Žaloba je nesrozumitelná, jestliže z hlediska její čitelnosti a způsobu vyjadřování podatele nelze bez pochyby zjistit, zda obsahuje náležitosti uvedené v ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř. Nečitelnost žaloby je vadou podání, přičemž není-li tato vada po splnění poučovací povinnosti uvedené v ustanovení § 43 o.s.ř. odstraněna, v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat a žalobu je třeba podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnout.

1Co 330/2011-125 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Táni Šimečkové v právní věci žalobce S. M., proti žalovaným 1) B. O., 2) Okresnímu ústavu národního zdraví v Opavě, Opava, Vančurova ul. a 3) Magistrátu města Opavy, Opava, Horní nám. 69, o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. listopadu 2011, č.j. 23C 120/2011-97 t a k t o : I. Usnesení krajského soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím krajský soud odmítl proti žalované 1) žalobní podání ze dne 24. května 2011, neboť žaloba je nečitelná a nesrozumitelná, přičemž vady žaloby nebyly odstraněny ani přes výzvu a poučení soudu. Dále krajský soud zastavil řízení proti žalovaným 2) a 3), neboť žalovaný 2) v době podání žaloby neexistoval a žalovaný 3) je správní úřad, který nemá procesní způsobilost. Náhradu nákladů řízení krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků, protože jim žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Rozhodnutí krajského soudu napadl žalobce včasným odvoláním, jímž se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. Ačkoliv je podání žalobce v převážné míře nečitelné, tiskacím písmem a tedy čitelně žalobce uvádí, že rozhodnutí bylo vydáno vyloučenou soudkyní. Čitelně dále žalobce vytýká soudu průtahy v řízení o popření otcovství. Podle čl. II., přechodných ustanovení, bodu 1. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Novela o.s.ř. provedená zákonem č.7/2009 Sb. nabyla v celém rozsahu účinnosti 1.7.2009, žaloba byla podána dne 24.května 2011, napadené rozhodnutí bylo vydáno po tomto datu, proto je třeba řízení, včetně řízení odvolacího, provést podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění platném po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen o.s.ř.). Odvolací soud po zjištění, že podané odvolání sice nesplňuje obecné náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř., bylo ovšem podáno do rozhodnutí procesní povahy, o němž je možno rozhodnout na podkladě obsahu spisu. Odvolací soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí i jemu přecházející řízení, v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. tak učinil bez nařízení odvolacího jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 14 odst.1) o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení § 15a odst. 3 o.s.ř., v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Odvolací soud se nejprve zabýval čitelnou námitkou žalobce, že napadené rozhodnutí vydaly vyloučené soudkyně JUDr. Šárka Dvořáková a JUDr. Lenka Severová. Odvolací soud především zdůrazňuje, že soudkyňě JUDr. Lenka Severová v řízení nerozhodovala, proto se touto obsolentní námitkou netřeba zabývat. Námitka podjatosti vůči soudkyni JUDr. Šárce Dvořákové byla žalobcem v tomto řízení vznesena opakovaně a obsahuje stejné námitky, ačkoliv již usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.července 2011 č.j. 1Co 161/2011-61 bylo rozhodnuto, že tato soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci. JUDr. Dvořáková zopakovala své vyjádření,že k účastníkům ani k předmětu nemá osobní vztah a nejsou jí známy okolnosti, pro které by měla být z projednání věci vyloučena. Odvolací soud proto uzavírá, že JUDr. Šárka Dvořáková není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci a řízení namítanou vadou netrpí. Podle ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř., přičemž rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května1996, sp.zn. 2 Cdon 245/96) a neumožňuje záměnu s jiným skutkem. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětu jiného řízení. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která brání pokračování v řízení (§ 43 odst. 2 o.s.ř.), jestliže v ní vylíčí alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp.zn. 21 Cdo 370/2002). Povinnost tvrzení může být splněna i dodatečně. Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce jako důkazní materiál připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (shodně Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 15. května 1996, sp.zn. 3 Cdon 370/96 nebo v rozsudku ze dne 30. ledna 2003, sp.zn. 29 Cdo 1089/2000). Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jsou účastníci řízení k dosažení jeho účelu povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemná vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. V návrhu na zahájení řízení jde o zásadní určení skutku tak, aby skutkový děj byl nezaměnitelně vymezen rozhodujícími skutečnostmi. Povinnost účastníka uložená mu ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. se tedy týká všech významných skutečností pro rozhodnutí ve věci. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor. Vady žaloby bránící jejímu věcnému projednání je třeba odstranit postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. tak, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti, nebo které je nesrozumitelné, nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne ( odstavec 2). K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 28 Cdo 1540/2008, ze dne 4.6.2008). Podání obsahující návrh na zahájení řízení (žalobu) je nesrozumitelné tehdy, jestliže z hlediska jeho čitelnosti a způsobu vyjadřování podatele nelze bez pochybností zjistit, zda obsahuje náležitosti uvedené v ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř. Nečitelnost žaloby je vadou podání, přičemž není-li tato vada po splnění poučovací povinnosti uvedené v ustanovení § 43 o.s.ř. odstraněna, v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat a žalobu je třeba podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnout. Podáním došlým soudu dne 25.května 2011 se žalobce proti označeným žalovaným domáhá ochrany osobnosti. Podání žalobce je nečitelné a nesrozumitelné. Mimo námitku podjatosti je čitelná pouze pasáž, v níž žalobce žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. Usnesením soudu ze dne 20.října 2011 č.j. 23C 120/2011-74 byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby, která je nečitelná, neobsahuje vylíčení skutkového děje, důkazní návrhy ani čeho se žalobce svou žalobou domáhá. Žalobce byl poučen, jakým způsobem je třeba žalobu doplnit, současně byl poučen, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno a doplněno a v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat, soud podání odmítne. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním, v němž zopakoval svou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Podání je opět nečitelné, vady žaloby odstraněny nebyly. Poté vydal krajský soud napadené rozhodnutí, které odůvodnil tím, že z podání žalobce nelze zjistit žádné skutečnosti, na jejichž základě uplatňuje svůj nárok na ochranu osobnosti, ani čeho se svou žalobou domáhá. Jelikož žaloba nebyla doplněna ani přes poučení soudu, je neprojednatelná a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Ve vztahu k žalované 1) byla proto žaloba podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta. Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle § 20 odst. 1) o.s.ř. každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst.1) o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Ve vztahu k žalovaným 2) a 3) krajský soud zastavil řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný 2) označený žalobcem jako Okresní ústav národního zdraví v Opavě v době zahájení řízení neexistoval. Žalovaný 3) je správní úřad státu a jako jeho organizační složka není právnickou osobou (§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 219/2000 Sb.). Tito označení účastníci dle krajského soudu nemají způsobilost vystupovat v řízení o ochranu osobnosti svým jménem a mít odpovědnost z tohoto občanskoprávního vztahu vyplývající. Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení v den jeho zahájení je neodstranitelným nedostatkem řízení, pro který je nutno řízení podle § 104 o.s.ř. zastavit. Procesní způsobilost právnické osoby je dána od okamžiku jejího vzniku a trvá až do jejího zániku. Pokud žaloba směřovala od začátku proti zaniklé právnické osobě, nemůže dojít v průběhu řízení k procesnímu nástupnictví, a proto je třeba řízení zastavit pro nedostatek podmínky řízení (rozhodnutí NS ČR 2 Odon 53/1996). Správný je tedy závěr krajského soudu, že k žalobě proti žalovanému 2) bylo nutno řízení zastavit pro neexistenci označeného žalovaného v době zahájení řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř.. Magistrát města Opavy nemá způsobilost vystupovat v právních vztazích svým jménem a mít odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Nemá proto ani způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení § 19 o.s.ř. Jestliže v řízení byl za účastníka označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a pro který je nutno řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavit (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 6 Cdo 140/94). Podle § 219 o.s.ř. odvolací soud potvrdil rozhodnutí krajského soudu, kterým byla žaloba proti žalované 1) odmítnuta, jako věcně správné, protože žaloba je nečitelná, nesrozumitelná a tedy neprojednatelná. Rovněž tak věcně správné je zastavení řízení proti žalovaným 2) a 3) ze shora uvedených důvodů pro nedostatek procesní způsobilosti těchto označených žalovaných. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žádnému z účastníků náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu ČR v Brně ( § 239 odst. 2 písm. a) a odst. 3 o.s.ř.). V Olomouci dne 26. ledna 2012 JUDr. Vojtěch Brhel předseda senátu