"Uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. je vyřízením jednoduché věci obchodního rejstříku, o níž může rozhodnout soudní tajemník."

t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením uložil soud prvního stupně obchodní společnosti C. B. s.r.o. pořádkovou pokutu ve výši 4.000,- Kč dle § 200de o.s.ř., neboť společnost i přes výzvu soudu ve formě usnesení ze dne 4.8.2009, které jí bylo doručeno dne 7.8.2009, nedoložila ve stanovené lhůtě požadované listiny, které náleží do Sbírky listin (§ 38i odst. 1 obchodního zákoníku). Usnesení vydala soudní tajemnice. Proti tomuto usnesení podala společnost včas odvolání a namítala, že při jeho vydání byl soud nesprávně obsazen a rozhodnutí je zmatečné. Rozsah činnosti soudního tajemníka a okruh úkonů, které je oprávněn provádět na základě pověření státu, je taxativně stanoven v § 6 vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že by soudní tajemník mohl rozhodovat o uložení pořádkové pokuty dle § 200de o.s.ř. nebo § 53 o.s.ř. Soudní tajemník tak podle ní překročil své oprávnění při vydání rozhodnutí a poukázal na to, že k obdobnému závěru dospěl Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud v rozhodnutí ze dne 30.3.2007, č.j. 5 Cmo 74/2007 – 19. Navrhla napadené usnesení zrušit. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání vyhovět nelze. Podle obsahu spisu usnesením ze dne 4.8.2009, č.j. F 39325/2009, C 40595/L ze dne 4.8.2009, které bylo společnosti doručeno dne 7.8.2009, vyzval soud společnost, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy předložila za účelem založení do Sbírky listin dle § 38i odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku v elektronické podobě výroční zprávy, účetní závěrky (řádné, mimořádné a konsolidované) a zprávu auditora a její ověření, pokud musí být podle zákona ověřeny auditorem, a to za rok 2005, 2006, 2007 a 2008, dále zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, je-li v právním postavení osoby ovládající. V odůvodnění kromě jiného společnost poučila o tom, že je třeba doklady předložit ve formátu PDF a poučila též o možnosti uložení pořádkové pokuty podle § 200de o.s.ř. Splnění povinnosti uložené tímto usnesením urgoval soud prvního stupně přípisem datovaným dne 24.9.2009, doručeným společnosti dne 30.9.2009. Společnost na výzvy nereagovala a soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným. Spis k rozhodnutí odvolacímu soudu předložil předseda senátu soudu prvního stupně. Podle přehledu listin vedených ve Sbírce listin, jak je u této společnosti veden Krajským soudem v Ostravě a dostupný prostřednictvím informační sítě INTERNET, nebyla do dnešního dne žádná z požadovaných listin do Sbírky listin doložena. Odvolací soud názor odvolatele, že soudní tajemník nemůže uložit pořádkovou pokutu postupem dle § 200de o.s.ř., nesdílí. Nesdílí ostatně ani názor, že by špatné obsazení soudu při uložení pořádkové pokuty mohlo být důvodem k tomu, že za nesplnění povinnosti založit listiny do Sbírky listin nebude pořádková pokuta uložena vůbec. Pokud je totiž při vydání odvolání napadeného usnesení soud nesprávně obsazen, musí odvolací soud postupovat podle ust. § 219a odst. 1 o.s.ř. a vydané rozhodnutí zrušit a postupem dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to s právním názorem, jak má být soud správně obsazen (zda by měl rozhodnout např. vyšší soudní úředník nebo předseda senátu). Odvolací soud, ve složení, jak je uvedeno v záhlaví tohoto usnesení, kromě toho zastává názor, že soudní tajemník v této věci byl oprávněn o pořádkové pokutě rozhodnout. Předně je třeba uvést, že zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, byl s účinností od 1.7.2008 zrušen zákonem č. 121/2006 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednicích státního zastupitelství. Zákon č. 121/2008 Sb. se však vůbec netýká výkonu činnosti soudních tajemníků, stejně jako se jich netýkal zákon č. 189/1994 Sb. a při posouzení oprávnění soudního tajemníka rozhodovat o uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. z něho vůbec nelze vycházet. Rozhodující pro posouzení toho, zda soudní tajemník byl oprávněn vydat rozhodnutí o uložení této pokuty, je ust. § 374 odst. 1 písm. a) o.s.ř., jímž se ministerstvo zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců a v něm může zejména stanovit, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své zaměstnance. Tímto obecně závazným předpisem, které ministerstvo vydalo, je vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu, v platném znění, která v § 6 odst. 2 písm. o) stanoví, že předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci), a to vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností. Krajský soud rozvrhem práce na rok 2009, který je dostupný též na internetových stránkách tohoto soudu, doložil, že úkony při vedení Sbírky listin může vykonávat i tajemnice D. V. Podle názoru odvolacího soudu je uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. vyřízením jednoduché věci obchodního rejstříku; soudní tajemnice D. V. mohla o uložení této pokuty rozhodnout a při vydání napadeného usnesení tak nebyla dána zmatečnostní vada, ale soud byl správně obsazen. Společnost v odvolání nenamítala, že by k předložení listin, za jejichž nepředložení jí pořádková pokuta byla uložena, nebyla vyzvána, podle obsahu spisu vyzvána byla, byla urgována o splnění této povinnosti a tuto povinnost dosud nesplnila. Uloženou pořádkovou pokutu považuje odvolací soud k významu porušené povinnosti za přiměřenou. Postupem dle ust. § 219 o.s.ř. odvolací soud proto věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Olomouci dne 4. března 2010