"Označuje-li domicil na směnce vlastní pouze osobu, prostřednictvím níž má být směnka zaplacena, aniž by jím bylo určeno také platební místo a nenachází-li se současně na směnce ani zvláštní údaj platebního místa, platí, že platebním místem takové směnky je místo jejího vystavení (čl. I § 76 odst. 3 ZSŠ)".

t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně směnečný platební rozkaz vydaný tímto soudem dne 15.2.2004 pod č.j. 20 Sm 222/2004-14 v celém rozsahu zrušil (I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 145.120,50 Kč (II.). Dle odůvodnění považoval soud prvního stupně jednu z námitek žalovaného, že žalovaná směnka je neplatná pro neurčitě uvedené platební místo, za námitku důvodnou. Vycházel z toho, že žalovaná směnka mmj. obsahuje text „splatno u I. a P. b., a.s.“ a z této skutečnosti dovodil, že pouhé jméno osoby v údaji platebního místa, není-li ze směnečné listiny zřejmé, ve kterém místě se má taková osoba nacházet, nepostačuje, protože ze směnky nelze nijak seznat, kde měla být směnka placena. Neurčité a tedy vadné údaje místa platebního vylučují použít podpůrného platebního místa zákonného, proto žalovaná směnka není platnou směnkou. S ohledem na tento právní závěr se soud prvního stupně dalšími námitkami žalovaného nezabýval a podle ust. § 175 odst. 4 o.s.ř. směnečný platební rozkaz zrušil. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodu uvedeného v ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Má zato, že závěr soudu prvního stupně, že žalovaná směnka je neplatná, je nesprávný. Text „splatno u Investiční a Poštovní banky, a.s.“ nelze považovat za údaj platebního místa, ale výlučně za domicilační doložku, v níž není údaj místa platebního uveden. V této věci je podstatné, že jméno domiciláta není uvozeno „splatno v“, ale „splatno u“. Domicil proto nelze hodnotit tak, že obsahuje výslovný údaj platebního místa, který je neurčitý, ale určuje pouze osobu, u níž má být směnka zaplacena. Podle žalobce se jedná o směnku platnou, splatnou v Brně dle ustanovení čl. I § 76 odst. 3 ZSŠ. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti. Podle žalovaného jsou závěry soudu prvního stupně správné, neboť domicil v sobě konzumuje i místo platební a pokud není u domicilu toto platební místo uvedeno, nelze zákonné místo platební použít. Navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. Odvolací soud podle ust. § 206, § 212 o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 3.6.2004 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení směnečné sumy 6.000.000,- Kč s 6% úrokem od 16.10.2001 do zaplacení a směnečné odměny 20.000,- Kč. Tvrdil, že je řádným majitelem směnky vystavené žalovaným v Brně dne 15.6.1995 splatné dne 15.10.2001 na směnečnou sumu 6.000.000,- Kč, která nebyla zaplacena. Soud prvního stupně žalobě vyhověl vydáním směnečného platebního rozkazu dne 15.12.2004 pod č.j. 20 Sm 222/2004-14, proti kterému podal žalovaný včasné námitky. Namítal, že žalovaná směnka je neplatná pro neurčité platební místo. Údaj „splatno u I. a P. b., a.s.“ jako vymezení platebního místa není dostatečně určitý, neboť z něj nelze dovodit, kde má být placeno. Dále namítal neplatnost dohody o vyplňovacím právu, na základě které byl doplněn ve směnce údaj splatnosti, neboť dohodu v této části považuje za neurčitou. Konečně namítal protiprávní vyplnění směnky z důvodu promlčení nároků z úvěrové smlouvy, kterou žalovaná směnka zajišťovala. Navrhl směnečný platební rozkaz zrušit. Soud prvního stupně námitky žalovaného projednal, provedl důkaz žalovanou směnkou, účastníky poučil ve smyslu ust. § 119a odst. 1 o.s.ř. a rozhodl napadeným rozsudkem. Odvolací soud především odkazuje na správná skutková zjištění, která soud prvního stupně učinil z žalované směnky, nesouhlasí však s jeho právními závěry, že jde v tomto případě o směnku neplatnou pro neurčitost místa platebního. Z ust. čl. I § 77 odst. 2 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) vyplývá, že pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27). Podle ust. čl. I § 4 ZSŠ směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném. Podle ust. čl.I § 76 odst. 3 ZSŠ není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště. V posuzované věci, jak soud prvního stupně správně zjistil, byla žalovaná směnka vlastní vystavena v Brně a obsahuje mimo jiné doložku „Splatno u I. a P. b., a.s.“ a z této skutečnosti dovodil, že směnka obsahuje výslovné platební místo s domicilem bez uvedení jakéhokoliv místního údaje. Dospěl proto k závěru, že pouhé jméno osoby nepostačuje, je neurčité, když z něho nelze seznat, kde měla být směnka placena. Uzavřel, že neurčité, tedy vadné údaje místa platebního vylučují použit podpůrného platebního místa zákonného a směnka není platná. S tímto závěrem odvolací soud nesouhlasí. Údaj místa platebního se na směnce zpravidla vyjadřuje slovy „ splatno v…..“ nebo „místo placení……“, může jít přitom o prostory veřejně přístupné nebo o prostory jiných subjektů např. „splatno v K. b. a.s. pobočka B.“, což však není ještě domicil, neboť takto uvedené místo platební nevyjadřuje, že se má platit prostřednictvím třetí osoby. Označení osoby právnické nebo osoby fyzické na směnce uvozené slovy „splatno u…….“, je však nutno vykládat tak, že jím výstavce určuje, u koho se má směnka zaplatit, komu se má k placení předložit, prostřednictvím které osoby má být směnka zaplacena, tedy domicil. Je-li na směnce domicil, který v sobě zahrnuje místní údaj, např.„ splatno u X. banky v Praze“, je tím zároveň určeno platební místo. Takto vymezený domicil plní i funkci platebního místa a tento údaj by měl přednost před zákonným místem platebním. Nacházely-li by se na směnce zvláštní údaj platebního místa i domicil, nesmí jít o údaje rozporné; Např. „splatno u X. banky v Praze“ a „místo placení v Brně“, v tomto případě by byla směnka v údaji platebního místa rozporná, tudíž neplatná. Přestože určením domicilu se obvykle určuje i platební místo, nemusí tomu tak být vždy. Pokud domicil žádný místní údaj v sobě nezahrnuje a označuje pouze osobu, prostřednictvím níž má být směnka zaplacena, jako tomu je v tomto případě, není jím určeno platební místo a domicil funkci platebního místa neplní. Není-li na směnce platební místo výstavcem výslovně určené, může z ní vycházet platební místo zákonné. Pokud by však směnka neobsahovala ani výslovné platební místo zákonné s domicilem „splatno u X.banky“ bez jakéhokoliv místního údaje, jednalo by se o směnku neplatnou pro nedostatek údaje o místě placení. V tomto konkrétním případě je na směnce uvedená I. a P. b., a.s. osobou, u níž byla směnka splatná, tedy domicilem, který v sobě místo platební neobsahuje. Domicil v tomto případě funkci platebního místa neplní, a protože ani jinde na žalované směnce se zvláštní údaj místa platebního nenachází, je třeba vycházet z ust. čl. I. § 76 odst. 3 ZSŠ, které stanoví, že místo vystavení směnky je místem platebním. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná směnka je směnkou platnou obsahující zákonné místo platební, jímž je na směnce uvedené místo vystavení, tedy Brno. Námitka žalovaného, že žalovaná směnka je neplatná pro neurčitost místa platebního, není proto důvodná. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem směnečný platební rozkaz zrušil vycházeje z nesprávného právního závěru, že žalovaná směnka je neplatná, dalšími námitkami žalovaného se tudíž vůbec nezabýval, neprovedl k nim žalovaným navrhované důkazy, proto je jeho rozsudek nesprávný a částečně nepřezkoumatelný ve vztahu k námitkám žalovaného, kterými se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Odvolací soud proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení soud prvního stupně znovu posoudí, zda námitky žalovaného jsou, či nejsou důvodné a zda existuje důvod pro zrušení či ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. Za tímto účelem doplní skutková zjištění ve vztahu k ostatním námitkám žalovaného, které dosud neposuzoval, provede k nim účastníky navrhované důkazy, které náležitě vyhodnotí. Soud prvního stupně se při novém rozhodnutí ve věci bude řídit shora uvedeným právním názorem odvolacího soudu a v novém rozhodnutí o věci rozhodne též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (ust. § 226 odst. 1 a § 224 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Olomouci dne 6.9.2007