Proti usnesení, jímž soud nevyhověl návrhu na odročení přezkumného jednání, není odvolání přípustné.

1 Ko 181/2002-1791 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Karety a JUDr. Františka Švantnera ve věci úpadce J. K., trvale bytem P., adresa pro doručování: P., zastoupeného JUDr. M. Š., advokátem v P., o odvolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 52 K 92/97-451 ze dne 4. října 1999 t a k t o : Odvolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 52 K 92/97-451 ze dne 4. října 1999 se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Bezprostředně před zahájením přezkumného jednání, jež proběhlo před Městským soudem v Praze dne 4. října 1999, navrhl úpadce odročení jednání, neboť seznam přihlášek podle jeho přesvědčení vykazoval řadu nedostatků, a dále proto, že je podle něho správce konkursní podstaty podjatý stejně jako soud. O podjatosti správce je přesvědčen přes opačné stanovisko odvolacího soudu vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Praze z 29.7.1999 č.j. 2 Ko 75/99-309, protože odvolací soud neprovedl všechny jím navržené důkazy. Usnesením č.j. 52 K 92/97-451 z 4.10.1999 Městský soud v Praze rozhodl tak, že návrh na odročení přezkumného jednání zamítl. Následně téhož dne (4.10.1999) proběhlo přezkumné jednání a schůze konkursních věřitelů. Úpadce podáním z 4.10.1999 nazvaným "Zpochybnění průběhu přezkumného jednání vedeného dne 4.10.1999 soudcem Městského soudu v Praze JUDr. J. H. ve věci 52 K 92/97", doplněným podáními z 11.10.1999, 1.8.2000 a z 8.1.2001 se jednak odvolal proti usnesením č.j. 52 K 92/97-451 ze dne 4. října 1999 o zamítnutí návrhu na odročení jednání, a dále se odvolal proti průběhu přezkumného jednání, jež proběhlo před Městským soudem v Praze dne 4. října 1999. Odvolání odůvodnil zejména tím, že se domnívá, že přezkumné jednání je rozhodovací činností soudu, neboť zjištění pohledávky má obdobné účinky jako pravomocně přiznaná pohledávka, a proto se lze proti jeho průběhu a výsledkům odvolat. Podle úpadce rozhodoval při přezkumu podjatý soudce, jakož i správce konkursní podstaty. Podle úpadce měly některé přihlášky vady v podobě nepřiložení výpisu z obchodního rejstříku, neprokázání, že osoba jednající za přihlašovatele je oprávněna za něho jednat, nezaložení plné moci pro zástupce přihlašovatele a nedostatečné prokázán vykonatelnosti přihlášené pohledávky. Podle úpadce nelze akceptovat zjištění pohledávek učiněné přes vady přihlášek. Soud při jednání nazaprotokoloval námitky úpadce a jeho zpochybnění celého přezkumného jednání. Proto úpadce odvolacímu soudu navrhl, aby byly výsledky přezkumného jednání z 4.10.1999 v celém rozsahu zrušeny a ve věci nařízeno nové jednání . Vrchní soud v Praze před tím, než mohl přistoupit k přezkumu napadeného usnesení a řízení, řešil otázku, zda je odvolání proti napadenému usnesení, jakož i proti průběhu přezkumného jednání přípustné. Dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 202 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen o.s.ř.) není přípustné odvolání proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Usnesení o nařízení jednání, o odročení jednání, o spojení věci, o vyloučení věci a jiná jsou typicky usneseními o vedení řízení a týkají se zpravidla takových otázek, jež v zájmu hospodárného vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu účastníkům řízení. S ohledem na toto zjištění odvolací soud odvolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 52 K 92/97-451 ze dne 4.října 1999 o zamítnutí návrhu na odročení jednání podle § 218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. odmítl. Ohledně "odvolání proti průběhu přezkumného jednání, jež se konalo před Městským soudem v Praze 4.10.1999" je situace odlišná v tom, že o takovémto podání odvolatele rozhodnout nelze. Je tomu tak proto, že o.s.ř. umožňuje napadnout odvoláním pouze rozhodnutí soudu (§ 201 o.s.ř.), např. pro vady řízení, v němž bylo rozhodnutí soudu vydáno. V případě, že soud doposud nerozhodl o právech a právem chráněných zájmech účastníků, o nichž byl veden rok, nelze samotný postup soudu při jednání napadnout odvoláním. Rozhodování správce konkursní podstaty o tom, které pohledávky uzná a které nikoli, není rozhodnutím soudu. Je-li přesto napaden odvoláním výlučně postup soudu při přezkumném jednání, nelze o takovém opravném prostředku odvolacím soudem rozhodnout. Konečně co se týče námitek úpadce v tom směru, že soud a správce konkursní podstaty jsou z projednávání věci vyloučeni, nepovažoval uvedené ani odvolací soud za novou námitku, když o obou námitkách bylo v průběhu řízení rozhodováno nadřízeným soudem, naposledy usnesením z 6.5.2002 sp.zn. 1 Ko 179/2002. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Praze dne 6. května 2002 JUDr. František K u č e r a v.r. předseda senátu Za sůprávnost vyhotovení: