Rozhodnutí o (nuceném) zrušení společnosti s likvidací soudem má sankční charakter (když uvedená sankce nastupuje až po vyčerpání ostatních možností nápravy protiprávního stavu), proto nelze toto pravomocné rozhodnutí soudu zrušit podle § 170 o.z. Toto ustanovení je aplikovatelné pouze v případě dobrovolného zrušení společnosti s likvidací.

5 Cmo 336/2016 - 49 USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Šindelářové a soudců JUDr. Aleny Ježíkové a JUDr. Ivana Šišmy v právní věci navrhovatele SOIVA s.r.o. „v likvidaci“ se sídlem Hulvácká 2497/8, Zábřeh, 700 30 Ostrava, IČ 47973480, zastoupeného Mgr. Josefem Břeněm, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října 205/45, PSČ 702 00 (zastupování po vydání tohoto usnesení ukončeno), o návrhu na zrušení rozhodnutí soudu o zrušení společnosti s likvidací, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2016, č. j. 28 Cm 171/2016 – 9, takto: Usnesení krajského soudu se potvrzuje. Odůvodnění: Shora označeným rozhodnutím soud prvního stupně zamítl návrh společnosti SOIVA s.r.o. „v likvidaci“ se sídlem Hulvácká 2497/8, Zábřeh, 700 30 Ostrava, IČ 47973480 (dále také společnost nebo navrhovatel) na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 10. 2015, č. j. 28 Cm 107/2015 – 19 o zrušení navrhovatele s likvidací a nařízení jeho likvidace (odst. I. výroku), a rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. II. výroku). Dle odůvodnění napadeného usnesení se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí soudu s odkazem na ust. § 170 OZ, podle kterého, kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace. Dle názoru krajského soudu však toto ustanovení nedopadá na případy, kdy o zrušení společnosti rozhodl soud. O zrušení společnosti totiž rozhoduje soud nejen v řízeních vedených dle ust. § 85 a násl. z.ř.s. (řízení o některých otázkách právnických osob), tzn. v řízení dle práva soukromého, ale také v řízení dle práva veřejného – např. zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Rozhodnutí o zrušení společnosti je podle krajského soudu nutno chápat jako „sankci“ za protiprávní činnost, resp. nečinnost právnické osoby, která zpravidla nastupuje až poté, kdy soud vyčerpá mírnější prostředky k odstranění protiprávního stavu (v rámci práva soukromého) či v případě, kdy je protiprávní činnost společnosti natolik závažná, že jsou pro uložení tohoto trestu naplněny zákonné předpoklady (v rámci práva veřejného).