Náklady soudem ustanoveného znalce spočívající v přibrání odborného konzultanta se stejnou odbornou specializací nepředstavují účelně vynaložené hotové výdaje předpokládané ustanoveními §§ 30 a 32 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

2 5 Cmo 111/2025-1573 Číslo jednací: 5 Cmo 111/2025-1573 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Michala Hocka, Ph.D. a soudců JUDr. Víta Jaška a JUDr. Zdeňky Šindelářové ve věci navrhovatelů: a) Gas Invest Partner s.r.o., IČO 072 16 726 sídlem [adresa] [Jméno partnera] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B], [tituly za jménem]h.c., narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] c) Log-point Areál Višňové, s.r.o., IČO 247 51 251 sídlem [Adresa advokáta D] d) OSDA – ČR – RAAB KARCHER STAVIVA, pobočný spolek IČO [IČO] sídlem [Adresa advokáta E] za účasti: 1) innogy Energie, s.r.o., IČO 499 03 209 sídlem [Adresa advokáta F] 2) E.ON International Participations N.V., číslo spisu 341 68 241 sídlem [Adresa advokáta H], [Anonymizováno] obě účastnice zastoupeny advokátem [Jméno advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] o přezkoumání výše protiplnění, o určení znalečného ustanoveného znalce o odvolání navrhovatelů b) a c) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2025, č. j. 18 Cm 141/2013-1509 takto: Usnesení Krajského soudu v Brně se mění tak, že znalci doc. Ing. [jméno FO], MBA, IČO [IČO], sídlem [adresa], se přiznává znalečné za zpracování a vyhotovení revizního znaleckého posudku č. 2/2023 ze dne 28. 2. 2025 (číslo položky dle evidence posudků [č. účtu]) v celkové výši 548.946,75 Kč, přičemž částka 300.000 Kč byla znalci již uhrazena přiznanou zálohou a zbylá část znalečného ve výši 248.946,75 Kč bude znalci proplacena z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně. Odůvodnění: 1. Krajský soud shora označeným usnesením určil znalečné znalce doc. Ing. [jméno FO], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále také jen znalec nebo revizní znalec), za zpracování znaleckého posudku č. 4769/24 ([č. účtu]) v celkové výši 888.714,75 Kč, přičemž částka 300.000 Kč byla hrazena z přiznané zálohy a zbytek ve výši 588.714,75 Kč bude hrazen z prostředků Krajského soudu v Brně. 2. Soud prvního stupně rozhodnutí odůvodnil skutečností, že usnesením ze dne 12. 4. 2023, č. j. 18 Cm 141/2013-1102 navrhovatelům a), b), c) a d) uložil zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady důkazu - vypracování znaleckého posudku ve výši 250.000 Kč. Krajský soud následně usnesením ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Cm 141/2013-1108 rozhodl o ustanovení doc. Ing. [jméno FO], [tituly za jménem] znalcem z oboru ekonomika - ceny a odhady podniků a cenných papírů, přičemž současně mu uložil písemné zpracování revizního znaleckého posudku a tomuto zadal znalecké úkoly ve formě zde specifikovaných otázek. Ustanovený revizní znalec podáním ze dne 10. 4. 2024 požádal o poskytnutí zálohy na odměnu a náhrady pro vypracování revizního znaleckého posudku ve shora uvedené věci ve výši 400.000 Kč, a to ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále také jen zákon o znalcích). Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1296 reviznímu znalci přiznal zálohu pouze ve výši 300.000 Kč s tím, že částka 250.000 Kč je hrazena ze složené zálohy a zbytek ve výši 50.000 Kč bude hrazen z prostředků soudu prvního stupně. Záloha ve výši 300.000 Kč byla reviznímu znalci fakticky vyplacena na základě platebního poukazu ze dne 7. 5. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1300, a to dne 20. 5. 2024. 3. Podáním ze dne 4. 3. 2025 revizní znalec předložil písemně zpracovaný znalecký posudek č. 2/2023, přičemž podáním doručeným soudu prvního stupně dne 10. 3. 2025, doplněným podáními doručenými dne 16. 4. 2025 a dne 23. 4. 2025, následně předložil vyúčtování své odměny, kdy požadoval na znalečném přiznat celkem částku 888.714,75 Kč včetně DPH (náhradu za tisk, vazbu, ztrátu času a cestovné nepožadoval), a to odměnu za výkon znalecké činnosti revizního znalce v období od 12/2023 do 2/2025 ve výši [částka] včetně DPH, náhradu hotových výdajů v celkové výši 339.768 Kč včetně DPH (odpovídající práci konzultantů Doc. Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 109.800 Kč, Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 97.284 Kč, Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 67.800 Kč a prof. Ing. [jméno FO], CSc. ve výši 22.800 Kč). 4. Soud prvního stupně provedl kontrolu předložených příloh a dospěl k závěru, že požadavek revizního znalce na znalečné v celkové výši 888.714,75 Kč je v souladu s ustanovením § 31 zákona o znalcích a v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále také jen vyhláška o znalečném). Znalec vyúčtoval časovou odměnu v rozsahu 548.946,75 Kč včetně DPH v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 a ustanovením § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném, kde je za 1 hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti stanovena odměna ve výši od 800 Kč do 1.000 Kč, přičemž pokud je znalecký posudek mimořádně obtížný, lze odměnu zvýšit až o 20 %. 5. Revizní znalec ve svém vyúčtování konkretizoval, jaký čas, na jakou konkrétní znaleckou činnost vynaložil a proč požaduje tu kterou časovou odměnu. Většinu úkonů revizní znalec vyúčtoval na horní hranici hodinové sazby navýšené o 20 % ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném, tzn. ve výši 1.200 Kč. Vzhledem k mimořádné obtížnosti revizního znaleckého posudku (přezkum více znaleckých posudků) měl krajský soud za to, že zvýšení horní hranice hodinové sazby je důvodné. 6. Krajský soud současně v souladu s ustanoveními §§ 11 a 13 vyhlášky o znalečném znalci přiznal rovněž jím požadovanou náhradu hotových výdajů v celkové výši 339.768 Kč včetně DPH, tvořenou odměnou přibraných konzultantů, a to Doc. Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 109.800 Kč, Ing. [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 80.400 Kč, Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 67.800 Kč a prof. Ing. [jméno FO], CSc. ve výši 22.800 Kč (u všech navýšené o DPH). 7. Soud prvního stupně z výše uvedených důvodů uzavřel, že výši i rozsah odměny považuje za odpovídající předloženému znaleckému posudku a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého zkoumání. Proto reviznímu znalci přiznal odměnu v celkové výši 888.714,75 Kč (734.475 Kč odměna, 154.239,75 Kč DPH), přičemž znalečné ve výši 300.000 Kč bylo reviznímu znalci proplaceno ze shora uvedené složené zálohy a zbytek znalečného ve výši 588.714,75 Kč bude reviznímu znalci vyplaceno z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně. 8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka c) /dále také jen odvolatelka c)/ včasné odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci zpět krajskému soudu k dalšímu řízení. Odvolatelka c) uvedla, že jí byl dne 11. 3. 2025 doručen znalecký posudek č. 2/2023 ze dne 28. 2. 2025 (číslo položky dle evidence posudků [č. účtu]) zpracovaný znalcem doc. Ing. [jméno FO] Krabcem, MBA, Ph.D., přičemž napadeným usnesením bylo znalci přiznáno znalečné v celkové výši 888.714,75 Kč, a to jmenovitě za zpracování znaleckého posudku č. 4679/24 ([č. účtu]). Odvolatelka c) namítala, že označení znaleckého posudku v napadeném usnesení je odlišné od označení posudku, který byl dotčeným znalcem v průběhu řízení zpracován. Odvolatelka c) proto měla pochybnosti, zda jde o chybu v psaní nebo je napadeným usnesením přiznáváno znalečné za jiný posudek znalce, než který byl účastníkům rozeslán. 9. Odvolatelka c) dále namítala, že velkou část přiznaného znalečného (konkrétně 339.768 Kč vč. DPH) tvoří náklady na přibrané konzultantky. Zákon o znalcích vymezuje v ustanovení § 23 podmínky pro přibrání konzultantů. Rovněž judikatura a odborná literatura hovoří o tom, že konzultant by měl zpracovávat jen dílčí, jasně vymezený úkol a odbornost konzultanta by měla krýt pouze ty odborné záležitosti posudku, které jdou nad rámec odbornosti ustanoveného znalce. V daném případě neměly být splněny podmínky pro přibrání konzultantek a rovněž přibrané konzultantky z hlediska své odbornosti nesplňují judikaturou a odbornou literaturou předpokládané kvality. Přibrání konzultantek při zpracování znaleckého posudku bylo nezákonné, a proto znalci nepřísluší náhrada nákladů spojených s přibráním konzultantek. 10. V tomto směru odvolatelka c) poukázala na skutečnost, že obecné vnímání „konzultantů“ přibíraných ke zpracování znaleckého posudku je v odborné veřejnosti takové, že konzultanti pomohou znalci v otázkách nezbytných pro řádné vypracování znaleckého posudku, které jsou mimo znalcovu odbornost. Konzultant může být požádán o součinnost v takovém rozsahu, aby zjistil odborné stanovisko pouze v dílčí otázce z odbornosti jiné, než kterou má sám ustanovený znalec. Je-li to k posouzení zvláštní dílčí otázky potřeba, může znalec přibrat konzultanta, přičemž přibraným konzultantem by měl být nejlépe znalec, avšak vždy osoba s odbornými znalostmi z jiného oboru, než je obor ustanoveného znalce. Revizní znalec k jím údajně tvrzené zvláštní povaze věci odůvodňující přibrání konzultantek neuvádí žádné konkrétní skutečnosti či např. porovnání, ze kterých by bylo možno usuzovat, že v daném případě se opravdu jedná o věc zvláštní povahy. Pokud je se znaleckým úkolem spojeno nastudování většího rozsahu materiálů, potom se daná skutečnost projeví v časovém fondu, který znalec bude posudku věnovat. Rozsah sám o sobě není nic mimořádného ani zvláštního. Navíc soudní spis, který se k úkolu revizního znalce vztahuje, nepatří vzhledem k předmětu soudního řízení mezi spisy mimořádného rozsahu. Současně není seznatelné, v čem spočívala „mimořádná náročnost“, případně „komplexita“, když každý znalecký posudek je komplexní, vždy musí jít o ucelené dílo mající všechny zákonné náležitosti. 11. Odvolatelka c) měla možnost seznámit se i s jiným posudkem revizního znalce, konkrétně s posudkem č. 1/2023 ([č. účtu]) ze dne 20. 7. 2023, v něm je na stejném místě - tj. v odst. 1.5 uvedeno doslovně stejné odůvodnění k přibrání stejných konzultantů. Revizní znalec tedy konzultantky přibírá systematicky, patrně do každého svého posudku, bez ohledu na znalecký úkol. Revizní znalec sám ve všech svých posudcích uvádí, že se v rámci své přednáškové činnosti na Justiční akademii ČR a Justiční akadémii SR zaměřuje na oblast „revizních a rekonciliačních znaleckých posudků v oboru ekonomika“. I z tohoto pohledu tedy zpracování revizního posudku by pro ustanoveného revizního znalce nemělo být ničím mimořádným, ale naopak naprosto běžnou záležitostí. 12. Z vymezení odbornosti jednotlivých konzultantek předestřené v předloženém revizním znaleckém posudku je zřejmým, že revizní znalec potřeboval přibrat konzultantky, aby mu poradily, co je standardem hodnoty, poradily s revizí předchozích znaleckých posudků dle úkolu stanoveného soudem, poradily mu s použitím oceňovacím metod pro stanovení hodnoty akcií a zkontrolovaly celkový text posudku. Dále se jedna z konzultantek v rámci celkové revize textu měla zaměřit především na aplikaci metod ocenění (výnosové a majetkové), druhá na výsledky aplikace těchto metod, třetí na diskontní sazbu a čtvrtá na to, zda posudek vychází ze správných teoretických východisek. V porovnání s vymezením znaleckého úkolu v usnesení, kterým byl revizní znalec ustanoven, mu prakticky pomáhaly kompletně s celým posudkem, přičemž na žádné části posudku nepracoval revizní znalec jen sám osobně. Vše, pro co revizní znalec v revizním posudku angažoval konzultantky, jsou naprosto běžné, obvyklé a základní otázky, které stojí před každým znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady. Každý z nich si musí vymezit generátor hodnoty, zvolit si metodu ocenění, tu správně aplikovat, včetně stanovení diskontní sazby a aplikace různých metod ocenění. Jedná se o elementární úkony znalce při zpracování znaleckého posudku v oboru ekonomika, bez jejichž naplnění nelze znaleckou činnost vůbec vykonávat a posudek zpracovat. Nejedná se proto o dílčí otázky, ale o pomoc s celkovým zpracováním znaleckého posudku. 13. Odvolatelka c) dále poukázala na skutečnost, že revizní znalec ve znaleckém posudku výslovně uvedl, že v roce 2023 byl jmenován ministrem spravedlnosti ČR členem zkušební komise pro zvláštní část vstupní zkoušky znalce a předsedou Poradního sboru Ministerstva spravedlnosti pro ekonomiku. Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dne 4. 5. 2023 okruhy otázek pro zvláštní část vstupní zkoušky znalce pro okruh ekonomika - oceňování obchodních závodů. V těchto okruzích otázek jsou všechny body, které revizní znalec považuje za zvláštní dílčí otázky, uvedeny. Bez jejich znalosti tedy nelze vstupní zkoušku znalce pro obor ekonomika vůbec vykonat. Pokud revizní znalec není schopen samostatně zpracovat to, co jako člen zkušební komise Ministerstva spravedlnosti vyžaduje po uchazečích o znalecké oprávnění, potom by sám neměl být znalcem a není způsobilý k samostatnému výkonu znalecké činnosti. 14. Z přehledu odborností přibraných konzultantek současně plyne, že jenom jedna z nich je odbornicí stejné odbornosti jako revizní znalec, přičemž ostatní konzultantky jsou nižší odbornosti než revizní znalec. Rovněž tak z pohledu jejich odborného zaměření se všechny zabývají obecnými či metodologickými otázkami oceňování, finančního řízení podniků, podnikového účetnictví atd., a tedy nijak významně se neodchylují od odbornosti a zaměření samotného revizního znalce. Lze tedy uzavřít, že přibrané konzultantky jsou osobami (až na jednu výjimku) nižší odborné kvality než revizní znalec a jejich odborné zaměření je totožné s odborností revizního znalce. Přibrané konzultantky tedy nesplňují požadavky na tuto pozici ve vztahu ke konkrétnímu reviznímu znalci a konkrétnímu znaleckému úkolu, přičemž jejich obor působení je stejný, jako obor revizního znalce. Revizní znalec je znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, stejný, jako stovky dalších znalců. I jeho posudek je jen vyjádřením jeho osobního přesvědčení a názoru, jak k dané otázce přistupovat, a i jeho posudek lze kritizovat, určitě má řadu mezer, nedostatků a chyb. I jeho posudek musí být důkladně a kriticky hodnocen a porovnáván s ostatními důkazy. 15. Odvolatelka c) současně poukázala na skutečnost, že znalec ve většině úkonů navýšil maximální hodinovou sazbu za své úkony o 20 % z důvodů mimořádné obtížnosti znaleckého úkonu. Zvýšená obtížnost však nebyla prokázána (doložena tvrzeními a důkazy), a tedy navýšení odměny o 20 % je nedůvodné. Rovněž čas vyúčtovaný znalcem se v řadě položek jeví jako nadsazený. 16. Revizní znalec ve většině úkonů navýšil maximální hodinovou sazbu za své úkony o 20 % z důvodů jím tvrzené mimořádné obtížnosti znaleckého úkonu. Z celkového počtu jím vykázaných 395,5 hodin vyúčtoval revizní znalec celkem 296,5 hod. v nejvyšší sazbě 1.000 Kč/hod. a tuto nejvyšší sazbu dále navýšil o dalších 20 % s odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném, tedy z důvodů údajné mimořádné obtížnosti. Z revizního posudku však není zřejmé, v čem byl posudek „mimořádně obtížný“, nebyly zmíněny a doloženy žádné mimořádné obtíže, se kterými by zpracování posudku bylo spojeno, jako například obtížnost získávání podkladů, obtížnost analýzy získaných podkladů z důvodů jejich nečitelnosti, nestandardnosti, stáří atd. Z posudku naopak vyplývá, že se jednalo o zcela běžnou práci, znalec obdržel podklady v elektronické podobě, přičemž v posudku není zmíněna jediná komplikace. Skutečnost, že se jednalo o společnost, která dosahovala miliardových tržeb a disponovala miliardovým majetkem, nemůže být důvodem pro navýšení odměny znalce z důvodů mimořádné obtížnosti. Princip ocenění metodou DCF je stejný pro společnost v kategorii „milionových“ i „miliardových“, neboť početní aparát je vždy stejný, rovněž tak jako postup při finanční analýze, sestavení či revizi předloženého finančního plánu, výpočtu diskontní sazby i samotné dosazení vstupních dat do excelového modelu. Naopak, miliardové společnosti, které mají odborné ekonomické oddělení a podléhají auditu renomovaných firem, mají většinou své finanční výkazy transparentnější, lépe zpracované a přehlednější než malé firmy. Pokud revizní znalec musel nastudovat větší množství podkladů, projevilo se to v počtu vykázaných hodin, a ani tato skutečnost není důvod pro navýšení odměny. Revizní znalec nemusel v terénu fyzicky něco počítat, měřit, ověřovat (plynového potrubí, existenci zaměstnanců, zákazníků, obchodních smluv atd.), nezpracovával žádné rizikové biologické nebo anorganické vzorky, nevystavoval se riziku újmy na zdraví, naopak, jednalo se o práci s extrahovanými daty z kanceláře. Předpoklady dané ustanovením § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky o znalečném jsou skutečnosti, které je potřeba zohlednit a na jejich základě rozhodnout, v jaké výši v rámci intervalu 800 Kč až 1.000 Kč bude hodinová sazba znalce stanovena. Jestliže revizní znalec přezkoumával v rámci znaleckého úkolu posudek jiného znalce či jiných znalců, je to důvodem pro aplikaci hodinové odměny při horní hranici vyhláškového intervalu (tedy v sazbě 1.000 Kč). Tím je ale tato skutečnost z pohledu určení odměny znalce vyčerpána (konzumována) a nelze pro ni (pro tentýž důvod) zvyšovat odměnu znalce o dalších 20 % dle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném. Nebyly tedy tvrzeny ani doloženy žádné skutečnosti svědčící o mimořádné obtížnosti revizního posudku odůvodňující navýšení časové odměny znalce o 20 %. 17. Odvolatelka c) dále namítala, že revizní znalec vypracoval znalecký posudek opožděně. Lhůta k vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 12 měsíců ode dne doručení spisu, přičemž revizní znalec spis převzal dne 18. 12. 2023, přičemž podle vyúčtování revizní znalec neučinil v období od 10. 4. 2024 do 26. 9. 2024, tedy déle než 5 měsíců, žádný úkon. S ohledem na dlouhodobou nečinnost znalce v období duben až září roku 2024 jsou dány důvody pro zkrácení odměny znalce podle ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky o znalečném. 18. Odvolatelka c) současně poukázala na skutečnost, že porovnáním revizního posudku s dříve zpracovaným posudkem revizního znalce č. 1/2023 ([č. účtu]) ze dne 20. 7. 2023 ve věci přezkumu protiplnění za akcie [právnická osoba]., o kterém probíhá soudní řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 19/2016, bylo zjištěno, že velká část revizního posudku v této věci a posudku č. 1/2023 (CETIN) je téměř stejná (jmenovitě str. 32 až str. 61 revizního posudku a str. 30 až 54 posudku č. 1/2023), liší se velikostí písma, prohozením některých kapitol a drobným doplněním revizního posudku. Revizní posudek č. 1/2023 (CETIN) revizní znalec předložil soudu již dne 20. 7. 2023. Z předloženého vyúčtování revizního znalce (resp. z přílohy k vyúčtování s rozpisem činností revizního znalce) vyplývá, že v období od 3. 10. 2024 do 29. 10. 2024, za které vyúčtoval 58,5 hodin práce, se revizní znalec věnoval převážně právě teoretickým a metodologickým aspektům revizního posudku, tedy pasážím, které jsou de facto zkopírované z posudku č. 1/2023 (CETIN). Revizní znalec si tedy neoprávněně účtoval 58,5 hodin. 19. Odvolatelka c) proto závěrem shrnula, že revizní znalec si neoprávněně navýšil účtované znalečné o částku 339.768 Kč vč. DPH tím, že účtoval náklady na konzultantky, které však přibral v rozporu se zákonem, dále svou časovou odměnu stanovenou na horní hranici intervalu daného znaleckou vyhláškou neoprávněně navýšil o dalších 20 %, ačkoliv nebyly splněny podmínky dle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném a neoprávněně účtoval minimálně 58,5 hodin činností, jejichž výsledkem je část posudku prakticky doslovně shodná s jiným jeho posudkem zpracovaným dříve v jiné věci, tedy neoprávněně navýšil účtované znalečné minimálně o částku 482.306 Kč vč. DPH. 20. Proti výše uvedenému usnesení podal odvolání rovněž navrhovatel b) /dále také jen odvolatel b)/, který se domáhal jeho zrušení a vrácení věci zpět krajskému soudu k dalšímu řízení. Odvolatel b) namítal, že znalci by neměla být přiznána žádná odměna, neboť znalec nesplnil zadání znaleckého úkolu, jak mu byl uložen krajským soudem, přičemž se ztotožnil s odvoláním odvolatelky c). 21. Co do věcné nesprávnosti vyhotoveného znaleckého posudku bylo odvolatelem b) poukazováno na skutečnost, že z revizního znaleckého posudku je zřejmé, že revizní znalec považoval za klíčovou otázku definici pojmu „spravedlivá hodnota“, přičemž této otázce je věnována značná část posudku a od definice spravedlivé hodnoty znalcem je odvislý jak přezkum ostatních znaleckých posudků, tak i samotné ocenění akcií společnosti, které revizní znalec provedl. V případě nesprávného definování spravedlivé hodnoty, k čemuž v případě vypracování revizního znaleckého posudku došlo, je vadný celý znalecký posudek, tedy jak v části přezkumu ostatních posudků, tak i v části posudku, zabývající se samotným oceněním akcií. Revizní znalec ztotožňuje „spravedlivou hodnotu akcie“ pro účely vytěsnění menšinových akcionářů s „investiční hodnotou akcie z pohledu majoritního akcionáře společnosti“ a tento závěr měl zásadní vliv na postup znalce jak při přezkumu posudků ostatních znalců, tak i při samotném ocenění, kdy znalec řadu parametrů zásadních pro ocenění, dovozoval tím způsobem, že se na ně fakticky dotázal majoritního akcionáře. Ztotožnění „spravedlivé hodnoty akcie“ pro účely vytěsnění menšinových akcionářů s „investiční hodnotou akcie z pohledu majoritního akcionáře společnosti“ postrádá oporu v obecně uznávaných postupech oceňování a odborné literatuře, a je rovněž v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Revizní znalec proto nesplnil znalecký úkol a v důsledku skutečnosti, že si znalec vytvořil vlastní nesprávnou definici spravedlivé hodnoty pro účely vytěsnění, je revizní znalecký posudek vadný a nelze z něj v řízení vycházet. 22. Odvolatel b) dále namítal, že v daném případě byly neoprávněně účtovány výdaje na konzultantky v celé jejich výši, přičemž přibrání konzultantek proběhlo v rozporu se zákonem. Odůvodnění této námitky odvolatelem b) koreluje s odvolacími námitkami odvolatelky c). Odvolatel b) dále namítal nedůvodné navýšení maximální časové odměny o 20 % z důvodů údajné mimořádné obtížnosti znalecké činnosti, přičemž nebyly tvrzeny ani doloženy žádné skutečnosti svědčící o mimořádné obtížnosti předmětného znaleckého posudku, které by odůvodňovaly navýšení časové odměny revizního znalce o 20 %. Současně odvolatel b) poukázal na duplicitu obsahu vypracovaného revizního znaleckého posudku se znaleckým posudkem č. 1/2023 ([č. účtu]) ze dne 20. 7. 2023 ve věci přezkumu protiplnění za akcie [právnická osoba]. Pokud revizní znalec opakovaně využívá části svých posudků, nemůže to být důvodem pro navýšení odměny, ale naopak by mělo být důvodem pro snížení odměny, když je zřejmé, že náročnost zpracování nového posudku tím, že je převzata značná část posudku jiného, je nižší, než při tvorbě zcela nového textu. 23. Revizní znalec se k podaným odvoláním vyjádřil tak, že veškeré odvolací námitky jsou nedůvodné, irelevantní, účelové a nesprávné. V daném případě byla povaha znaleckého úkolu mimořádně náročná a komplexní. V případech analogického typu, stejně jako i v tomto posuzovaném případě, bývá vypracováno množství znaleckých posudků, které dospívají k různým až protichůdným závěrům a spory ohledně správného výsledku proto neberou konce. V rámci svého odborného hodnocení coby znalec považoval u dílčích odborných otázek pro plnění znaleckého úkolu zapojení konzultantů - předních českých expertů odborně i znalecky specializovaných na konzultované oblasti - za potřebné, a to s cílem zajistit maximální kvalitu předkládaného revizního znaleckého posudku. Tento postup byl řádně předem konzultován se zadavatelem (Krajským soudem v Brně), kterýžto svůj souhlas se zapojením konzultantů udělil (viz usnesení o ustanovení znalce), přičemž podle reviznímu znalci dostupných informací navíc nikdo nic proti zapojení konzultantů nikdy v minulosti nenamítal. Informace o přibrání konzultantů včetně odborných důvodů pro jejich přibrání byla navíc výslovně uvedena v revizním znaleckém posudku. 24. Do zpracování revizního znaleckého posudku byli přizváni následující čtyři odborníci: prof. Ing. [jméno FO], CSc., doc. Ing. [jméno FO], Ph.D., Ing, [jméno FO], Ph.D. a Ing. [jméno FO], Ph.D. Každý z těchto odborníků se podílel na řešení specifických dílčích otázek vyplývajících z náročnosti zadání znaleckého úkolu. Prof. [jméno FO] jako přední odbornice v oblasti podnikových financí provedla celkovou metodologickou revizi a odbornou kontrolu posudku se zaměřením na správnost aplikace použitých metod (zejména výnosových metod DCF a EVA). Doc. [jméno FO] a Dr. [tituly před jménem] [jméno FO], obě zkušené expertky na oceňování podniků, se zaměřily na revizi předchozích znaleckých posudků a na konzultace ohledně parametrizace a aplikace oceňovacích modelů pro stanovení hodnoty akcií, včetně specifik stanovení diskontní sazby. Ing. [jméno FO], Ph.D., která je znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na podniky, cenné papíry a nehmotný majetek, konzultovala teoretická východiska aplikace standardu hodnoty a některé specifické aspekty výnosového ocenění. Všichni konzultanti tedy poskytli odborné vstupy pouze k dílčím otázkám, které byly jasně vymezeny a které sloužily jako podklad pro ustanoveným znalcem realizované výsledné znalecké posouzení coby odpovědné osoby. Obsah i závěry revizního znaleckého posudku, včetně stanovení spravedlivé hodnoty předmětných akcií, byly výhradně jeho vlastním dílem a odpovědností. Konzultanti byli vybráni a zapojeni na základě odborné úvahy znalce a samostatného posouzení jejich odborné přidané hodnoty a potřebnosti pro plnění uloženého znaleckého úkolu, avšak konečné posouzení a závěry učinil ustanovený revizní znalec, který za ně nese plnou odpovědnost. 25. Námitka odvolatelů, že konzultantky „nesplňují předpokládanou kvalitu“, je zcela nepodložená. Všichni přibraní konzultanti patří ve svých specializacích mezi vysoce kvalifikované odborníky. Prof. [jméno FO] je uznávanou profesorkou podnikových financí s mnohaletou praxí, doc. [jméno FO], Ph.D., a Ing. [jméno FO], Ph.D., jsou akademicky zaměřené na oceňování podniků a na podnikové finanční řízení, a Ing. [jméno FO], Ph.D., je soudní znalkyní v relevantním oboru. Právní úprava nepožaduje, aby konzultant byl zapsán v seznamu znalců, pouze se z judikatury podává, že by mělo jít o odborníka odpovídající kvality. Tato podmínka byla v daném případě bezezbytku naplněna - přibraní konzultanti mají odbornou erudici a praxi, kterou byl revizní znalec schopen adekvátně zhodnotit na základě znalosti jejich zkušeností a odborností mj. i díky akademickému zapojení konzultantek na předních vysokých školách a odborných pracovištích v České republice. Zapojením takto kvalifikovaných osob bylo zajištěno, že revizní znalecký posudek bude zpracován s maximální možnou pečlivostí a odborností. Výše uvedení konzultanti neposkytovali „pouhou“ administrativní výpomoc, nýbrž skutečně expertní konzultace v užších specializovaných oblastech, což napomohlo zvýšení kvality revizního znaleckého posudku. 26. Revizní znalec současně poukazoval na skutečnost, že zadání revizního znaleckého posudku bylo mimořádně rozsáhlé a komplexní. Nevyžadovalo jen rutinní ocenění podniku, ale zahrnovalo i přezkum několika předchozích znaleckých posudků, vyrovnání se s rozdílnými závěry těchto posudků a zejména precizní vymezení konceptu „spravedlivé hodnoty akcie“ v kontextu ustanovení § 183k obchodního zákoníku, kde tento pojem nebyl definován. Právě otázka definice spravedlivé hodnoty a metodiky jejího stanovení představovala vysoce specializovaný teoreticko-praktický problém, který přesahoval běžnou praxi znalců činných v oboru oceňování podniků. Šlo o klíčový koncept s přesahem do oblasti finanční teorie, jehož nesprávné uchopení by mohlo vést k problémům při řádném plnění zadaného znaleckého úkolu. Povaha věci si vyžádala týmový expertní přístup, aby byl znalecký úkol zvládnut řádně, včas a ve špičkové kvalitě. Tento přístup není nijak v rozporu se zákonem, naopak byl zcela v intenci záměru ustanovení § 23 zákona o znalcích. Pokud by se jednalo o problém triviální a jednoznačný, pak by nebyl důvod k tomu, aby dříve zpracované posudky v posuzované věci vedly k zásadně odlišným závěrům a nebyl by proto ani důvod zadávat revizní znalecký posudek. 27. Zapojení konzultantů u rozsáhlých a obtížných (revizních) znaleckých posudků není ničím výjimečným. V praxi soudního znalectví (zejména v komplikovaných ekonomických kauzách, jako jsou přezkumy protiplnění při vytěsnění akcionářů) je naopak poměrně běžné, že znalci konzultují dílčí specializované otázky s dalšími odborníky či případně je do vypracování znaleckých posudků zapojeno větší množství odborníků ze znalecké kanceláře či znaleckého ústavu (a v některých případech jsou dokonce využívány konzultace se zahraničními odborníky za situace, kdy je znalecká kancelář součástí nějaké mezinárodní sítě). Takový postup byl v minulosti opakovaně znalci i znaleckými kancelářemi použit a soudy jej akceptovaly jako efektivní nástroj ke zvýšení kvality posudku. I v případě revizního znalce nejde o první znalecký úkol, kde - vždy se souhlasem soudu - využil expertní konzultace renomovaných odborníků na danou oblast. Odvolatelka c) dokonce sama poukazuje na skutečnost, že některé konzultantky byly zapojeny i v jiných posudcích vyhotovených revizním znalcem, což fakticky dokládá, že se jedná o zaběhlou a účelnou praxi u složitých posudků této úrovně komplexity. Není tedy pravda, že by zapojení konzultantů bylo v dané věci něčím nepřiměřeným či „nezákonným“. Naopak odpovídá to jak liteře zákona, tak zavedené praxi při řešení komplexních znaleckých úkolů. 28. Znalec současně zastával názor, že odvolatelé mylně dovozují, že konzultanti „pomáhali kompletně s celým posudkem“ a že revizní znalec sám nepracoval na žádné části posudku bez jejich pomoci. Činnost konzultantů byla omezena na dílčí odborné okruhy (metodologické konzultace, kontrola dílčích výpočtů, teoretické otázky). Nebylo jejich úkolem ani faktickým přínosem „nahradit“ znalce v plnění uloženého znaleckého úkolu. Hlavní analytická práce - zejména ekonomické hodnocení jednotlivých posudků předložených jinými znalci (vlastní výpočet spravedlivé hodnoty akcie k rozhodnému dni, zpracování výnosových a majetkových metod ocenění, syntéza výsledků atd.), to vše provedl revizní znalec samostatně. Konzultanti nepřebírali zodpovězení žádné otázky, kterou měl dle zadání řešit dotčený znalec. Jejich role byla skutečně konzultační, nikoli korespondující s rolí spoluznalce. Zákonná hranice pro využití konzultanta nebyla překročena či zneužita, znalec neobcházel ustanovení o přibrání dalšího znalce, neboť konzultanti nezodpovídali místo znalce podstatné části zadání znaleckého úkolu. Veškeré klíčové závěry (zejména ohledně spravedlivé hodnoty akcií) jsou dílem ustanoveného revizního znalce a konzultanti jeho závěry pouze napomohli precizovat či verifikovat svými dílčími vstupy. Případné shody či podobnosti formulací s jiným posudkem jsou dány analogickou povahou řešené problematiky a tím, že je píše totožný autor, nikoli tím, že by posudek „opisoval“ někdo jiný. Je běžné a metodicky správné, že znalec při opakování obdobného zadání znaleckého úkolu využije již jednou vyvinuté koncepty, neboť ve vztahu k definicím a částem textu, pokud jsou aplikovatelné, jde o zajištění konzistence a efektivity. Tato skutečnost nesnižuje náročnost posudku ani rozsah odvedené práce. Naopak potvrzuje, že posuzovaná kauza sdílela řadu komplexních otázek (analogií) s jinou kauzou, což jen podporuje oprávněnost a odůvodněnost nasazení širšího týmu pro jejich řešení. Argument odvolatelů, že z části převzatý text z jiného znalcova posudku má vést ke snížení odměny znalce, považoval znalec za účelový, neboť honorována je odborná práce a čas, nikoli originalita formulací. Opakované využití originální receptury nemůže vést k postupnému snižování ceny výsledného produktu. Veškerý čas konzultantů byl navíc plně zahrnut do nákladů (hotových výdajů), nikoli do časové odměny znalce. Faktury konzultantů v celkové výši 280.800 Kč (+DPH ve výši 58.968 Kč) byly revizním znalcem řádně proplaceny, konzultanti odvedli dohodnutou práci a reviznímu znalci vznikl reálný náklad (hotový výdaj) v této výši. Neexistuje zákonný důvod, proč by znalci neměla být náhrada těchto výdajů přiznána, neboť náklady vznikly přímo v souvislosti s vypracováním posudku a byly nezbytné k jeho zpracování v požadované kvalitě. Soudní praxe běžně přiznává náhradu hotových výdajů na zapojení konzultantů, pokud byli přibráni v souladu se zákonem. 29. Revizní znalecký posudek obsahuje kompletní a komplexní odůvodnění zvolené metodiky včetně prezentace výsledků, přičemž žádná část zadání nezůstala opomenuta. Jedinou nepřímou výtkou je neodborná polemika s interpretační náplní obsahu pojmu „spravedlivé hodnoty akcie“. Odvolatel b) naznačuje, že pokud by definice spravedlivé hodnoty byla nesprávná, byly by vadné i další části posudku. Definici spravedlivé hodnoty obsaženou v revizním znaleckém posudku revizní znalec opírá o recentní judikaturu, mezinárodní oceňovací standardy a odbornou literaturu, přičemž jde o hodnotu akcie za situace nuceného výkupu (nuceného přechodu, resp. vytěsnění) s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem. Odvolatelé nijak nedokládají, že by aplikace kategorie spravedlivé hodnoty při ocenění předmětných akcií byla nesprávná - ostatně sami ji v odvoláních věcně nerozporují. Nebyla vznesena žádná námitka proti věcné správnosti výpočtů či logice závěrů předloženého revizního znaleckého posudku. Ani odvolatelé nezpochybňují konkrétní číselné závěry či postupy. Všechny jejich námitky jsou procesního či formálního charakteru (konzultanti, odměna). Tato skutečnost dokazuje, že znalecký posudek je po odborné stránce správný, kompletní a řádně přezkoumatelný. Revizní znalecký posudek neobsahuje žádné odborné vady ani nejasnosti. Byl vypracován nestranně, pečlivě a v souladu s aktuálními poznatky oboru. 30. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnými osobami, a že obsahuje stanovené náležitosti, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že napadené usnesení je nezbytné částečně změnit. 31. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému usnesení pro účely tohoto rozhodnutí vyplývá, že krajský soud usnesením ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Cm 141/2013-1108, které nabylo právní moci dne 11. 9. 2023, ustanovil znalcem Doc. Ing. [jméno FO] [Anonymizováno], MBA, IČO [IČO], sídlem [adresa], znalce z oboru ekonomika - ceny a odhady podniků a cenných papírů. Současně ustanovenému znalci uložil, aby soudu podal ve lhůtě 12 měsíců znalecký posudek, přičemž úkolem znalce bylo po seznámení se s obsahem spisu provést přezkum (revizi) znaleckých posudků obsažených ve spisu, a to 1) přezkum znaleckého posudku ze dne 2. 4. 2017 (včetně dodatku) soudem ustanoveného znalce [právnická osoba], IČO [IČO], dále 2) přezkum znaleckého posudku ze dne 2. 4. 2013 vyhotoveného znalcem NSG Morison znalecký ústav s.r.o., který byl zadán hlavním akcionářem a 3) přezkum znaleckého posudku ze dne 9. 2. 2016 vyhotoveného znalkyní Ing. [jméno FO], CSc., který byl zadán navrhovatelkou c). Krajský soud současně reviznímu znalci uložil, že pro případ, že žádný z těchto přezkoumávaných znaleckých posudků nebude obsahovat stanovení spravedlivé hodnoty jedné akcie, znalec stanoví hodnotu jedné akcie obchodní korporace [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], podle stavu ke dni 31. 1. 2013 (odstavec I. výroku). Krajský soud dále účastníkům řízení uložil povinnost poskytnout ustanovenému znalci potřebnou součinnost ke splnění znaleckého úkolu, zejména poskytnout požadované informace či listiny (odstavec II. výroku). Soud prvního stupně současně ustanovenému znalci povolil přibrat konzultanty, které znalec považuje za vhodné přizvat ke splnění znaleckého úkolu (odstavec III. výroku). V rámci odůvodnění tohoto usnesení krajský soud uvedl, že po konzultaci s revizním znalcem tomuto umožnil přibrat si konzultanty z jiných oborů. Proti tomuto usnesení bylo navrhovateli b) a c) podáno odvolání, které bylo následně usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2023, č. j. 8 Cmo 174/2023-1129, které nabylo právní moci dne [datum], odmítnuto. Posléze revizní znalec podáním ze dne 10. 4. 2024 vznesl dotazy pro účastnice 1) a 2) za účelem konání místního šetření a současně téhož dne požádal o poskytnutí zálohy ve výši 400.000 Kč, kdy mezi dalšími uvedl, že s ohledem na rozsah a komplexitu znaleckého úkolu byli zapojeni konzultanti, jejichž spolupráce je hrazena znalcem ve formě náhrad, přičemž se má jednat o přední odborníky z oboru financí a oceňování majetku prof. Ing. [jméno FO], CSc., doc. Ing. [jméno FO], Ph.D., Ing. [jméno FO], Ph.D. a Ing. [jméno FO], Ph.D. Krajský soud následně usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1296, které nabylo právní moci dne[Anonymizováno]3. 5. 2024, reviznímu znalci přiznal zálohu na odměnu a náhrady pro vypracování revizního znaleckého posudku v celkové výši 300.000 Kč, přičemž částka 250.000 Kč je hrazena ze zálohy složené účastnicí 2) a zbylá částka 50.000 Kč z rozpočtových prostředků soudu. Revizní znalec podáním ze dne 4. 6. 2024 ve vztahu ke krajskému soudu urgoval neobdržení odpovědí na jím vznesené dotazy nezbytné pro řádné vyřešení znaleckého zadání. Revizní znalec opětovně dne 24. 7. 2024 kontaktoval krajský soud s tím, že ze strany účastnic nebyla poskytnuta potřebná součinnost tak, jak znalec žádal a požádal krajský soud o zjednání nápravy. Krajský soud posléze usnesením ze dne 24. 7. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1304 uložil účastnicím 1) a 2), aby do 30. 9. 2024 zaslaly soudu písemné odpovědi na otázky revizního znalce a zorganizovaly místní šetření za účasti znalce. Navrhovatelka c) následně požádala podáním ze dne 21. 8. 2024 o zproštění znalce, přičemž krajský soud usnesením ze dne 24. 9. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1308, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2024, tento návrh zamítl. Účastnice 1) a 2) posléze podáním ze dne 25. 9. 2024 zodpověděly dotazy revizního znalce. Navrhovatelka c) poté podáním ze dne 14. 10. 2024 uplatnila námitky proti provedení místního šetření. Znalec k dotazu krajského soudu dne 1. 11. 2024 uvedl, že dne 10. 4. 2024 zaslal soudu dotazy pro účely místního šetření, tyto následně urgoval dne 4. 6. 2024 a zodpovězené dotazy mu byly doručeny až dne 25. 9. 2024. Znalec dále uvedl, že již proběhlo místní šetření (vedeno v písemné formě), znalec vstupy, které by jiným způsobem získat nemohl a které jsou nezbytné pro řádné splnění znaleckého úkolu, již obdržel. [jméno FO] základě posouzení vstupů získaných znalcem vyplynula potřeba realizace druhého kola “místního šetření“, a to za účelem dalšího upřesnění informací z datových vstupů. Tyto doplňující dotazy revizní znalec opětovně adresoval krajskému soudu v podobě samostatného podání téhož dne. Datum dokončení a zaslání revizního znaleckého posudku nebyl schopen znalec zodpovědět, když bude především záležet na lhůtě, kterou soud uloží účastnicím pro doručení odpovědi na dotazy a na kvalitativní podobě, resp. dostatečností těchto odpovědí. Znalec současně podáním ze dne[Anonymizováno]1. 11. 2024 zaslal doplňující dotazy v návaznosti na odpovědi ze dne 25. 9. 2024, přičemž krajský soud usnesením ze dne 5. 11. 2024, č. j. 18 Cm 141/2013-1342 účastnicím 1) a 2) uložil tyto zodpovědět do 15. 12. 2024, a současně prodloužil znalci lhůtu k vypracování znaleckého posudku do dne 28. 2. 2025. Účastnice 1) a 2) dotazy revizního znalce zodpověděly podáním ze dne 16. 12. 2024. Znalec krajskému soudu předložil vypracovaný revizní znalecký posudek ze dne 28. 2. 2025, č. 2/2023 (číslo položky dle evidence posudků [č. účtu]) v písemném vyhotovení dne 4. 3. 2025. Revizní znalec následně podáním ze dne 10. 3. 2025 vyúčtoval celkové znalečné ve výši 888.714,75 Kč, z čehož náhrada hotových výdajů konzultantů činila celkem 339.768 Kč vč. DPH. Náhradu za ztrátu času a cestovné znalec neúčtoval. Revizní znalec současně podrobně specifikoval jednotlivé úkony realizované v souvislosti s vypracováním revizního posudku jak revizním znalcem, tak přibranými konzultanty. Současně podáním ze dne 16. 4. 2025 předložil fakturu č. 2025004, vystavenou [jméno FO] na částku[Anonymizováno]109.800 Kč, a to z důvodu konzultace [jméno FO], a to v souvislosti s konzultací pro otázku standardů hodnoty, revize valuačních zpráv, revizní aplikace valuačních metod pro účely stanovení hodnoty akcie a celkové odborné revize textu revizního znaleckého posudku ve věci 18 Cm 141/2013, a to vše se zvláštním dílčím zaměřením na specifika aplikace metod výnosového přístupu k ocenění a teoretická východiska aplikace standardu hodnoty pro stanovení hodnoty akcie, dále fakturu č. 2025-0005 stejného výstavce na částku 11.300 Kč, kdy danou fakturou došlo ke zvýšení požadované odměny v rozsahu 200 Kč za každou z účtovaných 56,5 hodin, a to z důvodu mimořádné obtížnosti, dále fakturu č. 01/03/2025 prof. Ing. [jméno FO], CSc., ve vši 22.800 Kč, a to za konzultace poskytnuté znalci pro účely vypracování revizního znaleckého posudku ve věci 18 Cm 141/2013, a dále fakturu č. 2025-02 Ing. [jméno FO], Ph.D. ve výši 97.284 Kč, a to za konzultace poskytnuté znalci pro účely vypracování revizního znaleckého posudku ve věci 18 Cm 141/2013 v období 6/2024 - 2/2025 dle vyúčtování. Revizní znalec současně doložil potvrzení o provedených platbách směřujících k proplacení výše uvedených faktur. Následně krajský soud rozhodl odvoláním napadeným usnesením. 32. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o znalcích znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. 33. Podle ustanovení § 23 zákona o znalcích vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku. 34. Podle ustanovení § 30 zákona o znalečném znalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. 35. Podle ustanovení § 31 odst. 1 až 7 zákona o znalcích znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna (1). Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7 (2). Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána (3). Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu (4). Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného (5). Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (6). Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou. 36. Podle ustanovení § 32 odst. 1 až 6 zákona o znalcích nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem (1). Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně (2). Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem (3). Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (4). Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (5). Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (6). 37. Podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném, znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 až [částka]. 38. Podle ustanovení § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky o znalečném se při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti (1). Při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce (2). 39. Podle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném pokud je znalecký posudek mimořádně obtížný, lze odměnu zvýšit až o 20 %. 40. Podle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném pokud znalec neprovedl znalecký úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %. 41. Podle ustanovení § 16 vyhlášky o znalečném při určování náhrady hotových výdajů konzultanta a náhrady za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě se postupuje jako při určování náhrady hotových výdajů znalce a náhrady za ztrátu času znalce včetně času stráveného na cestě. 42. Odvolací soud primárně konstatuje, že odměňování znalců je upraveno v zákoně o znalcích; podrobnější úpravu obsahuje vyhláška o znalečném. Soud při posuzování odměny znalce hodnotí, zda znalecký posudek byl zpracován včas, zda splňuje předepsané náležitosti, zda znalec splnil zadaný znalecký úkol a zda výše znalečného odpovídá náročnosti znaleckého úkolu z hlediska odborné kvalifikace znalce a jeho specializace a také časové náročnosti dle znalcem předloženého přehledu hodin potřebných na zpracování jednotlivých částí posudku. 43. Odvolací soud se úvodem neztotožňuje s odvolací námitkou odvolatele b), že ustanovený znalec nesplnil zadání znaleckého úkolu, jak mu byl uložen krajským soudem, když dovozoval nesprávnost jím stanovené a dovozené metodiky co do kvantifikace spravedlivé hodnoty akcií oceňované společnosti a jejího věcného vymezení. Z obsahu předloženého revizního znaleckého posudku se podává, že revizní znalec přezkoumal tři jemu uložené znalecké posudky jiných znalců a rovněž určil hodnotu jedné akcie oceňované společnosti dle usnesení krajského soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Revizní znalec zpracoval posudek dle zadání soudu, v předepsaném rozsahu, odborně, s použitím uznávaných oceňovacích metod, včas (viz dále), a tedy nelze dovozovat, že by nesplnil znalecké zadání. Soud může hodnotit přesvědčivost posudku, a to co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (viz nález Ústavního soudu I. ÚS 483/01, dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a stanovisko Cpj 228/81). 44. V této souvislosti odvolací soud současně dovozuje, že při rozhodování o výši znalečného podle vyhlášky o znalečném je nezbytné důsledně odlišovat procesní funkci znaleckého posudku v civilním řízení od jeho věcné správnosti ve smyslu skutkových (resp. odborných) závěrů, k nimž dotčený znalec dospěl. Znalecký posudek je ve smyslu ustanovení § 127 a násl. o. s. ř. procesním důkazním prostředkem, jehož účelem je umožnit soudu učinit skutkový závěr v otázce, k jejímuž posouzení je třeba odborných znalostí. Odměna znalce je určena za provedení znalecké činnosti jako procesního úkonu, nikoli za „správnost“ jeho názorů či dovozených odborných závěrů. Z tohoto důvodu proto při rozhodování o výši znalečného nelze hodnotit věcnou správnost znaleckého posudku, neboť odměna znalce se odvíjí od provedení odborné činnosti, nikoli od (odborného) výsledku, k němuž dospěl. Samotný rozdíl v názoru znalce na hodnotu oceňovaných akcií oproti názoru dotčeného procesního účastníka nemůže být důvodem ke krácení odměny, pokud byl postup v obecné rovině metodicky správný a posudek byl zpracován dle zadání. Soud je oprávněn hodnotit věrohodnost a přesvědčivost znaleckého posudku jako důkazu, avšak při rozhodování o odměně znalce nelze hodnotit obsah posudku z hlediska jeho věcné přesnosti, pravdivosti či správnosti závěrů, nýbrž pouze z hlediska jeho úplnosti, včasnosti, odborné úrovně a souladu se zadáním. Jednoduše řečeno, věcnou správnost znaleckého posudku nelze posuzovat při rozhodování o odměně znalce, neboť soud v tomto případě přihlíží pouze k tomu, zda znalec provedl požadované úkony v souladu se zadáním, včas a v požadované kvalitě. Za situace, kdy znalec zpracoval posudek dle zadání soudu, v předepsaném rozsahu, odborně a s použitím uznávaných oceňovacích metod, není důvod posuzovat výši jeho odměny podle toho, zda účastníci, jiní znalci či soud s jeho odborným závěrem (tj. s určenou hodnotou akcie oceňované společnosti) souhlasí či nikoli. Věcná správnost posudku může být přezkoumávána v rámci hodnocení důkazů, nikoli však prostřednictvím rozhodnutí o odměně ustanoveného znalce za jím zpracovaný znalecký posudek. Jakákoliv apriorní úvaha o „nesprávnosti“ ocenění jako důvodu pro krácení znalečného by znamenala nepřípustný zásah do autonomie znaleckého úsudku a zpochybnění znalecké činnosti jako samostatného odborného výkonu chráněného procesními i profesními pravidly. Odvolací soud proto uzavírá, že se z výše uvedených důvodů s odvolací námitkou odvolatele c) co do nesplnění znaleckého zadání revizním znalcem neztotožňuje, neboť znalec zpracoval posudek dle zadání soudu, v předepsaném rozsahu, odborně a s použitím obecně uznávaných oceňovacích metod. Z uvedených důvodů proto odvolací soud neshledal předpoklady pro aplikaci ustanovení § 31 odst. 5 zákona o znalcích a pro snížení či odepření odměny znalci. 45. Ve vztahu k námitce nedůvodného přiznání hotových náhrad odpovídající činnosti jím přibraných konzultantů, pak v tomto směru shledává odvolací soud odvolání obou odvolatelů naopak důvodným. Podle ustanovení § 23 zákona o znalcích platí, že vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku. Toto ustanovení má umožnit znalci využít expertní podpory v případech, kdy dané téma přesahuje jeho odborné znalosti v určitém aspektu znaleckého oboru, a tím zajistit odbornost a úplnost posudku, aniž by musel být ustanoven nový či další znalec. Nejedná se tedy o procesní institut umožňující posílení důvěryhodnosti nebo objektivity posudku skrze paralelní znalecké zhodnocení stejně kvalifikovanou osobou. Znalecký konzultant není definován zákonem jako zvláštní profesní kategorie s přímou znaleckou autoritou, ale jako odborník poskytující dílčí expertní vstup, který má podpůrný a pomocný charakter. Zákon předpokládá, že konzultant 1) nemusí být znalcem, ani mít stejnou kvalifikaci jako znalec, 2) je přizván jen k dílčím otázkám, které přesahují znalosti ustanoveného znalce, 3) nemá procesní postavení znalce a jeho závěry nemohou mít samostatnou důkazní váhu. 46. V dané procesní situaci odvolací soud zejména zdůrazňuje podmínku ad 2), tedy posouzení dílčích otázek, které přesahují znalosti ustanoveného znalce. Komentářová literatura (Dörfl, L. a kol., Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 1. vydání, 2021) např. uvádí, že v oblasti ekonomiky, cen a odhadů věcí nemovitých si lze představit přizvání konzultanta například na problematiku statického posouzení stavby, pokud by toto posouzení vyplývalo z okolností případu, a stalo se tak jedním z potřebných hledisek pro řešení znaleckého úkolu - stanovení obvyklé ceny. Pokud by osoba, která má být konzultantem, byla rovněž znalcem (či odborníkem) se stejnou odborností jako soudem ustanovený znalec, pak by nešlo o odbornou podporu znalce, ale ve výsledku o paralelní znalecký posudek. Ostatně i výše uvedená komentářová literatura dovozuje, že znalec není oprávněn konzultanta přibírat k otázkám, které by měl být schopen v rámci svého oboru, odvětví a specializace posoudit sám (srov., Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 1. vydání, 2021, str. 201-205). 47. V daném případě byla formálně splněna podmínka ustanovení § 23 zákona o znalcích co do souhlasu zadavatele s přibráním konzultanta, kdy zjevně krajský soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým ustanovil revizního znalce k podání znaleckého posudku, tomuto apriorně povolil přibrat konzultanty, které znalec považuje za vhodné přizvat ke splnění znaleckého úkolu. Odvolací soud však v této souvislosti současně zdůrazňuje, že z odůvodnění tohoto ustanovení je současně zřejmým (odstavec 1 odůvodnění), že krajský soud umožnil znalci přibrat konzultanty z jiných oborů. Pokud tedy znalec postupoval tak, pokyn krajského soudu nerespektoval, přičemž přibral konzultanty nikoliv z jiného oboru, ale ze stejného oboru, pro který sám vykonává znaleckou činnost, pak postupoval v rozporu se souhlasem zadavatele a znaleckým zadáním soudu prvního stupně. Bez ohledu na shora uvedené byl postup znalce nesprávným rovněž z dalších níže uvedených důvodů. 48. Z obsahu znaleckého posudku a ostatně i vyjádření samotného znalce je zjevným, že tento si přibral hned čtyři konzultanty, a to [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly za jménem] Prof. [jméno FO] měla jako přední odbornice v oblasti podnikových financí provést celkovou metodologickou revizi a odbornou kontrolu posudku se zaměřením na správnost aplikace použitých metod (zejména výnosových metod DCF a EVA). Doc. [jméno FO] a [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], se měly zaměřit na revizi předchozích znaleckých posudků a na konzultace ohledně parametrizace a aplikace oceňovacích modelů pro stanovení hodnoty akcií, včetně specifik stanovení diskontní sazby. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se znalcem konzultovala teoretická východiska aplikace standardu hodnoty a některé specifické aspekty výnosového ocenění. Dle znalce zapojením takto kvalifikovaných osob mělo být zajištěno, že revizní znalecký posudek „bude zpracován s maximální možnou pečlivostí a odborností“. Dle znalce konzultanti neměli poskytovat pouhou administrativní výpomoc, nýbrž expertní konzultace v užších specializovaných oblastech, která dle revizního znalce měla napomoci zvýšení kvality revizního znaleckého posudku. S ohledem na shora uvedené nemá odvolací soud pochyby o tom, že obsah práce a odborné činnosti daných „konzultantů“ v celém rozsahu spadají do odbornosti a působnosti zvoleného revizního znalce, který je znalcem z oboru ekonomika - ceny a odhady podniků a cenných papírů. Jednoduše řečeno, veškeré tvrzené odborné aspekty realizované „konzultanty“ spadají do odborné působnosti samotného revizního znalce. Ze strany revizního znalce nebylo tvrzeno a ze spisu se nepodává, že by některý z „konzultantů“ disponoval odborností, kterou by neměl disponovat samotný soudem ustanovený znalec, tedy znalec z oboru ekonomika - ceny a odhady podniků a cenných papírů, případně, že by odborné znalosti ustanoveného znalce neměly být dostatečné pro řádné splnění zadaného znaleckého úkolu. Odkaz odvolatelky c) na postavení znalce jako člena zkušební komise pro zvláštní část vstupní zkoušky znalce a jeho postavení ve vztahu k Ministerstvu spravedlnosti a uváděným relevantním institucím v projednávaném směru je v tomto přiléhavé a odvolací soud pro stručnost tohoto rozhodnutí na tyto odvolací námitky odkazuje (viz zejm. odstavce 11 a 13 odůvodnění tohoto usnesení). Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěrem odvolatelky c) v tom směru, že důvody, pro které revizní znalec v revizním posudku angažoval jím uváděné konzultantky (např. otázka standardů, generátoru hodnoty, volba metody ocenění a její správná aplikace, revize valuačních zpráv, celková revize textu, včetně stanovení diskontní sazby a aplikace různých metod ocenění), jsou standardní otázky, které stojí před každým znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady při oceňování ceny podniku (akcií) zejm. v souvislosti s vytěsněním minoritních akcionářů. Každý ze znalců si musí tyto otázky apriorně zodpovědět a vyřešit za účelem úspěšného splnění znaleckého úkolu. Jedná se o elementární úkony znalce při zpracování znaleckého posudku v oboru ekonomika - ceny a odhady podniků, bez jejichž naplnění nelze znaleckou činnost řádně vykonávat a posudek adekvátně zpracovat. Odvolací soud je současně toho názoru, že každý (nejen soudem ustanovený) znalec znalecky oceňující hodnotu podniku (potažmo jeho akcií) si musí odborně posoudit a následně stanovit a určit spravedlivou hodnotu předmětu ocenění, pokud nemá postupovat při oceňování čistě formalisticky. Nemůže se proto jednat o problém, který by přesahoval běžnou praxi znalců činných v oboru oceňování podniků, případně okolnost vyžadující „týmový expertní přístup“. V opačném případě by bylo nezbytné k oceňování společností (akcií) ustanovovat nikoliv samotné znalce, ale znalecké kanceláře, případně rovnou znalecké ústavy, k čemuž však v aplikační praxi zjevně nedochází. 49. Jak již bylo shora uvedeno, konzultant by měl zpracovávat jen dílčí, jasně vymezený úkol a odbornost konzultanta by měla krýt pouze ty odborné záležitosti znaleckého posudku, které jdou nad rámec odbornosti soudem ustanoveného znalce. Konzultant tedy může být požádán o součinnost v takovém rozsahu, aby zjistil odborné stanovisko pouze v dílčí otázce z odbornosti jiné, nežli kterou disponuje sám znalec. Zatímco ustanovení znalce je procesním rozhodnutím soudu, případné přizvání konzultanta je plně v rukou znalce. Účelem konzultanta je rozšířit odbornost posudku v okrajové oblasti, nikoli vytvořit duální znalecký či fakticky duplicitní verifikační mechanismus. Pokud je k dispozici osoba se znaleckým oprávněním v dané oblasti, je správným postupem její ustanovení jako znalce a případně zpracování revizního či oponentního posudku. Z výše uvedených důvodů je vyloučeno, aby byl podle ustanovení § 23 zákona o znalcích jako znalecký konzultant přibrán jiný odborník se stejnou kvalifikací (např. znaleckou autorizací či jinou odborností ve stejném oboru jako soudem ustanovený znalec). Konzultant nemá sloužit jako „druhý posuzovatel stejné problematiky“, ale jako odborná pomoc při okrajových nebo přesahujících otázkách. 50. Institut znaleckého konzultanta, jak je upraven v ustanovení § 23 zákona o znalcích, tedy nelze proto dle odvolacího soudu výkladově vztahovat na situace, kdy osoba, která má být konzultantem, disponuje stejnou odbornou kvalifikací jako ustanovený znalec, popřípadě je sama znalcem zapsaným v seznamu znalců ve stejném oboru. Takový výklad je v rozporu jak se systematikou zákona o znalcích, tak s účelem institutu znaleckého konzultanta. Primárním účelem institutu znaleckého konzultanta je umožnit znalci čelit odborným problémům, které svým mezioborovým přesahem přesahují rámec jeho kvalifikace. Tato pomoc se typicky týká otázek, které nelze plnohodnotně posoudit pouze na základě odbornosti znalce samotného, a jejichž vyřešení vyžaduje dílčí přispění jiného odborníka, který však není ustanoven jako znalec ve věci. Konzultant v tomto smyslu nemá být osobou se stejnou kvalifikací jako znalec, ale naopak osobou s odlišnou, doplňující, nebo specializovanou znalostí, která znalci pomůže uchopit dílčí část tématu, které by jinak nebyl schopen posoudit sám, aniž by byl zapotřebí revizní nebo kolektivní posudek. V případě, že znalec využívá jako konzultanta osobu se stejnou kvalifikací, jde v podstatě o skryté ustanovení dalšího znalce „pod čarou“, které obchází princip kontradiktornosti a transparentnosti důkazního řízení. Znalec si tímto způsobem fakticky vytváří oporu ve svých závěrech nikoli na základě věcného zdůvodnění, ale autoritou jiné, stejně (či obdobně) kvalifikované osoby, jejíž vliv na posudek nemůže být v řízení samostatně zkoumán. Z hlediska teleologického je nutno vycházet z toho, že zákonodárce nepočítal s tím, že přibraný konzultant bude nahrazovat znalce nebo suplovat, dublovat, případně verifikovat nebo dokonce kontrolovat jeho odborné závěry. Kdyby byl jako konzultant přizván jiný znalec ve stejném oboru, ztrácí se tím smysl tohoto institutu, neboť taková osoba (případně některá z nich) má všechny předpoklady k tomu, aby byla samostatně ustanovena jako znalec, případně zpracovala revizní znalecký posudek. 51. Pokud by bylo dovoleno, aby znalec - byť sám plně kvalifikovaný - mohl jen (například z důvodu složitosti) přizvat dalšího odborníka se stejnou kvalifikací, pak by bylo možno u každého složitějšího posudku obejít procesní mechanismy pro ustanovení znalce a vytvořit tak kolektivní posudek skrytý pod identitou jednoho znalce. To nejen že popírá smysl právní odpovědnosti odborného jednotlivce za znalecký posudek, ale zároveň ztěžuje či až znemožňuje přezkum toho, kdo je skutečným autorem klíčových závěrů, jaký byl podíl konzultanta na výsledném textu, a kdo konkrétně nese odbornou odpovědnost za určité části posudku. Lze proto uzavřít, že ani sama složitost věci, ani její rozsah nebo náročnost na čas a zpracování, nemohou být legitimním důvodem pro využití tzv. znaleckého konzultanta, který má stejnou kvalifikaci jako soudem ustanovený znalec. V ostatních případech, kdy je třeba posudek zpracovat více osobami téhož odborného zaměření, je nutno postupovat buď cestou ustanovení více znalců, nebo vyžádat vypracování znaleckého posudku znaleckou kanceláří, případně přímo znaleckým ústavem, který pluralitou znalců se stejnou specializací disponuje, tedy subjektem, který nese plnou odpovědnost za výsledný posudek, včetně jeho odborné správnosti, úplnosti i procesní přezkoumatelnosti. Ustanovení znaleckého ústavu (případně znalecké kanceláře dle ustanovení § 6 zákona o znalcích) je jediný zákonný a procesně přijatelný způsob, jak může více osob s totožnou odborností spolupracovat na vypracování jednoho znaleckého posudku, a přitom zachovat transparentnost, odpovědnost a přezkoumatelnost znaleckého důkazu. Jakákoli jiná forma spolupráce, byť odůvodněná složitostí či rozsahem věci, která by obcházela tento rámec, je z hlediska zákona o znalcích i procesních předpisů nepřípustná. Přibráním konzultantů se stejnou specializací jako ustanovený soudní znalec fakticky dochází k obcházení ustanovení zákona o znalcích kogentně reglementující postavení a omezení ve vztahu ke znaleckým kancelářím či znaleckým ústavům (např. ustanovení § 6 odst. 2 in fine zákona o znalcích) a via facti umožňuje vytvořit strukturu odpovídající znaleckým kancelářím, případně znaleckým ústavům bez tomu odpovídající právní úpravy a splnění kogentních zákonných podmínek. 52. Lze dodat, že pokud měl znalec za to, že znalecký úkol přesahuje jeho odborné možnosti či schopnosti řádně zodpovědět veškeré soudem uložené znalecké otázky, pak bylo jeho povinností při postupu lege artis požádat dotčený soud o zproštění funkce znalce v dané věci a navrhnout ustanovení znalce jiného, případně přímo ustanovení znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu. Tuto skutečnost (tedy odbornou neschopnost řádně zodpovědět veškeré znalecké otázky uložené soudem prvního stupně) však revizní znalec ve svém vyjádření netvrdil a tato skutečnost neplyne ani z obsahu spisu a ani z odvolacích námitek. 53. Závěrem odvolací soud dodává, že odvolatelka c) správně poukazovala na skutečnost, že posudek revizního znalce je vyjádřením jeho osobní odborného přesvědčení a názoru, jak k dané otázce přistupovat, přičemž i tento závěr může být podroben relevantní kritice a porovnání s dalšími provedenými důkazy. Odvolací soud je současně toho názoru, že institut konzultanta dle ustanovení § 23 zákona o znalcích nemůže sloužit ani jako prostředek jakési „superrevize“ odborných závěrů ustanoveného revizního znalce, případně jako vnitřní kontrolní mechanismus správnosti jím dovozených odborných závěrů a vývodů specifikovaných ve vyhotoveném revizním znaleckém posudku. Pokud znalec ve svém vyjádření zdůrazňoval potřebu maximální možné pečlivosti a odbornosti, případně zvýšení kvality revizního znaleckého posudku, pak tyto parametry je povinen zajištovat znalec sám řádným a pečlivým výkonem své funkce, přičemž takový přístup k výkonu funkce znalce je zadavatelem (tedy nejenom soudem) pravidelně a legitimně očekáván. Nejedná se tedy o požadavky mimořádné, nýbrž požadavky obvyklé a standardně vyžadované. 54. S ohledem na vše shora uvedené nelze než uzavřít, že jestliže v daném případě soudem ustanovený znalec přibral pro vypracování znaleckého zadání hned čtyři další konzultanty se stejnou specializací, jakou disponuje on sám, a to pro posouzení jemu krajským soudem uložených odborných otázek spadající v celém rozsahu do jeho odborné znalecké specializace, pak se nejedná o konzultanty předpokládané ustanovením § 23 zákona o znalcích, jejichž účtované náklady by představovaly hotové výdaje znalce účelně vynaložené v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Nic sice nebrání (jakémukoliv) znalci své odborné závěry konzultovat s jinými odborníky, případně úplatně využít jejich odbornosti a služeb. Pokud však takto znalec postupuje, náklady s tímto spojené nepředstavují hotové výdaje předpokládané ustanoveními §§ 30 a 32 odst. 3 zákona o znalcích a tyto je povinen hradit ze svých výlučných prostředků. 55. Jestliže v této souvislosti revizní znalec účtoval jím vynaložené hotové výdaje v celkové výši [částka] hrazené přibraným „konzultantům“, pak tyto výdaje nepředstavují účelně vynaložené hotové výdaje, které by měly být znalci saturovány v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku zadaného krajským soudem. V tomto směru je proto nezbytným shledat odvolání obou odvolatelů důvodným. Pokud jde o další procesní námitky odvolatelky c) /ke kterým se přihlásil rovněž odvolatel b)/, pak s těmito se již odvolací soud neztotožňuje. 56. Ve vztahu ke znalcem účtovanému navýšení časové odměny za účtované znalecké úkony o 20 % odvolací soud shledal rozhodnutí krajského soudu věcně správným. Podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném náleží znalci za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 až [částka]. Při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti, přičemž se hodnotí zejména: a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce. Podle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném současně platí, že pokud je znalecký posudek mimořádně obtížný, lze časovou odměnu zvýšit až o 20 %. V daném případě odvolací soud hodnotí uložené znalecké zkoumání spočívající v přezkumu tří samostatných znaleckých posudků včetně jejich doplnění při současné alternativní kvantifikaci spravedlivé hodnoty akcie oceňované společnosti (velké energetické společnosti) za mimořádně obtížný, odůvodňující navýšení odměny o 20 %, přičemž povaha a rozsah znalecké činnosti, stupeň požadované odborné kvalifikace v daném případě a v poměrech oceňované společnosti odůvodnily stanovit jednotkovou výši hodinové znalecké odměny částkou [částka]. Odvolací soud je současně toho názoru, že odvolatelka c) nemístně bagatelizuje rozsah a obtížnost revizního znaleckého úkolu, přičemž s jejím názorem, že krajským soudem uložené znalecké zkoumání je zcela běžné a nekomplikované, se ztotožnit nelze. 57. Cílem ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném je reflektovat případy, kdy znalecký úkon představuje oproti běžným případům zvýšenou náročnost, a to zejména v rovině odborné komplexity, objemu zpracovávaných dat, potřebné metodiky nebo mimořádných okolností výkonu znalecké činnosti. Znalec byl v probíhajícím řízení pověřen zpracováním revizního znaleckého posudku, jehož úkolem bylo objektivně a odborně přezkoumat hned tři znalecké posudky, které se zabývají oceněním hodnoty dotčené rozsáhlé energetické společnosti, kterou nelze hodnotit jako nevýznamnou. Již samotná povaha revizního znaleckého posudku představuje složitější formu znalecké činnosti, neboť znalec nevychází z prvotního zkoumání skutkového stavu, ale musí podrobit detailní analýze posudky jiných znalců, identifikovat metodické, věcné či logické rozpory a zaujmout k nim vlastní odborné stanovisko. Revizní znalecký posudek neřeší „jednoduchou“ tržní hodnotu majetku, ale hodnotí znalecké práce zaměřené na ocenění podniku jako celku. Revizní znalec tedy nevykonává pouze jednoduchou kontrolu správnosti, nýbrž musí analyzovat tři různé znalecké přístupy k ocenění téhož podniku (velké energetické společnosti), které se mohou lišit jak ve volbě oceňovací metody, tak i v použití vstupních parametrů (diskontní míra, míra růstu, volné cash flow, vážené náklady kapitálu apod.), musí identifikovat rozdíly a rozpory mezi jednotlivými posudky, a to nejen aritmeticky, ale zejména věcně, logicky a metodologicky, tedy zejména zda byly vstupy správně odvozeny, ekonomické modely věcně podložené a závěry každého znalce interně konzistentní, musí aplikovat standardy oceňování podniku dle obvyklé znalecké praxe, musí přezkoumat hodnoty, které nejsou vždy exaktně dané, ale vyžadují odborný úsudek, jako např. prognóza budoucího vývoje výnosů, výběr srovnatelných podniků, odhad míry systematického rizika apod. a současně měl navrhnout a zdůvodnit vlastní stanovisko ke spravedlivému ocenění hodnoty společnosti (akcie), a to v kontextu dříve uvedených znaleckých závěrů. Za situace, kdy znalec v rámci revizního posudku kumulativně přezkoumává tři znalecké posudky týkající se ocenění hodnoty významné energetické obchodní korporace a současně sám stanovil spravedlivou hodnotu ceny sporné akcie (podniku), je nezbytné takový znalecký úkon kvalifikovat jako mimořádně obtížný ve smyslu § 7 odst. 1 vyhlášky o znalečném, a to právě pro jeho vysoce specializovaný charakter. Za těchto okolností je navýšení znalečného o 20 % plně důvodné, přičemž nelze dovozovat, že by se mělo jednat o znalecké zkoumání běžné či obvyklé tak, jak bylo namítáno odvolatelkou c). Jestliže soud prvního stupně znalci přiznal účtovanou odměnu navýšenou v horní sazbě navýšenou o 20 %, byl jeho postup věcně správným. 58. Odvolací soud se rovněž neztotožňuje s názorem odvolatelky c) v tom směru, že by byl znalecký posudek vyhotoven revizním znalcem opožděně. Z obsahu spisu se podává, že v průběhu znaleckého zkoumání se znalec opakovaně obracel na soud prvního stupně s požadavkem na zajištění požadované součinností účastnic 1) a 2) a jejich pasivitu urgoval. Z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla reviznímu znalci stanovena lhůty k vypracovaní revizního znaleckého posudku ve lhůtě 12 měsíců od obdržení spisu. Revizní znalec dne [datum] zaslal krajskému soudu dotazy pro účely vypracování znaleckého posudku (místního šetření), tyto následně urgoval podáním ze dne [datum] a zodpovězené dotazy mu byly doručeny až dne [datum]. Nelze proto shledat důvodnou odvolací námitku, dle které měl být revizní znalec v období duben 2024 až září 2024 nečinný, když tento stav byl vyvolán pasivitou účastnic řízení. Následně revizní znalec opětovně adresoval krajskému soudu doplňující dotazy v podobě samostatného podání s tím, že dokončení a zaslání revizního znaleckého posudku není schopen zodpovědět, když bude především záležet na lhůtě, kterou krajský soud uloží účastnicím pro doručení odpovědi na dotazy a na kvalitativní podobě, resp. dostatečnosti jejich odpovědí. Znalec současně podáním ze dne [datum] zaslal doplňující dotazy v návaznosti na obdržené odpovědi ze dne [datum], přičemž krajský soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] účastnicím 1) a 2) uložil tyto zodpovědět do [datum], a současně prodloužil znalci lhůtu k vypracování znaleckého posudku do dne [datum]. Pokud následně znalec dne [datum] revizní znalecký posudek finalizoval a posléze dne [datum] v písemném vyhotovení předložil (resp. doručil) soudu prvního stupně, nelze hodnotit vyhotovení znaleckého posudku, a to s ohledem na výše uvedené prodlevy dotčených účastnic, jako opožděné, mající vést ke snížení přiznané odměny. 59. Odvolací soud se závěrem taktéž neztotožňuje s námitkami odvolatelky c), dle kterého nemá být znalci přiznána odměna v rozsahu 58,5 hodin práce za znalecké úkony realizované v období od [datum] do [datum], kdy se měl dle odvolacích námitek revizní znalec věnovat převážně teoretickým a metodologickým aspektům revizního posudku, které měly být dle odvolatelky c) de facto zkopírovány z dřívějšího znaleckého posudku revizního znalce č. 1/2023 (CETIN). Předně z vyúčtování revizního znalce neplyne, že by se v daném období věnoval pouze jen teoretickým pasážím, které měl převzít, resp. které měly být částečně shodné s teoretickým úvodem obsaženým v posudku č. 1/2023, neboť v daných vykázaných úkonech se znalec věnoval - mezi dalšími - také identifikaci a rozpracování vazeb metodologie ocenění pro odhad kategorií hodnoty dle předložených valuačních zpráv, analýzou valuačních zpráv, rešeršemi valuačních standardů, přičemž veškeré úkony znalec konzultoval s jím přibranými „konzultanty“. Tyto úkony shledává odvolací soud pro vyhotovení znaleckého posudku potřebné. Byť se nejednalo o konzultanty předpokládané ustanovením § 23 zákona o znalcích tak, jak bylo uvedeno shora, skutečnost, že soudem ustanovený znalec (na své náklady) konzultuje teoretické a praktické otázky s třetí odborně zdatnou, resp. způsobilou osobou, pak takto alokovaný, resp. věnovaný časový prostor nelze hodnotit pro účely vyhotovení znaleckého posudku jako neúčelný, případně pro vypracování znaleckého posudku nadbytečný či nepotřebný. Rovněž v namítaném časovém rozmezí realizované úkony spočívaly v analýzách, výpočtech a ekonomických interpretacích (jak teoretických, tak konkrétních), které jsou z povahy věci pro každý revizní znalecký posudek jedinečné. Z vyúčtování předloženého revizním znalcem neplyne, že by se 58,5 hodin znaleckých úkonů realizovaných v období od [datum] do [datum] měl znalec zabývat pouze a jen materii, která představovala „překopírovaný“ metodologický a teoretický koncept, který již měl znalec dovodit v minulosti v jiném svém znaleckém posudku tak, jak bylo namítáno odvolatelkou c). V tomto směru odvolací soud současně dodává, že se rovněž ztotožňuje s názorem znalce, že případné shody či podobnosti formulací s jiným posudkem jsou obvykle dány analogickou povahou řešené problematiky a tím, že je píše totožný autor, nikoli tím, že by posudek „opisoval“ někdo jiný. Je běžné a metodicky logické, že znalec při opakování obdobného zadání znaleckého úkolu využije již jednou jím vyvinuté koncepty, neboť ve vztahu k definicím a částem textu, pokud jsou aplikovatelné, jde o zajištění konzistence a efektivity. Honorována je odborná práce a tomu odpovídající časový fond, nikoli originalita formulací. Jestliže krajský soud přiznal reviznímu znalci odměnu za 58,5 hodin znaleckých úkonů realizovaných v období od [datum] do [datum], pak rovněž v tomto rozsahu je rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správné. 60. Pokud dále odvolatelka c) namítala, že se jí čas vyúčtovaný znalcem v řadě položek „jeví“ jako nadsazený, pak ani s touto námitkou se odvolací soud neztotožňuje. Předně odvolací soud konstatuje, že daná odvolací námitka je neurčitá, neboť není určitě a srozumitelně skutkově tvrzeno (vyjma časového fondu v rozsahu 58,5 hodin - viz výše), které konkrétní znalecké úkony byly časově nadsazeny (případně byly neúčelné), případně z jakého důvodu a v jakém časovém fondu a proč měly být znalcem realizovány rychleji či jinak efektivněji. Revizní znalec předložil podrobný strukturovaný přehled úkonů a hodin, detailně popisuje, jaké práce byly provedeny a kolik času zabrala každá z nich. Odvolací soud v tomto vymezení znaleckých úkonů a jejich časovém vymezení neshledal žádné excesivní položky, které bylo možné hodnotit jako nedůvodně účtované. 61. Odvolací soud proto uzavírá, že vyjma přiznání náhrady hotových výdajů ve výši [částka] je rozhodnutí krajského soudu ve zbylém rozsahu věcně správné a námitky odvolatelů nedůvodné. 62. Jelikož odvolací soud neshledal předpoklady pro potvrzení napadeného usnesení ve smyslu ustanovení § 219 o. s. ř., ani pro jeho zrušení ve smyslu ustanovení § 219a o. s. ř., změnil usnesení krajského soudu tak, že znalci přiznal znalečné za zpracování a vyhotovení revizního znaleckého posudku č. 2/2023 ze dne [datum] (číslo položky dle evidence posudků [č. účtu]) v celkové výši [částka], přičemž částka [částka] byla znalci již uhrazena přiznanou zálohou a zbylá část znalečného ve výši [částka] bude znalci proplacena z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně. 63. Závěrem odvolací soud dodává, že odvolatelka c) správně poukazovala na skutečnost, že soud prvního stupně ve výroku napadeného usnesení nesprávně číselným vymezením specifikoval revizním znalcem vyhotovený znalecký posudek /který byl nesprávně určen jako znalecký posudek č. „4769/24 ([č. účtu])“ namísto správného označení č. 2/2023 ze dne [datum] - číslo položky dle evidence posudků [č. účtu]/. Odvolací soud však změnou odvoláním napadeného usnesení zjevnou chybu v psaní formulací výrokové části tohoto rozhodnutí via facti odstranil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné /§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř./. Olomouc 6. srpna 2025 JUDr. Ing. Michal Hocko Ph.D. předseda senátu