Zaplatí-li přistoupivší věřitel-navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení dle ustanovení § 108 odst. 1 I.Z., ačkoliv takovou povinnost nemá (R98/2012, R 99/2012), nevylučuje tato skutečnost možnost, aby insolvenční soud uložil insolvenčnímu navrhovateli-dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 2 I.Z., je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky ke krytí těchto nákladů nelze zajistit jinak.

2 39 INS 20553/2025 Číslo jednací: 39 INS 20553/2025 .USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců Mgr. Soni Walderové a Mgr. Michala Rendy v insolvenční věci dlužnice: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa], [adresa] o jejím insolvenčním návrhu a návrhu insolvenčního navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A] sídlem [Adresa navrhovatele A] o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. prosince 2025 č. j. KSOS 39 INS 20553/2025-A-7 takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. prosince 2025 č. j. KSOS 39 INS 20553/2025-A-7 se mění tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Odůvodnění: 1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení v souladu s ustanovením § 108 odst. 2 I. Z. zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a to na označený účet Krajského soudu v Ostravě. 2. Soud prvního stupně vyšel zejména z toho, že: - Insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 30. 10. 2025[Anonymizováno]se dlužnice domáhala, aby soud zjistil její úpadek a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, přičemž uvedla, že se nachází v platební neschopnosti, neboť má více věřitelů se závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. - Zdůraznil, že insolvenční řízení má smysl pouze v případě, že v majetkové podstatě dlužnice se nachází majetek, který je možné v průběhu insolvenčního řízení zpeněžit a jímž budou alespoň částečně uspokojeni přihlášení věřitelé. Pokud se v majetkové podstatě dlužníka nenachází žádný majetek, insolvenční řízení smysl nemá. - Účelem složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je zároveň předejít situaci, aby v případě, že se nepodaří zpeněžit majetek dlužníka, nebo že majetek dlužníka nebude zjištěn, nesl stát veškeré náklady na insolvenční řízení. Ani okolnost, že dlužník nemá dostatek disponibilních prostředků na zaplacení zálohy není důvodem pro neuložení povinnosti k jejímu zaplacení. - Insolvenční soud posoudil insolvenční návrh dlužnice včetně příloh a zjistil, že dlužnice se nachází v úpadku, přičemž nemá dostatek disponibilních prostředků. - Složením zálohy je umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od zjištění úpadku a překlenout nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit případně zjištěný majetek v majetkové podstatě. - Insolvenční soud uložil dlužnici zaplatit zálohu v plné výši, a to s ohledem na skutečnost, že pouze minimální výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce a náhradách jeho hotových výdajů a odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů v platném znění činí 45 000 Kč. V případě, že insolvenční správce je plátcem DPH činí minimální výše jeho odměny 54 450 Kč. V průběhu konkursního řízení lze pak důvodně očekávat vznik dalších nákladů s prohlášením konkursu spojených (hotové výdaje insolvenčního správce, telekomunikační poplatky a jiné). 3. Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla: - Nesouhlasí se závěrem insolvenčního soudu, že složení zálohy je v tomto případě nutné, když v majetkové podstatě se nachází nemovitosti, a to pozemek par. č. St. 36 zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č. p., pozemek par. č. 75 zahrada, pozemek par. č. 80/2 zahrada, pozemek par. č. 3543 ostatní plocha, vše k. ú. Komorní Lhotka, přičemž majetek je zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch věřitele Artesa, spotřební družstvo a odhadní cena tohoto majetku činí 12 500 000 Kč, dále dlužnice vlastní pozemek par. č. 3443/11 orná půda, v k. ú. [adresa] a na pozemku stojící rodinný dům, který není zkolaudovaný a ve spoluvlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 vzhledem k celku nemovité věci zapsané v k. ú. u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV 4147, pro katastrální území [adresa], a to pozemek par. č. 3443/1 orná půda, přičemž majetek je zatížen zástavním právem smluvním věřitele Artesa, spotřební družstvo s odhadní cenou 7 050 000 Kč, a dále dlužnice vlastní pozemek par. č. 478 orná půda, k. ú. [adresa], majetek je zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch věřitele [právnická osoba]. a zástavním právem exekutorským zřízeným podle § 73a exekučního řádu Mgr. [jméno FO], v odhadované hodnotě 9 800 000 Kč. - Předpokladem pro stanovení zálohy dle ustanovení § 108 odst. 2 insolvenčního zákona je skutečnost, že záloha je nutná ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. To však v tomto případě neplatí. - Insolvenční soud předmětné rozhodnutí založil na nesprávném právním posouzení věci a dlužnice navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. 4. Podle ustanovení § 7 I. Z. zákona č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenční zákon ve zněním účinném od 1. 10. 2024 (dále jen „I. Z.“)] nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení a není-li to možné ustanovení zákona o zvláštních řízení soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud na základě odvolání, které bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, § 212a odst. 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (ustanovení § 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k následujícímu závěru. 6. Z obsahu spisu se podává: - Insolvenčním návrhem doručený insolvenčnímu soudu dne 30. 10. 2025 se dlužnice domáhala zjištění úpadku a prohlášení konkursu na její majetek. Insolvenční návrh podala dlužnice prostřednictvím jednatele dlužnice [jméno FO], který byl jmenován do funkce správcem dědictví Ing. [jméno FO], notářským zápisem č. NZ 311/2025, poté co jediný jednatel dlužnice Bc. [jméno FO] dne 22. 6. 2025 zemřel. Jednatel zjistil, že společnost je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit a zároveň je v úpadku i ve formě předlužení, neboť souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Společnost vlastní celkem 5 bankovních účtů, na kterých eviduje částku 6 096,31 Kč, 5 816,85 Kč, 78,17 Kč a 201,29 Kč. V pokladně je finanční hotovost ve výši 2 500 Kč. V majetku společnosti jsou evidovány pohledávky z titulu zápůjček v celkové výši 18 762 515,98 Kč, které jsou však s ohledem na úmrtí jednatele společnosti Bc. [jméno FO] nedobytné, dále společnost eviduje pohledávky z obchodních vztahů vůči svým dlužníkům v celkové výši 825 483,50 Kč, které jsou rovněž nedobytnými. Společnost nemá aktuálně žádného zaměstnance, eviduje však neproplacené mzdy a odvody za zaměstnavatele v celkové výši 124 832 Kč. - Další provozování podniku je vyloučeno. - Dlužnice v návrhu konkrétně označila tři věřitele s peněžitými pohledávkami za dlužnicí po splatnosti nejpozději od května roku 2025 a dále uvedla, že má více než 20 věřitelů se závazky ve výši 29 473 656,54 Kč. K insolvenčnímu návrhu mimo jiné přiložila seznam závazků, seznam zaměstnanců a seznam majetku. Tyto seznamy byly opatřeny prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. Společnost vlastní celkem 5 bankovních účtů, na kterých eviduje částku 6 096,31 Kč, 5 816,85 Kč, 78,17 Kč a 201,29 Kč. V pokladně je finanční hotovost ve výši 2 500 Kč. V majetku společnosti jsou evidovány pohledávky z titulu zápůjček v celkové výši 18 762 515,98 Kč, které jsou však s ohledem na úmrtí jednatele společnosti Bc. [jméno FO] nedobytné, dále společnost eviduje pohledávky z obchodních vztahů vůči svým dlužníkům v celkové výši 825 483,50 Kč, které jsou rovněž nedobytnými. Společnost nemá aktuálně žádného zaměstnance, eviduje však neproplacené mzdy a odvody za zaměstnavatele v celkové výši 124 832 Kč. - Ze seznamu majetku bylo zjištěno, že dlužnice vlastní nemovitý majetek v hodnotě 29 350 000 Kč, který je zatížen zástavním právem smluvním věřitele [Jméno navrhovatele A], dále ve prospěch věřitele [právnická osoba]. a rovněž je zajištěn zástavním právem exekutorským dle § 73a exekučního řádu ve prospěch věřitele [právnická osoba]. 7. Podle ustanovení § 108 odst. 1 I. Z., je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1. 8. Podle ustanovení § 108 odst. 2 I. Z., insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli – zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. 9. Dle ustanovení § 108 odst. 3 I. Z., výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. 10. Dle ustanovení § 108 odst. 5 I. Z., nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou. 11. Smyslem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení podle § 108 I. Z. je především krytí nákladů spojených v insolvenčním řízení v případě, že prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Účelem tohoto institutu je umožnit insolvenčnímu správci výkon funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a překlenout nedostatek finančních prostředků do doby, než bude možné všechny tyto náklady hradit ze zpeněžené majetkové podstaty a současně minimalizovat případy, kdy bude náklady insolvenčního řízení hradit stát (§ 38 odst. 2 I. Z.). Povinnost k zaplacení zálohy lze insolvenčnímu navrhovateli (který není osobou uvedenou v § 108 odst. 2 větě druhé a třetí I. Z. či v § 368 odst. 2 I. Z.) uložit, pokud nelze předpokládat, že budoucí náklady insolvenčního řízení bude možno zcela uhradit z majetkové podstaty (tj. prostředky k jejich krytí nelze zajistit jinak než zálohou). Pro posouzení, zda je namístě zaplacení zálohy po navrhovateli požadovat a v jaké výši, je tudíž nutné vzít v úvahu všechny skutkové a právní okolnosti dané věci, které jsou podstatné především pro úsudek o tom, jaký způsob řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku lze očekávat, jaké náklady si tento způsob pravděpodobně vyžádá, a zda či do jaké míry lze předpokládat uspokojení těchto nákladů z majetkové podstaty. Výše nákladů insolvenčního řízení se odvíjí nejen od samotné povahy konkrétního způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkursu, reorganizace nebo zvolené formy oddlužení), ale i specifickými poměry dané věci. Hotové výdaje a odměna insolvenčního správce patří mezi náklady insolvenčního řízení a jejich výše je pro jednotlivé způsoby řešení úpadku upravená odlišně. Při rozhodování o povinnosti ke složení zálohy se musí insolvenční soud zabývat majetkovými poměry dlužníka (co do jejich rozsahu i likvidity), přičemž zdrojem takových informací je primárně seznam majetku. 12. V usnesení ze dne 28. 2. 2018 sen. zn. 29 NSČR 172/2017 (dostupné na www.nsoud.cz) Nejvyšší soud uzavřel, že uložením povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení sleduje insolvenční zákon ten cíl, aby i v případě, že v majetkové podstatě (podle dosavadních výsledků řízení ozřejmujících stav dlužníkova majetku) nejsou k dispozici žádné finanční prostředky, byla umožněna činnost insolvenčního správce majetkové podstaty od počátku jeho ustanovení do funkce. 13. Dle odvolacího soudu soud prvního stupně postupoval správně, když se zabýval tím, zda s ohledem na stav majetku dlužnice jsou k dispozici finanční prostředky k umožnění činnosti insolvenčního správce v počátcích insolvenčního řízení. Přijal rovněž správný závěr, pokud dlužnici uložil uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Dlužnice sice vlastní nemovitý majetek v celkové hodnotě 29 350 000 Kč, ten je však zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch věřitele [Jméno navrhovatele A] a ve prospěch věřitele [právnická osoba]. a dále je zatížen zástavním právem exekutorským podle § 73a exekučního řádu ve prospěch věřitele [právnická osoba]. S ohledem na tvrzenou výši závazků dlužníka vůči [Jméno navrhovatele A] s.r.o. ve výši 14 693 991,01 Kč a tvrzený závazek dlužnice vůči společnosti [právnická osoba]. ve výši 50 053 091,16 Kč vyplývající z insolvenčního návrhu je zřejmé, že nemovitý majetek nepostačuje ani k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů. I při zohlednění stavu finančních prostředků v pokladně a finančních prostředků na bankovních účtech dlužnice je evidentní, že dlužnice nemá dostatečný majetek ke krytí nákladů insolvenčního řízení, když minimální výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 o odměně insolvenčního správce a náhradách jeho hotových výdajů a odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů v platném znění činí 45 000 Kč. V případě, že insolvenční správce je plátcem DPH pak činí minimální výše jeho odměny 54 450 Kč. V ustanovení § 108 odst. 2 I. Z. se přitom výslovně uvádí, že uložení tzv. fakultativní zálohy na náklady insolvenčního řízení není podmíněno existencí majetku dlužníka, jinak řečeno zálohu lze uložit i tehdy pokud není zřejmé, že dlužník nějaký majetek má. 14. Dne 26. ledna 2026 bylo insolvenčnímu soudu doručeno podání společnosti [Jméno navrhovatele A] s.r.o., kterým přistoupila k insolvenčnímu návrhu dlužnice. K podání připojila přihlášku pohledávky v celkové výši 15 887 903,80 Kč a rovněž doložila, že dne 23. ledna 2026 uhradila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. 15. Podle ustanovení § 107 I. Z., další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele (odstavec 1). Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení (odstavec 2). Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje, byl-li další insolvenční návrh podán v době, po kterou se na základě rozhodnutí podle § 100a odst. 1 insolvenční návrh dříve podaný věřitelem ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku. Dříve podaný insolvenční návrh se považuje za přistoupení k řízení zahájenému později podaným insolvenčním návrhem zveřejněným v insolvenčním rejstříku; odstavec 1 věta druhá a odstavec 2 se použijí obdobně (odstavec 3). 16. Procesními důsledky dalšího insolvenčního návrhu se zabýval Nejvyšší soud ve své judikatuře - např. v usnesení ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 20/2012 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 98/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 21/2012 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 99/2012 nebo v rozhodnutích dostupných na internetových stránkách Nejvyššího soudu - v usnesení ze dne 25. ledna 2018 sen. zn. 29 NSČR 90/2016, usnesení ze dne 18. 12. 2017 sen. zn. 29 NSČR 171/2016, usnesení ze dne 17. 7. 2014 sen. zn. 29 NSČR 79/2014. V nich k této problematice uzavřel, že podáním dalšího insolvenčního návrhu, jímž insolvenční navrhovatel přistoupil k řízení, nedošlo k zahájení nového samostatného insolvenčního řízení a že pro takového dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení, do něhož tímto způsobem přistoupil (§ 107 odst. 2 insolvenčního zákona), a že při posuzování právních vztahů mezi účastníky insolvenčního řízení nemůže insolvenční soud vycházet z toho, že by se další insolvenční navrhovatel (samostatně, svým insolvenčním návrhem) vůbec něčeho domáhal. 17. Po vydání usnesení soudu prvního stupně tak došlo k podstatné změně poměrů, neboť insolvenční navrhovatel, který přistoupil k insolvenčnímu návrhu dlužnice v odvolacím řízení (ač nebyl povinen), zaplatil částku 50 000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Dle odvolacího soudu zaplacení zálohy přistoupivším navrhovatelem nevylučuje možnost, aby insolvenční soud uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 2 I. Z., je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky ke krytí těchto nákladů nelze zajistit jinak. 18. V přezkoumávané věci jsou však aktuálně jsou k dispozici v majetkové podstatě prostředky dostačující ke krytí těchto nákladů, proto již není nutno dlužnici ukládat povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. 19. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje zvláštním způsobem. Olomouc 13. února 2026 JUDr. Ivana Waltrová předsedkyně senátu