8 Cmo 9/2016-31 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Bognára a soudců JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Pavla Koláře v právní věci obchodní společnosti VIDA PROFI s.r.o., se sídlem V Zátiší 810/1, PSČ 709 00 Ostrava – Mariánské Hory, IČ 27818080, za účasti 1) Davida Bednáře, nar. 8. 4. 1978, bytem Nerudova 990, PSČ 563 01 Lanškroun – Žichlínské Předměstí, 2) RSCG SE, se sídlem Zámocká 30, PSČ 811 01 Bratislava, Slovenská republika, IČ (SK) 45002827 a za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, se sídlem Tř. 17. listopadu 44, PSČ 771 11 Olomouc, o zrušení společnosti s likvidací, nařízení likvidace a jmenování likvidátora společnosti, k odvolání účastníka 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 29Cm 84/2015-12 ze dne 9. 11. 2015, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o zrušení obchodní společnosti VIDA PROFI s.r.o. s likvidací a nařídil její likvidaci (výrok I.), likvidátorem této společnosti jmenoval účastníka 1) (výrok II.), dále pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a společnosti uložil povinnost zaplatit České republice na soudním poplatku 2.000,- Kč (výrok IV.). Své rozhodnutí odůvodnil ust. § 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen ZVR), když bylo prokázáno, že společnost nemá v obchodním rejstříku zapsánu adresu skutečného sídla a ke zjednání nápravy nedošlo ani přes výzvu soudu. Likvidátorem byl jmenován jednatel společnosti v souladu s § 191 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), k jehož jmenování není potřeba souhlasu dle odst. 3 citovaného ustanovení. O nákladech bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ZŘS), neboť se jedná o řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, a nejsou zde dány okolnosti hodné přiznání náhrady. Soudní poplatek byl vyměřen v souladu s § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a povinnost náhrady poplatku byla uložena společnosti. Proti tomuto usnesení, konkrétně proti výroku II., podal účastník 1) odvolání, kterým se domáhal změny usnesení v napadeném rozsahu, a to tak, aby byla likvidátorem jmenována jiná osoba. Odvolatel uvedl, že se jmenováním nesouhlasí, neboť funkci jednatele vykonával pouze formálně v období od 26. 6. 2014 do 7. 4. 2015. Věcně funkci nevykonával, neměl ani přístup k účetnictví, za dobu výkonu funkce neučinil za společnost ani žádné právní jednání (podepsání antedatovaných smluv odmítl). Jednatelem byl pouze na žádost Ing. R. Š., který působil ve společnosti RSCG SE. Po zjištění, že byl pouze zneužit, z funkce jednatele odstoupil, a uzavřel dohodu o zániku funkce jednatele ze dne 2. 4. 2015. S ohledem na takto uvedené je toho názoru, že by funkci likvidátora nemohl vykonávat, neboť mu není fakticky známo nic o majetku společnosti a nemá s ní absolutně nic společného. Dále dodal, že osobně se nachází v konkursu z důvodů jednání Ing. Š. Závěrem zdůraznil, že v současné době není jednatelem ani společníkem společnosti, neboť tím je Pavel Čakurda, což bude zajisté vhodnější osoba pro výkon funkce likvidátora. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, příslušné k zastupování státu u Vrchního soudu v Olomouci v této věci dle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se k podanému odvolání vyjádřilo tak, že navrhuje, aby bylo napadené usnesení zrušeno v celém rozsahu a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém vyjádření zrekapitulovalo odůvodnění napadeného usnesení, odvolání účastníka 1) a aplikovatelnou právní úpravu. Dále uvedlo, že z úplného výpisu z obchodního rejstříku předmětné společnosti vyplývá, že jednatelem již není účastník 1) ale ode dne 19. 6. 2015 Pavel Čakurda, který je rovněž jediným společníkem společnosti, s nímž měl soud jednat namísto společnosti RSCG SE. S ohledem na toto zjištění soud vydal nesprávné rozhodnutí, neboť měl rozhodovat podle stavu, který existoval v době vydání napadeného usnesení, tj. ke dni 9. 11. 2015, a tím pádem i s jiným okruhem účastníků řízení dle § 6 odst. 1 ZŘS. Odvolací soud poté, co dovodil, že přípustné odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje náležitosti stanovené v ust. § 205 odst. 1 OSŘ, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v celém rozsahu (viz ust. § 13 a § 28 odst. 2 ZŘS) a dospěl k závěru, že je třeba ho zrušit. Z obsahu spisu pro účely tohoto rozhodnutí odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně č. j. 29Cm 84/2015-5 ze dne 25. 5. 2015 bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní společnosti VIDA PROFI s.r.o. s likvidací, nařízení likvidace a jmenování likvidátora. Podáním doručeným soudu dne 10. 6. 2015 vstoupilo do řízení Krajské státní zastupitelství v Ostravě dle § 8 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 85 písm. a) ZVR. Poté soud rozhodl napadeným usnesením. Podle ust. § 6 odst. 1 ZŘS v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. V souladu s rozhodnutím Ústavního soudu publikovaným pod sp. zn. IV. ÚS 230/95 účastníkem řízení vedeného podle § 200e OSŘ (pozn. odvolacího soudu – nyní § 85 a násl. ZŘS) jsou i společníci zrušované společnosti s ručením omezeným. Podle ust. § 1 odst. 2 ZŘS nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Podle ust. § 167 odst. 2 OSŘ není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Podle ust. § 154 odst. 1 OSŘ pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Podle ust. § 191 odst. 1 a 3 OZ právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku (veřejně přístupného) společnosti VIDA PROFI s.r.o. je odvolacímu soudu známo, že jediným společníkem a jednatelem této společnosti je ode dne 19. 6. 2015 Pavel Čakurda. Odvolací soud konstatuje s ohledem na výše uvedené, že soud prvního stupně ke dni vydání rozhodnutí nejednal s tím, kdo měl být účastníkem řízení, jak stanoví ust. § 6 odst. 1 ZŘS - podpořeno výkladem Ústavního soudu (viz výše citované rozhodnutí), neboť účastníkem řízení měl být (ke dni vydání rozhodnutí) Pavel Čakurda jakožto (jediný) společník společnosti a nikoliv společnost RSCG SE, která přestala být společníkem ke dni 19. 6. 2015, a David Bednář, který kromě toho, že nebyl společníkem společnosti, nebyl rovněž (ke stejnému dni) jednatelem společnosti a tedy osobou vhodnou pro jmenování do funkce likvidátora společnosti. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně, který byl povinen rozhodnout podle stavu, který zde byl v době vydání rozhodnutí, nepostupoval správně, když nepřizpůsobil okruh účastníků aktuálnímu stavu a nejednal s Pavlem Čakurdou jako s účastníkem řízení a tedy nepřibral za účastníka toho, kdo účastníkem měl být. Z toho důvodu odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 219a odst. 1 písm. c) OSŘ ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ. Odvolací soud v tomto případě není dle § 28 odst. 2 ZŘS vázán mezemi, ve kterých se odvolatel domáhal přezkoumání rozhodnutí, neboť s ohledem na ust. § 13 ZŘS jde v tomto případě o řízení, které je nutno považovat za řízení, jež lze zahájit i bez návrhu. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí m ů ž e účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bude-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, poběží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 OSŘ) V Olomouci dne 9. února 2016 Za správnost vyhotovení: JUDr. Ladislav Bognár v.r. předseda senátu