Dlužník je osobou oprávněnou podat odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, a to bez ohledu na to, zda podal námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku dle § 298 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.

KSBR 26 INS 14755/2011 2 VSOL 411/2017-B-55 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníků a) Miloslava Jahna, narozeného 17.3.1948, b) Marie Jahnové, narozené 7.11.1949, identifikační číslo 67070981, oba dlužníci bytem v Domamili 16, PSČ 675 43, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.2.2017, č. j. KSBR 26 INS 14755/2011-B-46, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenčnímu správci Mgr. Františku Marešovi se uděluje souhlas k vydání částky 455.308,28 Kč zajištěnému věřiteli BP Integralis Limited, reg. č. 255048, se sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kyperská republika. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) udělil souhlas insolvenčnímu správci Mgr. Františku Marešovi k vydání částky 415.787,26 Kč zajištěnému věřiteli BP Integralis Limited, reg. č. 255048, se sídlem Diagorou 4, Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kypr. Podle odůvodnění tohoto usnesení postupoval insolvenční soud dle § 305 odst. 1 a § 298 odst. 1, 2, 3, 4, 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“), když insolvenční správce požádal o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podáním ze dne 12.1.2017 a proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení, zveřejněnému v insolvenčním rejstříku dne 23.1.2017, nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné námitky. Dále insolvenční soud uvedl, že na přezkumném jednání dne 6.2.2013 byla pohledávka věřitele BP Integralis Limited, reg. č. 255048, zjištěna ve výši 467.547,82 Kč jako zajištěná nemovitým majetkem - pozemkem parc. St. 22 včetně na něm stojící stavby v části obce Domamil č. p. 16, budova bydlení, a pozemkovými parcelami 1184/19, 1269/45, 1271, 133/24, 1/56, 348/80, 758, 35, vše zapsané na LV 83, obec Domamil, k. ú. Domamil, Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice. Tyto nemovitosti byly zpeněženy za částku 515.000 Kč, náklady spojené se zpeněžením činily 48.400 Kč a náklady spojené se správou nevznikly. Dále je nutné odečíst i částku 50.812,74 Kč včetně DPH představující odměnu insolvenčního správce (9 % z výtěžku zpeněžení, po odečtení nákladů na zpeněžení a nákladů spojených se správou nemovitostí). Podle insolvenčního soudu lze tedy pohledávku zajištěného věřitele zjištěnou ve výši 467.547,82 Kč uspokojit pouze v částce 415.787,26 Kč. Proti tomuto usnesení podali oba dlužníci odvolání. Namítali nesprávný postup „při celém jednání, s tím, že je za celou dobu splácení nikdo o ničem neinformoval“. Tvrdili, že pohledávka věřitele je neoprávněná, přesto měli snahu ji věřiteli před dražbou zaplatit, což jim nebylo umožněno. Dále uvedli, že nesouhlasí „s vyplacením odměn pro insolvenčního správce a jiné subjekty“, v důsledku čehož lze pohledávku uspokojit jen částečně. S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Na odvolací řízení odvolací soud aplikoval ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017. Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda dlužníci jsou osobami oprávněnými k podání odvolání. Přitom je mu známo, že Vrchní soud v Praze prosazuje názor, že odvolání proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud vyslovil souhlas s návrhem insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl v rozporu se zásadami insolvenčního řízení (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 95 INS 2027/2010, 3 VSPH 1502/2014-B-183 ze dne 2.1.2015 nebo sp. zn. KSPL 54 INS 17552/2011, 4 VSPH 2239/2015 ze dne 27.11.2015). Výše uvedené závěry Vrchního soudu v Praze odvolací soud nesdílí. Nemá totiž žádné pochybnosti o tom, že z textu § 298 odst. 4 IZ (podle něhož rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání) zjevně plyne, že proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat odvolání věřitelé, kterým nemá být dle usnesení výtěžek zpeněžení zajištěného majetku dlužníka vydán, pouze tehdy, nebylo-li vyhověno jejich (podaným) námitkám. Jen ti věřitelé, kterým výtěžek má být vydán, mohou odvolání podat i tehdy, pokud námitky sami nepodali. Odvolání proti rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení může podat také dlužník, lhostejno přitom, zda podal námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku dle § 298 odst. 3 IZ. Odvolání tedy bylo podáno oprávněnými osobami, včas a obsahuje způsobilý odvolací důvod dle § 205 odst. 2, písm. g) o. s. ř. Odvolací soud přezkoumal usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), dospěl k níže uvedeným závěrům. Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu je významné, že insolvenční soud dne 17.5.2012 vydal usnesení č. j. KSBR 26 INS 14755/2011-A17, jímž zjistil úpadek dlužníků a povolil jejich oddlužení. Na přezkumném jednání konaném dne 6.2.2013 byla přezkoumána přihláška pohledávky poř. č. 16 (19) věřitele BP Integralis Limited, reg. č. 255048, se sídlem Diagorou 4, Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kyperská republika. Pohledávka byla přihlášená ve výši 467.547,82 Kč jako zajištěná nemovitým majetkem, a to pozemkem stavební parcely St 22 včetně na něm stojící stavby v části obce Domamil č. p. 16, budova bydlení, a pozemkovými parcelami 1184/19, 1269/45, 1271, 133/24, 1/56, 348/80, 758, 35, vše zapsané na LV 83, obec Domamil, kat. území Domamil, Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice. Insolvenční správce pohledávku uznal, dlužníci ji popřeli co do pravosti (u vykonatelné dílčí pohledávky č. 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 8) a současně popřeli pořadí pohledávky (zajištění). S ohledem na pravidlo vtělené do § 410 odst. 2 IZ byla uvedená pohledávka zjištěna v plné výši (tj. 467.547,82 Kč) včetně jejího zajištění. Následně insolvenční soud vydal dne 17.9.2013 usnesení č. j. KSBR 26 INS 14755/2011-B-18, kterým schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Na základě pokynu zajištěného věřitele BP Integralis Limited byl předmět zajištění (výše uvedené nemovitosti) zpeněžen ve veřejné dražbě za částku 515.000,- Kč. Insolvenční správce poté vypracoval návrh na vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli, který byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 23.1.2017 (B-43). V něm uvedl, že podle pokynu zajištěného věřitele ze dne 8.4.2016 byl zpeněžen majetek dlužníka tvořící předmět zajištění za částku 515.000,- Kč, náklady spojené se zpeněžením činily 48.400,- Kč, náklady spojené se správou nevznikly, odměna insolvenčního správce vč. DPH činí 50.812,74 Kč a k vydání zajištěnému věřiteli zůstává částka 415.787,26 Kč. Vyhláškou ze dne 23.1.2017 insolvenční soud uvědomil účastníky řízení o zveřejnění návrhu na vydání výtěžku zpeněžení v insolvenčním rejstříku a současně je poučil o možnosti podat proti tomuto návrhu námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku a o následcích zmeškání lhůty k jejich podání (§ 298 odst. 3 IZ). Proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli nebyly podány žádné námitky. Podle § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odstavec 3, věta první). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis (odstavec 6). Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Podle § 398 odst. 3 věty třetí IZ, se zajištění věřitelé uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle § 409 odst. 3 IZ, majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle § 3 písm. c) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2. Podle § 1 odst. 2 stejné vyhlášky, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. Citovaná vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 488/2012 Sb., účinnou od 1.1.2013, a dále pak vyhláškou č. 398/2013 Sb., účinnou od 1.1.2014. Podle čl. II. Přechodných ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb., účinné od 1.1.2013, platí, že podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Touto novelizací nebylo dotčeno ustanovení § 3 vyhlášky. Tato novelizace se však dotkla ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky, a to tak, že se změnila procentuální výše odměny insolvenčního správce, tj. „odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli od 0 – 1 mil. Kč – 9 %, od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč – 90.000,- Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč, od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč – 450.000,- Kč + 3 % z částky přesahující 10 mil. Kč, od 50 mil. Kč do 500 mil. Kč – 1.650.000,- Kč + 2 % z částky přesahující 50 mil. Kč a od 500 mil. Kč – 10.650.000,- Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč.“ Podle čl. II. Přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb., účinné od 1.1.2014, platí, že v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Tato novelizace se ustanovení § 3 písm. c) vyhlášky dotkla tak, že „pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1 125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2.“ Novelizace se dotkla také ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky, které nově zní: „Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna…“, procentuální výše odměny insolvenčního správce zůstala stejná. S ohledem na datum vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníků (17.5.2012) je v posuzované věci třeba aplikovat vyhlášku č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012. V takto vymezeném skutkovém a právním rámci věci má odvolací soud za to, že ve vztahu k zajištěné pohledávce věřitele BP Integralis Limited byl postup insolvenčního správce a insolvenčního soudu předcházející zpeněžení předmětu zajištění správný. Rovněž tak insolvenční správce a insolvenční soud dodrželi postup předjímaný § 298 IZ. S pohledávkou zajištěného věřitele nakládali jako s pohledávkou zjištěnou v plné výši, tj. ve výši 467.547,82 Kč a jelikož po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může insolvenční správce majetek sloužící k zajištění zpeněžit (nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky) jen tehdy, pokud o to zajištěný věřitel požádá, je podstatné, že věřitel BP Integralis Limited po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře udělil insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění a tento se jím řídil. V neposlední řadě odvolací soud podrobil svému přezkumu výpočet částky, která má být jako výtěžek zpeněžení vydána zajištěnému věřiteli BP Integralis Limited. Dospěl přitom k závěru, že insolvenční správce určil nesprávně svou odměnu, neboť ji počítal ve výši 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli, ačkoliv dle § 3 písm. c) ve spojení s § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012, náleží insolvenčnímu správci odměna za zpeněžení majetku sloužícího k zajištění ve výši 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. Podle odvolacího soudu má tedy insolvenční správce nárok na odměnu za zpeněžení předmětu zajištění pouze ve výši 11.291,72 Kč vč. DPH, což mění výši částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. Výše uvedená zjištění a úvahy odvolacího soudu ústí v závěr, že zajištěnému věřiteli BP Integralis Limited náleží k vydání částka 455.308,28 Kč. Proto odvolací soud usnesení insolvenčního soudu změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, zajištěnému věřiteli a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem. V Olomouci dne 28. července 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. předsedkyně senátu