"Při rozhodnutí o věcné příslušnosti soudů je třeba i při kumulaci předmětů řízení zohlednit pouze celkovou hodnotu sporu požadovanou žalobcem, jde-li o věci spolu skutkově souvisící, posuzované na stejném právním podkladě, a pokud nejde o věci, jejichž předměty lze podřadit pod různá hlediska vymezená v ustanovení § 9 a § 9a o.s.ř. v takovém případě se nezohlední výše dílčích uplatněných nároků."

t a k t o : K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp.zn. 19Cm 128/2010 jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) o.s.ř. v platném znění. o d ů v o d n ě n í : V posuzované věci se žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 30.6.2010 domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 107.188,- Kč s příslušenstvím z neuhrazených smluvních kupních cen. Žalobce v žalobě uvedl, že mezi ním a žalovaným docházelo k běžnému obchodnímu styku, na základě ústních objednávek byly uzavírány ústní kupní smlouvy, podle nichž dodával žalobce žalovanému zboží specifikované ve fakturách. Žalobce vystavil žalovanému za odebrané zboží fakturu č. 20080851 ze dne 16.12.2008 na částku 71.746,- Kč, fakturu č. 10083194 ze dne 19.12.2008 na částku 41.043,- Kč a fakturu č. 20090038 ze dne 9.2.2009 na částku 6.307,- Kč. Žalovaný na předmětné faktury zaplatil pouze částku 11.908,- Kč, a je proto v prodlení se zaplacením částky 107.188,- Kč. Krajský soud přípisem ze dne 22.7.2010, č.j. 19Cm 128/2010 – 34 sdělil účastníkům řízení, že má za to, že v řízení je věcně příslušný okresní soud jako soud prvního stupně, neboť se jedná o nárok ze tří samostatných „ústních kupních smluv“, u kterých jednotlivá peněžitá plnění nepřevyšují částku 100.000,- Kč, a vyzval je, aby do 5-ti dnů od doručení této výzvy sdělili své stanovisko k tomuto názoru. K dalšímu postupu soud uvedl, že bude věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Žalobce k postupu soudu uvedl, že z § 9 odst. 3 písm. r) bod. 6 o.s.ř. vyplývá, že pokud požadovaná částka přesahuje 100.000,- Kč, je založena věcná příslušnost krajských soudů a to bez ohledu na to, z kolika samostatných nároků požadovaná plnění sestávají. Dle názoru žalobce je rozhodující celková žalovaná částka, přičemž v souladu s tímto názorem soudní praxe dané případy doposud posuzovala. Tento nový výklad by podle žalobce závažně zasáhl do již probíhajících řízení a systému fungování krajských a okresních soudů. Soud prvního stupně poté předložil věc vrchnímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Podle čl. II zákona č. 59/2005 Sb., přechodných ustanovení, bodu 1., není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Podle části dvanácté, hlavy I. zákona č. 30/2000 Sb., bodu 2., pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. Spor o věcnou příslušnost vznikl po novele provedené zákonem č. 59/2005 Sb., proto byla třeba o něm rozhodnout podle procesních předpisů v nyní platném znění (dále jen o.s.ř.). Podle čl. II zákona č. 7/2009 Sb. přechodných ustanovení, bodu 1., není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Podle čl. II zákona č. 7/2009 Sb. přechodných ustanovení, bodu 2., pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. Spor o věcnou příslušnost vznikl po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb., proto byla třeba o něm rozhodnout podle procesních předpisů v nyní platném znění (dále jen o.s.ř.). Dle § 9 odst. 3 písm. r) bod 6. o.s.ř. rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Účelem a smyslem úpravy věcné příslušnosti soudů v ustanovení § 9 odst. 1 až 4 a v § 9a o.s.ř. je rozlišit věci dle povahy věci, popř. nerozhoduje-li povaha věci podle hodnoty předmětu řízení, a v návaznosti na to stanovit, který ze soudů je věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. U povahy věci zákonodárce zohledňuje složitost věci, zvláštnosti hmotněprávní a procesněprávní úpravy a povahu právních vztahů. Není-li důvod zohledňovat povahu věci, je kritériem pro určení věcné příslušnosti soudů hodnota sporu. Předmětem řízení je uplatněný nárok na zaplacení kupních cen z kupních smluv uzavřených mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jde tak o spor, u kterého je třeba při hodnocení věcné příslušnosti soudů zohlednit pouze hodnotu sporu, tedy „částku požadovanou žalobcem“. Žalobce požaduje celkem 107.188,-Kč s příslušenstvím, přičemž nárok sestává z doplatku kupní ceny 59.838,-Kč a kupních cen 41.043,-Kč a 6.307,-Kč. Žalobou uplatněná částka převyšuje 100.000,-Kč, jde o dílčí nároky, u nichž se nepřihlíží k povaze věci, proto věcně příslušným soudem v prvním stupni je krajský soud podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) o.s.ř. Vrchnímu soudu je znám právní názor vyjádřený v komentáři o.s.ř., podle něhož je třeba při posuzování věcné příslušnosti soudu výši jednotlivých nároků ohledně posuzovat samostatně tak, aby případné dispoziční právo žalobce nemohlo založit příslušnost soudu jiného stupně (srovnej Drápal, Bureš a kol.: Občanský soudní řád I, C.H.BECK 2009, str. 58). Tento názor ovšem zjevně nedostatečně reflektuje rozdíly při hodnocení kauz z hlediska jejich povahy oproti zohlednění hodnoty sporu, jak to správně činí stejný komentář v pasáži III., v bodech 1, 2 na straně 45. Rozhodujícímu senátu je také známo rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. Ncp 796/2010 ze dne 19. července 2010, s nímž souhlasí, Ve zmíněném rozhodnutí soud zaujal stanovisko, že uplatněné nároky z jednotlivých kupních smluv spolu skutkově souhlasí, neboť byly uzavřeny na podkladě rámcové kupní smlouvy a pro účely rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu je třeba vycházet z celkově uplatněné částky. Vrchní soud má tedy zato, že při rozhodnutí o věcné příslušnosti soudů je třeba i při kumulaci předmětů řízení zohlednit pouze celkovou hodnotu sporu požadovanou žalobcem, jde-li o věci spolu skutkově souvisící, posuzované na stejném právním podkladě, a pokud nejde o věci, jejichž předměty lze podřadit pod různá hlediska vymezená v ustanovení § 9 a § 9a o.s.ř.; v takovém případě se nezohlední výše dílčích uplatněných nároků. Z těchto důvodů vrchní soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp.zn. 19Cm 128/2010 jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky. V Olomouci dne 21. září 2010