Požaduje-li účastník řízení nařízení předběžného opatření zákazem nakládání s nemovitostmi, musí být tyto nemovitosti v návrhu přesně označeny, tak, aby nařízení předběžného opatření mohlo vyvolat účinky ve vztahu k zápisu poznámky do katastru nemovitostí podle § 9 odst.1, písm. a) zák. č. 265/1992 Sb.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. července 2001, sp. 7 Cmo 391/2001 Krajský soud v Ústí nad Labem shora uvedeným usnesením nařídil předběžné opatření, jímž bylo žalobci zakázáno činit jménem žalovaného jakékoli právní úkony, kterými by byla postupována práva, přebírány dluhy, promíjeny dluhy, kterými by došlo ke vzdání se práv, ke zcizování veškerých movitých a nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného, k jejich zatěžování zástavními či jinými právy ve prospěch třetích osob, a to až do právní moci rozhodnutí ve věci samé (výrok I.). Dále byl žalovaný zavázán zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 2.500,- Kč (výrok II.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v rámci řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalovaného konané dne 24.2.2000 je namístě zatímně upravit poměry účastníků žalovaným navrženým předběžným opatřením. Vycházel z toho, že žalobce, který byl na napadené valné hromadě odvolán z funkce jednatele, je dosud v obchodním rejstříku jako jednatel zapsán. Mohlo by tak dojít k tomu, že by za žalovaného jednaly jako statutární orgán rozdílné osoby, a to jednatel jmenovaný valnou hromadou a jednatel odvolaný - t.j. žalobce. Výrok o soudním poplatku odůvodnil odkazem na § 4 odst.1 písm. f/ zák.č. 549/1991 Sb. v platném znění a čl. II zák.č. 255/2000 Sb.). Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Namítal v něm, že nařízení předběžného opatření je zcela nadbytečné s ohledem na to, že u Okresního soudu v Č. L. probíhá řízení o určení neplatnosti kupních smluv, kterými byly veškeré nemovitosti z majetku žalovaného převedeny na společnost K. ČR, s.r.o. a v rámci tohoto řízení bylo nařízeno předběžné opatření. Na příslušném listu vlastnictví u Katastrálního úřadu je u těchto nemovitostí vyznačena plomba. Protože žalovaný není vyznačen na listu vlastnictví jako vlastník, není možné, aby jeho jménem žalobce činil ohledně nemovitostí úkony uvedené v předběžném opatření. Žalobce se proto domáhal změny napadeného usnesení tak, aby byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření co do zákazu zcizování veškerých nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, k jejich zatěžování zástavními či jinými právy ve prospěch třetích osob. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací projednal odvolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (část dvanáctá, hlava I., bod 15 zák.č. 30/2000 Sb. Usnesení soudu prvního stupně přezkoumal v rozsahu odvolání napadeném (§ 212 odst.1 o.s.ř.), když z obsahu odvolání a jeho petitu je nepochybné, že odvolatel napadá pouze tu část rozhodnutí, týkající se zákazu dispozice s nemovitostmi. Ve zbývající části, t.j. ohledně zákazu dispozice s movitými věcmi a zákazu činit právní úkony, kterými by byla postupována práva, přebírány a promíjeny dluhy a kterými by došlo ke vzdání se práv, zůstalo usnesení soudu prvního stupně nedotčeno, jakož i ve výroku II. o soudním poplatku. Odvolání je důvodné. Z odůvodnění: V daném případě jde o předběžné opatření podle § 102 o.s.ř. v rámci probíhajícího řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Potřebu zatímní úpravy poměrů je třeba posuzovat - jak správně činil soud prvního stupně - ve vztahu k tomuto řízení ve věci samé. Za situace, kdy je jednatel, odvolaný napadenou valnou hromadou, zapsán v obchodním rejstříku a nelze vyloučit, že bude jednat za žalovaného (přičemž novému jednateli vzniklo jeho oprávnění okamžikem jmenování valnou hromadou a zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku má jen deklaratorní povahu), jsou dány důvody pro zatímní úpravu poměrů. V tomto stadiu řízení nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé a je proto namístě - jak dovodil i soud prvního stupně - odvolanému jednateli (žalobci) uložit, aby se až do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda je napadená valná hromada neplatná či nikoli, zdržel jednání za společnost. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že požadovanému návrhu lze vyhovět v celém rozsahu. Předběžné opatření nelze totiž nařídit obecně ve vztahu ke "všem nemovitostem" žalovaného, aniž by byly blíže označeny. Žalobce s odvoláním doložil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Č. L. o neplatnost smluv o převodu nemovitosti, které Z. L. za žalovaného již uzavřel, bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo nabyvateli nemovitostí společnosti K. ČR, s.r.o. zakázáno nakládat s uvedenými nemovitostmi (přesně označenými ve výroku rozhodnutí Okresního soudu v Č. L. ze dne 27.11.2000. V dané věci není zřejmé, zda má být žalobci požadovaným předběžným opatřením zakázáno nakládat i s těmi nemovitostmi, které již byly převedeny a jichž se týká předběžné opatření nařízené Okresním soudem v Č. L. Pokud účastník řízení požaduje nařízení předběžného opatření ohledně zákazu dispozice s nemovitostmi, musí být tyto nemovitosti v návrhu přesně označeny, tak, aby nařízení předběžného opatření mohlo vyvolat účinky ve vztahu k zápisu poznámky do katastru nemovitostí (§ 9 odst., písm. a/ zák.č. 265/1992 Sb.). Nelze se domáhat - tak, jak činí žalovaný - vyslovení obecného zákazu týkajícího se všech nemovitostí žalovaného, aniž by byly identifikovány. Takovému návrhu vyhovět nelze, právě s ohledem na nemožnost vyvolat účinky ve vztahu ke katastru nemovitostí. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil (§ 220 odst.1 o.s.ř.) tak, že v tomto rozsahu návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.