"Osoba, jejíž vstup do řízení na straně žalobce navržený žalobcem soud nepřipustil, není subjektivně oprávněna podat proti takovému rozhodnutí odvolání."

t a k t o : Odvolání se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Citovaným usnesením soud prvního stupně nevyhověl návrhu žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost s. C., a.s. s odůvodněním, že žalobce sice navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupila tato společnost s odůvodněním, že došlo „k procesnímu nástupnictví“ na straně žalobce na základě smlouvy o prodeji podniku, kdy původní žalobce prodal s účinností ke dni 1.2.2008 svůj podnik této společnosti, společnost s. C., a.s. se svým vstupem do řízení vyslovila souhlas, žalobce však přes výzvu soudu prvního stupně nepředložil ověřenou kopii smlouvy (případně jejich příslušných částí týkajících se postoupení pohledávek) o prodeji podniku. Proti tomuto usnesení podala společnost s. C., a.s. odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Společnost s. C., a.s. v odvolání uvedla, že došlo k prodeji podniku původního žalobce této společnosti smlouvou o prodeji podniku, která nabyla účinnosti dne 1.2.2008. Z ustanovení § 5 odst. 1 ObchZ, které definuje, co se rozumí podnikem v návaznosti na ust. § 477 ObchZ, které upravuje režim přechodu pohledávek při prodeji podniku, je nepochybné, že z důvodu prodeje podniku přešly na tuto společnost (která se v odvolání nesprávně označuje jako žalobce) veškeré pohledávky s tímto podnikem související. Jiná by byla situace, pokud by došlo k prodeji části podniku, zde by se soud musel zabývat otázkou, zda v důsledku prodeje části podniku došlo k převodu konkrétní pohledávky. Došlo-li ale k převodu podniku jako celku, není možno pochybovat o tom, která pohledávka prodávajícího na kupujícího přešla a která ne, neboť, jak vyplývá ze zákonné úpravy, spolu s podnikem přecházejí na kupujícího veškeré pohledávky. Tyto skutečnosti doložil odvolatel internetovým výpisem z obchodního rejstříku původního žalobce a společným oznámením prodávajícího a kupujícího podniku. Z internetového výpisu z obchodního rejstříku společnosti R. C. a.s. (dříve obchodní firma B. L. C. a.s. od 24.6.2006 do 3.4.2008) v likvidaci vyplývá, že v obchodním rejstříku je zapsán prodej podniku, prodávající je společnost B. L. C. a.s., kupujícím s. C., a.s., předmětem prodeje je dle výpisu podnik specifikovaný smlouvou o prodeji podniku ze dne 13.8.2007. Z ustanovení § 107a odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že má-li žalobce zato, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci, jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Podle ustanovení § 201 o.s.ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolací soud se vzhledem k tomu, že odvolání podal subjekt, který dosud není účastníkem řízení, zabýval nejprve otázkou subjektivní přípustnosti odvolání. Subjektivní legitimaci k podání odvolání zákon přiznává v první řadě účastníku řízení, který tuto legitimaci nemá bez dalšího, neboť odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech. Obdobná práva jako účastník řízení má osoba, které soud rozhodnutím uložil nějakou povinnost nebo které v důsledku rozhodnutí soudu vznikla určitá újma na jejích právech, aniž by se stala účastníkem řízení, je proto rovněž legitimována k odvolání, a to za stejných podmínek jako účastník řízení. V tomto případě odvolání podala společnost s. C., a.s., která se účastníkem řízení dosud nestala, neboť návrhu žalobce na vstup tohoto subjektu do řízení na jeho místo nebylo vyhověno (osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se účastníkem řízení stane až dnem právní moci usnesení, kterým je takovému návrhu vyhověno), společnosti s. C., a.s. nebyla rozhodnutím soudu prvního stupně uložena žádná povinnost a odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutím soudu prvního stupně nebyla této společnosti způsobena žádná újma na jejích právech. Rozhodnutí, kterým soud nevyhoví návrhu žalobce, aby na jeho místo vstoupil do řízení nabyvatel práva, o které v řízení jde, se nijak nedotýká právních poměrů osoby, o jejíž vstup do řízení jde, nemůže této osobě způsobit ani žádnou újmu odstranitelnou v odvolacím řízení. Z ustanovení § 107a o.s.ř. vyplývá, že k návrhu na vstup do řízení je legitimován pouze žalobce, nikoli osoba, na kterou mělo přejít právo, o které v řízení jde. Žalobce by pak také nepochybně byl osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým by jeho návrhu na vstup nabyvatele práva do řízení nebylo vyhověno. V tomto případě však žalobce odvolání proti usnesení soudu prvního stupně nepodal. Z těchto důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že společnost s. C., a.s., tedy osoba, jejíž vstup do řízení na straně žalobce navržený žalobcem soud nepřipustil, není subjektivně oprávněna podat proti takovému rozhodnutí odvolání, a proto odvolání této společnosti podle ust. § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Olomouci dne 29.9.2009