Jsou-li splněny zákonné podmínky předpokládané ustanovením § 70 tr. zákoníku, aby alespoň ohledně části věcí soud v odsuzujícím rozsudku obviněnému uložil trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, pak soud nemůže rozhodnout, že podle § 230 odst. 2 tr. ř. vyhrazuje rozhodnutí o ochranném opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty do veřejného zasedání též ohledně těchto věcí. Neuložení tohoto druhu trestu ve vztahu k takovým věcem totiž nelze napravit postupem podle § 101 tr. zákoníku.

Z o d ů v o d n ě n í : Zcela v napadeném rozhodnutí absentují úvahy nalézacího soudu k otázkám státním zástupcem navrhovaného trestu propadnutí věci. Jde zejména o ty věci, jež souvisí s těmi skutky, kterými byli jednotliví obžalovaní uznáni vinnými. Odvolací soud si je přitom vědom, že nalézací soud na závěr hlavního líčení vyhlásil usnesení, kterým si podle § 230 odst. 2 tr.ř. rozhodnutí o ochranném opatření – zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty vyhradil do veřejného zasedání. Pokud jde o tento postup, odvolacím soudem je nutno připomenout obecně zastávaný názor, že takovýmto postupem nelze nahrazovat, event. napravovat nedostatky těch případů, kdy byly dány podmínky pro uložení trestu propadnutí věci podle § 70 tr. zákona.