Při určení tarifní hodnoty podstatné pro stanovení výše odměny za úkon právní služby poskytnuté (zvoleným) zmocněncem (nezletilého poškozeného) v případě přiznání nemajetkové újmy je třeba vedle § 10 odst. 5 věta druhá advokátního tarifu aplikovat také ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, které určuje tarifní hodnotu v částce 50 000 Kč ve věcech osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy.

Číslo jednací: 1 To 86/2022-755 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Olomouci projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. ledna 2023 stížnost odsouzeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum narození], trvale bytem [obec] [adresa], t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody [stát. instituce], proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2022, č. j. 32 T 2/2022-746, o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zvolenému zmocněnci , a rozhodl takto: Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. se z podnětu stížnosti odsouzeného napadené usnesení zrušuje a nově se rozhoduje tak, že podle § 151 odst. 2, odst. 3, odst. 6 tr. ř. se JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., advokátovi se sídlem v [obec], [ulice a číslo], přiznává podle § 10 odst. 5 věta druhá, § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5. a § 12a odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v účinném znění (dále jen„ AT“), odměna a náhrada hotových výdajů zvoleného zmocněnce takto: 1) za první poradu s klientem, včetně převzetí a přípravy zastoupení § 11 odst. 1 písm. a) AT (1 x 2 480 Kč) …………………………………………...... 2 480 Kč 2) za písemné podání týkající se věci samé § 11 odst. 1 písm. d) AT (1 x 2 480 Kč) ……………………………….…………….. 2 480 Kč 3) za účast u úkonů v přípravném řízení § 11 odst. 1 písm. e) AT (9 x 2 480 Kč) ………………………………………….... 22 320 Kč 4) za prostudování spisu při skončení vyšetřování § 11 odst. 1 písm. f) AT (2 x 3 100 Kč) ……………………………………………… 6 200 Kč 5) za účast na jednání před soudem § 11 odst. 1 písm. g) AT (2 x 3 100 Kč) ………………………………………..…....... 6 200 Kč 6) režijní paušál § 13 odst. 4 AT (15 x 300 Kč) ………………………………………………..….......... 4 500 Kč 7) náhrada za ztrátu času § 14 odst. 1 písm. a) AT …………………………………………………………..…… 400 Kč 8) cestovní výdaje § 13 odst. 1, odst. 5 AT ………………………………………………………………..... 680 Kč 9) 21 % DPH z částky 45 260 Kč ………………………………...…………………..... 9 505 Kč Celkem ……………………………………………………………………………… 54 765 Kč Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením rozhodla vyšší soudní úřednice Krajského soudu v Ostravě tak, že podle § 151 odst. 2, odst. 3, odst. 6 tr. ř. přiznala JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., advokátu se sídlem v [obec], [ulice a číslo], odměnu a náhradu hotových zvoleného zmocněnce celkem ve výši 85 741 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů byla zmocněnci přiznána zcela v souladu s jeho vyúčtováním, které bylo podáno včas z hlediska nároku na jeho uplatnění ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy zmocněnci skončila jeho povinnost zastupovat poškozeného (č. l. 736-737). 2. Proti usnesení podal stížnost odsouzený [jméno] [příjmení]. Nesouhlasil s výší přiznané odměny a náhrady hotových výdajů zvoleného zmocněnce poškozeného. Podle odsouzeného zmocněnec prováděl neúměrné a nadbytečné úkony, konkrétně se účastnil výslechů svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], u kterých být nemusel. Nadměrně byla také zmocněnci přiznána odměna za prostudování spisu v rozsahu dvou úkonů právní služby. Nakonec odsouzený zmínil, že se nachází ve výkonu trestu ve Věznici Kuřim, není tam pracovně zařazen a pro invaliditu ani nebude. 3. Vrchnímu soudu v Olomouci byla věc jako stížnostnímu soudu předložena ve smyslu § 146 odst. 2 písm. d) tr. ř. Podle § 151 odst. 4, odst. 6 tr. ř. je proti napadenému usnesení přípustná stížnost. Usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zvolenému zmocněnci se odsouzeného přímo dotýká, neboť podle § 154 odst. 3 tr. ř. je odsouzený povinen nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Stížnost tedy byla podána oprávněnou osobou podle § 142 odst. 1 tr. ř. Z obsahu spisu vyplynulo, že opis napadeného usnesení byl odsouzenému doručen 18. 7. 2022, zmocněnci 12. 7. 2022 a státnímu zástupci 11. 7. 2022. Odsouzený podal stížnost k poštovní přepravě dne 21. 7. 2022. Stížnost byla podána ve stanovené lhůtě podle § 143 odst. 1 tr. ř. Protože stížnost byla podána proti usnesení, které bylo podmíněno návrhem zmocněnce ve smyslu § 151 odst. 2, odst. 6 tr. ř., u něhož dochází k prolomení zásady oficiality, byl stížnostní soud při svém rozhodování limitován rozsahem podaného návrhu zmocněnce co do jednotlivých úkonů i výše odměny, příp. náhrad, které požadoval. Dosah revizního principu byl dále limitován zákazem změny k horšímu v neprospěch stěžovatele. 4. Z podnětu podané stížnosti vrchní soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž shledal stížnost odsouzeného částečně důvodnou, i když z jiných důvodů, než obsahovaly stížnostní námitky. Podkladem pro vydání napadeného usnesení bylo vyúčtování právního zastoupení zvoleného zmocněnce. Usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů bylo řádně oznámeno dotčeným stranám trestního řízení. Po podání stížnosti byla věc předložena vrchnímu soudu. Vrchní soud nezjistil žádné podstatné vady předcházejícího řízení, které by měly vliv na výrok napadeného usnesení. Zvolený zmocněnce provedl úkony právní služby zčásti v roce 2021 a částečně v roce 2022. Při posouzení odměny a náhrady hotových výdajů za jednotlivé úkony vrchní soud vycházel ze znění advokátní tarifu účinného v době poskytnutí právních služeb. 5. Podle § 151 odst. 2, odst. 3, odst. 6 tr. ř. zvolený zmocněnec poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu. V návaznosti na ustanovení § 154 odst. 1, odst. 3 tr. ř. je soud již ve fázi rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů zvoleného zmocněnce povinen přezkoumat účelnost nákladů vzniklých přibráním a činností zmocněnce. Ústavní soud opakovaně poukázal na to, že v rozhodování o nákladech řízení, zejména pak v adhezním řízení, má být poskytována náhrada nákladů toliko účelně vynaložených (nález ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11). Je také třeba vždy vážit, zda odměna zmocněnce poškozeného nepřesahuje rozumnou míru účelnosti, kterou je třeba poměřovat mimo jiné i výši přiznané náhrady újmy. Povinnost uhradit nepřiměřené vysoké náklady by odporovala požadavku účelnosti a nepřiměřeně postihovala pachatele trestného činu, jemuž by byla uložena (nález ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 1255/18). 6. Ústavní soud také opakovaně připomněl, že vhodné nastavení výše odměny za právní zastoupení je úkolem zákonodárce, který má tato pravidla vtělit do právního předpisu. Advokátní tarif v § 12a odst. 2, ve znění účinném do 31. 12. 2021, stanovil pravidla pro výpočet mimosmluvní odměny ustanoveného zmocněnce poškozeného odlišně od zvoleného zmocněnce, přičemž výsledný rozdíl ve výši odměny mohl být v těchto případech podstatný. Z toho důvodu také Ústavní soud v minulosti připustil aplikaci § 12a odst. 2 AT i u odměny a náhrady hotových výdajů zvoleného zmocněnce poškozeného, pokud by výpočet sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby postupem podle § 7 ve spojení s § 10 odst. 5 AT vedl k přiznání neúměrně vysoké náhrady nákladů poškozenému (pozn. neúměrné vysoké odměny zvoleného zmocněnce), za současného požadavku náležitého zvážení okolností konkrétní věci a pečlivého odůvodnění rozhodnutí. 7. Výsledkem rozhodování o náhradě nákladů má být nalezení spravedlivého výsledku, který bude na jedné straně reflektovat oprávněný zájem na náhradě nákladů poškozeného, který má nárok na zastupování zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, na druhé straně bude odrážet požadavek, aby byly nahrazovány pouze účelně vynaložené náklady, jejichž výše není nepřiměřená. Tohoto výsledku nelze vždy dosáhnout cestou pouhé mechanické aplikace advokátního tarifu, nýbrž může být s ohledem na konkrétní okolnosti žádoucí takto vypočtenou výši odměny za jeden úkon právní služby snížit, a to i použitím § 12a odst. 2 AT, přitom nelze takto postupovat paušálně, ale je nutné vždy zohlednit specifika dané věci a uvedený postup náležitě odůvodnit (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3152/21). 8. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 406/2021 Sb. zrušila s účinností od 1. 1. 2022 ustanovení § 12a AT. To znamenalo sjednocení výpočtu odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného a zvoleného zmocněnce poškozeného. Zároveň byla zrušena horní hranice sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 5 000 Kč, což potvrdilo nekoncepčnost úpravy obsažené v advokátním tarifu, na jejímž základě může částka odměny a náhrady nákladů zvoleného nebo ustanoveného zmocněnce poškozeného v adhezním řízení několikrát převyšovat částku vlastní náhrady újmy přiznané poškozenému, nebo částku přiznanou jako odměna a náhrada nákladů obhájce v souvisejícím trestním řízení. 9. Posouzení účelnosti nákladů právních služeb provedených zmocněncem poškozeného (advokátem) v trestním řízení sestává z následujících prvků. Soud má povinnost hodnotit přiměřenost výše sazby za jeden úkon právní služby, potřebnost každého jednotlivého úkonu právní služby a přiměřenost celkové částky odměny a nákladů vůči celkové částce újmy přiznané poškozenému. Soud má také povinnost dostát požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí, které odpovídá jak zákonu, tak učiněným skutkovým zjištěním (sp. zn. I. ÚS 1882/21 ze dne 22. 3. 2022). Uvedený závěr potvrzuje nález Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2021, sp. zn. III. ÚS 1033/21:„ při hodnocení účelnosti nákladů vzniklých přibráním zmocněnce nutno hodnotit nejenom potřebnost každého jednotlivého úkonu, ale taktéž přiměřenost výše sazby za jeden úkon právní služby, kdy jako orientační referenční rámec bude sloužit právě sazba za jeden úkon zmocněnce ustanoveného, popř. ustanoveného obhájce“. Požadavek hodnocení přiměřenosti celkové částky náhrady nákladů řízení vůči celkové částce náhrady škody a nemajetkové újmy vyplývá například z nálezu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 1255/18:„ …i v případě, že obecný soud dospěje k závěru o účelnosti jednotlivých úkonů právní služby, nezbavuje ho to povinnosti posoudit přiměřenost výše sazby za úkon právní služby a přiměřenosti celkové částky náhrady nákladů vůči celkové částce náhrady škody a nemajetkové újmy. V případě, že shledá celkovou výši nákladů s ohledem na konkrétní okolnosti a případný dopad na odsouzeného nepřiměřenou, může použít zmíněných korektivů snižujících částku odměny za každý úkon právní služby; svůj postup však musí řádně odůvodnit“. 10. Na tomto místě je třeba připomenout, že odsouzený [jméno] [příjmení] byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2021, č. j. 32 T 2/2022-696, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2022, uznán vinným ze spáchání několika zvlášť závažných zločinů a několika přečinů proti svobodě a proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, za které mu byl podle § 187 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo odsouzenému uloženo ochranné léčení sexuologické v ústavní formě. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla odsouzenému uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozeným [jméno] [příjmení] částku 150 000 Kč a [jméno] [příjmení] částku 100 000 Kč. Se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy byl poškozený [jméno] [příjmení] odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 11. Z předloženého spisu vrchní soud zjistil, že matka zvolila nezletilému poškozenému [jméno] [příjmení] zmocněnce JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M. a udělila mu plnou moc dne 26. 8. 2021 (č. l. 48). Zvolený zmocněnec požádal dne 30. 8. 2021 o vyrozumívání o vyšetřovacích úkonech (č. l. 542). Dne 1. 9. 2021 zmocněnec uplatnil za poškozeného nárok na náhradu nemajetkové újmy vůči obviněnému ve výši 500 000 Kč (č. l. 540-541). Po pravomocném skončení trestního stíhání zmocněnec předložil návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. V něm vymezil patnáct poskytnutých úkonů právní služby (přípravu a převzetí zastoupení, uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy, účast při výslechu osmi svědků, účast při pokračování výslechu obviněného, prostudování spisu při skončení vyšetřování a účast při hlavním líčení), požadované cestovné a náhradu za promeškaný čas. Zmocněnec požadoval za jeden úkon právní služby poskytnutý do 31. 12. 2021 odměnu ve výši 4 080 Kč a za úkon poskytnutý po 1. 1. 2022 odměnu ve výši 5 100 Kč (pozn. podle účinného znění advokátního tarifu). Odsouzený [jméno] [příjmení] při výslechu obviněného dne 2. 12. 2020 ke svým poměrům sdělil, že je svobodný a bezdětný, je vyučen a pracuje jako operátor dohledového centra. Jeho čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč a vlastní auto (č. l. 95-114). Tyto skutečnosti potvrdil i při výslechu obžalovaného. K tomu doplnil, že pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši přesahující 10 000 Kč z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, který ho omezuje při výběru zaměstnání. Kromě toho splácel závazek ve výši 170 000 Kč (č. l. 681-692). 12. Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení správně uvedl, že podle § 51a odst. 2 tr. ř. poškozený mladší než 18 let a zvlášť zranitelná oběť podle zákona o obětech trestných činů mají nárok, nejde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy, na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného v takových případech hradí stát podle § 51a odst. 7 tr. ř. V napadeném rozhodnutí krajský soud plně akceptoval předložené vyúčtování zmocněnce co do výčtu jednotlivých úkonů právní služby, výše odměny za jeden úkon právní služby, tak i celkové výše odměny a náhrady hotových výdajů advokáta. 13. Proti účelnosti některých poskytnutých úkonů právní služby zmocněncem poškozeného směřovaly stížnostní námitky odsouzeného, konkrétně proti přiznání odměny za účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, u kterých podle názoru odsouzeného zmocněnec být nemusel, za účast při vyšetřovacích úkonech, které vůbec s kauzou nezletilého poškozeného nesouvisely a za přiznání přehnané odměny za prostudování spisu při skončení vyšetřování. 14. Vrchní soud přezkoumal účelnost úkonů zmocněnce poškozeného spočívající v účasti při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení. Z obsahu protokolů o výpovědích svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jednoznačně plyne, že účast zmocněnce byla zcela namístě. Obě svědkyně byly tázány a vyjadřovaly se ke známosti nezletilého poškozeného s odsouzeným a k jejich případným kontaktům (č. l. 213-224, 241-247). Rovněž účast zmocněnce poškozeného u výslechu svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla účelným úkonem právní služby (č. l. 225-234, 235-240). Zmocněnec na počátku trestního stíhání odsouzeného požádal o vyrozumívání o všech vyšetřovacích úkonech a o výslechu zmiňovaných svědkyň byl řádně vyrozuměn datovou zprávou. Z obsahu spisu nebylo dopředu jasné, k jakému okruhu otázek budou svědkyně vypovídat, bylo tedy v souladu s povinnostmi (a oprávněním) zmocněnce poškozeného, aby se těchto výslechů zúčastnil. I když zmiňované svědkyně vypovídaly ke kauze druhého nezletilého poškozeného, jednání odsouzeného vůči oběma poškozeným bylo obdobné, navazovalo jedno na druhé, takže přítomnost zmocněnce druhého z poškozených při těchto vyšetřovacích úkonech byla účelná. K dalším úkonům právní služby provedeným zmocněncem nebyly ve stížnosti vzneseny námitky a vrchní soud i tyto považoval za účelně provedené. 15. Odsouzený [jméno] [příjmení] také namítal přehnanou odměnu za úkon právní služby zmocněnce spočívající v prostudování spisu při skončení vyšetřování. Zmocněnci byla přiznána odměna za dva úkony právní služby při prostudování spisu dne 31. 1. 2022 v době 11:00 do 14:15 hodin. Vzhledem k rozsahu předloženého spisu (cca 600 stran), obsahu sestávajícího z listinných důkazů, protokolů o výpovědích řady svědků a znaleckých posudků, je studium mírně přesahující tři hodiny zcela odpovídající povaze a závažnosti projednávané věci a námitka odsouzeného nemá žádné opodstatnění. Z hlediska počtu úkonů právní služby, jejich účelnosti a rozsahu vrchní soud nezjistil v napadeném rozhodnutí žádné chyby. 16. Při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby krajský soud rovněž postupoval ve shodě s vyúčtováním advokáta podle § 10 odst. 5, § 7 bod 5 a § 12a AT (do 31. 12. 2021 z hlediska maximální hranice), resp. již bez podmínek § 12a AT (po 1. 1. 2022). Ke správnému určení sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby je nutné správně stanovit tarifní hodnotu úkonu, od kterého se sazba odvíjí. Ustanovení § 10 odst. 5 věta první AT podle názoru vrchního soudu odpovídá určení tarifní hodnoty úkonu při zastupování poškozeného ve věci náhrady újmy, jež mu byla způsobena trestným činem, u které dosud nebyl uplatněn nárok na peněžitou náhradu vzniklé újmy, nebo pokud mu následně byla přisouzena peněžitá náhrada do výše 10 000 Kč, v takovém je třeba vycházet z této částky a sazby podle § 7 bod 4. AT. Podle § 10 odst. 5 věta druhá AT, pokud byla poškozenému přisouzena jako náhrada újmy peněžitá částka převyšující 10 000 Kč, považuje se za tarifní hodnotu tato přisouzená částka. Nárok na takto stanovenou odměnu zmocněnci náleží až od okamžiku podání návrhu podle § 43 odst. 3 tr. ř., aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. V době započetí trestního řízení a prvotních úkonů právní služby obvykle není známa výše následně přisouzené peněžní částky náhrady újmy a činnost zmocněnce spočívá v uplatnění širších práv zastoupení poškozeného v trestním řízení podle § 43 odst. 1 tr. ř. Určení výše újmy závisí teprve na provedeném dokazování v trestním řízení, při posouzení mnoha kritérií, v návaznosti na obsah samotných důkazů o vině obžalovaného, z nichž vyplývá jeho odpovědnost za způsobený následek v podobě majetkové škody, nemajetkové újmy či bezdůvodném obohacení a jeho povinnost škodlivý následek odčinit. Z tohoto pohledu podmínky ustanovení § 10 odst. 5 věta druhá AT dostatečně přiléhavě nereflektují povahu adhezního řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka nebo na osobnostních právech. V těchto případech při určení tarifní hodnoty podstatné pro stanovení výše mimosmluvní odměny zmocněnce je třeba vedle § 10 odst. 5 věta druhá AT aplikovat také ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) AT, které určuje tarifní hodnotu v částce 50 000 Kč ve věcech osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy. Postup podle tohoto ustanovení advokátního tarifu se uplatní při výpočtu odměny zvoleného zmocněnce v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958, § 2959 občanského zákoníku, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 (R 12/2022 civ.). Podle názoru uveřejněného v Bulletinu advokacie č. 11/ 2022 lze závěry vyslovené v označeném usnesení uplatnit adekvátně i při jiných nárocích uplatňovaných podle občanského zákoníku, včetně újmy ze zasažení do„ tradičních“ osobnostních práv chráněných zejména podle § 2956 občanského zákoníku (Růžička, Glézl, Hudáčková: Využití tarifní hodnoty 50 000 Kč při stanovení výše náhrady nákladů právního zastoupení poškozeného při uplatňování nemajetkové újmy). 17. Pokud vrchní soud vztáhne uvedená východiska na posuzovanou věc, je nutné konstatovat, že při stanovení odměny za jeden úkon právní služby postupoval krajský soud nesprávně. Vycházel pouze z přisouzené náhrady nemajetkové újmy nezletilému poškozenému ve výši 100 000 Kč. Soud měl proto vycházet z ustanovení § 10 odst. 5 věta druhá AT, limitovaného ustanovením § 9 odst. 4 písm. a) AT, tedy z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, která se výslovně použije při zasažení„ osobnostních práv…s návrhem na náhradu nemajetkové újmy“. V takovém případě činila odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 AT 2 480 Kč (do 31. 12. 2021), respektive 3 100 Kč (od 1. 1. 2022). Takto stanovená odměna zmocněnce přiměřeně odpovídá např. odměně ustanoveného obhájce samotného odsouzeného, jehož rozsah poskytování právních služeb v rámci stejného trestního řízení nepochybně byl obsahem profesionální činnosti stejně náročný, ne-li významně obtížnější. Vrchní soud si je vědom odlišnosti postavení obhájce odsouzeného a zmocněnce poškozeného, ale v projednávaném případě neshledal důvody pro výrazně odlišnou hodnotu jejich odměny. Ve výsledku tato změna představovala, po započtení režijního paušálu, náhrady za ztrátu času a cestovních výdajů, u kterých se oproti napadenému usnesení nic nezměnilo, a po zohlednění DPH, stanovení nové celkové odměny a náhrady hotových výdajů zvoleného zmocněnce ve výši 54 765 Kč, oproti původní nesprávně stanovené výši 85 741 Kč. 18. Vrchní soud také porovnal nově stanovenou odměnu a náhradu hotových výdajů zvoleného zmocněnce s celkovou výší přisouzené peněžní náhrady nemajetkové újmy nezletilému poškozenému. Zatímco nesprávně stanovená odměna v napadeném usnesení představovala 85 % přisouzené náhrady, nově stanovená odměna vedla ke snížení tohoto poměru na přibližně polovinu přisouzené náhrady, což již lze považovat za přiměřenou hodnotu, vzhledem k postavení zvoleného zmocněnce v adhezním řízení, významu jeho účasti a míře poskytnuté právní pomoci nezletilému poškozenému. 19. K poslední stížnostní námitce, že odsouzený ve věznici není pracovně zařazen a pro svou invaliditu ani nebude, vrchní soud jen odsouzeného upozorňuje, že o jeho povinnost nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného, bude teprve následně rozhodnuto podle § 154 odst. 3 tr. ř. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši stanovené v tomto usnesení není pro odsouzeného likvidační, ani mu trvale neznemožňuje vést běžný občanský život. Na rozhodnutí o stanovení přiměřené odměny a náhrady nákladů zmocněnce tedy uvedené okolnosti neměly podstatný vliv. 20. Proto vrchní soud podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil napadené usnesení a nově rozhodl podle § 151 odst. 2, odst. 3, odst. 6 tr. ř. o odměně a náhradě hotových výdajů zvoleného zmocněnce ve výši 54 765 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Olomouc 24. ledna 2023 Mgr. Daniel Plšek předseda senátu