Za spory ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a spory z toho vzniklé je nutno považovat spory ve věcech patřících do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, o nichž rozhoduje soud postupem dle § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb. O spory dle § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. nejde za situace, kdy nebyla podána žaloba dle ust. § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb., ale je žalováno na zaplacení konkrétního dluhu na příspěvcích a platbách v souvislosti s provozem domu, který vznikl v důsledku neplnění usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek.

Ncp 1462/2012 - 125 U S N E S E N Í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Šindelářové a soudců JUDr. Aleny Ježíkové a JUDr. Ivana Šišmy v právní věci žalobce Společenství domů č.p. 1955, Staré Město, Hradišťská 1955, se sídlem ve Starém Městě, Hradišťská 1955, PSČ 686 03, IČ 26314967, zastoupeného JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou se sídlem v Uherském Hradišti, Moravní nábřeží 1208, PSČ: 686 01, proti žalovaným 1) RNDr. P. K., nar. a 2) RNDr. P. K., nar. , oba bytem , o zaplacení částky 238.234,- Kč s příslušenstvím, podle § 104a o.s.ř., t a k t o : K projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 27 C 230/2010 j e p ř í s l u š n ý okresní soud podle ustanovení § 9 odst. 1 o.s.ř. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Uherském Hradišti, u něhož byla podána žaloba, předložil věc Vrchnímu soudu v Olomouci ve smyslu ust. § 104a (odst. 2, 5 o.s.ř.) k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Svůj postup odůvodnil tím, že žalobce v podání ze dne 14.9.2012 vznesl námitku věcné nepříslušnosti Okresního soudu v Uherském Hradišti, v níž -s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011 - uvedl, že jde o obchodní věc ve smyslu ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. Žalovaný se k námitce nevyjádřili. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobou doručenou Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 24.6.2010 se žalobce proti žalovaným domáhá, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 238.234,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25% p.a. od 1.5.2010 až do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaní mají od 6.9.2007 ve společném jmění manželů (mimo jiné) nebytové prostory v prvním a druhém nadzemním podlaží domu č. 1955 na pozemku parc. č. st. 2425 v k.ú. Staré Město u Uherského Hradiště označené jako jednotky č. 1955/100 o výměře 688,89 m2 a č. 1955/200 o výměře 806,12 m2. Jako vlastníci uvedených jednotek jsou žalovaní povinni hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. V žalobě je odkazováno na notářský zápis ze dne 25.8.2003 sepsaný JUDr. Ivanem Gavandou, notářem v Uherském Hradišti pod č.j. N 132/2003, NZ 126/2003, v němž bylo v bodě II zachyceno usnesení mimořádného shromáždění společenství (mimo jiné) o zálohových platbách, a dále na usnesení shromáždění společenství ze dne 14.7.2008, kterým byla schválena změna příspěvků a plateb v souvislosti s provozem domu, a to od 1.8.2008. Společenství jednomyslně schválilo výši příspěvků a plateb v souvislosti s provozem domu. Žalovaní však neplatili řádně, a tudíž na předmětných platbách dluží za roky 2008 až 2010 (do 30.4.2010) celkem částku 238.234,- Kč. Dle ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek upravuje zák. č. 72/1994 Sb. „o vlastnictví bytů“, podle kterého je společenství (mimo jiné) oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu (§ 9a odst. 2 cit. zák.). K přijetí usnesení o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 cit. zák. je zapotřebí ¾ většiny přítomných hlasů (§ 11 odst. 4). Dle ust. § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb. při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (1 hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne. Dle názoru odvolacího soudu je tedy za spory ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a spory z toho vzniklé nutno považovat spory ve věcech patřících do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, o nichž rozhoduje soud postupem dle § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb. Přijalo-li tedy shromáždění vlastníků jednotek usnesení o výši plateb v souvislosti s provozem domu (resp. usnesení o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek), pak sporem ve smyslu ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. bude spor, v němž vlastník jednotky proti takovému rozhodnutí soudu brojí, přičemž své právo musí u soudu uplatnit v šestiměsíční prekluzivní lhůtě (§ 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb.). Naproti tomu nejde o spory dle ust. § 9 odst. 3 písm. u) za situace, kdy nebyla podána žaloba dle ust. § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb., ale je žalováno na zaplacení konkrétního dluhu na příspěvcích a platbách v souvislosti s provozem domu, který vznikl v důsledku neplnění usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek. Tomuto závěru odvolacího soudu odpovídá také usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2008, sp. zn. Ncp 2702/2007 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 1/2009, neboť z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že předmětem řízení bylo „určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek“. Naproti tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2011, 29 Cdo 37/2011 řešící prioritně otázku přípustnosti dovolání se týkalo věci, v níž se společenství vlastníků jednotek domáhalo vůči žalovanému (vlastníkovi jednotky) již zaplacení konkrétní částky s příslušenstvím z titulu příspěvku na správu domu a pozemku a „nedoplatku z vyúčtování služeb“. Ač tedy vrchní soud zcela souhlasí s právní větou, kterou Nejvyšší soud ve věci 29 Cdo 37/2011 formuloval, a to v tom směru, že: „Řízení ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých (§ 9 odst. 3 písm. u/ o.s.ř.) je obchodní věcí …“ má za to, že z důvodů výše uvedených nedopadá tato právní věta na daný skutkový stav, když Nejvyšší soud vyložil ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř. velmi široce. Z těchto důvodů vrchní soud uzavírá, že v této věci nejde o věc podřaditelnou pod ust. § 9 odst. 3 písm. u) o.s.ř., neboť nejde o věc týkající se jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých (§ 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb.). Žádný z účastníků neopírá svůj procesní postoj o nesprávnost „jednání“ shromáždění společenství vlastníků jednotek, resp. jeho rozhodnutí, a není mezi nimi ani sporu o vzniku závazku, který je předmětem tohoto řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že věcná příslušnost soudu v této věci se řídí ust. § 9 odst. 1 o.s.ř. Vrchní soud proto postupem dle ust. § 104a odst. 2, věta třetí o.s.ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky. V Olomouci dne 8. ledna 2013 Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Šindelářová v.r. předsedkyně senátu