"Dospěje-li soud k závěru, že důvody pro nepřipuštění zastupování účastníka dány nejsou, nevydává o tom, a to ani k námitce některého z odstatních účastníků, žádné rozhodnutí."

8 Cmo 415/2005-62 t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením soud prvního stupně řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Zastavení řízení odůvodnil ust. § 96 odst. 2 o.s.ř., když žalobce dříve, než začalo jednání, vzal žalobu zpět a výrok o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému, jemuž by náhrada dle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. náležela, náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání žalobce. Namítal, že žalobu vzal zpět, když byl zastoupený obecným zmocněncem Dr. Jiřím Škůrkem, zpětvzetí bylo realizováno na základě smírného řešení, k očekávanému smírnému vyřešení však nedošlo, důvody žaloby trvají. Protože v řízení žalovaný zpochybnil postavení obecného zmocněnce Dr. J. Š. co do oprávnění provádět právní úkony, měl soud před rozhodnutím o zastavení řízení nejdříve rozhodnout o tom, zda jej jako obecného zástupce připustí nebo zda vyhoví návrhu žalovaného. Měl také zjistit, zda zpětvzetí žaloby, po zpochybnění postavení jeho zástupce žalovaným, bylo v souladu se zájmy žalobce. Pokračování v řízení se domáhá dále i pro nekorektní chování žalovaného. Navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§§ 212, 212a, 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání vyhovět nelze. Z obsahu spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 20.10.2003, žalobce S. I. S., a.s., se sídlem O., IČ: byl zastoupený PaedDr. J. Š., bytem ......, obecným zmocněncem, spolu s žalobou předložil špatně čitelnou kopii procesní plné moci udělené mu žalobcem dne 8.10.2003 a poté v průběhu řízení další procesní plnou moc udělenou mu nynějším žalobcem dne 6.2.2004 na dobu do 31.12.2004. Žalovaný E., a.s., se sídlem ..., IČ: podáním datovaným dne 17.5.2004 a soudu doručeným dne 25.5.2005 žádal soud, aby zastupování žalobcem obecným zmocněncem J.Š. nepřipustil, neboť vystupuje před českými soudy jako zástupce téhož účastníka opětovně, není advokát ani právník a z jeho dosavadních kroků se žalovaný domnívá, že k řádnému zastupování není způsobilý. Dne 18.8.2004 sdělil žalobce prostřednictvím obecného zmocněnce, že na majetek žalovaného byl prohlášen konkurs a jako žalovaného označil ustanoveného správce konkursní podstaty Ing. J. H.. Podáním datovaným dne 17.1.2005 a týž den u soudu podaným vzal žalobce označený jako S., spol. s r.o. žalobu zpět, zpětvzetí je podepsáno „na základě plné moci Dr. J.Š.“.Soudu dne 31.3.2005 na jeho výzvu popsal zastupování žalobce ve věcech uváděných žalovaným a podnět žalovaného označil za nedůvodný, neboť v jiných věcech než této žalobce nezastupoval. Usnesením ze dne 25.4.2005 č.j. 1 Cm 155/2004-42 rozhodl soud postupem dle § 107 odst. 3 o.s.ř. o tom, že v řízení na místo dosavadního žalobce zaniklého dne 31.12.2003 výmazem z obchodního rejstříku, bude pokračovat v řízení s jeho právním nástupcem S. s.r.o., se sídlem, IČ:. Poté rozhodl napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným. Odvolací námitky jsou nedůvodné. Podle ustanovení § 27 odst. 1 o.s.ř. účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Tento zástupce může jednat jedině osobně. Podle odst. 2 soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně. V této věci soud prvního stupně o tom, že zastoupení žalobce (posléze jeho právního a procesního nástupce) Dr. J. Š.nepřipouští, nerozhodl. Žalobce se mýlí, pokud se domnívá, že k námitce jiného účastníka musí soud vždy rozhodovat o tom, zda zastoupení účastníka fyzickou osobou podle § 27 o.s.ř. připouští či nepřipouští. Z dikce tohoto ustanovení plyne, že soud vydá rozhodnutí pouze v případě, že dospěje k závěru, že jsou důvody pro postup podle odstavce 2 tohoto ustanovení. Z toho, že soud prvního stupně nerozhodl o nepřipuštění zastupování žalobce uvedeným zástupcem, plyne, že důvody, pro které by o nepřipuštění zastoupení měl rozhodnout, neshledal. I kdyby soud zastoupení žalobce nepřipustil, procesní úkony zástupcem učiněné by však nepozbyly zpětně účinnosti, jak se nyní domnívá žalobce. To, zda zpětvzetí žaloby je či není „v zájmu žalobce“, soud nezkoumá a se zřetelem na platnou právní úpravu ani zkoumat nemůže. Zkoumá pouze, zda došlo k procesnímu úkonu vzetí žaloby zpět, a pokud k němu došlo a žaloba je vzata zpět v celém rozsahu, musí řízení zastavit (§ 96 odst. 2 o.s.ř.), pokud nenastane situace, kdy ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí (odst. 3); pak soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 však ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. V této věci podle obsahu spisu jednání nejenže nezačalo, ale ani nebylo nařízeno a případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby by byl neúčinný. Odvolání zpětvzetí žaloby žalobcem by sice mohlo být provedeno, ale jen za podmínek ustanovení § 41a odst. 4 o.s.ř. - jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Takováto procesní situace však nenastala. To, že nedošlo ke smírnému vyřízení věci ani to, že žalovaný se podle žalobce chová nekorektně, je pro posouzení věcné správnosti přezkoumávaného rozhodnutí zcela irelevantní. Napadené usnesení o zastavení řízení je věcně správné a odvolací soud ho proto postupem dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, a to i ve věcně správném výroku o náhradě nákladů řízení. V odvolacím řízení měl žalovaný úspěch, podle obsahu spisu mu však v odvolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, když sice vyjádření k odvolání za něho podal advokát JUDr. Bc. M. K., který však v rozporu s ustanovením § 32 odst. 1 o.s.ř., podle něhož každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil, plnou moc, jež by mu žalovaným pro toto řízení byla udělena, nepředložil. K tomuto úkonu proto odvolací soud nepřihlédl. O náhradě nákladů odvolacího řízení z výše uvedených důvodů rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.).