"Námitku započtení dle § 98 o.s.ř. nelze použít v řízení podle ustanovení § 200e o.s.ř.".

t a k t o : I. Odvolací řízení o odvolání účastnice Š. W. se v části směřující do odstavců I., II. a VI. výroku usnesení krajského soudu z a s t a v u j e . II. Usnesení krajského soudu se v napadené části, to je v odstavcích III. a V. výroku, v níže uvedeném rozsahu m ě n í takto: Účastnice řízení Š. W. je povinna zaplatit navrhovateli i částky 250.000,- Kč a 53.539,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Ve zbylé napadené části, to je ve zbývající části odstavců III. a V. výroku, se usnesení krajského soudu p o t v r z u j e . IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í : Usnesením krajského soudu bylo účastnici řízení uloženo zaplatit navrhovateli 8,2% úrok z prodlení z částky 250.000,- Kč od 17.8.2000 do 14.12.2000 a částku 926.460,30 Kč s 8% úrokem z prodlení od 27.3.2001 do zaplacení (odstavec I. a II. výroku). Zamítnut byl návrh na zaplacení částky 250.000,- Kč a 1,8% úrok z prodlení z částky 250.000,- Kč od 17.8.2000 do 14.12.2000 a 10% úrok z prodlení z částky 250.000,- Kč od 15.12.2000 do zaplacení (odstavec III. výroku), na zaplacení 8% úroku z prodlení z částky 980.000,- Kč za den 26.3.2001 (odstavec IV. výroku), na zaplacení částky 53.539,70 Kč s 8% úrokem z prodlení od 27.3.2001 do zaplacení (odstavec V. výroku). Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec VI. výroku) a účastnici bylo uloženo zaplatit soudní poplatek v částce 37.060,- Kč (odstavec VII. výroku). Krajský soud uzavřel, že smlouva o převodu obchodního podílu z navrhovatele na účastnici řízení je platná, stejně jako je platné ujednání o splatnosti sjednané ceny. V řízení bylo prokázáno, že na plnění pod bodem a) smlouvy účastnice zaplatila celkem částku 950.000,- Kč ve dvou splátkách (16.8.2000 850.000,- Kč a 19.12.2000 100.000,- Kč), navrhovatel má proto právo na zaplacení částky 250.000,- Kč a se zaplacením této částky je účastnice v prodlení od 17.8.2000. Krajský soud uzavřel, že navrhovatel má právo i na zaplacení části ceny uvedené pod písmenem d) smlouvy, to je částky 980.000,- Kč, jejíž zaplacení bylo vázáno na prokázání toho, že zaniklo zajištění úvěru směnkou, kterou avalovala účastnice. Směnka byla 23.2.2001 likvidována, tím zaniklo i směnečné ručení účastnice za navrhovatele z úvěrové smlouvy č. 70287 ze dne 24.5.2000. Účastnice se dostala se zaplacením částky 980.000,- Kč dne 27.3.2001 do prodlení. Vzhledem k tomu, že výše úroků nebyla sjednána, stanovil tuto soud podle ust. § 369 odst. 1 ObchZ, a to zčásti před jeho novelou a zčásti po novele za použití ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Krajský soud však shledal důvodnou námitku započtení uplatněnou účastnicí v částce 303.539,70 Kč a v tomto rozsahu návrh zamítl. Proti tomuto usnesení podali oba účastníci včas odvolání. Účastnice řízení Š. W. však v průběhu odvolacího řízení vzala své odvolání z větší části zpět, a to výslovně pokud směřovalo do odstavců I., II. a VI. výroku usnesení krajského soudu. Vrchní soud proto v tomto rozsahu odvolací řízení o odvolání Š. W. zastavil. Účastnice tedy napadla usnesení krajského soudu pouze ve výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek (VII.). Proti usnesení krajského soudu podal včas odvolání i navrhovatel, a to výslovně do odstavce III. a V. výroku, kterým byl zamítnut návrh na zaplacení částky 250.000,- Kč a 53.539,70 Kč. Namítal, že soud, i když uznal dluh účastnice řízení, uznal její jednostranný zápočet fiktivně vytvořené pohledávky za jeho osobou. Navrhl změnu usnesení v napadené části a vyhovění návrhu. Vrchní soud přezkoumal usnesení krajského soudu v odvoláním napadené části, to je v odstavcích III., V., VI. a VII. výroku, přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, to vše podle občanského soudního řádu ve znění platném a účinném ke dni rozhodování krajského soudu, a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele je důvodné. Vrchní soud přejímá skutková zjištění krajského soudu, jak jsou obsažena v odůvodnění napadeného usnesení, a na která pro stručnost odkazuje. Podle ust. § 115 odst. 1 a 3 ObchZ ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu mezi účastníky se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popř. stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Jak vyplynulo ze skutkových zjištění krajského soudu, která žádný z účastníků nerozporoval, byla mezi účastníky dne 9.8.2000 uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu navrhovatele na účastnici. Převod byl úplatný a splacení ceny sjednané mezi účastníky, to je celkově částka 3.500.000,- Kč, bylo stanoveno pod písmeny a) až d) smlouvy. Navrhovatel požadoval doplatek uvedený pod písmeny a) a d) smlouvy, to je 250.000,- Kč z částky 950.000,- Kč uvedené pod písmenem a) a částku 980.000,- Kč uvedenou pod písmenem d). Účastníci se shodli na tom, že na část ceny uvedenou pod písmenem a), to je 250.000,- Kč, navrhovatelka nic nezaplatila a rovněž nic nezaplatila na část ceny uvedenou pod písmenem d), to je 980.000,- Kč. Navrhovatelka ovšem uplatnila v řízení námitku započtení a tuto soud vzal za oprávněnou a návrh v rozsahu započtení zamítl. Zamítl tedy požadavek na zaplacení částky 250.000,- Kč a z částky 980.000,- Kč zamítl požadavek na zaplacení 53.539,70 Kč. Vzhledem k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu na možnost započtení v takzvaném nesporném řízení vrchní soud nezkoumal, zda účastnice má jakoukoliv pohledávku vůči navrhovateli. Podle ust. § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Ust. § 98 lze použít jen ve sporném řízení. V dané věci se jedná o doplatek ceny sjednané za převod obchodního podílu mezi účastníky ze smlouvy o převodu obchodního podílu mezi nimi uzavřené dne 9.8.2000, tedy o věc, která z hlediska věcné příslušnosti spadá pod ust. § 9 odst. 3, písm. g) o.s.ř., to je spor z právních vztahů mezi společníky navzájem ze smlouvy, kterou se převádí podíl společníka. Jedná se tedy o takzvané nesporné řízení ve smyslu ust. § 200e o.s.ř., které upravuje řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob. V takovém řízení je soud vždy povinen provést i jiné důkazy, než které navrhli či označili účastníci, pokud jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o.s.ř.), a neplatí rovněž princip neúplné apelace. Účastníkem řízení je pak ve smyslu § 94 odst. 1 (§ 200e odst. 3) o.s.ř. navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Jak bylo shora uvedeno, námitka započtení je přípustná pouze ve sporném řízení. Připuštěním možnosti vznést námitku započtení v tomto řízení by nastala nerovnost účastníků. Pohledávka, kterou by jinak účastnice mohla uplatnit pouze ve sporném řízení, ve kterém by nesla důsledky toho, že neunesla břemeno tvrzení a důkazní, odvolací řízení by probíhalo v systému neúplné apelace a okruh účastníků by určoval navrhovatel, byla projednána v takzvaném nesporném řízení, kde účastníky řízení jsou navrhovatel a osoby, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno, a v souladu s tím okruh účastníků řízení až na osobu navrhovatele určuje soud, kde je soud veden zásadou vyšetřovací a je povinen i bez návrhu provádět potřebné dokazování (§ 120 odst. 2 o.s.ř.) ke zjištění skutkového stavu a odvolací řízení je vedeno v systému úplné apelace. V důsledku toho by účastnice ohledně své pohledávky byla ve výrazně lepším procesním postavení, než jakákoliv jiná osoba s obdobnou pohledávkou, a to vlastně na úkor navrhovatele. Ze všech těchto důvodů vrchní soud změnil usnesení krajského soudu v části, kterou byl zamítnut návrh na zaplacení částky 250.000,- Kč a 53.539,70 Kč v důsledku uplatněné námitky započtení Š. W. a v tomto rozsahu návrhu na zaplacení těchto částek vyhověl (§ 220 odst. 1 o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodováno podle ust. § 224 odst. 1, 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že navrhovatel, který měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, avšak této náhrady se výslovně vzdal. O odvolání účastnice řízení proti odstavci VII. výroku usnesení krajského soudu nebylo výslovně rozhodováno, když se jedná o výrok závislý, a protože účastnice v mezidobí byla rovněž usnesením soudu založeným na č.l. 131 spisu osvobozena od soudních poplatků, nemůže být na ni poplatková povinnost přenesena, a proto nebyla poplatková povinnost znovu ukládána.