Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:VSOL:2018:4.VSOL.373.2018.1
Datum rozhodnutí29.08.2018
SoudVSOL
Spisová značka4 VSOL 373/2018
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieA
HesloInsolvence, Insolvenční správce

Právní věta

Pokud výše výtěžku zpeněžení zajištěného majetku umožňuje uhradit celou zjištěnou zajištěnou pohledávku jediného zajištěného věřitele i náklady spojené se správou a zpeněžením tohoto majetku i odměnu insolvenčního správce, je základem pro výpočet této odměny insolvenčního správce ve smyslu § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb. pouze částka určená k vydání zajištěnému věřiteli. Ustanovení § 1 odst. 1 věty druhé vyhl. č. 313/2007 Sb. se v takovém případě neuplatní.

Odůvodnění

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci dlužníků: 1. Jana Nosková, narozená 4. 6. 1969 2. Aleš Nosek, narozený 11. 12. 1978 oba bytem U Matky Boží 117, 588 56 Telč o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2018 č. j. KSBR 31 INS 16306/2016-B-22 takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2018 č. j. KSBR 31 INS 16306/2016-B-22 se ve výrocích IV. a V. potvrzuje. Odůvodnění: 1. Usnesením označeným ve výroku tohoto usnesení krajský soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně vydala částku 933 922 Kč věřitelce Hypoteční banka, a.s. jako výtěžek zpeněžení majetku zapsaného na LV č. 949 v k. ú. Telč, který sloužil k zajištění přihlášených pohledávek uvedené věřitelky (výrok I.), povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu z výtěžku zpeněžení uvedeného ve výroku I. ve výši 91 800 Kč a náhradu DPH ve výši 19 278 Kč z peněžních prostředků majetkové podstaty dlužníků (výrok II.), vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně vydala částku 914 918,61 Kč věřitelce Hypoteční banka, a.s. jako výtěžek zpeněžení majetku zapsaného na LV č. 2961 v k. ú. Telč, který sloužil k zajištění přihlášených pohledávek uvedené věřitelky (výrok III.), povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu z výtěžku zpeněžení uvedeného ve výroku III. ve výši 82 342,67 Kč a náhradu DPH ve výši 17 291,97 Kč z peněžních prostředků majetkové podstaty dlužníků (výrok IV.) a zamítl návrh insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení majetku uvedeného ve výroku III. v části určení výše odměny insolvenční správkyně v částce 10 476,82 Kč včetně DPH (výrok V.). 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční správkyně navrhla podáním ze dne 19. 1. 2018 vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce Hypoteční banka, a. s. (dále jen „věřitelka“). Uvedla, že zpeněžila nemovitosti dlužníků, a to pozemek parc. č. St. 581 zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 117, objekt bydlení, v k. ú a obci Telč, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava na LV č. 949, a byt č. 452/14 v budově č. p. 451, 452 na pozemku parc. č. St. 1861, včetně spoluvlastnického podílu ve výši 734/10994 na budově a pozemku, v k. ú a obci Telč, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava na LV č. 2961. Na nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch věřitelky. Pohledávky věřitelky byly na přezkumném jednání konaném dne 5. 10. 2016 zjištěny ve výši 1 848 840,61 Kč včetně práva na uspokojení ze zajištění. Kupní cena nemovitostí na LV č. 949 činila 1 100 000 Kč. Náklady spojené se zpeněžením činily 55 000 Kč, náklady spojené se správou zajištěného majetku činily 0 Kč. Odměna insolvenční správkyně podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, v platném znění (dále jen „vyhláška“), činí 91 800 Kč a náhrada DPH 19 278 Kč. Výtěžek určený věřitelce činí 933 922 Kč. Neuspokojená část jejích zjištěných pohledávek poté činí 914 918,61 Kč. Kupní cena nemovitostí na LV č. 2961 činila 1 450 000 Kč. Náklady spojené se zpeněžením činily 72 500 Kč, náklady spojené se správou zajištěného majetku činily 2 981 Kč. Odměna insolvenční správkyně podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky činí 110 111,46 Kč včetně DPH. Neuspokojená část zjištěných pohledávek věřitelky ve výši 914 918,61 Kč bude uspokojena v plné výši. Nato soud prvního stupně podle ustanovení § 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „I. Z.“), a rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí na LV č. 949 ve výši 933 922 Kč a nemovitostí na LV č. 2961 ve výši 914 918,61 Kč zajištěné věřitelce. Současně povolil insolvenční správkyni čerpání zálohy na odměnu z výtěžku zpeněžení nemovitostí na LV č. 949 ve výši 91 800 Kč a náhrada DPH 19 278 Kč a nemovitostí na LV č. 2961 ve výši 82 342,67 Kč a náhrada DPH 17 291,97 Kč. Uzavřel, že insolvenční správkyni nepřísluší z výtěžku zpeněžení nemovitostí na LV č. 2961 odměna ve výši 110 111,46 Kč, jak požadovala, ale pouze odměna výši 99 634,64 Kč. Insolvenční správkyně odůvodnila výpočet odměny ustanovením § 1 odst. 1 vyhlášky, které stanoví, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Větu druhou tohoto ustanovení insolvenční správkyně vyložila tak, že částka určená pro zajištěnou věřitelku bude spolu s odměnou insolvenční správkyně včetně DPH představovat základ 100 %. Základ pro výpočet odměny tak podle insolvenční správkyně činí 914 918,61 Kč + 1,21* [90 000 Kč + 0,04* (základ 1 000 000 Kč], celkem tedy 1 025 030,07 Kč. Z tohoto základu činí odměna insolvenční správkyně 110 111,46 Kč včetně DPH. Podle soudu prvního stupně není tento výklad insolvenční správkyně správný. Větu druhou odstavce 1 ustanovení § 1 vyhlášky je třeba vykládat tak, že odměna insolvenčního správce je již zahrnuta v částce určené k vydání zajištěným věřitelů. Základem pro výpočet odměny insolvenčního správce je tedy vždy částka představující rozdíl mezi výtěžkem zpeněžení majetku a náklady na správu a zpeněžení tohoto majetku. Tato částka pak nemůže být nikdy vyšší než 100 % pohledávky zajištěného věřitele. Částka určená k vydání věřitelce v dané věci činí 914 918,61 Kč. Z této částky se vypočte odměna insolvenční správkyně podle ustanovení § 2 vyhlášky ve výši 9 %, což činí částku 82 342,67 Kč. K této částce se připočte jen náhrada 21 % DPH. Odměna insolvenční správkyně tak činí 99 634,64 Kč. Poukázal na důvodovou zprávu k vyhlášce č. 398/2013 Sb., která s účinností od 1. 1. 2014 novelizovala vyhlášku č. 313/2007 Sb., usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2017 sen. zn. 29 NSČR 7/2015, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval výkladem ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky před novelou a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2017 č. j. 3 VSOL 1177/2016-B-27. Uzavřel, že při aplikaci ustanovení § 1 vyhlášky je nutné upřednostnit výklad e ratione legis (ve smyslu zákona) před výkladem jazykovým. Návrh insolvenční správkyně v částce rozdílu vypočtené odměny proto zamítl. Přebytek (hyperocha) z výtěžku zpeněžení ve výši 359 965,75 Kč bude vydán dlužníkům. 3. Toto usnesení napadla insolvenční správkyně odvoláním, a to výslovně ve výrocích IV. a V. Namítla, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedla, že jí svědčí subjektivní legitimace k podání odvolání, poněvadž je rozhodováno o její odměně. S rozhodnutím soudu prvního stupně o odměně nesouhlasí. Je-li podle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky základem odměny výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěným věřitelům včetně odměny insolvenčního správce, není žádný důvod postupovat jinak v případě, kdy vzniká hyperocha. Žádná limitace výše základu odměny v ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky uvedena není a nelze proto uvažovat tak, že by horním limitem pro výpočet odměny byla výše pohledávky zajištěného věřitele. Základ pro výpočet odměny insolvenční správkyně v dané věci je dán součtem částky určené zajištěné věřitelce a odměny insolvenční správkyně včetně DPH. Odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2017 č. j. 2 VSPH 2240/2016-B-21. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku IV. změnil tak, že insolvenční správkyni povolí zálohu na odměnu ve výši 91 001,20 Kč a náhradu DPH 19 110,26 Kč. 4. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 5. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 6. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017, při respektování účinků úkonů učiněných v insolvenčním řízení v přezkoumávané věci před tímto datem. 7. Odvolací soud dále postupoval podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, v platném znění, (ve znění účinném od 1. 1. 2014), dále jen „vyhláška“. 8. Podle ustanovení § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k následujícím závěrům. 10. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 7. 2016 č. j. KSBR 31 INS 16306/2016-A-8 rozhodl o úpadku dlužníků a povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenční správkyní byla ustanovena Insolvency Project v. o. s., se sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové, IČO 28860993. Usnesením ze dne 17. 10. 2016 č. j. KSBR 16306/2016-B-6 schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Insolvenční správkyně do soupisu majetkové podstaty sepsala ke dni 19. 9. 2016 mimo jiné shora označené nemovitosti. U přezkumného jednání konaného dne 5. 10. 2016 byly přezkoumány přihlášené pohledávky věřitelů č. P1 až P14. Věřitelka přihlásila do řízení pohledávku č. P2 v celkové výši 1 848 840,61 Kč. Jako důvod vzniku pohledávky uvedla neuhrazený úvěr poskytnutý na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. 20003/241890-02/09/01-001/00/R ze dne 18. 4. 2009. Jistina činí 1 581 006,80 Kč a příslušenství (úrok, úrok z prodlení a úrok před kapitalizací) činí 267 833,81 Kč. Pohledávku přihlásila jako zajištěnou majetkem dlužníků, a to shora označenými nemovitostmi. Zástavní smlouva reg. č. 2003/241890-02/09/01-002/00/R byla uzavřena dne 18. 4. 2009. Pohledávka byla zjištěna. Insolvenční správkyně dne 19. 1. 2018 požádala insolvenční soud o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí dlužníků věřitelce. Dále navrhla, aby jí insolvenční soud povolil zálohu na odměnu z výtěžku zpeněžení včetně DPH. Insolvenční soud zveřejnil návrh insolvenční správkyně v insolvenčním rejstříku vyhláškou ze dne 4. 4. 2018 č. j. KSBR 31 INS 16306/2016-B-21 s poučením, že účastníci řízení mohou proti návrhu podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Vyhláška byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 4. 4. 2018, námitky nebyly podány. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením. 11. Podle ustanovení § 298 I. Z., zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). 12. Podle ustanovení § 409 odst. 3 I. Z., majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. 13. Podle ustanovení § 38 I. Z., insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. V případě oddlužení činí výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek v konkursu. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis (odstavec 7). 14. Podle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. 15. Podle ustanovení § 1 odstavec 2 vyhlášky, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna od 0 do 1 mil. Kč 9 %, od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč 90 000 + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč. 16. V přezkoumávané věci je způsobem řešení úpadku dlužníků oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odměna insolvenční správkyně z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění se vypočte podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky z částky určené k vydání zajištěné věřitelce. 17. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že ustanovení § 1 odst. 1 věty druhé vyhlášky je nutné vykládat e ratione legis tak, že výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům, tj. výtěžek po odpočtu nákladů na jeho správu a zpeněžení, ale nikoliv po odpočtu odměny insolvenčního správce, je základem pro výpočet odměny insolvenčního správce. Odměna insolvenčního správce se vypočte z tohoto základu a o tuto odměnu se poté sníží výtěžek určený k vydání věřitelům. Ke stejnému závěru, pokud jde o způsob výpočtu, dospěl i Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 31. 1. 2017 sen. zn. 29 NSČR 7/2015, zveřejněném v časopise Soudní judikatura pod poř. č. 66/2018, ve kterém se zabýval otázkou, co je základem pro výpočet odměny insolvenčního správce v případě, kdy byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, byť ještě dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2012. 18. V případě hyperochy je situace jiná. Výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěnému věřiteli se rovná maximálně výši zjištěné pohledávky tohoto věřitele a tento výtěžek je základem pro výpočet odměny insolvenčního správce. Proto pro účely výpočtu jeho odměny v takovém případě nezahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům částku připadající na odměnu insolvenčního správce (§ 1 odst. 1 věta druhá a odst. 2 vyhlášky 313/2007 Sb. a contrario). Výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěnému věřiteli se o odměnu insolvenčního správce v takovém případě nesnižuje a nesnižuje se ani o náklady spojené se správou a zpeněžením předmětu zajištění. Odměna insolvenčního správce a náklady spojené se správou a zpeněžením jdou v tomto případě na vrub hyperochy (pokud k jejich náhradě postačuje), která po jejich odpočtu v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře náleží dlužníkovi. 19. Lze tedy uzavřít, že výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům je základem pro výpočet odměny insolvenčního správce, avšak tento základ (jež v přezkoumávané věci představuje výši zjištěné zajištěné pohledávky) nezahrnuje hyperochu, která postačuje k úhradě odměny insolvenčního správce, nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění a v případném zbytku k vydání dlužníkovi. 20. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když v přezkoumávané věci při výpočtu odměny insolvenční správkyně vyšel z částky 914 918,61 Kč představující výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěné věřitelce (a rovnající se její neuspokojené pohledávce) a z této částky vypočetl podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky odměnu ve výši 9 %, což činí částku 82 342,67 Kč. Po jejím navýšení o 21 % náhradu DPH ve výši 17 291,97 Kč (insolvenční správkyně je plátkyní této daně) činí odměna insolvenční správkyně celkem částku 99 634,64 Kč (nikoliv správkyní požadovaných 110 111,46 Kč). Soud prvního stupně tedy insolvenční správkyni správně povolil čerpání zálohy na odměnu v této výši. 21. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. (§ 7 I. Z.) a usnesení soudu prvního stupně ve výrocích IV. a V. jako věcně správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni a zajištěné věřitelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. Olomouc 29. srpna 2018 JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky