Prohlášením konkursu na zástavcův majetek se v tomto konkursu podmínky podle § 165 obč. zák. považují za splněné a zástavní věřitel v jeho průběhu má právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy uplatnit analogicky podle § 14 odst. 1 písm. g) ZKV. To platí i za situace, kdy zástavní dlužník (úpadce) je osobou odlišnou od osobního dlužníka. Nároky zástavního věřitele v případě prohlášení konkursu na zástavcův majetek je nutno uspokojit v rámci konkursu. Při uspokojování pohledávek z výtěžku zpeněžení zástavy mají vždy přednost ti zástavní věřitelé, kteří se jimi stali ohledně týchž zastavených věcí dříve.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Romany Vostrejšové v právní věci žalobce: Mgr. M. Ž., advokát se sídlem v P., správce konkursní podstaty úpadce M. T., a.s. se sídlem v P., proti žalovanému: JUDr. P. N., advokát se sídlem v P., správce konkursní podstaty úpadce CBN , a.s. se sídlem v P., o vyloučení nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2002 t a k t o : I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2002 se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal vyloučení stavby č.p. 299 s pozemkem č.parc. 312 zapsaných na listu vlastnictví 3017 pro kat. území L., vedeného u Katastrálního úřadu P. ze soupisu konkursní podstaty úpadce CBN, a.s. (dále CBN) s odůvodněním, že nemovitosti jako zástavy zajišťují pohledávky zástavního a zároveň konkursního věřitele K., spol. s r.o. v postavení právního nástupce K. b., a.s. za úpadcem M. T., a.s. (dále MT) v postavení úvěrového dlužníka ve výši 15,000.000,- Kč. Uvedl, že sporné nemovitosti zapsal do konkursní podstaty úpadce MT 30.7.2001 poté, co marně vyzýval žalovaného k vyplacení zajištěné pohledávky, nebo složení ceny zastavených nemovitostí, a podle § 27 odst. 5 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále ZKV). Vyjádřil právní názor, že ustanovení § 27 odst. 5 ZKV je speciálním ustanovením ve vztahu k § 6 odst. 2 ZKV a že není rozhodující, kdo zahrnul nemovitosti do soupisu jako první. Doplnil, že sporné nemovitosti ze soupisu podstaty úpadce MT vyškrtl na pokyn soudu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že sporné nemovitosti zapsal do soupisu konkursní podstaty úpadce CBN 21.3.2000 z důvodu jeho vlastnického práva k nim, že sporné nemovitosti zajišťují pohledávky zástavního, nikoliv však konkursního věřitele K. b., a.s. ve výši celkem 40,000.000,- Kč a tudíž dalším důvodem jejich zahrnutí do soupisu podstaty je postavení úpadce CBN jako zástavního dlužníka. Poukázal na to, že věřitelé, kteří mají své pohledávky zajištěny zástavním právem k týmž zástavám, mají právo na uspokojení z tohoto zástavního práva v pořadí, v jakém byla zapsána u katastrálního úřadu. V případě zástavního věřitele úpadce MT (K., spol. s r.o.) právní účinky zajištění nastaly 28.4.1997, zatímco v případě zástavního, byť nekonkursního, věřitele úpadce CBN (K. b., a.s.) nastaly 15.2.1996. K. b., a.s. svědčí lepší pořadí, a proto dovodil, že má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje zástav před K., spol. s r.o., jehož pohledávky byly zástavním právem k týmž nemovitostem zajištěny později. Doplnil, že poté, co zapsal sporné nemovitosti do soupisu, neměl již k témuž postupu právo žalobce. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, podle kterého sporné nemovitosti jsou zahrnuty v soupisu konkursní podstaty úpadce CBN, že zástavní věřitel K. b., a.s. uplatnil svůj nárok ze zajištění vůči žalovanému jako správci úpadce-zástavního dlužníka. Poté, co vzal za prokázané, že pohledávka zástavního věřitele K. b., a.s. byla dříve zajištěna oproti pohledávce zástavního věřitele K., spol. s r.o., a v okamžiku podání žaloby byly nemovitosti zapsány pouze v soupisu konkursní podstaty úpadce CBN, učinil následující právní závěry. K otázce věcné legitimace k podání vylučovací žaloby konstatoval, že v situaci, kdy mají dva správci konkursních podstat za to, že věc patří do soupisu konkursní podstaty "jejich úpadců", věcná legitimace k podání vylučovací žaloby svědčí tomu z nich, kdo je do soupisu zahrnul později, a vyjádřil tak nesouhlas s právní argumentací žalobce, že tato skutečnost je právně nevýznamná. Dospěl proto k závěru, že žalobce v souladu se ZKV je věcně legitimován k podání žaloby na vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty úpadce CBN žalovaného. Uvedl, že předpokladem úspěšnosti podané žaloby je spolehlivé zjištění, který ze zástavních věřitelů má lepší pořadí, resp. kterému z nich svědčilo dříve zajištění pohledávky zástavním právem. Pokud to byl zástavní věřitel K. b., a.s., jehož pohledávka byla dříve zajištěna, pak má přednostní právo k jejímu uspokojení ze svého zajištění v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce CBN, ve kterém přihlásil svou nekonkursní pohledávku. Poukázal na to, že postavení zástavního věřitele, který nemá konkursní pohledávku za žádným z úpadců, je komplikované a existují pouze dvě možnosti, jak zabránit zániku jeho zástavního práva k nemovitostem v důsledku účinků § 28 odst. 5 ZKV, a to podání žaloby na vyloučení zástav ze soupisu konkursní podstaty, nebo přihlášení zajištěné pohledávky do konkursního řízení vedeného na majetek zástavního dlužníka (úpadce CBN). Vyjádřil přesvědčení, že není dán důvod pro vyhovění žalobě a že zpeněžení zástav v konkursu vedeném na majetek úpadce CBN neodporuje ustanovením ZKV a je v souladu s cílem konkursu vyjádřeného v § 2 odst. 3 ZKV. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když v něm vyjádřil skutečnost, že úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil. Shora uvedený rozsudek žalobce napadl v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud změnil a žalobě vyhověl, nebo zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že existence zástavního práva k zapsaným nemovitostem v prvním pořadí nemůže založit zástavnímu věřiteli jeho věcnou legitimaci k podání excindační žaloby. Nesouhlasil ani s druhou soudem prvního stupně prezentovanou možností, tj. ochranou zástavního práva formou přihlášení zajištěné pohledávky nekonkursním věřitelem do konkursního řízení vedeného na majetek zástavního dlužníka. Pro věc není vůbec významné, že zástavní věřitel K. b., a.s. uplatnil své zástavní právo v konkursním řízení proti úpadci CBN, ale skutečnost, že přednost má právní důvod zápisu nemovitostí do soupisu konkursní podstaty podle § 27 odst. 5 ZKV před důvodem zápisu podle § 6 odst. 2 ZKV. Žalovaný s k žalobcovu odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle § 212 a § 212a o.s.ř., aniž nařizoval jednání, za splnění podmínek podle § 214 odst. 3 o.s.ř. Přihlédl přitom k omezením, která jsou uvedena v ustanovení § 205a odst. 1 a 211a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 18 odst. 3 ZKV jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas. Podle § 19 odst. 2 ZKV soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně. Podle § 27 odst. 5 ZKV osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky (§ 28) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu podstaty (§ 18). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit ve veřejné dražbě. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu). Podle § 28 odst. 3 a 5 ZKV oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí; pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy soudu došel návrh na jeho zřízení. Zajišťovací práva uvedená v odst. 1 zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu, a to i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své pohledávky. Podle § 165 obč.zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určené podle doby vzniku zástavních práv. K otázce věcné legitimace k podání excindační žaloby: V praxi nelze vyloučit, že pochybnosti o tom, zda věc náleží do podstaty, budou ohledně jedné a téže věci sdílet správci konkursních podstat více úpadců, takže důvod k soupisu věci do příslušné konkursní podstaty bude mít každý z nich. Z hlediska práv, jež se pojí se soupisem, včetně práva věc i po dobu trvání sporu o jejím vyloučení ze soupisu držet, užívat a požívat její plody a užitky, má však vždy přednost správce, který věc sepsal jako první. Excindační žalobu je pak povinen podat ten ze správců konkursní podstaty, který byl při soupisu předstižen, neboť jen tak lze dosáhnout jistoty o tom, zda věc byla zapsána do soupisu oprávněně (podání určovací žaloby správcem, který věci pojal do soupisu první, otázku definitivně neřeší, když žalovanému stále zůstává možnost podat excindační žalobu). V tomto směru se odvolací soud ztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně. K otázce uspokojení pohledávek ze zajištění zástavním právem poté, co je na majetek zástavce prohlášen konkurs v případě, že jeho pohledávka není splatná, nebo je splatná: Přihlášku do konkursního řízení vedeného na zástavcův majetek lze posuzovat jako nárok konkursního věřitele na uspokojení jeho pohledávky ze zástavního práva k věci zapsané do soupisu konkursní podstaty úpadce-zástavního dlužníka, přestože nejsou splněny pro realizaci zástavního práva podle § 165 obč.zák., totiž neexistence splatné zajištěné pohledávky za hlavním dlužníkem. Realizace zástavního práva, resp. jeho uhrazovací funkce, mimo konkursní řízení za splnění podmínek § 165 obč.zák. by ve svých důsledcích znamenala porušení zásady rovného přístupu úpadcových věřitelů ke konkursní podstatě úpadce (ostatní věřitelé by se nemohli vyjádřit k přihlášenému nároku), a nepřipadá proto v úvahu jiný postup než toto právo uplatnit v rámci konkursu prohlášeného na zástavcův majetek. Výklad, podle kterého se zástavní věřitel nemůže se svou pohledávkou ze zástavního práva přihlásit do konkursního řízení vedeného na majetek zástavního dlužníka odlišného od osobního dlužníka, by tak mohl vést k porušení čl. 11 Základní listiny práv a svobod (úst.zák.č. 23/1991 Sb.), podle kterého vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Pokud zástavní věřitel nepřihlásí své právo na realizaci zástavního práva do konkursního řízení proto, že jeho pohledávka za hlavním dlužníkem dosud není splatná (nejsou splněny podmínky § 165 obč.zák.), jeho zástavní právo k věcem zanikne jejich zpeněžením v průběhu konkursního řízení podle § 28 odst. 5 ZKV a tím zanikne i právo uspokojit se za podmínek § 165 obč. zák. ze zástavního práva poté, co uběhne lhůta k podání přihlášky pohledávky podle § 22 odst. 2 ZKV. Nutno proto dovodit, že prohlášením konkursu na zástavcův majetek se v tomto konkursu podmínky podle § 165 obč.zák. považují za splněné a zástavní věřitel v jeho průběhu má právo své uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy uplatnit analogicky podle § 14 odst. 1 písm. g/ ZKV, podle kterého nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že nároky zástavního věřitele v případě prohlášení konkursu na zástavcův majetek nutno uspokojit v rámci konkursu, ve kterém se tak stalo, a pokud zástavní věřitel neměl k datu prohlášení konkursu vůči hlavnímu dlužníkovi svou splatnou pohledávku, je třeba pro účely konkursu ji považovat za splatnou s tím důsledkem, že jsou naplněny podmínky pro uspokojení se ze zástavního práva podle § 165 obč.zák. K otázce pořadí realizace více zástavních práv k týmž věcem: Postup při uspokojování pohledávek více věřitelů, kteří mají zajištěny své pohledávky zástavním právem k týmž věcem, řeší jak občanský zákoník v § 165 odst. 2 tak ZKV v § 28 odst. 3 v podstatě obdobně a vyplývá z něj, že při uspokojování pohledávek z výtěžku zpeněžení zástavy mají vždy přednost ti zástavní věřitelé, kteří se jimi stali ohledně týchž zastavených věcí dříve. Na základě shora uvedených závěrů třeba hledět na zástavního věřitele úpadce CBN stejně jako na zástavního věřitele úpadce MT a úvahy o poměru speciality § 27 odst. 5 k § 6 ZKV nejsou na místě. Pro posouzení věci je podstatné, že zástavní věřitel úpadce CBN K. b., a.s. získala zástavní právo k věcem ve vlastnictví zástavního dlužníka dříve, než k týmž věcem toto právo získal zástavní věřitel úpadce MT K., spol. s r.o. V důsledku této skutečnosti právo na uspokojení ze zástavního práva svědčí K. b., a.s., která uplatnila svá zástavní práva vůči úpadci, jeho zástavnímu dlužníkovi. Odvolací soud proto konstatuje shodně se závěry soudu prvního stupně, že do uspokojení nekonkursního věřitele v rámci konkursu vedeného na majetek úpadce CBN, není důvod na vyloučení zastavených věcí, jimiž má zajištěny pohledávky zástavní věřitel K., spol. s r.o. vůči osobnímu dlužníkovi, a že ve smyslu shora uvedeného za dané situace do konkursní podstaty úpadce MT za podmínek uvedených v § 27 odst. 5 ZKV může náležet toliko ta část zpeněžené zástavy, jež zbyla po uspokojení věřitele K. b., a.s. Na základě shora uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a 25a odst. 1 ZKV. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam. V Praze dne 12. prosince 2002 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: