Byla-li smlouva o zpeněžení nemovitostí prodejem mimo dražbu zveřejněna v insolvenčním rejstříku toliko jako příloha žádosti insolvenční správkyně o udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, nejde o skutečnost zakládající počátek běhu lhůty k podání žaloby na neplatnost takové smlouvy (§ 289 odst. 3 IZ).

KSOS 14 INS 31187/2012 4 VSOL 922/2016-B-44 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Aloise Bujoka, nar. 1.9.1954, bytem Oldřišov, Opavská 323, PSČ 747 33, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, o odvolání věřitele č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o., se sídlem Frýdek-Místek, 8. pěšího pluku 2380, PSČ 738 01, IČ: 27768783, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.12.2015, č.j. KSOS 14 INS 31187/2012-B-22, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „IZ“), udělil insolvenční správkyni Ing. Mgr. Evě Hepperové souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka sepsaného pod položkou „1. Nemovitý majetek“ soupisu majetkové podstaty dlužníka (D1, D2) založeného na č.l. B4 dlužníků D1, D2, blíže specifikovaného na č.l. B21 u dlužníka D1 a B32 u dlužníka D2, a to: stavba Oldřišov, č.p. 323, způsob využití : rodinný dům, na parcele č. 392/2 (LV 557) zapsáno na LV 583 pro katastrální území Oldřišov, Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj; pozemek parc. č. 392/1, výměra 422 m2, druh pozemku: zahrada, způsob ochrany – zemědělský půdní fond; pozemek parc. č. 392/2, výměra 151 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří. Součástí je stavba Oldřišov, č.p. 323, rod. dům. Stavba stojí na pozemku p. č. 392/2; pozemek parc. č. 720, výměra 1764 m2, druh pozemku – zahrada, způsob ochrany – zemědělský půdní fond, vše zapsáno na LV 557 pro katastrální území Oldřišov, Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, zajištěnému věřiteli č. 3 – Česká spořitelna, a.s., ve výši 1.294.054,95 Kč; zajištěnému věřiteli č. 1 – RENT & REAL Finance s.r.o., ve výši 2.679,82 Kč s tím, že insolvenční správkyně je povinna tyto částky zajištěným věřitelům vyplatit do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok I.), uložil insolvenční správkyni povinnost podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku zajištěnému věřiteli do 30 dnů ode dne právní moci usnesení (výrok II.) a povolil insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 32.159,24 Kč včetně DPH (výrok III.). V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že pohledávka věřitele č. 3 Česká spořitelna, a.s., byla v insolvenčním řízení zjištěna jako zajištěná výše uvedenými nemovitostmi ve výši 1.294.054,95 Kč, věřitel č. 3 je zajištěným věřitelem v prvním pořadí s datem vzniku zajištění 10.9.2009. V insolvenčním řízení byla dále zjištěna jako zajištěná výše uvedenými nemovitostmi pohledávka věřitele č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o. ve výši 1.047.973 Kč, věřitel č. 1 je zajištěným věřitelem ve druhém pořadí s datem vzniku zajištění 25.5.2012. Usnesení se týká i insolvenčního řízení ve věci dlužnice Danuše Bujokové vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 17911/2012. Ve vztahu k této dlužnici soud prvního stupně konstatoval, že i do tohoto dalšího insolvenčního řízení se přihlásil jako zajištěný výše uvedenými nemovitostmi věřitel č. 3 Česká spořitelna, a.s., který má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši 1.236.980,88 Kč s datem vzniku zajištění 10.9.2009 a věřitel č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o., který má zjištěnou zajištěnou pohledávku ve výši ve výši 725.111 Kč s datem vzniku zajištění 24.5.2012. Nemovitosti byly zpeněženy za částku 1.393.000 Kč, náklady na správu činily 3.848 Kč, náklady se zpeněžením činily 60.258 Kč a odměna insolvenční správkyně činí 32.159,54 Kč včetně DPH. Soud prvního stupně rozhodl v souladu s návrhem insolvenční správkyně o vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům podle pořadí vzniku zajištění a podle ustanovení § 38 odst. 4 IZ povolil zálohu na odměnu insolvenční správkyně. Proti tomuto unesení podal zajištěný věřitel č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o. odvolání, v němž namítal, že zpeněžení majetku je neplatné, neboť insolvenční správkyně postupovala v rozporu s ustanoveními § 293 odst. 2, § 230 odst. 4 IZ, neboť v situaci, kdy měla pokyn ke zpeněžení nemovitostí pouze od věřitele č. 3 Česká spořitelna, a.s., zajištěného v prvním pořadí bez připojeného souhlasu věřitele č. 1 jako dalšího zajištěného věřitele, o této skutečnosti neinformovala soud, aby nařídil jednání, při kterém by rozhodl, zda pokyny zajištěného věřitele č. 3 schvaluje. Tím došlo k poškození věřitele č. 1, neboť prodej mimo dražbu byl zjevně pod cenou, nadto byl zvolen nevhodný způsob prodeje – elektronická aukce mimo veřejnou dražbu, která omezuje jednání s potenciálními zájemci o koupi ohledně ostatních podmínek kupní smlouvy, zejména splatnosti kupní ceny a vylučuje tak případné zájemce o koupi, kteří by hodlali na koupi čerpat hypoteční úvěr, k jehož vyřízení jsou třeba alespoň dva měsíce, zatímco podle vzorové kupní smlouvy je nutné kupní cenu zaplatit do 45 dnů. Podmínky prodeje zkracují nárok zajištěných věřitelů nejméně o 80.000 Kč, což je částka, kterou vydražitel musí zaplatit jako dražební kauci, která se však nepočítá na celkovou cenu za nemovitosti a připadá společnosti Eurodražby.cz. Přesto insolvenční správkyně společnosti Eurodražby.cz přislíbila další odměnu ve výši 58.994 Kč, čímž porušila (obešla) ustanovení § 298 odst. 4 IZ, neboť náklady včetně odměny, které obdržela společnost Eurodražby.cz za zpeněžení, činily 80.000 Kč (kauce) plus 60.258 Kč (náklady zpeněžení uvedené správkyní v žádosti), což přesahuje 5% hranici výtěžku. Výtěžek zpeněžení pokrývá nároky zajištěného věřitele č. 3, insolvenční správkyně a dražební společnosti, věřitel č. 3 zajištěný ve druhém pořadí však dosáhne pouze nepatrného uspokojení, aniž by měl možnost vyjádřit se ke způsobu prodeje a k provedenému znaleckému posudku. Věřitel č. 1 navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že zpeněžování nemovitostí bylo ztěžováno dlužníky, kteří bránili potenciálním zájemcům v prohlídce domu, zájemce upozorňovali na závady a nedostatky a odmítali se z domu vystěhovat. Cenu ovlivnila i lokalita nemovitostí, dopravní dostupnost a technický stav. Insolvenční správkyně popsala průběh zpeněžování od 30.8.2013 a uvedla, že snaha o prodej nemovitostí prostřednictvím realitní kanceláře byla bezvýsledná, a proto věřitel č. 3 zajištěný v prvním pořadí dne 18.3.2015 zaslal nový pokyn ke zpeněžení formou dražby prostřednictvím společnosti Eurodražby.cz, odsouhlasil vzorovou smlouvu o provedení dražby, elektronicky ji podepsal a odsouhlasil vyhotovení aktuálního znaleckého posudku. O této skutečnosti a o tom, že ve věci bude vyhotoven aktuální znalecký posudek a o termínu dražebního jednání informovala insolvenční soud. Aktuální znalecký posudek stanovil obvyklou cenou nemovitostí částkou 1.390.000 Kč, vydražitel učinil nejvyšší nabídku ve výši 1.393.000 Kč, přičemž správkyně se nesnažila prodejní cenu nemovitostí snížit. Kauce ve výši 80.000 Kč byla odsouhlasena věřitelem č. 3, neboť i toto ujednání bylo součástí smlouvy o provedení dražby. Zajištění věřitelé nebyli o částku 80.000 Kč zkráceni, neboť tato částka není součástí nejvyššího podání, ani na ně nebyla započítána. Za realizaci dražby dražební společnost obdržela částku 58.994 Kč a náklady spojené se správou a zpeněžením nepřesáhly zákonem stanovených 9 %. Správkyně vyjádřila názor, že věřitel č. 1 pochybil, pokud svou pohledávku přihlásil jako zajištěnou a uznala své pochybení potud, že si ke změněnému pokynu ke zpeněžení udělenému věřitelem č. 3 nevyžádala souhlasné stanovisko věřitele č. 1, nicméně má za to, že nesouhlas věřitele č. 1 s pokynem a následné jednání u soudu by k dosažení vyšší ceny za zpeněžení nemovitostí nevedlo a proces zpeněžení by se pouze prodloužil a dražba by se uskutečnila v době nevhodné pro koupi, když s nástupem zimy prodejnost domů klesá. Správkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení s tím, že došlo k nezvratným změnám v souvislosti s uskutečněným prodejem. S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 11.12.2012 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 18.1.2013, č.j. KSOS 14 INS 31187/2012-A-6, rozhodl o úpadku dlužníka, dlužníku povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Evu Hepperovou, se sídlem Opava – Předměstí, Rybářská 1665/2, PSČ 746 01. Dne 16.4.2013 insolvenční správkyně soudu předložila zprávu o dosavadní činnosti, podle níž se do insolvenčního řízení dlužníka přihlásili dva zajištění věřitelé – věřitel č. 3 Česká spořitelna, a.s., s pohledávkou ve výši 1.294.054,95 Kč a věřitel č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o. s pohledávkou ve výši 1.047.943 Kč, pohledávky věřitelů jsou zajištěny výše uvedeným nemovitým majetkem v SJM dlužníka a jeho manželky Danuše Bujokové zapsaným na LV č. 583 a výše uvedeným nemovitým majetkem ve výlučném vlastnictví dlužníka zapsaným na LV č. 557. Rovněž manželka dlužníka je v insolvenčním řízení, které je vedeno pod sp. zn. KSOS 14 INS 17911/2012, přičemž manželé mají společné zajištěné dluhy vůči týmž věřitelům. Uvedený majetek byl sepsán do majetkové podstaty u obou dlužníků. Dne 26.4.2013 se konalo přezkumné jednání, u něhož byly pohledávky obou zajištěných věřitelů v plné výši zjištěny včetně zajištění. Soud prvního stupně usnesením ze dne 15.5.2013, č.j. KSOS 14 INS 31187/2012, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Dne 18.6.2014 a opakovaně dne 22.10.2014 správkyně sdělila, že zajištění věřitelé budou uspokojeni z předmětu zajištění, přičemž správkyně nabízí nemovitosti dlužníka v souladu s pokynem zajištěných věřitelů. Dne 3.2.2015 správkyně oznámila, že nabízí nemovitosti dlužníka v souladu s pokynem zajištěných věřitelů k prodeji, bylo provedeno několik prohlídek se zájemci o nemovitost, nemovitosti dosud nebyly zpeněženy. Dne 4.5.2015 sdělila správkyně, že na základě nového pokynu ke zpeněžení zajištěného věřitele prvního v pořadí České spořitelna, a.s., podepsala smlouvu se společností Eurodražby.cz, během týdne bude zpracován znalecký posudek a následně připravena dražební vyhláška a dne 5.8.2015 správkyně oznámila, že na základě dražební vyhlášky č.j. 283/2015-A proběhne dne 29.9.2015 elektronická dražba nemovitostí dlužníka s tím, že dlužník již uhradil 100 % přihlášených nezajištěných pohledávek a po zpeněžení nemovitých věcí a uspokojení zajištěného věřitele podá konečnou zprávu. Správkyně připojila dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby č.j. 283/2015-A ze dne 23.7.2015, v níž je v bodě 7 stanoveno, že byla sjednána kauce částkou 80.000 Kč s tím, že účastníkům dražby, kteří se nestanou vydražiteli a složili kauci, se kauce vrátí. Vydražitel hradí část nákladů dražby, a to ve výši kauce a kauce se nezapočítává do ceny dosažené vydražením. Dne 30.11.2015 správkyně soudu předložila návrh o udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v němž uvedla, že insolvenční řízení manželů Bujokových probíhají samostatně, v obou případech pojala do majetkových podstat výše uvedené nemovitosti a tyto nemovitosti byly z důvodu lepší prodejnosti zpeněženy jako celek. Na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní ve prospěch věřitele č. 3 Česká spořitelna, a.s., na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9.9.2009 s právními účinky vkladu ke dni 10.9.2009, které je zástavním právem prvním v pořadí a zástavní právo věřitele č. 1 RENT & REAL Finance s.r.o. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 22.5.2012 s právními účinky vkladu ke dni 24.5.2012, které je zástavním právem ve druhém pořadí. U obou dlužníků je zajištění totožné s totožným datem vzniku. U dlužníka Aloise Bujoka byla zjištěna zajištěná pohledávka České spořitelny, a.s., ve výši 1.294.054,95 Kč a u dlužnice Danuše Bujokové byla zjištěna zajištěná pohledávka České spořitelny, a.s., ve výši 1.236.980,88 Kč. Nemovitosti byly zpeněženy v elektronické dražbě za cenu 1.393.000 Kč, náklady spojené se správou činily 3.848 Kč, náklady spojené se zpeněžením činily 60.258 Kč (znalecký posudek 1.200 Kč, poštovné 34 Kč, ověření podpisu 30 Kč, odměna dražebníku 58.994 Kč), odměna správkyně činí včetně DPH 32.159,24 Kč. Výtěžek zpeněžení určený pro zajištěného věřitele v prvním pořadí činí 1.296.734,76 Kč a pro zajištěného věřitele ve druhém pořadí činí 2.679,87 Kč. K návrhu připojila kupní smlouvu ze dne 30.9.2015, jíž byly prodány předmětné nemovitosti vydražiteli za kupní cenu 1.393.000 Kč s tím, že polovina kupní ceny ve výši 696.500 Kč byla složena na účet majetkové podstaty dlužníka Aloise Bujoka a polovina kupní ceny ve výši 696.500 Kč byla složena na účet majetkové podstaty dlužnice Danuše Bujokové a pokyn ke zpeněžení věřitele č. 3 Česká spořitelna, a.s., ze dne 18.3.2015, z něhož se podává, že tento věřitel udělil pokyn ke zpeněžení nemovitostí formou elektronické dražby prostřednictvím společnosti Eurodražby.cz a.s. s tím, že výběr osoby znalce provede dražebník ze seznamu soudních znalců poskytnutého věřitelem a věřitel č. 3 vyslovil souhlas s obsahem textu „smlouvy o provedení dražby“. Návrh včetně příloh byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 1.12.2015. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením. Podle ustanovení § 298 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odstavec 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odstavec 5). Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odstavec 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odstavec 7). Podle ustanovení § 293 IZ, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti (odstavec 1). Ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele (odstavec 2). Podle ustanovení § 286 odst. 1 IZ, majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu. Podle ustanovení § 289 odst. 3 IZ, platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Podle ustanovení § 230 IZ, není-li k pokynům zajištěného věřitele podle odstavce 2 připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka se uspokojuje ze stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud. Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda pokyny zajištěného věřitele schvaluje. Při jednání lze projednat pouze námitky proti pokynům zajištěného věřitele, které ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K jednání předvolá insolvenční soud insolvenčního správce a dlužníka a zajištěné věřitele, kterým poskytne poučení o námitkách podle věty třetí (odstavec 4). Rozhodnutí podle odstavce 4, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje zvlášť insolvenčnímu správci, dlužníku a zajištěným věřitelům, kterých se týká (odstavec 5). Odvolací soud po přezkoumání obsahu spisu s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení uzavírá, že soud prvního stupně pochybil, pokud rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení předmětných nemovitostí jako celku ve dvou samostatně probíhajících insolvenčních řízeních - v řízení ve věci dlužníka Aloise Bujoka a v řízení ve věci dlužnice Danuše Bujokové a nerespektoval skutečnost, že každé z těchto řízení probíhá samostatně, a proto je třeba rozhodnout v každém řízení samostatně o rozvrhu výtěžku zpeněžení náležejícího do té které majetkové podstaty. Z kupní smlouvy ze dne 30.9.2015, jíž byly prodány předmětné nemovitosti vydražiteli, přitom vyplývá, že výtěžek zpeněžení byl rozvržen do obou majetkových podstat - polovina kupní ceny ve výši 696.500 Kč byla složena na účet majetkové podstaty dlužníka Aloise Bujoka a polovina kupní ceny ve výši 696.500 Kč byla složena na účet majetkové podstaty dlužnice Danuše Bujokové. Skutečnosti, že nemovitosti byly pojaty do soupisu obou majetkových podstat, že na nemovitostech váznou zástavní práva ve prospěch stejných zajištěných věřitelů, a že nemovitosti byly zpeněženy jedinou smlouvou, je irelevantní. Nadto zajištění věřitelé mají v každém z insolvenčních řízení zjištěnou zajištěnou pohledávku v jiné výši. Soud prvního stupně zatížil řízení i další procesní vadou, neboť dosud v insolvenčním rejstříku nezveřejnil kupní smlouvu ze dne 30.9.2015, jíž došlo k prodeji předmětných nemovitostí, přičemž teprve od zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku běží dotčeným osobám lhůta k podání žaloby na neplatnost takové smlouvy (§ 289 odst. 3 IZ). Skutečnost, že kupní smlouva byla zveřejněna jako příloha žádosti insolvenční správkyně o udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, aniž by skutečnost, že kupní smlouva byla zveřejněna, vyplývala výslovně z insolvenčního rejstříku, zohlednit nelze. K ochraně práv dotčených osob je třeba, aby kupní smlouva byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna samostatně a tím dostatečně transparentně, aby skutečnost, že došlo ke zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku, z insolvenčního rejstříku výslovně vyplývala. Nadto insolvenční správkyně byla povinna předložit soudu kupní smlouvu bezprostředně po zpeněžení, a nikoliv ji připojit až k návrhu na rozdělení výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům (§ 283 odst. 4 IZ). V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat i povahou částky 80.000 Kč, která byla stanovena v rámci dražební vyhlášky jako kauce a podle výslovného ustanovení dražební vyhlášky kryla část nákladů dražby, k čemuž však nedal souhlas věřitel č. 1 zajištěný ve druhém pořadí. Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil dle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni a zajištěným věřitelům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení. Olomouc 30. ledna 2017 Za správnost vyhotovení: Mgr. Diana Vebrová, v.r. předsedkyně senátu