Schválit konečnou zprávu v jiném znění, než v jakém byla zveřejněna, pokud proti ní nebyly podány námitky, insolvenční zákon neumožňuje.

Usnesení Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Martina Láníčka v insolvenční věci dlužnice: V.K., narozená xxxx bytem xxxxx o konečné zprávě a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s., sídlem Slezská 2033/11, 120 00 Praha 2, IČO 248 17 465 o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. února 2020 č. j. KSBR 37 INS 9104/2015-B-47 takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. února 2020 č. j. KSBR 37 INS 9104/2015-B-47 se ve výroku I. mění takto: „Soud schvaluje konečnou zprávu insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s. ze dne 16. 8. 2019, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 22. 1. 2020 (č. d. B-46), dle níž příjmy majetkové podstaty činí 55.294,66 Kč, výdaje majetkové podstaty 84.325,41 Kč, z toho hotové výdaje insolvenční správkyně 8.095,41 Kč včetně 21 % DPH a odměna insolvenční správkyně 76.230 Kč včetně 21% DPH“. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně schválil konečnou zprávu insolvenční správkyně dlužnice a její vyúčtování ze dne 16. 8. 2019 tak, že dle ní příjmy majetkové podstaty činí 55.294,66 Kč, výdaje majetkové podstaty 62.545,41 Kč a z toho hotové výdaje insolvenční správkyně 8.095,41 Kč včetně 21% DPH a odměna insolvenční správkyně 54.450 Kč včetně 21 % DPH (výrok I.). Dále soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni, aby ve lhůtě 20 dnů právní moci tohoto usnesení předložila soudu návrh rozvrhového usnesení (výrok II.). 2. Na odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že 16. 8. 2019 předložila insolvenční správkyně konečnou zprávu o zpeněžení majetkové podstaty a vyúčtování své odměny a hotových výdajů. Ve zprávě uvedla příjmy majetkové podstaty v celkové výši 55.294,66 Kč (zpeněžení majetku zapsaného v majetkové podstatě dlužnice). Hotové výdaje v průběhu oddlužení dlužnice vyčíslila na 4.356 Kč včetně DPH a hotové výdaje v průběhu konkursu na částku 3.739,41 Kč včetně DPH. Svou odměnu vyúčtovala insolvenční správkyně částkou 76.230 Kč včetně 21% DPH, a to odměnu z prodeje nezajištěného majetku 54.450 Kč včetně DPH dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek ve výši 21.780 Kč včetně DPH dle § 2a uvedené vyhlášky. Hotové výdaje vyúčtovala insolvenční správkyně částkou 8.095,41 Kč (výdaje v průběhu oddlužení 24x150 Kč + 756 Kč DPH, celkem 4.356 Kč a výdaje v průběhu konkursu 3.739,41 Kč). Výdaje v průběhu konkursu doložila insolvenční správkyně doklady ke konečné zprávě. Výtěžek zpeněžení k rozdělení mezi věřitele byl vyčíslen na 10.235 Kč. Soud prvního stupně konečnou zprávu zveřejnil vyhláškou z 22. ledna 2020, a protože proti ní nebyly podány námitky bez nařízení jednání konečnou zprávu insolvenční správkyně schválil. Pokud jde o vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně pak soud prvního stupně její odměnu schválil, pokud šlo o vyčíslení odměny z prodeje nezajištěného majetku včetně DPH ve výši 54.450 Kč, avšak neschválil odměnu z přezkoumaných přihlášek pohledávek ve výši 21.770 Kč včetně DPH. Poukázal na to, že v řízení došlo 24. 3. 2017 k přeměně oddlužení v konkurs (§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., dle níž se odměna určuje podle § 1, nejméně však podle § 3 nikoliv však již dle § 2a této vyhlášky). K tomuto závěru odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. „4 VSOL 214/2017-B-23, KSBR 32 INS 33765/2014“. 3. Toto usnesení napadla výslovně ve výroku I. odvoláním insolvenční správkyně dlužnice. Nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně spatřovala v tom, že soud prvního stupně jí nepřiznal odměnu určenou z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, ačkoli tuto část odměny vyúčtovala. V tomto směru odvolatelka poukázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 19. 2. 2016 senátní značky 4 VSPH 2383/2015, v němž tento soud dovodil, že tato odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek náleží insolvenčnímu správci v případě konkursu na majetek dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda k němu došlo primárně prohlášením konkursu na majetek dlužníka, anebo se tak stalo až sekundárně přeměnou reorganizace v konkurs či zrušením oddlužení a následným prohlášením konkursu. Odvolatelka proto má za to, že soud prvního stupně při určení odměny nesprávně aplikoval § 38 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „I. Z.“). Dále odvolatelka zdůraznila, že soud prvního stupně se nijak nevypořádal s jejím odkazem na uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a z tohoto důvodu že zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. Pokud soud prvního stupně v napadeném usnesení poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, pak odvolatelka uvedla, že by mělo dojít ke sjednocení rozhodovací praxe odvolacích soudů. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že schválí konečnou zprávu včetně výdajů a odměny insolvenční správkyně v tom znění, jak byla předložena. 4. Vyjádření k odvolání podáno nebylo. 5. Z obsahu insolvenčního spisu dlužnice vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno 8. dubna 2015 a o úpadku dlužnice a povolení oddlužení bylo rozhodnuto 11. května 2015. 6. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 64/2017 Sb. Podle článku II. přechodné ustanovení tohoto zákona zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 7. S účinností od 1. 6. 2019 byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 31/2019 Sb. Podle článku II. přechodné ustanovení tohoto zákona v insolvenčních řízeních, která byla zahájena, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Podle shora uvedených přechodných ustanovení novel insolvenčního zákona odvolací soud rozhoduje v této přezkoumávané věci o odvolání insolvenční správkyně podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 30. 5. 2019 při respektování účinků úkonů, které byly v insolvenčním řízení učiněny před 1. 7. 2017. 9. Podle ustanovení § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 10. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o. s. ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.) dospěl k následujícím závěrům. 11. Z insolvenčního spisu dlužnice vyplývá, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno 8. 4. 2015 a 11. 5. 2015 byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo rozhodnuto o povolení oddlužení dlužnice. Usnesením z 21. 7. 2015 bylo schváleno oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 24. 3. 2017 bylo zrušeno oddlužení dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Toto usnesení Krajského soudu v Brně bylo přezkoumáno k odvolání dlužnice Vrchním soudem v Olomouci a bylo potvrzeno usnesením ze dne 8. 6. 2017. Přezkumné jednání proběhlo 1. 7. 2015 a bylo při něm přezkoumáno 18 přihlášených pohledávek. Usnesením ze dne 9. 7. 2018 rozhodl soud prvního stupně o tom, že konkurs dlužnice bude projednáván jako konkurs nepatrný. Dne 18. 8. 2019 předložila insolvenční správkyně konečnou zprávu, v níž vyčíslila příjmy majetkové podstaty celkovou částkou 55.294,66 Kč, když v této částce je zahrnuto 17.858 Kč jako částka, která byla poukazována na účet majetkové podstaty v průběhu oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře z příjmu dlužnice, dále částka ze stavebního spoření dlužnice 21.226,66 Kč, vymožená pohledávka dlužnice částkou 12.500 Kč, dále příjmy ze zpeněžení majetku dlužnice 500 Kč a z převedení peněžních prostředků na účet majetkové podstaty 3.210 Kč. Výdaje vyčíslila insolvenční správkyně jako hotové výdaje za 24 měsíců oddlužení 150 x 24 plus DPH 21 %, celkem 4.356 Kč a dále jako hotové výdaje v průběhu konkursu 3.739,41 Kč, které doložila listinami přiloženými ke konečné zprávě. Celkem pohledávky za majetkovou podstatou 8.095,41 Kč. Odměnu vyčíslila insolvenční správkyně částkou 45.000 Kč plus DPH 21 %, tj. 54.450 Kč za prodej nezajištěného majetku dlužnice a dále 18.000 Kč + 21 % DPH celkem 21.780 Kč za přezkum 18 přezkoumaných přihlášek pohledávek, celkem odměna insolvenční správkyně 76.230 Kč. Výdaje majetkové podstaty celkem 84.325,41 Kč. Dále z konečné zprávy vyplývá, že při plnění splátkového kalendáře bylo mezi přihlášené nezajištěné věřitele rozděleno 10.235 Kč a současně insolvenční správkyně v bodě D konečné zprávy uvedla všech 18 věřitelů a u každého z nich částku, která byla na jeho pohledávku zaplacena. V majetkové podstatě zbyla částka 37.436,66 Kč, neuhrazená odměna insolvenční správkyně zůstala ve výši 69.877,50 Kč a neuhrazené hotové výdaje 6.824,91 Kč s tím, že k rozdělení mezi věřitele již nezbývá žádná částka. Soud prvního stupně usnesením z 3. prosince 2019 vyzval insolvenční správkyni, aby konečnou zprávu opravila v tom smyslu, že nebude účtovat odměnu z přezkoumaných přihlášek pohledávek a v tomto směru poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, na něž odkazuje i v odvoláním napadeném usnesení. Poté, co insolvenční správkyně na tuto výzvu reagovala negativně podáním z 11. 12. 2019, v němž zdůvodnila proč má zato, že jí náleží odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, soud prvního stupně vyhláškou zveřejnil konečnou zprávu v insolvenčním rejstříku 22. 1. 2020, a to ve znění, v jakém byla předložena insolvenční správkyní podáním ze dne 16. 8. 2019, a uvědomil účastníky řízení o tom, že mohou do 15 dnů od zveřejnění podat proti ní námitky. Dle obsahu spisu námitky proti konečné zprávě podány nebyly. Nato vydal soud prvního stupně odvoláním napadené usnesení. 12. Podle ustanovení § 303 odst. 1 I. Z., současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. 13. Podle ustanovení § 304 odst. 1 I. Z., insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. 14. Podle ustanovení § 304 odst. 2 I. Z., o konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření. 15. Podle ustanovení § 304 odst. 4 I. Z., na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. 16. Podle ustanovení § 304 odst. 5 I. Z., nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání. 17. Podle ustanovení § 304 odst. 6 I. Z., rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. 18. Na základě shora uvedených zjištění z insolvenčního spisu s poukazem na shora citované ustanovení § 304 I. Z. odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně nepostupoval podle ustanovení § 304 odst. 1 I. Z. Vyzval sice insolvenční správkyni k odstranění chybného vyúčtování odměny, avšak když insolvenční správkyně opravu dle pokynu insolvenčního soudu odmítla provést, zveřejnil konečnou zprávu v původním znění předloženém insolvenční správkyní, která zahrnovala jako součást odměny insolvenční správkyně i odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek. Proti tomuto zveřejněnému znění konečné zprávy námitky podány nebyly. Soud prvního stupně však v rozporu se zveřejněným textem konečné zprávy odvoláním napadeným usnesením schválil konečnou zprávu v jiném, než zveřejněném znění, když nepřiznal insolvenční správkyni právě odměnu za přezkum přihlášených pohledávek. Tento postup soudu prvního stupně je ovšem v rozporu s § 304 insolvenčního zákona. Případné insolvenčním soudem zjištěné chyby a nejasnosti v konečné zprávě a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce může totiž insolvenční soud odstraňovat po slyšení insolvenčního správce před tím, než dojde ke zveřejnění konečné zprávy. Po vznesení námitek proti konečné zprávě pak musí postupovat insolvenční soud podle ustanovení § 304 odst. 4 I. Z., to znamená buď schválit předloženou zprávu a vyúčtování, pokud námitky, které projednal, nejsou důvodné nebo nařídit doplnění nebo změnu konečné zprávy, pokud některé z námitek jsou důvodné, ale nemění základní obsah konečné zprávy anebo odmítnout přijmout konečnou zprávu, pokud námitky zpochybňují zprávu jako celek a uložit insolvenčnímu správci předložit konečnou zprávu novou v soudem určené lhůtě. 19. Schválit konečnou zprávu v jiném znění, než v jakém byla zveřejněna, pokud proti ní nebyly podány námitky, insolvenční zákon neumožňuje. 20. Dále odvolací soud uzavírá, že co do náležitostí konečná zpráva dostála všem požadavkům uvedeným v ustanovení § 302 odst. 2 I. Z. Celkové výdaje insolvenční správkyně ke konečné zprávě rovněž řádně doložila, vyčíslení příjmů a výdajů majetkové podstaty rovněž odpovídá obsahu spisu. Jedinou spornou otázkou s ohledem na stanovisko soudu prvního stupně tedy zůstalo to, zda insolvenční správkyni náleží i odměna za přezkoumané přihlášky pohledávek ve vyúčtované výši tj. 1.000 Kč za jednu přezkoumanou přihlášku pohledávky, když způsobem řešení úpadku dlužnice po zrušení schváleného oddlužení byl konkurs a když přezkum přihlášených pohledávek proběhl 1. 7. 2015, tj. ještě před prohlášením konkursu na majetek dlužnice. 21. Podle ustanovení § 38 odst. 1 věty první I. Z., insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. 22. Odvolací soud při výkladu tohoto zákonného ustanovení (na rozdíl od svého předchozího právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí citovaném soudem prvního stupně v důvodech napadeného usnesení) dospívá k závěru, že v případě konkursu, ať již byl původním způsobem řešení úpadku dlužníka, anebo ať už tento způsob řešení úpadku dlužníka nastal v důsledku přeměny reorganizace nebo v důsledku zrušení oddlužení, je součástí odměny insolvenčního správce vždy i odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek. V případě konkursu tedy nutno určit celkovou odměnu insolvenčního správce podle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. v rozhodném znění z výtěžku zpeněžení (§ 1 vyhlášky) a dále z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek dle § 2a vyhlášky. Ztotožňuje se tedy v tomto směru se závěry uvedenými v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2016 sen. zn. 4 VSPH 2383/2015, na něž odvolatelka odkazovala. 23. Insolvenční správkyně v přezkoumávané věci tedy správně vyčíslila odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek částkou 18.000 Kč, když přezkoumala 18 přihlášek pohledávek věřitelů a k tomu připočetla 21 % daň z přidané hodnoty, jejíž je plátkyní (§ 38 odst. 1 poslední věta I. Z.). 24. Konečná zpráva tak, jak byla zpracována insolvenční správkyní dne 16. 8. 2019 a zveřejněna insolvenčním soudem v insolvenčním rejstříku dne 22. ledna 2020 nevykazuje žádné vady s ohledem na obsah insolvenčního spisu dlužnice. Její zveřejnění rovněž dostálo požadavkům stanoveným v § 304 odst. 2 I. Z. a námitky proti ní podány nebyly. Tato procesní situace umožnila odvolacímu soudu, aby postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (§ 7 I. Z.) a usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. změnil tak, že konečnou zprávu schválil ve zveřejněném znění. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. Olomouc 17. srpna 2020 JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu