"O tom, že soud nebude na základě podnětu zahajovat řízení, nevydává soud žádné rozhodnutí."

t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že řízení o dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku skutečným stavem v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíle B, č. vložce 4455 se nezahajuje s odůvodněním, že dne 4.8.2006 dalo Krajské státní zastupitelství v Brně podnět k zahájení takového řízení, který odůvodnilo tím, že rejstříkový soud zapsal fúzi sloučením zanikající společnosti K., a.s., ..8 a nástupnické společnosti Č. I. A S., a.s., aniž o tom vydal zákonem předpokládané usnesení. Podle soudu, bez ohledu na to, zda byl nebo nebyl postup soudu procesně správný, odpovídá stav zápisu v oddílu B, vložce 4455 skutečnému stavu a podmínky pro zahájení řízení nejsou. Proto rozhodl napadeným usnesením, ač si je vědom, že jeho postup nemá oporu v procesním předpise a takový typ usnesení o.s.ř. v platném znění nezná. Proti tomuto usnesení podalo včas odvolání Krajské státní zastupitelství v Brně. Zdůrazňuje, že nelze nevidět, že předmětný zápis do obchodního rejstříku je zápisem s konstitutivními účinky (§ 69a odst. 4 obchodního zákoníku) a došlo k němu bez zákonem v této věci předpokládaného rozhodnutí. Proto jej nelze považovat za zápis řádný, nýbrž za zjevnou nesprávnost v obchodním rejstříku a řízení o dosažení shody je proto reálným prostředkem nápravy. V opačném případě lze totiž dojít k jinak jistě neakceptovatelnému závěru, že byl-li do obchodního rejstříku zapsán údaj omylem, zápis takový stav nakonec konstituje, a to nezvratně. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení zrušil v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a a § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je třeba částečně vyhovět, a to tak, že napadené usnesení bude zrušeno. Soud prvního stupně si byl vědom, že jeho postup při vydání napadeného rozhodnutí nemá oporu v žádném ustanovení o.s.ř. a v jeho odůvodnění vyložil, proč touto formou přesto rozhodl. Odvolatel však zřejmě nepochopil důvody postupu soudu prvního stupně. Jestliže totiž soud prvního stupně řízení nezahájil, nemůže odvolací soud „vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení“. Způsoby zahájení řízení jsou upraveny v platném o.s.ř. tak, že řízení se zahajuje buď na návrh (§ 79 odst. 1) nebo bez návrhu (§ 81 odst. 1 o.s.ř.). Protože v této věci nebyl podán návrh na zahájení řízení, mohlo by k zahájení řízení dojít pouze vydáním usnesení o jeho zahájení (§ 81 odst. 3 o.s.ř.). V rejstříkovém řízení lze řízení zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (§ 200b odst. 1 o.s.ř.). Z žádného ustanovení zákona nevyplývá povinnost soudu zahájit řízení bez návrhu, to je vydat usnesení o jeho zahájení. Z právní úpravy zahájení řízení bez návrhu vyplývá, že soud takovéto řízení zahajuje na základě vlastních poznatků nebo na podnět jiných subjektů; může ho tedy zahájit i na základě podnětu státního zastupitelství. Dospěje-li soud k závěru, že není třeba řízení zahajovat, nevydává o tom žádné rozhodnutí; přichází v úvahu pouze toho, jehož podnětu nebylo vyhověno, o závěru soudu pouze neformálně vyrozumět. Povinnost soudu řízení zahájit je zákonem upravena pouze v případě, jestliže vydal předběžné opatření ve věci, kterou lze zahájit i bez návrhu, pokud již v této věci nebylo dříve řízení zahájeno na návrh. V této věci je napadené usnesení usnesením, které vůbec nemělo být vydáno, jeho vydání nemá oporu v žádném ustanovení platného o.s.ř., nemá žádné právní účinky, ale přesto je nutno o podaném odvolání rozhodnout. Protože přezkoumávané usnesení je nestandardním rozhodnutím, s jehož existencí platný o.s.ř. vůbec nepočítá, není ani usnesením výslovně uvedeným v ust. § 202 odst. 1 o.s.ř. nebo na jiném místě o.s.ř. jako usnesení, proti němuž není odvolání přípustné. Odvolání proto odmítnout postupem dle § 218 o.s.ř. nelze. Potvrzení rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. v úvahu nepřichází, neboť ve výroku věcně správné není, když nemělo být vůbec vydáno. Změna usnesení postupem dle ust. § 220 o.s.ř. rovněž v úvahu nepřichází. Jediná možnost, jakou měl odvolací soud pro rozhodnutí o odvolání, je postup dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., tedy zrušit usnesení proto, že jde o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to tu vadu, že takovýmto způsobem soud vůbec rozhodovat neměl. Úprava zrušení rozhodnutí v § 219 odst. 1 však předpokládá, že odvolací soud zároveň rozhodne některým ze způsobů podle § 221 odst. 1 o.s.ř. V této věci však žádný takový postup v úvahu nepřichází, neboť řízení u soudu prvního stupně nebylo zahájeno a rovněž tak nepřichází v úvahu postoupení věci věcně příslušnému soudu a ani rozhodnutí o zastavení řízení, když řízení, jak je výše rozebráno, vůbec zahájeno nebylo. Proto odvolacímu soudu v nastalé procesní situaci zapříčiněné tím, že soud prvního stupně vydal usnesení, jež vydáno vůbec být nemělo, rozhodl pouze tak, že napadené usnesení jako nadbytečné zrušením odklidil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.