Povinnými náležitostmi pro účely posouzení osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 11 odst. 8, písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jsou pouze údaje, bez kterých by nedošlo ke vzniku zakladatelského právního jednání.

8 Cmo 54/2017 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Bognára a soudců JUDr. Ivana Šišmy a JUDr. Pavla Koláře v právní věci společnosti Merta Holz s.r.o., se sídlem Derflice 66, PSČ 671 28 Znojmo, IČ 05646448, o zaplacení soudního poplatku za zápis společnosti do obchodního rejstříku provedený notářem JUDr. Jaroslavem Svobodou, se sídlem Mariánské náměstí 956/6, PSČ 669 02 Znojmo, pod Fj 177720/2016/KSBR, C 97109/RD1/KSBR dne 20. 12. 2016, k odvolání notáře proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. C 97109/RD5/KSBR, Fj 177732/2016/KSBR ze dne 1. 2. 2017, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil výše uvedenému notáři povinnost zaplatit na soudním poplatku 3.240,- Kč, neboť dne 20. 12. 2016 provedl zápis společnosti s ručením omezeným do veřejného rejstříku, za který nebyl zaplacen soudní poplatek, a který dle závěru soudu není od soudního poplatku osvobozen dle ust. § 11 odst. 8 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen ZSOP). Jelikož poplatek nebyl ve lhůtě zaplacen, byl vyměřen v částce navýšené o 20% dle § 9 odst. 11 ZSOP. Předmětný zápis nemůže být dle soudu osvobozen od soudního poplatku, neboť zakladatelské právní jednání zapisované společnosti obsahuje i jiné než povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem (§ 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen OZ) a zákonem o obchodních korporacích (§ 146 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – dále jen ZOK). Jedná se o text článku sedmého: „V případě úmrtí zakladatele a jediného společníka s.r.o. stane se podíl předmětem dědictví. Převod podílu je možný bez jakéhokoliv omezení. Rozdělení podílu je dovoleno při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka.“ Soud uzavřel, s odkazem na vyjádření Prezidia Notářské komory České republiky (usnesení P 6-13/2016, které musí být notáři známo), že zakladatelské právní jednání obsahuje více než jen povinné náležitosti dle uvedených zákonů, pročež není na zápis možné aplikovat § 11 odst. 8 písm. d) ZSOP, a proto je nutné vyměřit soudní poplatek dle § 7a odst. 4 ZSOP ve spojení s položkou 39 odst. 1 písm. b) Sazebníku ZSOP. Proti tomuto usnesení podal notář odvolání, ve kterém namítal, že zakladatelská listina obsahuje pouze náležitosti, jež vyžaduje zákon, a proto by měl být zápis osvobozen od soudního poplatku v souladu s § 11 odst. 8 písm. d) ZSOP. Zdůraznil, že v zakladatelské listině nebyla uvedena žádná ujednání, žádné skutečnosti, které by nebyly povinnými náležitostmi, neboť vytýkané části zakladatelské listiny pouze definovaly povinné náležitosti dle zákona. Zmiňované „nadlimitní“ citace ZOK obsahuje v § 14, § 42 a § 43. K odkazu na usnesení Prezidia Notářské komory České republiky uvedl, že daný vzor není žádným závazným výkladem, ani tak není pojat. Dále poukázal na rozdíl mezi společenskou smlouvou a zakladatelskou listinou a skutečnost, že žádné podmínky nebo změny od těchto kogentních ustanovení zákona předložená zakladatelská listina neobsahuje. Dodal, že předmětné ustanovení ZSOP má pomoci podnikatelům při začátku podnikání ušetřit peněžní prostředky, a proto by podnikatel neměl obdržet pouze jakési torzo zakladatelského právního jednáním, ze kterého se dozví pouze to to, že může podnikat a v čem. Na závěr uvedl, že neví, „podle jakého právního předpisu si osobuje rejstříkový soud přezkoumávat přímé zápisy notářů, a to pokud jde o to, zda mají či nemají být osvobozeny od poplatku“. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Odvolací soud poté co dovodil, že přípustné odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 OSŘ, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil (ze záznamu o provedení zápisu do veřejného rejstříku), že dne 20. 12. 2016 došlo notářem JUDr. Jaroslavem Svobodou k provedení „prvozápisu“ společnosti Merta Holz s.r.o. do obchodního rejstříku na podkladě jím sepsaného notářského zápisu NZ 233/2016, N 221/2016 obsahujícího zakladatelskou listinu o založení společnosti s ručením omezeným. Notář uvedl, že se jedná o prvozápis společnosti, který je osvobozen od soudního poplatku dle § 11 odst. 8 písm. d) ZSOP. Poté soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením. Podle ust. § 11 odst. 8 písm. d) ZSOP od poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem se osvobozuje zápis skutečnosti do obchodního rejstříku provedený notářem na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích. Podle ust. § 7a odst. 1 ZSOP poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí. Podle ust. § 7a odst. 4 ZSOP plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu. Podle ust. § 9 odst. 11 ZSOP je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud. Podle položky 39 odst. 1 písm. b) Sazebníku ZSOP za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem za první zápis osoby do veřejného rejstříku, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku 2 700 Kč. Podle ust. § 123 odst. 1 OZ zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Podle ust. § 146 odst. 1 ZOK společenská smlouva obsahuje také a) firmu společnosti, b) předmět podnikání nebo činnosti společnosti, c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, f) výši základního kapitálu a g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda provedený „prvozápis“ notářem je osvobozen od soudního poplatku podle § 11 odst. 8 písm. d) ZSOP a dospěl k závěru, že v daném případě tomu tak není. Ačkoliv není v ZSOP definováno, co jsou povinné náležitosti předepsané OZ a ZOK, lze logicky dovodit, že se jedná o takové náležitosti, bez kterých by bylo zakladatelské právní jednání neplatné; je přitom nerozhodné, zda jde o zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu. V daném případě však zakladatelské právní jednání obsahuje i tzv. nepovinné údaje (jak správně zjistil soud prvního stupně, na což odvolací soud pro stručnost odkazuje), resp. údaje, které nemusí být v zakladatelském právním jednání uvedeny, jelikož i bez nich by bylo zakladatelské právní jednání platné (šlo o přepsaný text zákona). To ostatně potvrzuje i samotný odvolatel, založil-li část své obrany na tvrzení, že pouze opsal zákon. Takováto obrana však bez dalšího nezpochybňuje správnost popsaného závěru zastávaného soudy, neboť nezbytnou náležitostí zakladatelského právního jednání zákonné definice nejsou. Naopak, má-li být respektován předpoklad, že jde jen o povinné náležitosti předepsané OZ a ZOK, pak bez zákonných definic se zakladatelské právní jednání obejde právě proto, že jsou obsaženy v zákoně. Tomu ostatně odpovídají i vzory zakladatelského právního jednání Prezidia Notářské komory České republiky, jimž také posuzovaná zakladatelská listina neodpovídá. V čem je takováto zakladatelská listina (rozšířená toliko o citace zákona) pro zakladatele přínosnější než listina vyhotovená dle zmíněného vzoru (jak namítal odvolatel), není patrno. Dále odvolací soud konstatuje, že není-li zápis osvobozen od poplatku, pak v souladu s § 7a odst. 1 ZSOP je notář, který tento zápis do obchodního rejstříku provedl, plátcem soudního poplatku. Soudní poplatek za takovýto zápis činí dle položky 39 odst. 1 písm. b) Sazebníku ZSOP 2.700,- Kč a notář byl povinen dle § 7a odst. 4 tento soudní poplatek zaplatit do 15 dnů od provedení zápisu. Jelikož nebyl soudní poplatek v této lhůtě zaplacen, což vyplývá z obsahu spisu a z lustrace provedené soudem prvního stupně, soud prvního stupně postupoval správně, pokud vyměřil soudní poplatek navýšený o 20% dle § 9 odst. 11 ZSOP na částku 3.240,- Kč. Proto odvolací soud napadené usnesení v souladu s § 219 OSŘ jako věcně správné potvrdil. K (snad jen předstírané) neznalosti právní úpravy, odvolací soud připomíná, že dle ZSOP o poplatkové povinnosti rozhodují soudy. Imanentní součástí rozhodování o poplatkové povinnosti je i posouzení existence osvobození od poplatků. Ve smyslu ust. § 7a ZOSP je plátcem poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem právě tento notář a dle ust. § 3 odst. 6 ZOSP příslušným soudem je právě krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Tento soud je rejstříkovým soudem ve smyslu ust. § 2 a § 75 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Z citované právní úpravy jednoznačně vyplývá oprávnění, resp. povinnost rejstříkových soudů posuzovat existenci osvobození od poplatků ve věcech veřejného rejstříku a jsou-li k tomu zákonem stanoveny předpoklady (viz § 11 odst. 8, písm. d/ ZOSP), pak i jejich naplnění. Je-li jedním z předpokladů osvobození od poplatku dle 11 odst. 8, písm. d/ ZOSP i vymezená kvalita zakladatelského právního jednání, tak bez jejího posouzení závěr o existenci osvobození od poplatku učinit nelze. Pokud se tedy soud prvního stupně, jakožto rejstříkový soud zabýval při posuzování notářem avizovaného osvobození od poplatku obsahem zakladatelského právního jednání, postupoval v souladu se zákonem. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné dle § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ. V Olomouci dne 4. dubna 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Ladislav Bognár v.r. předseda senátu