 odst. 1, odst. 2, odst. 3 téhož zákona platí, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odst. 1 odmítne. Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odst. 1 buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odst. 1 a odst. 2 nařizovat jednání. Nadřízený soud se především zabýval tím, zda námitka podjatosti byla v souladu s § 15a odst. 2 občanského soudního řádu vznesená první žalovanou včas. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že účastníci byli soudem prvního stupně poučeni o právu vyjádřit se k osobám soudců v předvolání (ze dne 6.3.2003) k soudnímu jednání na den 9.4.2003, které bylo doručeno shodně všem účastníkům řízení dne 11.3.2003. K žádosti druhé žalované bylo jednání ze dne 9.4.2003 odročeno na den 28.4.2003. Z protokolu o tomto jednání nadřízený soud zjistil, že první žalovaná vznesla námitku podjatosti a odkázala na písemné podání ze dne 28.4.2003, které bylo doručeno soudu prvního stupně téhož dne. Již u tohoto jednání žalobkyně potvrdila, že je sestrou soudkyně Krajského soudu v Ostravě. Jednání bylo poté odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti. S ohledem na tato zjištění považuje nadřízený soud vznesenou námitku podjatosti za včasnou. Podle nové právní úpravy účinné od 1.1.2001 musí být najisto postaven důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o nepodjatosti soudce. V přezkoumávaném případě námitku podjatosti první žalovaná odůvodňuje skutečností, že blízký příbuzenský (sourozenecký) poměr žalobkyně JUDr. K. M. a soudkyně Krajského soudu v Ostravě Mgr. J. M. má vliv na podjatost rozhodující soudkyně i ostatních soudců soudu prvního stupně. Skutečnost, že žalobkyně je sestrou soudkyně Mgr. J. M. je nesporná, neboť ji potvrdily obě jmenované ve svých vyjádřeních. Z vyjádření rozhodující soudkyně JUDr. K. Š. vyplývá, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a nemá ani osobní zájem na vyřízení věci. Se soudkyní Mgr. J. M. žádné jiné než služební a kolegiální vztahy neudržuje. Tím nejsou dány okolnosti ve smyslu § 14 občanského soudního řádu, pro které by měla být rozhodující soudkyně JUDr. K. Š. vyloučena z rozhodování pro její poměr k věci (zainteresovanost na výsledku řízení), k účastníkům nebo jejich zástupcům (vztah k osobě blízké, vztah přátelský či nepřátelský). Ostatně žádné takové konkrétní okolnosti netvrdí ani první žalovaná. Jí namítaná okolnost, že sestra žalobkyně Mgr. J.M. působí na stejném soudu jako rozhodující soudkyně, není sama o sobě způsobilá vzbuzovat pochybnost o nepodjatosti rozhodující jiné soudkyně pro její vztah k osobě žalobkyně. Nadřízený soud proto dospěl k závěru, že v dané věci není skutečnost, že sestra žalobkyně, soudkyně Mgr. J.M., je zaměstnána na stejném pracovišti, jako rozhodující soudkyně JUDr. K. Š., důvodem pro vyloučení rozhodující soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci. Z rozvrhu práce soudu prvního stupně vyplývá, který soudce projednává příslušné spory. Tento rozvrh práce kromě jiného stanoví okruh rozhodovací činnosti jednotlivých soudců a sestavuje jej předseda soudu v intencích § 40, § 41 a § 42 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích. Jelikož z příslužného rozvrhu práce soudu prvního stupně zjistil nadřízený soud, že soudkyně Mgr. J. M. je zastupující soudkyní na oddělení 12 Cm, posoudil vznesenou námitku podjatosti ve vztahu k zastupující soudkyni Mgr. J. M.. Učinil tak pro případ, že by v dalším řízení nastala situace odůvodňující zastupování rozhodující soudkyně soudkyní Mgr. J. M.. Dospěl přitom k závěru, že blízký příbuzenský poměr žalobkyně JUDr. K. M. a zastupující soudkyně Mgr. J. M. (§ 116 občanského zákoníku) je důvodem, který vede k pochybnostem o nepodjatosti zastupující soudkyně pro její poměr k osobě žalobkyně. Se zřetelem na poměr zastupující soudkyně Mgr. J. M. k osobě žalobkyně je tu důvod pochybovat o její nepodjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Proto rozhodl tak, že Mgr. J. M. je vyloučena z projednávání a rozhodování této věci. V podání ze dne 28.4.2003 první žalovaná namítla kromě jiného podjatost ostatních soudců Krajského soudu v Ostravě z důvodů, které v tomto podání rozvedla. Po posouzení obsahu tohoto podání dospěl nadřízený soud k závěru, že ve vztahu k „ostatním soudcům Krajského soudu v Ostravě“ je námitka podjatosti neurčitá a nesplňuje náležitosti stanovené v § 15a odst. 3 občanského soudního řádu. V návaznosti na pokyn nadřízeného soudu proto soud prvního stupně vyzval první žalovanou usnesením č.j. 12 Cm 375/2002-90 ze dne 19.8.2003 k doplnění námitky podjatosti o zákonem stanovené náležitosti, zejména uvedením alespoň příjmení všech soudců, jejichž podjatost namítá. První žalovaná doplnila námitku podjatosti tak, že namítá podjatost všech „k dnešnímu dni aktivních soudců Krajského soudu v Ostravě“ a odkázala na seznam soudců Krajského soudu v Ostravě presentovaný v internetové databázi provozované Ministerstvem spravedlnosti. Podle názoru nadřízeného soudu námitka podjatosti ani po tomto doplnění nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, neboť není zřejmé, kterých konkrétních soudců se námitka podjatosti týká. Seznam soudců Krajského soudu v Ostravě je sice možno pořídit v internetové databázi Ministerstva spravedlnosti České republiky tak, jak to tvrdí první žalovaná. Tento seznam je však seznamem všech soudců, kteří byli přiděleni k výkonu funkce soudce ke Krajskému soudu v Ostravě a kteří působící na všech odděleních tohoto soudu. Zahrnuje přitom i soudce ve výkonu základní vojenské služby, soudce dočasně přidělené k výkonu funkce k jinému soudu, soudkyně na mateřské dovolené, soudce rozhodující v trestních věcech apod. Označení všech aktivních soudců Krajského soudu v Ostravě je označením neúplným, nejasným a neurčitým. Jelikož byla první žalovaná soudem prvního stupně řádně poučena o následcích nesplnění výzvy ve smyslu § 43 odst. 2 občanského soudního řádu, nadřízený soud k podání první žalované ve vztahu k ostatním soudcům Krajského soudu v Ostravě, kteří nebyli dostatečně označeni alespoň příjmením, nepřihlížel.