Pořízení fotokopií ze spisu digitálním fotoaparátem není úkonem právní služby, za který by advokátu příslušela odměna podle některého z ustanovení § 11 odst. 1) - 3), vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif).

4 Cmo 376/2013-78 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Coufalové a soudců JUDr. Vladimíry Strakové a JUDr. Eustasie Rutarové v právní věci žalobce DARB s.r.o., se sídlem Brno, Podhájí 5, PSČ 621 00, IČ 25573551, zastoupeného JUDr. Petrem Procházkou, advokátem se sídlem Brno, nám. Svobody 12, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) Ing. L. D., nar. , bytem ,zastoupenému Mgr. Františkem Štouračem, advokátem se sídlem Brno, Masarykova 413/34, PSČ 602 00, 2) MUDr. J. N., nar. , bytem , zastoupenému Mgr. Čestmírem Sekaninou, advokátem se sídlem Boskovice, Hybešova 17, PSČ 680 01, 3) Ing. L. F., nar. , bytem , zastoupenému Mgr. Františkem Štouračem, advokátem se sídlem Brno, Masarykova 413/34, PSČ 602 00 a 4) Ing. I. K., nar. , bytem , zastoupenému Mgr. Čestmírem Sekaninou, advokátem se sídlem Boskovice, Hybešova 17, PSČ 680 01, o zaplacení částky 236.311,- Kč s postižními právy ze směnky, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2013, č.j. 20 Cm 600/2011-55, v souvislosti s opravným usnesením ze dne 30. prosince 2013, č.j. 20 Cm 600/2011-70 t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části, a to výrocích II. a IV., m ě n í tak, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) a žalovanému 3) každému 25.194,62 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Františka Štourače. II. Žalobce a žalovaní 1) a 3) nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením soud prvního stupně řízení zastavil (výrok I.), žalobce zavázal zaplatit žalovanému 1) na účet jeho právního zástupce na nákladech řízení částku 32.461,88 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.), žalobce zavázal zaplatit žalovanému 2) na účet jeho právního zástupce na nákladech řízení částku 20.000,- Kč do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok III.), žalobce zavázal zaplatit žalovanému 3) na účet jeho právního zástupce na nákladech řízení částku 32.135,20 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok IV.), žalobce zavázal zaplatit žalovanému 4) na účet jeho právního zástupce na nákladech řízení částku 20.000,- Kč do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok V.) a rozhodl, že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 9.480,- Kč (výrok VI.). Podle odůvodnění vzal žalobce směnečnou žalobu, kterou se domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, jímž by žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci směnečnou sumu 236.311,- Kč se směnečným příslušenstvím, zpět před jednáním dne 16.10.2013, a soud proto řízení postupem dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když žalobce zavinil zpětvzetím žaloby, že řízení muselo být zastaveno. Výši nákladů řízení přiznaných žalovanému 2) a 4) odůvodnil dohodou účastníků a výši nákladů řízení přiznaných žalovanému 1) a 3) odůvodnil s poukazem na počet úkonů právní služby, které advokát těchto žalovaných učinil s tím, že přiznal též náhradu za promeškaný čas u jednání dne 16.10.2013, které se nekonalo, a přiznal též náhradu 21% DPH. U žalovaného 1) přiznal odměnu za 3 úkony právní služby po 7.408,- Kč, kterou snížil o 20%, náhradu promeškaného času ve výši jedné poloviny, 3 x režijní paušál. U žalovaného 3) za 2 úkony právní služby po 7.408,- Kč rovněž snížených o 20%, náhradu promeškaného času, 2 x režijní paušál a DPH. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti výrokům II. a IV., jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanými 1) a 3), podal žalobce odvolání. Poukazoval na to, že v obou případech byly na nákladech řízení účtovány úkony příprava a převzetí právního zastoupení a současně i jednání s klientem. Vzhledem k tomu, že právní zástupce neučinil žádné podání, nevyjádřil se nijak k případu a tento byl vyřešen ještě před započetím jednání, přičemž právní zástupce žalovaného 1) a 3) nebyl schopen před jednáním vyjmenovat právní úkony, které ve věci učinil, považuje žalobce nárok právního zástupce žalovaných na náhradu za úkon jednání s klientem za nedůvodný a ničím nepodložený. Namítá rovněž nedůvodnost účtování režijních paušálů pro každý takový úkon, když podle něho nelze pominout, že plnou moc k zastupování žalovaného 3) předložil až krátkou cestou do rukou soudce před zahájením nařízeného jednání. Výše náhrady nákladů řízení by podle něho u žalovaného 1) měla činit maximálně 23.135,- Kč a u žalovaného 3) maximálně 13.809,- Kč, vše včetně DPH. Navrhl proto, aby výroky II. a IV. byly změněny tak, že bude zavázán žalovanému 1) zaplatit částku 23.135,20 Kč a žalovanému 3) 13.809,- Kč. Opravným usnesením opravil soud prvního stupně záhlaví usnesení v podstatě tak, že místo uvedení asistentky soudce Mgr. Evy Špidlové v něm uvedl soudce JUDr. Petra Klusáka, který napadené usnesení vydal a jeho originál podepsal. Žalovaní 1) a 3) se k podanému odvolání nevyjádřili. Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené výroky II. a IV. usnesení, v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které jejich vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je třeba částečně vyhovět, byť ze zcela jiných důvodů, než jsou žalobcem namítány. Z obsahu spisu vyplývá, že v řízení zahájeném dne 8.12.2011 se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, jímž by žalovaní byli zavázáni společně a nerozdílně zaplatit směnečnou pohledávku se směnečným příslušenstvím; soud směnečný platební rozkaz nevydal, ale nařídil jednání na den 16.10.2013. Žalovanému 1) Ing. L. D. bylo předvolání k jednání spolu se žalobou a fotokopií směnky doručeno dne 28.8.2013, žalovanému 3) Ing. L. F. dne 6.9.2013. Dne 11.9.2013 nahlížela do spisu Mgr. Jana Szczygielová na základě substituční plné moci, kterou jí udělil advokát Mgr. František Štourač dne 6.9.2013, jemuž plnou moc k zastupování v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 20 Cm 600/2011 dne 2.9.2013 udělil žalovaný 1) Ing. L. D. a na téže listině substituční plnou moc udělil advokát Mgr. Tereze Benešové;ze spisu byly podle úředního záznamu pořízeny fotokopie digitální technikou. Jednání dne 16.10.2013 se za žalované 1) a 3) podle protokolu o jednání zúčastnila advokátka Mgr. Tereza Benešová, která předložila soudu plnou moc, jíž žalovaný 3) Ing. L. F. zmocnil advokáta Mgr. Františka Štourače k zastupování v soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně sp.zn. 20 Cm 600/2011 dne 2.9.2013 a advokát ve stejném rozsahu udělil substituční plnou moc advokátce Mgr. Tereze Benešové. Podle protokolu o jednání před zahájením jednání vzal žalobce, zastoupený advokátem, žalobu zpět. Právní zástupkyně žalovaných 1) a 3) se ztotožnila se zpětvzetím žaloby s tím, že uplatňuje náklady řízení za právní zastoupení žalovaných advokátem a tyto náklady vyčíslí do tří dnů. Zástupce žalovaných 2) a 4) a zástupce žalobce soudu sdělili, že mezi nimi byla ohledně nákladů řízení uzavřena dohoda, že jim žalobce každému vyplatí částku 20.000,- Kč. Soud poté usnesením odročil jednání za účelem rozhodnutí o zpětvzetí žaloby a o nákladech řízení; náklady řízení vyúčtovali žalovaní 1) a 3) prostřednictvím svého zástupce dne 18.10.2013 a k vyúčtování nákladů byla přiložena dvakrát kopie potvrzení o konání úkonu právní služby ze dne 18.9.2013, v jednom z nich žalovaný Ing. L. D. potvrdil, že se v souladu s jeho vůli a pokyny konala porada mezi advokátem Mgr. Františkem Štouračem a jím dne 18.9.2013 v době od 12.45 do 14.00 hodin, podle druhého potvrdil Ing. L. F., že se v souladu s jeho vůlí a pokyny konala porada mezi advokátem Mgr. Františkem Štouračem a jím dne 18.9.2013 v době od 12.45 do 14.00 hodin a kopii rozhodnutí o registraci advokáta Mgr. Františka Štourače jako plátce daně z přidané hodnoty. Poté soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným. Závěr soudu prvního stupně, že z procesního hlediska zavinil zastavení řízení vůči žalovanému 1) a 3) zpětvzetím žaloby žalobce, odpovídá obsahu spisu a soud prvního stupně též správně zavázal žalobce každému z těchto žalovaných postupem dle ust. § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení však správně u žádného z těchto žalovaných nevyčíslil, když přiznal částku jejich zástupcem ve vyúčtování požadovanou, aniž by se žalovaní 1) a 3) práva na náhradu nákladů řízení nad vyúčtované částky vzdali. Z obsahu protokolu o jednání, který je veřejnou listinou, nevyplývá, že by zástupce žalovaných 1) a 3) nebyl schopen vyjmenovat právní úkony, které ve věci učinil; tato odvolací námitka je proto zcela nedůvodná. O náhradě nákladů řízení byl povinen soud rozhodnout z úřední povinnosti (§ 151 o.s.ř.). Měl přitom vycházet z obsahu spisu a posoudit, které úkony právní služby, za které přísluší advokátovi odměna, advokát u každého z žalovaných učinil. Podle obsahu spisu účtoval zástupce žalovaných 1) a 3) za každého z těchto žalovaných pouze dva úkony právní služby, za něž přísluší odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen advokátní tarif). Jedním z nich je převzetí a příprava zastoupení, tj. úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Převzetí zastoupení u každého z žalovaných už z povahy z tohoto institutu bylo samostatným úkonem, za který podle § 7 bod 6. advokátního tarifu přísluší mimosmluvní odměna ve výši 9.260,- Kč. Druhým, a to společným úkonem právní služby byla další porada právního zástupce s žalovanými 1) a 3) konaná dle jejich potvrzení dne 18.9.2013 v době od 12.45 do 14.00 hodin; za tento úkon přísluší odměna dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, a protože v tomto případě se jednalo o společný úkon při zastupování dvou osob, podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu je třeba mimosmluvní odměnu stanovenou ve výši 9.260,- Kč u každého z žalovaných 1) a 3) krátit o 20%, tj. o částku 1.852,- Kč, tedy na částku 7.408,- Kč. Odvolací námitka žalobce, že právní zástupce žalovaných 1) a 3) neučinil žádné podání a k případu se nevyjádřil, význam pro rozhodnutí o výši náhrady nákladů řízení nemá vliv, neboť v případě, že by došlo k písemnému vyjádření, příslušela by odměna za další úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Rovněž námitka žalobce, že požadavek na náhradu za úkon účasti u jednání je nedůvodný a nepodložený, je v rozporu s obsahem spisu, neboť porada přesahující jednu hodinu je žalovanými 1) a 3) písemně potvrzena. Podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada ve výši 300,- Kč, v plné výši náleží u žalovaného 1) a 3) za úkon převzetí zastoupení, za společný úkon, a to poradu s klientem, náleží paušální náhrada ve výši 300,- Kč ke společnému úkonu, tedy pro každého z žalovaných ve výši 150,- Kč a paušální náhrada činí celkem i každého z nich 450,- Kč. Pokud žalovaný 1) požadoval náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívající v pořízení fotokopií ze spisu, pak je třeba uvést, že - v situaci, kdy veškeré potřebné listiny jako žaloba, kopie směnky a předvolání byly žalovanému 1) doručeny – odměna nenáleží, neboť nejde o úkon právní služby, který by bylo třeba odměňovat dle § 11 advokátního tarifu a odměna nepřísluší ani podle odst. 3, když pořízení fotokopie není úkonem právní služby srovnatelným s některým z úkonů právní služby taxativně uvedených v odst. 2 písm. a) až h). K nákladům řízení náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši poloviny mimosmluvní odměny snížené o 20%, tj. z částky 7.408,- Kč, tedy 3.704,- Kč za dostavení se k jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a to jak za žalovaného 1), tak i za žalovaného 3). Každému z žalovaných 1) a 3) náleží tedy náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení za výše uvedené úkony a náhradu za promeškaný čas v částkách 9.260,- Kč + 7.408,- Kč + 9.704,- Kč, tj. 20.372,- Kč, k této částce náleží součet paušálních náhrad 450,- Kč a k částce 20.822,- Kč náleží 21% DPH dle § 137 odst. 1 o.s.ř., tj. částka dalších 4.372,62 Kč, celkem částka 25.194,62 Kč. Protože soud prvního stupně ve výrocích II. a IV. výši náhrady nákladů řízení neurčil správně, odvolací soud tyto výroku postupem analogicky dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že žalobce zavázal žalovanému 1) a žalovanému 3) zaplatit na náhradě nákladů řízení každému 25.194,62 Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud tak, že žalobce a žalovaní 1) a 3) nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobce se svým odvoláním byl úspěšný jen zčásti a žalovaným podle obsahu spisu náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Olomouci dne 25. února 2014 Za správnost vyhotovení: JUDr. Marta Coufalová v.r. předsedkyně senátu