Pro závěr o splnění oddlužení invalidním dlužníkem dle ustanovení § 412a odst. 4 I.Z. je významná existence jeho invalidity k poslednímu dni tříleté doby, den vzniku invalidity není podstatný.

2 44 INS 12239/2019 Číslo jednací: 44 INS 12239/2019 4 VSOL 366/2023-B-33 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka: [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] korespondenční adresa [adresa] o povinnosti dlužníka do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení podle § 413 odst. 3 insolvenčního zákona o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2023 č. j. KSBR 44 INS 12239/2019 takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2023 č. j. KSBR 44 INS 12239/2019 se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníku povinnosti do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení, pokud šlo o placení pohledávek nezajištěným věřitelům, a to od června 2023 (výrok I., III.), uložil povinnosti plátci invalidního důchodu dlužníka (výrok II.) a uložil povinnosti insolvenčnímu správci dlužníka (výrok IV. a V.). 2. Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl: - Usnesením ze dne 7. 8. 2019 soud rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením a usnesením z 28. ledna 2020 rozhodl o schválení oddlužení formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ke dni schválení oddlužení jediným příjmem dlužníka byla mzda od jeho zaměstnavatele Dopravní podnik města Brna, a.s. - K 16. 2. 2023 dle zprávy insolvenčního správce uspokojení nezajištěných věřitelů činilo 2,86 % jejich pohledávek. - Podáním z 28. 2. 2023 insolvenční správce sdělil soudu, že dle zprávy od manželky dlužníka dlužník prodělal mozkovou příhodu, zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý bez vidiny zlepšení, dlužník je sice svéprávný, ale odkázán na péči manželky, neschopen komunikovat s insolvenčním správcem. Dne 14. 12. 2022 lékař vydal posudek o invaliditě dlužníka, kdy konstatoval pokles pracovní neschopnosti o 70 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity. Jako den vzniku invalidity byl určen den 5. 12. 2022. Insolvenční správce předložil kopii posudku o invaliditě dlužníka třetího stupně od 5. 12. 2022 a vyhodnotil dle § 412a odst. 4 I. Z., že s ohledem na invaliditu třetího stupně u dlužníka jsou splněny předpoklady pro zkrácené oddlužení, a protože 36. měsícem schváleného oddlužení byl leden 2023, předložil insolvenční správce dne 8. 3. 2023 soudu zprávu o splnění oddlužení. - Při výkladu ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. dospěl soud k těmto závěrům: Zákonodárce se rozhodl privilegovat určité zranitelné skupiny dlužníků, poskytnout jim zkrácené oddlužení v délce tří let namísto obvyklých pěti let. Text tohoto ustanovení je konkrétní ve vztahu k dlužníkům, kterým vznikl nárok na starobní důchod, kde je zapotřebí, aby tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení, a aby vznikl nejpozději současně se schválením oddlužení, ale ve vztahu k dlužníkům který jsou invalidní je text zákona kusejší a podmínku, která je stanovena u starobních důchodců zákon výslovně neopakuje. Není tedy zřejmé, zda se jedná o úmysl zákonodárce či legislativní nedostatek. Přestože je zjevný úmysl zákonodárce poskytnout ochranu různým skupinám zranitelných věřitelů, z textu zákona, ani z důvodové zprávy nevyplývá, že by bylo úmyslem zákonodárce privilegovat jednu z těchto skupin více než druhou. Podle zásady rovnosti by mělo být s oběma zranitelnými skupinami, tedy jak se starobními důchodci, tak s invalidy zacházeno obdobně, pokud to povaha věci přímo nevylučuje. Dle názoru soudu by bylo vůči starobním důchodcům diskriminační a odporující zásadě vyjádřené v § 5 písm. a) insolvenčního zákona, aby pro splnění podmínek zkráceného oddlužení musel jejich nárok na starobní důchod vzniknout před schválením oddlužení, zatímco invalidita by mohla vzniknout až po jeho schválení. Je nutno rovněž zohlednit právní jistotu účastníků řízení zejména věřitelů. Ještě před schválením oddlužení by měla být postaveno najisto, jak dlouho bude schválené oddlužení trvat, neboť věřitelé mají až do schválení oddlužení možnost prostřednictvím hlasovacích práv zvolit jeden z možných způsobů oddlužení, a to buď zpeněžením majetkové podstaty, či kombinací zpeněžení majetkové podstaty a splátkového kalendáře. Svoboda této volby věřitelům alespoň částečně vynahrazuje zásah do jejich majetkových práv, který jinak oddlužení bezesporu představuje. Pro tuto kvalifikovanou volbu však musí věřitelé mít předem postaveno najisto, jak dlouho případný splátkový kalendář poběží. Podle toho mohou soudit jakou formu oddlužení zvolit. Tuto volbu by nemohli učinit, pokud by délka splátkového kalendáře nebyla předem známá. Toto je i zájmem dlužníka, aby mohl počítat s tím jaká doba zbývá do konce jeho insolvenčního řízení během které má příležitost prokázat svou maximální snahu. Pokud by pak neočekávaně dlužník přišel o podstatnou část zřízení, během které chtěl dostát svým povinnostem, pak by ve zbytku řízení nemusel svým povinnostem dostát a nemusel by být osvobozen od placení zbytku závazků. Rovněž insolvenční správce, který předem počítá s určitou délkou řízení, tomu přizpůsobuje výkon své činnosti. Je proto nutno uzavřít, že u všech účastníků řízení je dán právní zájem na tom, aby o délce trvání splátkového kalendáře bylo rozhodnuto již v okamžiku, kdy je oddlužení schvalováno. Rovněž je možné, aby se zdravotní stav dlužníka zlepšoval či zhoršoval a v průběhu insolvenčního řízení by mohl přejít z invalidity prvního stupně do druhého stupně a naopak. V takovém případě by v řízení vládl chaos, kdy žádný z účastníků by si nemohl být dlouhodobě jistý tím, jak dlouho bude vlastně řízení trvat. Bylo by pouze dílem náhody, zda by se dlužník v době ukončení 36. měsíce oddlužení nacházel právě v prvním či druhém stupni invalidity. Proto 36. měsíc není datem, které by mělo být zvláštním způsobem výjimečné oproti ostatním měsícům schváleného oddlužení. Nemůže být, proto rozhodující, jaké podmínky panují v řízení pouze a jen k 36. měsíci trvání splátkového kalendáře. Přiznání invalidity určuje invaliditu zpětně k určitému datu. V takové situaci by pak vyvstala otázka, zda insolvenční řízení má být ihned ukončeno, neboť k 36. měsíci již byl dlužník invalidní, přestože tato skutečnost ještě nebyla právně zřejmá. Ustanovení § 5 písm. a) I. Z. stanoví jako jednu ze zásad insolvenčního řízení co nejvyšší uspokojení věřitelů, proto připouští-li text zákona různé způsoby výkladu měl by být zvolen takový způsob, který tuto zásadu bude respektovat, tedy zachování standardní pětileté délky trvání splátkového kalendáře. - Proto dospěl k závěru, že vznikla-li invalidita třetího stupně dlužníku 5. 12. 2022, tedy po schválení oddlužení, nevztahuje se na dlužníka režim zkráceného tříletého oddlužení ve smyslu ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. a jeho splátkový kalendář bude trvat standardní dobu, tedy pět let. - Ze zprávy insolvenčního správce z 16. 2. 2023 neplyne, že by k 36. měsíci trvání schváleného oddlužení bylo uhrazeno alespoň 60 % nepodřízených pohledávek. Žádná z podmínek pro splnění oddlužení tak dosud naplněna nebyla, takže zprávu insolvenčního správce o splnění oddlužení je nutno považovat za předčasnou. - Proto postupoval podle ustanovení § 413 odst. 3 I. Z. a vydal rozhodnutí, kterým uložil dlužníku splácet měsíčně ze svých příjmů částku obdobně podle ustanovení § 398 odst. 3 I. Z. do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení. 3. Toto usnesení napadl dlužník odvoláním a uvedl: - Usnesení napadá v celém rozsahu z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Interpretace ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. soudem prvního stupně není správná, neboť z textace tohoto ustanovení vyplývá opačný závěr, než jaký soud dovodil. - Z předmětného ustanovení je zřejmé, že v případě dlužníků, kterým vznikl nárok na starobní důchod, zákonodárce výslovně stanovil jako podmínku pro zkrácené oddlužení nutnost vzniku nároku na starobní důchod před schválením oddlužení. Od tohoto požadavku však v případě dlužníků, kteří jsou invalidní ve druhém nebo třetím stupni zákonodárce ustoupil. Není proto možno extenzivním výkladem dovodit, že podmínka, která výslovně platí pro starobní důchodce současně mlčky také platí pro důchodce invalidní, jak dovodil soud prvního stupně. - Mezi odbornou veřejností panuje jednoznačná shoda v tom, že v případě invalidních dlužníků ve druhém nebo třetím stupni postačí, aby tento nárok vznikl v průběhu trvání oddlužení a není nutné, aby dlužník byl invalidní před schválením splátkového kalendáře, respektive po dobu plnění splátkového kalendáře. K tomu odkázal v bodě 4. svého odvolání na konkrétní odbornou literaturu – Komentáře k insolvenčnímu zákonu. - Argumentace soudu prvního stupně tím, že z žádného textu zákona v žádném místě nevyplývá úmysl zákonodárce privilegovat jednu skupinu více než druhou je nutno uvést, že tento argument je zcela lichý, neboť insolvenční zákon na žádném svém jiném místě o zvlášť zranitelných osobách nepojednává. Proto právě z jediného ustanovení § 412a odst. 4 je zřejmý úmysl zákonodárce do určité míry rozlišit mezi dlužníky s nárokem na starobní důchod a invalidními dlužníky druhého nebo třetího stupně. Uvedené ustanovení nemůže vést k nedovolenému zvýhodnění konkrétní skupiny dlužníků, neboť směřuje právě ke zvýhodnění těchto dvou skupin dlužníků. Přitom určitý rozdíl mezi dlužníkem, jenž má nárok na starobní důchod a dlužníkem, který je invalidní ve druhém a třetím stupni lze spatřovat v možnosti ovlivnit tento okamžik. V případě invalidního důchodce lze jen stěží očekávat, že by si cíleně zhoršil zdravotní stav s vidinou kratší délky trvání oddlužení. Již vzhledem k této skutečnosti je důvodná rozdílná úprava mezi nárokem starobního důchodce a invalidního důchodce ve druhém nebo třetím stupni. - Je třeba zohlednit i právní jistotu dlužníka, který v případě náhlého výrazného zdravotního zhoršení může mít jistotu, že na něj bude dopadat zvýhodněný režim dle § 412a odst. 4 I. Z. - On sám po prodělání mozkové příhody zažádal o přiznání invalidního důchodu a 5. 12. 2002 byl shledán invalidním ve třetím stupni. Protože prosinec 2022 odpovídá 35. měsíci trvání oddlužení uplatní se na něho režim pro zvlášť zranitelné osoby dle § 412a odst. 4 I. Z. Nyní totiž pro něho není ani žádná šance najít si práci, není ani možné, aby mohl vykonávat nějakou činnost za účelem přesvědčení insolvenčního soudu o jeho snaze maximálně uspokojit své věřitele. Kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %, je plně odkázán na péči manželky, bez její pomoci by nebylo možné pro něho fungovat. V případě dalšího trvání oddlužení by zde byla důvodná obava z možnosti řádného plnění splátkového kalendáře, neboť invalidní důchod dlužníkovi nebyl z důvodu nesplnění potřebné minimální doby pojištění přiznán a s plněním splátkového kalendáře by dlužník byl odkázán na splátky zaslané jeho manželkou. Zároveň u něho nelze očekávat zlepšení jeho zdravotního stavu, naopak tento se postupně zhoršuje. - Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Podle ustanovení § 7 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ I. Z.“), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou a že je v něm uplatněn odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. přezkoumal usnesení soudu prvního stupně (ustanovení § 212, § 212a odst. 1, 2 a 5 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.,) a dospěl k následujícím závěrům. 6. Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka ve vztahu k přezkoumávanému usnesení vyplývají skutečnosti, jak je uvedl soud prvního stupně v důvodech napadeného usnesení, pokud jde o zahájení insolvenčního řízení, o rozhodnutí o úpadku dlužníka a povolení oddlužení dne 7. 8. 2019, schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty 28. 1. 2020, doložení posudku o invaliditě dlužníka třetího stupně ode dne 5. 12. 2022, podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení dne 8. 3. 2023. Na tyto skutečnosti proto odvolací soud pro stručnost odkazuje. 7. Dle ustanovení § 412a odst. 1 I. Z. oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno jestliže a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) dlužník v době tří let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, c) po dobu pěti let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se zato, že tuto povinnost neporušil jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. 8. Podle ustanovení § 412a odst. 3 I. Z. pro splnění oddlužení podle odstavce 1 písm. b) a c) postačí, jestliže by požadované míry splacení pohledávek nezajištěných věřitelů bylo dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám. 9. Podle ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. vznikl-li dlužníku nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu tří let od schválení oddlužení. Listiny dokládající vznik starobního důchodu nebo invaliditu dlužník za účelem podání zprávy o splnění oddlužení předloží insolvenčnímu správci. 10. Podle ustanovení § 413 odst. 3 I. Z. jestliže po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení, insolvenční soud vydá rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle § 398 odst. 3. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání dlužník a insolvenční správce. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce příslušné částky uloží na zvláštní účet podle § 36 odst. 5. 11. Rozhodným v přezkoumávané věci zůstává to, zda jsou u dlužníka splněny podmínky proto, aby oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bylo splněno uplynutím tří let od schválení oddlužení ve smyslu podle ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. 12. Oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bylo schváleno usnesením z 28. ledna 2020 a tři roky od schválení oddlužení by tedy uplynuly 31. 1. 2023. V řízení není sporným, že dlužník řádně předložil insolvenčnímu správci k podání zprávy o splnění oddlužení listinu, která dokládá vznik jeho invalidity třetího stupně ode dne 5. 12. 2022 tedy, že se dlužník stal invalidním ve třetím stupni v průběhu oddlužení, po jeho schválení a tento jeho stav trvá i ke dni, kdy uplynuly 3 roky od schválení oddlužení. 13. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně v tom, že není z textu uvedeného ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. jednoznačné jakou podmínku pro splnění oddlužení stanovil zákonodárce pro invalidní důchodce. Uvedené ustanovení ve větě první před spojkou„ nebo“ stanoví podmínky pro splnění oddlužení u starobního důchodce tak, že dlužníku musí vzniknout nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok musí trvat po celou dobu schváleného oddlužení. Dále za spojkou„ nebo“ stanoví podmínku pro splnění oddlužení u dlužníka invalidního ve druhém nebo třetím stupni. Je tedy jednoznačné, že pro dlužníky invalidní ve druhém nebo třetím stupni není nutno splňovat podmínku uvedenou ve větě první před spojkou„ nebo“, která platí pouze pro důchodce starobní. Tento závěr dle názoru odvolacího soudu podporuje i text poslední věty tohoto zákonného ustanovení, podle něhož starobní důchodce uvedenou skutečnost dokládá„ listinou dokládající vznik starobního důchodu“, zatímco invalidní dlužník dokládá pouze„ invaliditu“. Již z této poslední věty uvedeného ustanovení je tedy zřejmé, že zákonodárce přistupoval rozdílně k podmínkám pro splnění oddlužení u starobních důchodců a u důchodců invalidních ve druhém či třetím stupni. 14. Odvolací soud se neztotožňuje ani s názorem soudu prvního stupně v tom směru, že by v insolvenčním řízení ještě před schválením oddlužení mělo být postaveno najisto, jak dlouho bude schválené oddlužení trvat. Tomuto názoru totiž zcela odporuje i důvodová zpráva k novele zákona č. 31/2019 Sb., kterou byl insolvenční zákon změněn s účinností od 1. 6. 2019, a kterým bylo uvedené ustanovení § 412a odst. 4 do insolvenčního zákona vloženo. K bodům 2. a 3. (ust. § 36) zvláštní část důvodové zprávy uvádí„ oproti dosavadnímu stavu tudíž nebude na počátku řízení insolvenčním soudem ani věřiteli možné určit přesný okamžik ukončení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“. Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i text ustanovení § 412a odst. 1 písm. a) a b) I. Z, které umožňuje splnění oddlužení za zde stanovených podmínek dříve než po pěti letech od schválení. 15. Soud prvního stupně zcela správně citoval ustanovení § 5 písm. a) insolvenčního zákona dle něhož základní zásadou je to, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Je však nutno přisvědčit odvolací argumentaci dlužníka a v tom směru, že to je právě zákonodárce, který přímo v ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. u skupiny zvlášť zranitelných dlužníků, které z důvodu jejich zvláštního postavení (pobírání starobního či invalidního důchodu) určitým způsobem zvýhodnil oproti ostatním věřitelům, rozlišuje na jedné straně důchodce starobní a na druhé invalidní důchodce ve druhém či třetím stupni. Invalidní důchodci ve druhém a třetím stupni nemohou sami ovlivnit uvedené zdravotní postižení, ani dobu jeho vzniku a jsou výrazně omezeni ve své pracovní schopnosti. (K tomu považuje odvolací soud za nutné odkázat na znění § 39 odst. 2 písm. b) a c) zák. č. 155/1995 Sb., které definuje invaliditu druhého stupně tak, že pracovní schopnost pojištěnce klesne nejméně o 50, a však nejvíce o 69 % a invaliditu třetího stupně tak, že pracovní schopnost pojištěnce poklesne nejméně o 70 %). Oproti tomu dlužníku s nárokem na starobní důchod, vzniklým před schválením oddlužení, může jeho zdravotní stav umožnit získávat ještě jiný příjem mimo starobní důchod. 16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a gramatický a logický výklad ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. (viz výše bod 13.) odvolací soud uzavírá, že oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení a v době, kdy tato tříletá doba skončila, je dlužník invalidní ve třetím stupni, jeho oddlužení je proto splněno uplynutím těchto tří let. Na dobu splnění oddlužení v tomto případě nemá vliv to, kdy invalidita vznikla. 17. Pro závěr o splnění oddlužení invalidním dlužníkem dle ustanovení § 412a odst. 4 I. Z. je totiž významná existence jeho invalidity k poslednímu dni tříleté doby a den vzniku invalidity není podstatný. 18. Odvolací soud proto odvoláním napadené usnesení zrušil, neboť nejsou splněny podmínky pro jeho vydání dle ustanovení § 413 odst. 3 I. Z. (§ 7 I. Z., § 219a o.s.ř.) a dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (§ 7 I. Z.) vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně, který je vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), vezme na vědomí splnění oddlužení dlužníka a současně vydá rozhodnutí dle § 413 odst. 1 I. Z. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jestliže napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Olomouc 10. října 2023 JUDr. Ivana Waltrová předsedkyně senátu