Rozhoduje-li o vyloučení člena z družstva přímo členská schůze, odpadá povinnost vyloučeného člena družstva podáním návrhu na soud se odvolat proti rozhodnutí o vyloučení k členské schůzi.

14 Cmo 429/2003-67 Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Římalové a soudců JUDr. Vojtěcha Trojánka a JUDr. Jana Kalfuse v právní věci žalobce Ing. K. E. , nar. 6.12.1958, bytem P., zastoupeného JUDr. B. K., advokátem, sídlem P., proti žalovanému Družstvo B. se sídlem P., o neplatnost usnesení členské schůze, k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2003 č.j. 16 C 78/2001-47 ve znění opravného usnesením ze dne 10. června 2003 č.j. 16 Cm 78/2001-59, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení se potvrzuje . Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech odvolacího řízení 5.075,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze napadeným rozsudkem vyslovil neplatnost usnesení členské schůze žalovaného ze dne 3.5.2001 v bodu 4. nazvaném Ostatní finanční záležitosti, jímž byl žalobce vyloučen z družstva. Žalovanému uložil zaplatit žalobci na nákladech řízení 7.575,- Kč. Soud prvního stupně v prvé řadě posuzoval, zda byl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení podán u soudu včas a dospěl k závěru, že ano. Důvody pro vyloučení žalobce z družstva neshledal. Vzal za prokázané, že žalobce byl vyloučen rozhodnutím členské schůze ze dne 3.5.2000 pro nezaplacení dlužných částek za byt ve výši 3.038,- Kč, za nebytový prostor 21.240,- Kč a dále za nezaplacení další částky 39.913,28 Kč. Ohledně posledně z uvedených částek dospěl soud prvního stupně k závěru, že se jednalo o případný exces žalobce v souvislosti s jeho výkonem funkce předsedy družstva. Vyloučení pro neplacení úhrad za byt a služby by musela předcházet výstraha, která v daném případě žalobci dána nebyla. Navíc žalobce popíral, že by byl v prodlení s placením po dobu delší než tři měsíce. Pokud se týká částky za užívání nebytového prostoru, potom vzal soud prvního stupně za prokázané, že od 1.8.2000 žalobce tyto prostory neužíval a nebyl žádný důvod pro to, aby za ně platil. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítá v něm, že v daném případě stanovy družstva svěřují rozhodování o vyloučení členské schůzi a vyloučený člen má právo v prekluzivní lhůtě se odvolat k členské schůzi, která se tak stává i odvolacím orgánem. Právo odvolat se k členské schůzi nelze vyloučit, a to ani stanovami. Žalobce práva odvolat se k členské schůzi nevyužil a potom se tedy ani nemůže úspěšně obrátit na soud se žalobou pdole § 231 odst.5 obch. zák. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Poukázal na to, že jde o malé družstvo, kde působnost představenstva plní členská schůze a ta také rozhoduje o vyloučení člena. Je pojmově vyloučeno, aby člen podával odvolání proti rozhodnutí o vyloučení k témuž orgánu, který o vyloučení rozhodl. Protože zde není jiný orgán družstva, k němuž by se člen mohl odvolat, správně se žalobcer obrátil přímo na soud. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212a o.s.ř.). Odvolání neshledal důvodným. Jediná odvolací námitka žalovaného družstva je, že žalobce nedodržel postup podle § 231 odst.4 obch. zák. a obrátil se přímo na soud, aniž by předtím v prekluzivní lhůtě podal odvolání k členské schůzi. Tím se podle odvolatele zbavil možnosti úspěšně podat návrh podle § 231 odst.5 obch. zák. Této námitce přisvědčit nelze. V daném případě jde o malé družstvo podle § 245 obch. zák., kde působnost představenstva vykonává členská schůze a podle stanov také rozhoduje o vyloučení člena z družstva. O "odvolání" proti svému rozhodnutí o vyloučení by opět rozhodovala členská schůze. Nelze zákon, který možnost rozhodování členské schůze o vyloučení již dále z hlediska odvolání k vyššímu orgánu družstva (který zde není) neupravuje, vykládat v neprospěch vyloučeného člena tak, že by se nemohl obrátit v prekluzivní lhůtě přímo na soud. Odvolací soud má za to, že člen před podáním návrhu na soud nemusí podat odvolání k členské schůzi tam, kde si rozhodování o vyloučení vyhradila členská schůze (shodně Obchodní zákoník, Komentář 7. vydání, C.H.Beck 2002, s. 796). Žalobce podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o vyloučení u soudu prvního stupně dne 12.7.2001, tedy ve lhůtě tří měsíců od rozhodnutí členské schůze. Věcné důvody, které vedly soud prvního stupně k vyslovení neplatnosti usnesení podle § 231 odst.5 obch. zák., odvolatel ani nezpochybňuje. S těmito závěry, které mají oporu v provedených důkazech, se lze ztotožnit. Jak správně uzavřel soud prvního stupně, nelze zaměňovat porušení povinností člena družstva s porušováním povinností člena statutárního orgánu družstva. Vyloučení pro porušování povinností člena družstva musí předcházet výstraha. Jinými důležitými důvody, odůvodňujícími podle stanov vyloučení člena družstva, nemůže být porušování členských povinností (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 1 Odon 103/97 a sp.zn. 32 Odo 666/2002. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. napadený rozsudek potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení, který má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř. To, že soud prvního stupně nerozhodl formou usnesení (§ 200e odst.3 věta druhá o.s.ř.), ale rozsudkem, není vadou, která by měla za následek věcnou nesprávnost rozhodnutí; znamená to jen tolik, že odvolací soud podle § 223 o.s.ř. rozhodl rozsudkem. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst.1 a § 142 odst.1 o.s.ř. Neúspěšný odvolatel byl zavázán nahradit žalobci náklady řízení spočívající v odměně za právní službu advokáta ve výši poloviny paušální sazby,t.j. 5.000,- Kč (§ 7 písm. g/ a § 18 odst.1 vyhl.č. 484/2000 Sb.) a 1x paušál hotových výloh 75,- Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č.177/1996 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věc i samé po právní stránce zásadní význam. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Praze dne 10. března 2003 JUDr. Olga Ř í m a l o v á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: