Ustanovení § 2 odst. 8 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, upravuje povinnosti poplatníků ve vztahu ke správci daně při vymáhání soudního poplatku. Pro stanovení jeho výše je rozhodné, zda na straně žalobců se jedná společenství nerozlučné, nebo samostatné.

13 Cmo 105/2002-30 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Romany Vostrejšové a JUDr. Michala Kubína v právní věci žalobců: a) P. K., bytem ve Z., b) D. H., bytem v B., c) J. Š., bytem v K. H., d) K. Š., bytem ve Z., všichni zast. JUDr. K. P., advokátem se sídlem v K. H., proti žalovanému: Ing. H. H., bytem v P., správce konkursní podstaty úpadce M. D., spol. s r.o. se sídlem v K. H., o vyloučení nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o odvolaní žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2002 č.j. 58 Cm 46/2002-22 t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2002 č.j. 58 Cm 46/2002-22 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Žalobci, kteří se jako podíloví spoluvlastníci v žalobě uvedené nemovitosti žalobou proti žalované domáhají jejího vyloučení ze soupisu konkursní podstaty úpadce, zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za žalobu výši 3.000,- Kč a k výzvě soudu doplatili soudní poplatek ve výši 9.000,- Kč. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost žalobců o vrácení soudního poplatku ve výši 9.000,- Kč s odůvodněním, že žalobu podaly čtyři osoby, které mají nemovitost ve spoluvlastnictví. Pro rozhodnutí o poplatkové povinnosti je rozhodující povaha jejich společenství. Poté, co soud prvního stupně učinil právní závěr, že se na straně žalobců jedná o společenství samostatné, když každý ze žalobců má v řízení zcela samostatné postavení, když z nich může činit sám za sebe procesní úkony, aniž by ovlivnil průběh řízení vůči ostatním žalobcům, a nic na tom nemění ani jejich solidarita při nakládání se společnou věcí, dovodil, že každému žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 3.000,- Kč odděleně a není tudíž důvod tvrzený přeplatek ve výši 9.000,- Kč vracet. Žalobci v zákonem stanovené lhůtě napadli shora uvedené usnesení společným odvoláním a navrhli, aby ho odvolací soud změnil tak, že žádosti o vrácení soudního poplatku se vyhovuje. Vytýkali soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci, když z ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále SoudP) dovodili, že bez ohledu na počet žalobců vzniká v daném případě všem žalobcům společně a nerozdílně povinnost zaplatit jeden poplatek stanovený pevnou sazbou z předmětu řízení, kterým je jedna nemovitost ve smyslu tohoto zákona, takže žalobci byli povinni společně a nerozdílně zaplatit poplatek ve výši 3.000,- Kč. Ustanovení § 2 SoudP upravuje poplatkovou povinnost více poplatníků bez ohledu na to, zda se jedná o společenství účastníků samostatné nebo nerozlučné. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející dle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř., aniž nařizoval jednání dle § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 2 odst. 8 SoudP vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně. Podle § 91 o.s.ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe. Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně. Odvolací soud má za to, že ustanovení § 2 odst. 8 SoudP neřeší otázku, jak vysoký má být soudní poplatek v případě, že žalobu podalo více žalobců, nýbrž upravuje povinnosti poplatníků vůči správci daně v případě, že poplatek bude vymahatelný. Zodpovězení otázky jeho výše je závislé na povaze společenství žalobců, zda každý ze žalobců by mohl žalobu podat samostatně a hájit svůj zájem týkající se jeho spoluvlastnického podílu k nemovitosti, aniž by bylo významné, zda tuto žalobu podají i ostatní spoluvlastníci, tj. zda se jedná o společenství účastníků samostatné, nebo zda takovou žalobu musí podat všichni podíloví spoluvlastníci společně, resp. zda se jedná o společenství na straně žalobců nerozlučné, které z hlediska poplatkového má ten význam, že pro správce poplatku žalobci představují jediný subjekt poplatkové povinnosti. Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. Předmětem je vyloučení nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o níž žalobci tvrdí, že jsou jejími podílovými spoluvlastníky. Každý ze žalobců hájí svá práva ke svému spoluvlastnickému podílu sám a nic by nebránilo tomu, aby každý z nich podal žalobu na vyloučení nemovitosti v rozsahu jeho podílu nezávisle na ostatních spoluvlastnících. Pokud by některý ze spoluvlastníků žalobu na vyloučení nemovitosti ze soupisu nepodal a ostatní podíloví spoluvlastníci by s vylučovací žalobou u soudu uspěli, pak v rozsahu jeho spluvlastnického podílu by nemovitost zůstala součástí konkursní podstaty úpadce a z této části by mohli být uspokojeni jeho konkursní věřitelé. Z uvedeného vyplývá právní závěr, že v této věci se jedná na straně žalobců o samostatné společenství a že na každého ze žalobců je z hlediska poplatkové povinnosti nutno pohlížet jako na samostatné poplatníky. Na tomto závěru nemění nic ani ustanovení § 2 odst. 8 SoudP, podle kterého z celého poplatku, představujícího součet poplatkových povinností jednotlivých žalobců, jsou všichni poplatníci zavázáni společně a nerozdílně. Na základě shora uvedeného proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. V Praze dne 10. června 2002 JUDr. František K u č e r a v.r. předseda senátu Za správnost: