Mezi předmětem ochrany práva sledovaným předběžným opatřením navrhovaným po zahájení řízení a směřujícím proti účastníkovi řízení (§ 102 o.s.ř.) a mezi předmětem řízení ve věci samé musí být taková souvislost, aby z tohoto hlediska mělo předběžné opatření smysl, to je, aby kladným rozhodnutím ve věci samé odpadly důvody, pro něž bylo předběžné opatření nařízeno. Proto zásadně tam, kde je možná žaloba na plnění (§ 80 písm. b) o.s.ř.), byť je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nelze v řízení o určení, zda tu právní vztah je či není (§ 80 písm. c) o.s.ř.), nařídit předběžné opatření. Alternativa právní věty:V zásadě lze říci, že tam, kde je možná žaloba na plnění (§ 80 písm. c) o.s.ř), nelze žalobu na určení právního vztahu (§ 80 písm. c) o.s.ř) spojovat s návrhem na nařízení předběžného opatření podle § 102 o.s.ř., protože předběžné opatření by neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o které ve věci samé jde. V zásadě lze říci, že tam, kde je možná žaloba na plnění (§ 80 písm. c) o.s.ř), nelze žalobu na určení právního vztahu (§ 80 písm. c) o.s.ř) spojovat s návrhem na nařízení předběžného opatření podle § 102 o.s.ř., protože předběžné opatření by neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o které ve věci samé jde.

Z   o d ů v o d n ě n í : Návrhem ve věci samé se žalobce domáhá určení, že je členem žalovaného družstva a nájemcem bytu č. 3 v obytném domě čp. ... v P...., což odůvodňuje tím, že žalovaný jeho členství a právo k bytu zpochybnil tím, že vzal na vědomí převod členských práv ze žalobce na jinou osobu a s ní uzavřel nájemní smlouvu ohledně žalobcova bytu, ačkoliv žalobce svá členská práva na někoho jiného nepřevedl. K převodu členských práv žalobce totiž došlo na základě listiny nesoucí žalobcův padělaný podpis. Současně žalobce navrhl nařízení z výroku patrného předběžného opatření, jímž chce před rozhodnutím ve věci samé zajistit svá práva, která žalovaný nerespektuje. Napadeným usnesením soud I. stupně vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření s odůvodněním, že tento návrh je v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. e) a § 102 o.s.ř., protože není "najisto postaveno, že žalobce je osobou, která převedla svá členská práva na třetí osobu, která nyní byt užívá", přičemž soud vychází ze skutkových tvrzení žalobce o této osobě, jakož i z toho, že při ověřování žalobcova podpisu na podvržené listině bylo použito jeho již prošlého občanského průkazu, který byl v úschově Policie ČR. Proti usnesení podal žalovaný odvolání, v němž navrhuje, aby usnesení bylo změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Žalovaný musí respektovat dohodu o převodu členských práv žalobce na jinou osobu nesoucí jeho úředně ověřený podpis, zejména když nový nabyvatel členských práv s neplatností toto dohody nesouhlasí. Své opačné tvrzení žalobce neprokázal. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v celém rozsahu a dospěl pak k přesvědčení, že odvolání je důvodné, i když tomu tak je z jiných důvodů, než které jsou v něm uplatněny. Předběžné opatření může soud na návrh nařídit před zahájením řízení (§ 74 an. o.s.ř.) nebo v průběhu řízení (§ 102 an. o.s.ř.). V obou případech jde o poskytnutí předběžné ochrany určitému subjektivnímu právu, které ještě nebylo v řízení uplatněno (§ 74 an. o.s.ř.) nebo které již v řízení uplatněno bylo, ale není o něm dosud rozhodnuto (§ 102 an. o.s.ř.). Taková předběžná ochrana je vždy jen dočasná a její doba je buď závislá na povaze věci nebo je vymezena trváním řízení, ve kterém jde nebo půjde o věc samu. Z toho vyplývá, že právo na podání návrhu na vydání předběžného opatření svědčí vždy jen potencionálnímu žalobci (v případě prvním) nebo žalobci již existujícímu, a to pokud jde o ochranu jeho práva, které bylo v řízení uplatněno proti hrozící nebo již nastalé újmě (v případě druhém). V souzené věci jde o případ předběžného opatření po podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé (§ 102 o.s.ř.), přičemž žalobce návrh na jeho nařízení učinil v rámci řízení o určení (§ 80 písm. c/ o.s.ř.), že tu je právní vztah (členství v družstvu). Mezi předmětem ochrany práva sledovaným nařizovaným předběžným opatřením a předmětem řízení ve věci samé musí být taková souvislost, aby z tohoto hlediska mělo předběžné opatření vůbec smysl, tj. aby kladným rozhodnutím ve věci samé odpadly důvody, proč bylo předběžné opatření nařízeno. To lze dovodit nejen z ust. § 77 odst. 1 o.s.ř., z něhož vyplývá plná návaznost a spojitost obou prostředků právní ochrany. Podle § 77 odst. 1 písm. b) o.s.ř. předběžné opatření zaniká, přestože nebylo vyhověno návrhu ve věci samé, podle § 77 písm. c) o.s.ř. zaniká uplynutím 15 denní lhůty od vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé, bylo-li žalobě vyhověno. Pokud by nebylo nutné, aby mezi předmětem žaloby a předmětem ochrany požadované předběžným opatřením byla souvislost nebo pokud by se tyto návrhy neměly vzájemně doplňovat či podmiňovat, ust. § 77 odst. 1 o.s.ř. by postrádalo smysl. Z toho hlediska žalobcem navrhované předběžné opatření nemá přímou souvislost se žalobou na určení práva, protože i kdyby jí bylo vyhověno, žalobce by bezprostřední a vykonatelný právní prostředek pro ochranu svého členství v družstvu a svého nájemního práva nezískal. Aby se jej domohl, kdyby žalovaný ani pak jeho členství neuznal, musel by znovu nastupovat ke sporu o plnění buď proti družstvu nebo proti tomu, kdo neoprávněným užíváním jeho bytu do jeho práv zasahuje, v dalším řízení, které by rozhodně nebylo ukončeno před uplynutím zmíněné 15 denní lhůty a předběžné opatření by se tak zcela minulo účinkem. V zásadě lze říci, že tam, kde je možná žaloba na plnění (§ 80 písm. b/ o.s.ř.), nelze žalobu na určení právního vztahu (§ 80 písm. c/ o.s.ř.) spojovat s návrhem na nařízení předběžného opatření podle § 102 o.s.ř., protože předběžné opatření by neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o které ve věci samé jde. Tak je tomu v souzené věci, kde se žalobce žalobou na plnění ochrany a prosazení svého práva domáhat může (např. žalobou na vyklizení bytu). V takovém případném řízení by pak nařízení předběžného opatření význam mělo, protože by žalobci mohlo zajistit předběžnou ochranu do kladného rozhodnutí o žalobě na plnění, jež je bezprostředně vynutitelné výkonem rozhodnutí (§ 251 an. o.s.ř.). Za daného stavu věci nelze tedy dovodit, že je třeba pro zahájení řízení ve smyslu § 102 o.s.ř. zatímně upravit poměry účastníků, neboť definitivní úpravy právních vztahů účastníků by ve věci samé nebylo dosaženo, když v ní nejde o vydání rozhodnutí o splnění povinnosti, která vyplývá z právního vztahu, resp. z porušení práva, ale pouze o vydání rozhodnutí o určení, zda tu je právní vztah (§ 80 písm. b/ a c/ o.s.ř.). Z těchto důvodů bylo napadené usnesení změněno podle § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá.