"Společné jmění manželů může obsahovat pouze majetkovou složku obchodního podílu (jeho majetkovou hodnotu), nikoliv osobní, z čehož je nutno dovodit, že postavení společníka ve společnosti s ručením omezeným nelze nabýt na základě fikce dle § 150 odst. 4 ObčZ".

t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. m ě n í tak, že návrh na zápis změny v obchodním rejstříku, a to výmazu společníka K. J. se všemi zápisy a zápisu společného obchodního podílu K. J. a Ing. H. J. se všemi navrženými zápisy, včetně výše obchodního podílu, se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. III. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7.200,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. O. B.. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením soud vymazal v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ostravě, v oddílu C, vložce č. 12784 společníka K. J. se všemi zápisy, a zapsal společný obchodní podíl Karla Janoše,, bytem L., a Ing. H. J., bytem L., s vkladem 150.000,- Kč, z něhož je splaceno 100% a obchodní podíl ½ s tím, že dnem zápisu změny je den nabytí právní moci rozhodnutí (výrok I.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.). Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání podnikatel. Vytýkal soudu nesprávné právní posouzení věci, neboť obchodní podíl nemůže být součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů (od 1.8.1998 společného jmění manželů) a tvrdil, že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť jsou zde další skutečnosti a důkazy, které dosud nebyly uplatněny. Nezpochybňoval, že K. J. se stal společníkem společnosti D., s.r.o. za dobu trvání manželství s navrhovatelkou a nabyl v této společnosti obchodní podíl ve výši 50%. Obchodní podíl však podle něj není věcí, k níž by mohlo vzniknout vlastnické právo, nemohl být součástí BSM, a proto je vyloučeno, aby se stal předmětem společného jmění K. J. a navrhovatelky (čl. VIII. bodu 2. přechodných ustanovení k zákonu č. 91/1998 Sb.). Stranou společenské smlouvy o založení podnikatele byl výhradně K. J., který jediný se stal společníkem, proto nenastala fikce podle § 150 odst. 4 ObčZ. Dále podnikatel tvrdil, že mezi navrhovatelkou a K. J. došlo k vypořádání společného jmění dohodou ze dne 9.3.2002, v jejímž čl. III. odst. 4 jsou vyřešena i práva vyplývající z účasti K. J. ve společnosti podnikatele. I z tohoto důvodu nemohla nastat fikce podle § 150 odst. 4 ObčZ. Navrhovatelka s odvoláním nesouhlasila, podle jejího názoru nejsou právní závěry v odvolání správné. Odkazovala na názor Nejvyššího soudu České republiky vyjádřený v rozhodnutí 22 Cdo 700/2004, podle kterého, i pokud jeden z manželů nabude za trvání manželství z prostředků patřících do společného jmění obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, získaný majetek (hodnota podílu) je ze zákona součástí společného jmění manželů podle § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ. Podnikatelem tvrzená dohoda o vypořádání společného jmění z 9.3.2002 je podle ní neplatným právním úkonem, protože neobsahuje zákonem stanovené náležitosti (vyčíslení finanční hodnoty společného jmění, neúplné a nesprávné údaje popisující a řešící vypořádání nemovitostí, nedostatek úředního ověření podpisů). Práva k nemovitostem podle této dohody nebyla navíc vložena do katastru. Proto se navrhovatelka v odvolacím řízení domáhá potvrzení napadeného usnesení. Odvolací soud, který dovodil, že odvolání podnikatele je podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje náležitosti podle § 205 odst. 1 o.s.ř. a odvolací důvody podle § 205, odst. 2 písm. f), g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a o.s.ř. ve znění platném do 30.6.2005) a poté dospěl k závěru, že odvolání podnikatele je důvodné. Podle obsahu předloženého spisu bylo toto řízení zahájeno návrhem, doručeným soudu 24.6.2005, a jeho předmětem je zápis změn v obchodním rejstříku. Navrhovatelka tvrdí, že její manželství s K. J. zaniklo 10.3.1999. Za trvání manželství do společného jmění ona a K. J. nabyli obchodní podíl ve společnosti podnikatele. O vypořádání tohoto majetku se po dobu tří let po zániku manželství nevypořádali. Proto podle navrhovatelky nastala právní fikce podle § 150 odst. 4 OZ; obchodní podíl (majetkové právo) je v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů a jejich podíly jsou stejné. Proto žádá o zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku. Soud prvního stupně doručil dne 28.6.2005 podnikateli návrh s výzvou k vyjádření s tím, že pokud se v určené lhůtě k návrhu nevyjádří, bude mít soud zato, že proti návrhu nemá žádné námitky. Po marném uplynutí lhůty k vyjádření rozhodl soud prvního stupně napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným. Podle § 118 odst. 1 ObčZ předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Podle § 143 odst. 2 ObčZ stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Podle § 150 odst. 4 ObčZ nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Podle § 114 odst. 1, věta první ObchZ, obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Podle § 114 odst. 3 ObchZ jeden obchodní podíl může náležet více osobám. Svá práva z tohoto obchodního podílu mohou tyto osoby vykonávat jen společným zástupcem a ke splácení vkladu jsou zavázáni společně a nerozdílně. Na vztahy mezi osobami, jimž náleží obchodní podíl, se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Soud prvního stupně, který v této věci správně postupoval podle procesní úpravy platné do 30.6.2005, dovodil, že pro provedení zápisu jsou splněny předpoklady vyžadované právními předpisy (§ 200d odst. 1 o.s.ř.), a proto návrhu plně vyhověl bez nařízení jednání, neboť podnikatel tomuto návrhu neodporoval (§ 200d odst. 2 o.s.ř.). Odvolací soud se však s názorem soudu prvního stupně o tom, že jsou splněny předpoklady k provedení zápisu, vyžadované právními předpisy, neztotožňuje, protože podle něj nelze obchodní podíl (či jeho část) ve společnosti s ručením omezeným nabýt na základě fikce podle § 150 odst. 4 ObčZ. Tento svůj závěr odvolací soud dovozuje ze specifické povahy obchodního podílu jako předmětu občanskoprávních vztahů (§ 118 odst. 1 ObčZ) a úpravy nabývání obchodního podílu (§ 114 – 116 ObchZ). Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným je specifickým předmětem právních vztahů (118 odst. 1 občZ), neboť má svou majetkovou a osobní podstatu (osobní a majetková práva společníků) a nelze jej posoudit ani jako věc ani o jako pouhé právo. Je však nepochybně majetkovou hodnotou. Proto na obchodní podíl nelze bez dalšího vztáhnout ani úpravu vlastnictví a spoluvlastnictví, pokud to zvláštní ustanovení neumožňuje (např. § 114 odst.3 ObchZ). Nabývání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je upraveno speciálně obchodním zákoníkem. Podíl lze nabýt originárně spolu se vznikem členství nebo derivativně na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, přihlášením dědice (při splnění dalších podmínek, § 116 odst.2 ObchZ) případně pokud dochází k právnímu nástupnictví v případě společníka-právnické osoby či k převodu uvolněného obchodního podílu (§ 113 odst.5,6 ObchZ). Jiným způsobem, než je upraven v obchodním zákoníku, obchodní podíl ani jeho část nabýt nelze. Titulem pro nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným podle odvolacího soudu nemůže být zákonná fikce podle § 150 odst. 4 ObčZ, která se navíc vztahuje pouze na fikci vzniku spoluvlastnictví u majetkových práv, pohledávek a závazků a nikoli na jiné majetkové hodnoty, kterou je i obchodní podíl. Podle odvolacího soudu navrhovatelka v řízení nedoložila nabývací titul k polovině předmětného obchodního podílu a s jejím názorem o nabytí poloviny obchodního podílu na základě fikce podle § 150 odst.4 ObčZ odvolací soud nesouhlasí. Návrhu na její zápis do obchodního rejstříku proto nelze vyhovět. Tento závěr odvolacího soudu není v rozporu s názorem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným v rozhodnutí vydaném dne 20.7.2004 v řízení sp. zn. 22 Cdo 700/2004, kterým argumentovala ve vyjádření k odvolání navrhovatelka. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí právě odlišuje osobní složku obchodního podílu od majetkové, když uvádí, že „Jestliže i jen jeden z manželů nabyde za trvání manželství a z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů. Důsledkem ustanovení § 143 odst. 2 ObčZ je toliko oddělení či odlišení právního postavení společníka – manžela, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná“. Z uvedeného je zřejmé, že do společného jmění manželů může přijít toliko majetková složka obchodního podílu (jeho majetková hodnota), nikoliv osobní, z čehož je nutno dovodit, že postavení společníka nelze nabýt na základě fikce dle § 150 odst. 4 ObčZ. Proto pouze na základě této tvrzené skutečnosti se navrhovatelka nemohla stát a nestala společnicí podnikatele a nemůže být proto jako společnice podnikatele zapsána do obchodního rejstříku. Odvolací soud proto změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na zápis změn v obchodním rejstříku zamítl tak, jak uvedeno ve výroku I.napadeného usnesení (§ 220 odst.1 o.s.ř.). Podle § 224 odst.2 o.s.ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Právo na náhradu nemá podle § 146 odst.1, písm.a) o.s.ř. žádný z účastníků, protože přiznání náhrady neodůvodňují podle odvolacího soudu žádné okolnosti. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., toto právo má v odvolacím řízení úspěšný podnikatel, který žádal náhradu právního zastoupení v částce 6.200,- Kč (§ 8 písm. b/, vyhl.č. 484/2000 Sb.) a soudního poplatku za odvolací řízení v částce 1.000,- Kč, nad rámec těchto nákladů se svého práva vzdal. Odvolací soud proto navrhovatelku zavázal k náhradě pouze takto žádaných účelně vynaložených nákladů řízení. Lhůtu k plnění a platební místo pro jejich zaplacení určil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.